Příspěvek: #21

Moc se mi líbí ta tvrzení, že si někdo drží původní linii do dnes. Při volném páření a s naší zavčeleností?

Příspěvek: #22

U mna po matke z kralickeho snezníku f2 včely s vyrazne oranžovými tergitmi..

Příspěvek: #23

Cimala spolupracoval s Kašparem na Pekařově a když se oddělili určítě nezahodil výbornou Pekařovskou genetiku jen ji začal šlechtit a vybírat podle svého. Sám mi to tak nějak i přiznal. S tim Polskem to bude určitě pravda proto že jsme se včelama 3-10km od hranice a Poláci tam mají dost včelstev.

Příspěvek: #24

(24.10.2018 6:31)Havelka Jan napsal(a):  Moc se mi líbí ta tvrzení, že si někdo drží původní linii do dnes. Při volném páření a s naší zavčeleností?

To vůbec není podstatné, lidé se také volně paří a je jich moc a přesto rysy po předcích má každý. Ale u včel je navíc možné provádět selekci, narozdil od lidí, takže udržet vlastnosti linie je možné. A měl také štěstí, že včelaři kolem něj měli bohaté zkušenosti s křížením více plemen a kam to vede, tak i v tomhle to měl snazší

Příspěvek: #25

A co je původní linie, původní vlastnost?
Ano, je možné i při volném páření a zavčelení dané oblasti "svým" materiálem udržel slušné vlastnosti, ale tvrdit, že má někdo původní linii ....

Příspěvek: #26

...niesú známe línie matiek,ktoré by spolahlivo ukončovali skor plodovanie? Resp. Sú skúsenosti v tomto? Napr medzi alpskými a karpatskými ekotypmi,a ich líniami? Singer,sklenar a pod vs vigor,vučko atd.. ?

Příspěvek: #27

(19.10.2018 7:28)Pavel Holub napsal(a):  Jinak UA je vedle nás včelařská velmoc a nijak bych je nepodceňoval. Že se u nás vyskytne nekvalitní UA včelí produkty, to je zásluhou nepoctivých obchodníků a našich úřadů.

Opravdu jsme včelařsky, tak bezvýznamní vedle UA?

Příspěvek: #28

Ono také záleží na chování včelařů. Mnoho si jich včelstva dokonale rozploduje krmením ( a krásně množí kleštíka pod víčky) v době, kdy by včelstvo už normálně neplodovalo, nebo jen velmi málo.
Další věc, ty dokonale uteplené úly. Vč. musí pocítit chladné noci = další krok k ukončení plodování. V některých úlech si ani nevšimnou, že se venku ochladilo a tak plodují vesele dál.

V podstatě za většinu problémů si může včelař sám svou čiností.

Příspěvek: #29

(24.10.2018 13:46)Havelka Jan napsal(a):  A co je původní linie, původní vlastnost?
Ano, je možné i při volném páření a zavčelení dané oblasti "svým" materiálem udržel slušné vlastnosti, ale tvrdit, že má někdo původní linii ....

Původní včely měli vlastnosti, které nešli proti přírodě jinak by nepřežily. A pořád nevím v čem je problém u udržení vlastností po desetiletí kaňky v prostředí kraňky. Napadá mě podobnost s kmenem Vigor, který je udržován inseminací a jestli ten současný Vigor je stejný klon Vigoru jako byl před deseti lety? A jestliže to dnes není stejný Vigor jako někde na začátku svého vzniku, proč se to tedy pořád jmenuje stejně jestliže je to něco jiného? Píšu to jen jako příklad včely jejíž páření je pod absolutní kontrolu.

Příspěvek: #30

(24.10.2018 13:46)Havelka Jan napsal(a):  A co je původní linie, původní vlastnost?
Ano, je možné i při volném páření a zavčelení dané oblasti "svým" materiálem udržel slušné vlastnosti, ale tvrdit, že má někdo původní linii ....

Viděl jsem plodový graf Sklenárky asi po 80 létech volného páření .
Pořád stále tam byly dva letní plodové vrcholy , druhý před jakoby vřesem .
Zažil jsem , že některé linie drží původní tvar velice pevně a dlouho , člověk je pozná na dálku .

Jiné jsou tvárné a podle zákonitostí genetiky .

Příspěvek: #31

Pánové,
toto vlákno je o nabídce a poptávce, neboli prodám x koupím.
Vaše příspěvky patří do Línie matiek a ich vlastnosti

Příspěvek: #32

Aleši,Sudety byli vždy obsazeny původní včelou a to černou.
Kraňka /před dovozem k nám v čisté formě ze Slovinska/ byla tak po jižní Moravu. A to tak,že se mísila.
V Čechách se její výskyt neuváděl.
Tak ,že to tvrzení - původní linie Kraňky stojí na vodě. To by kolem sebe nesměl mít ani jednoho včelaře aspoň 10 km.
Něco jiného je tvrzení- místní včela - ale ta se skládá z X linií,druhů....... F.V.

Příspěvek: #33

A Lichtenštejnové měli na Moravě a ve Slezsku co za včely? To je původ o kterém píšu.

Příspěvek: #34

(25.10.2018 20:08)vlcek napsal(a):  Aleši,Sudety byli vždy obsazeny původní včelou a to černou.
Kraňka /před dovozem k nám v čisté formě ze Slovinska/ byla tak po jižní Moravu. A to tak,že se mísila.
V Čechách se její výskyt neuváděl.
Tak ,že to tvrzení - původní linie Kraňky stojí na vodě.

Naopak Němci byli ti kdo chovali kraňku a to v Sudetech , po jejich vystěhování byly některé jejich linie názvem počeštěny, rozchovány a bylo u nich zvýrazňováno , že jsou včasné a vhodné na řepku .
Co se týče původní včely , tak ve Včelařově čítance , tuším rok 1908 http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view...f3fc9bb22f
na straně 25 je popis včely domácí a je uvedeno , že :
krajinka podobá se domácí včele hnědé , jejíž odrůdou jest .

Tedy je v podstatě uvedeno , že dovážená kraňka a tehdejší domácí včela jsou navzájem příbuzné .

Tato včela domácí , jenž je uvedena , je napsáno , že se chová od nepaměti V Čechách , na Moravě a ve Slezsku a v zemích okolních .
Rovněž je uvedeno u včely domácí str 35 , že ukládá a nosí oproti ostatním med pro zimní zásobu co nejdřív z jara . Koncem června začne omezovat plod .

Pozůstatek byl v jedné z pekařovských líniji , tak to kdysi uvedl F. Kašpar st.
Rovněž vycházel z Lunzu .
Toto po starém Kašparovi se dá sehnat někde na Olomoucku , někdo koupil po něm chov .

Příspěvek: #35

Doufám že to bude čitelné. Včela Moravská, březen 1904.
[/quote]

---

Pro lepší čitelnost jsem ten druhý obrázek vyfotil a vložil ještě jednou.

Příspěvek: #36

Již p.Živanský poukazoval na to jakou chybu udělali dovozem včel z ciziny.Kraňky,vlašky ,cyperky.......
A jak znehodnotili naše domácí včelstva.
Od p.Kašpara staršího jsme měli kdysi též matky.
A jinak rada - chce to číst starší Moravskou + Českou včelu.Pana Adamce ........
Roku 1900 již zde byla dovozem ..............
Ale od pamětníka /již není mezi námi/, který včelařil v Sudetech, vlastnil výstavní včelín podle p . Gerstrunga, je to včela černá.
Která zde dominovala. F.V.

Příspěvek: #37

Šlechtický rod Kleinů choval na svých panstvích na šumpersku až do doby odsuny sud. němců po 2. sv. válce kraňskou včelu, která byla dovezena do této oblasti rakouskými dělníky. Pro své vlastnosti se stala masivně rozchovávanou. Z "dnešního" pohledu by se ji dalo zařadit nejblíže k Carnica Troiseck. Tato včelstva byla po válce dále rozchovávána a to zejména na PV Pekařov, s přispěním Ing. Novotného, ale zejména Fr. Kašpara st. a Fr. Kašpara ml. Tato kleinovsko troisecká kraňka se dochovala do dnešní doby. Tato dnešní "Pekařovka" je přísně v matečné linii chována stále a nepřetržitě do dnes.....snad jsem moc neuhnul od tématu

Příspěvek: #38

Ve stařičkém včelařství bylo popsáno kdy a jak byla dovezene Kraňka do Pekařova a do ostatních šlechtitelských stanic (někdy v 60-70 tých letech). Bylo to plošné rozhodnutí a od té doby se vede novodobý chov Kraňky. Dá se to stále dobře vyhledat. Já už ty staré ročníky včelařství vyhodil.

Příspěvek: #39

Došlo k výměně matek v Pekařově na přelomu 60/70tých let , nikoliv však k výměnám matek na soukromých včelínech F.Kašpara st. , kde dlouho dělal kaši , inseminací si dělal vlastní výběr , jeho živily včely ne Veselý .
Když potom později přišel na Pekařov , nebyl spokojen s tím co tam bylo, zřejmě co nařídil Veselý a upravil si to podle sebe . Těch 70 kg ze včelstva dělal . Pekařovské linie a jeho výběr to nebylo jedno a totéž .
U sebe měl jednu liniji co vyšla z německé schprudl a vysloveně rády nosily les .Jak to miškoval navzájem dohromady , to ví asi jen on .Uváděl , že Němci v sudetech dělali kraňku , tedy hlavně co z toho jim dobře prospívalo .

Příspěvek: #40

Nezapomeňte na výzkum ing, Veselého ten snažil relevantně zjistil zda se lze vrátit k naši původní včele. Ale jak vyplivá z jeho závěru již to nebylo možné a proto chtěl nahradit křížence čistým plemenem Kranky, která byla nejpodobnějším plemenem.

Ale nic se nevyrovná dnešnímu znovu dovozu jaké i před sto lety zde bylo a naši původní včelu zahubilo. Dnes je o to horší , že nahrazujeme plemeno, Hybridem. A za účelem lepších některých znaku raději nahradíme něčím co u nás nemá vůbec co dělat, a ani se to zdaleka neblíží naši původní včele.
A to místo toho abychom využily vlastnosti plemene co zde máme.