Příspěvek: #1

Zdravím Vás všechny,
vyměňoval jsem v červenci matky (koupil jsem ze šlechtitelské stanice), ale ze 4 přidaných matek zbyla ve včelstvu do zimy jen jedna - ostatní byly vyměněny tichou výměnou ! Proč ??

zdravím z Klatovska

Příspěvek: #2

Troufam si tvrdit ze na toto ti nikdo neodpovi.

Toto se mi zatim nestalo, ale stava se mi (mozna ze uz mohu rict stavalo), ze prvni koupene F1 byly vzdy po prvnim roce v zari vymene tichou vymenou. Prosly jednou zimou, ale po prvni sezone nasledovala vetsinou v zari TV.

Do jake miry je to rukama a do jake kvalitou matky se muzem jen dohadovat.

T.H.

Příspěvek: #3

(10.01.2011 15:19)jonn napsal(a):  Zdravím Vás všechny,
vyměňoval jsem v červenci matky (koupil jsem ze šlechtitelské stanice), ale ze 4 přidaných matek zbyla ve včelstvu do zimy jen jedna - ostatní byly vyměněny tichou výměnou ! Proč ??

zdravím z Klatovska

Tiché vyměny dělají dle meho nazoru vcelky ve dvou pripadech, pokud je matka nosematicka a pokud je jim proste ta linie "protivna". mimochodem nedelaji ti ty tiche vymeny vcelstva umistena na jednom podstavci, myslim na stejnem miste. Ja jsem totiz mel umistenou lavici pro 5 vcelstev na miste geopatogeni zony, kde mi kazdy rok pravidelne po nekolik let delaly tiche vymeny. Jinde na vcelnici sem zaznamenal tiche vymeny jen sporadicky. Chovny material byl ve vsech vcelstvech stejny.

Příspěvek: #4

Zdravím,
jestli byla všechna včelstva nosematická či nikoli si netroufám tvrdit. Jisté je jedno, nejednalo se o jedno stejné stanoviště, dvě včelstva byla od ostatních asi 4 km. Nevím někde jsem četl o velké genetické vzdálenosti včelstva a matky ? Pravda je že chovatel, od kterého jsem koupil matky na lístku k matce uváděl že je rozkladená od toho samého dne co jsem ji koupil (osobně), a tak myslím když ji po prvním kladení zavřem na několik dní do klícky že je to pořádnej stres a to se taky musí projevit !?

Příspěvek: #5

Ahoj,

to co řeknu je jen hypotéza. Je to možná tím, že včely byly hodně nepříbuzné. PSNV na Šumavě hledá původní černou včelu. Třeba ji tam máš.

Jak vypadají původní včely - tmavé a veselé?

Příspěvek: #6

(10.01.2011 15:19)jonn napsal(a):  Zdravím Vás všechny,
vyměňoval jsem v červenci matky (koupil jsem ze šlechtitelské stanice), ale ze 4 přidaných matek zbyla ve včelstvu do zimy jen jedna - ostatní byly vyměněny tichou výměnou ! Proč ??

1. Zvolená nevhodná metóda pridania M
2. Úľové včely sa nestotožnili s materskou látkou pridávanej M.
3. Nebolo preto, že to boli nevhodné M
4. Včelstvo bolo orientovaný na ponechaný chovný materiál a včelstvo ako celok hľadá cestu, ako ju vymeniť.
5. Výmenu M ste mohli pozorovať, lebo každé včelstvo pri výmene M chová od 50 do 100 lariev trúdieho plodu.
   

Pri mojej metóde pridania matky k výmene nedochádza a ročne pridávam až 100 ks mladých oplodnených matiek a to i relatívne nepríhodnom čase, čo sa často vytýka nevhodnému spôsobu výmeny M.

Příspěvek: #7

Souhlasím s Vámi, že byla zřejmě zvolena špatná metoda, ale proč to nevím. Dvě matky jsem přidával do osiřelce po 9 dnech a dvě do oddělků bez matky. Všechny byly přijaty a pak (krom jedné) vyměněny. Četl jsem Váš příspěvek na včely.sk - kde popisujete "chuťovou ML", vypadá to jako možné vysvětlení u oddělku, ale u osiřelce ??
Výměnu matky jsem možná pořízením trubčího plodu mohl pozorovat, ale dal jsem novým matkám šanci v klidu se zapojit, takže jsem včelstva zbytečně neotvíral a nerušil.
Píšete že při Vaší metodě přidávání k výměně nedochází - je to tedy ta metoda co jsem četl na slovenském webu ??

Příspěvek: #8

(17.01.2011 21:19)KaJi napsal(a):  Ahoj,

to co řeknu je jen hypotéza. Je to možná tím, že včely byly hodně nepříbuzné. PSNV na Šumavě hledá původní černou včelu. Třeba ji tam máš.

Jak vypadají původní včely - tmavé a veselé?

Tak to neni ani tak hypoteza jako fakt. Tohle mam overene. Pro vetsi sance pri pridavani hodnotnejsich matek jine linie(B) je dobre nejdrive jeden rok provest vymenu matek linie(A) pres matecniky(linie B) a druhy rok uz se v pohode daji pridat matky linie B.

Příspěvek: #9

(18.01.2011 9:23)jonn napsal(a):  Souhlasím s Vámi, že byla zřejmě zvolena špatná metoda, ale proč to nevím. Dvě matky jsem přidával do osiřelce po 9 dnech a dvě do oddělků bez matky. Všechny byly přijaty a pak (krom jedné) vyměněny.

V prvom vstupe som sa nechcel rozpisovať, dúfal som, že sa spýtate a nemýlil som sa.
To čo ste napísali o pridaní do "osirelcov" sa stávalo aj mne. Osirotené včelstvo totiž pri ponechaní otvoreného plodu začne robiť náhradný chov matiek. Včelstvo ako celok je "naštartované" na chuť (nie vôňu) nových matiek a túto chuť- materskú látku (ML)si včelstvo ako celok nesie so sebou. Pridávaná nová matka so svojou špecifickou "chuťou" ML po odstránení náhradný MB sú zmetené, larvy už nájdu a nový chov nemôžu robiť, sú preto prinútené pridanú M aj pre ne s cudzou chuťou-ML prijať, ale v podstate sú stále atakované ML lariev z predchádzajúceho náhradného chovu a snažia sa po položení vajíčok novou matkou (vo vašom prípade kúpenými od chovateľa) vymeniť TV, až vtedy sa ich pud uspokojí a nastane vo včelstve pokoj.

Viem že týmto vysvetlením budete zmätený, lebo pri výmene matiek tradičným spôsobom sa vždy hovorí o vôni matiek a ja vám vtláčam nový moment "chuť, M čo sa rovná materskej látky, ktorú produkuje každá M. Chuť M prijímajú včely jazýčkom, čiže olizovaním tela M, na ktorej sa nachádza špecifická materská látka.

Tichá výmena M ako ste to robili nemusí byť zlým pravidlom, ale sa to stáva. Mal som prípad, keď som označenú mladú M pridal "úspešne" do včelstva a včelstvu ju vymenilo. Stačil som ju v pravý čas vymeniť, pridať do iného včelstva, ktoré bolo dlhší čas bez M a div sa svet, pre toto včelstvo bola táto vymieňaná M tou najlepšou, prežila zimu a priviedla včelstvo do sily a v znáške bolo s tou "zlou M" najlepšie.

Preto ja pridávam M do včelstva vždy bez prítomnosti plodu, ale to som už uviedol na tomto webe, rozdelením medzidna na časť bez absolútneho plodu a časť s plodom, časť včelstva bez M a plodu je vždy dolu kde je hlavný letáč a časť včelstva nad medzidnom s letáčom hore. Nové včelstvo je so všetkými lietavkami dolu, ale úspešnému prijatiu novej matky nebráni. Anton

P.s. Možno budete po prvom prečítaní zmätení, ale postupne to pochopíte, ale po vyhotovení jednoduchého medzidna s letáčom , je to tá najjednoduchšia metóda pridania M a dá sa povedať, že 100%-ná, pretože, pri nej netreby nič dopredu odoberať, kontrolovať, ale len usporiadať včelstvo, rozdeliť na dve časti a ihneď pridať matku v klietke s vložením CMC-T, otvor je otvorený. Na druhý deň pridaná M vždy u mňa plodovala.

PetrM upravil 18.01.2011 19:59 tento příspěvek z důvodu: Opravena citace.

Příspěvek: #10

Anoton, co nějaké foto medzidna?
Ještě jsem se chtěl zeptat, možná hloupě,ale zeptám se, maťičku píšete že přidáváte bez plodu a to zavíčkovaného i nezavíčkováneho????
Mnohokrát děkuji za odpověď

Příspěvek: #11

Medzidno je tak jednoduché, že nie je potrebné foto. Jedná sa o rám (na debničkách nemám falce) v.20x š.30 mm dno je z Al plechu alebo sololitu 3 mm, v strede kruhový otvor 28 mm, odspodu uzatvárateľný, z vnútornej strany prinitovaný 6-sť cestný výklz a na kratšej strane v strede Md letáč 10x100 mm.

Vtom je celý vtip pridania M, včely sa cez hlavný letáč vracajú do debničky do ktorej pridáte M, včely po 30 min. zistia, že im chýba "chuť" ML plodu a matky a M od vloženia (podľa hrúbky CMC-CMT)vyslobodia do 4-6 hodín. Ešte sa mi nestalo (15 rokov), aby mi takto pridanú M včely zabili alebo vymenili TV.

Horná časť včelstva nad MD s pôvodnou M a plodom všetkých štádii môže žiť určitú dobu samostatne a po 5-10 dní ho cez noviny a odobraním spojíte s dolným včelstvom s novou M alebo preložením celého nadstavku na náhradné dno, môžete vytvoriť nové včelstvo. Anton

P.s. Na detaily sa môžeš pýtať aj cez súkromnú poštu.

Příspěvek: #12

Já děkuji za perfektní odpověď!!!

Příspěvek: #13

(29.05.2011 15:56)Josef Skala napsal(a):  Matky značím pouze v ruce.Chtám je levou rukou palcem a ukazovčkem v oblasti hrudníčku hlavičkou směrem do dlaně pak zastřihnu šikno jedno křidálko

CHtěl jsem se zeptat, s tím zastřižením křidélka,
Jeden včelař, co k němu jezdím pro rady mi poradil, pokud chci aby si včelstvo vychovalo matku tichou výměnou, mám jí zastřihnout křidélko, včely poznají, že není úplně v pořádku a vychovají si novou, vzhledem k tomu, že matky z tiché výměny by měly být nejlepší, uvažuju o tom to zkusit. Máte s tím nějaké zkušenosti?
Petr.

Příspěvek: #14

Z vlastnej skúsenosti môžem povedať, že nie je to úplne pravda. Mám tri roky matku so zastrihnutým krídlom a včely ju nevymenili. Ale je aj pravda, že sa mi včely začali pri takejto matke rojiť - nie náhradné matečníky, ale rojové. Výhodou zastrihnuteho krídla (alebo krídiel) je, že pri vyrojení matka spadne pred úľ, kde uhynie a včely sa vrátia späť do úla. Využívajú to tzv. víkendoví včelári, ktorí nemajú možnosť sledovať vývoj vo včelstvách priebežne. (Je to aj môj prípad.) Náhradné matečníky vznikajú na robotničích bunkách, nakoľko matka je neprítomná, alebo je poškodená, že už nemôže klásť oplodnené vajíčka.

Pri tichej výmene starú matku včely odstránia bez rojenia, ale nie vždy "chápu" zastrihnutie krídla ako poškodenie. Skôr len výkonnosť pri kladeni vajíčok alebo aj zmeny na tele matky, ktoré môzu tento faktor ovplyvniť je ten pravý dôvod.

Poznámka: pre "bio" je toto nepovolený zásah!

Příspěvek: #15

Už nejaký ten rok som prežil pri včelách, bolo,obdobie keď som matkám okrem značenia zastrihával jedno krídlo,ale nikdy som nepozoroval, ba včely vo včelstve urobili tichú výmenu. Tichá výmena vo včelstve je vecou náhody, ako pravidlom, tak na zastrihnuté krídlo sa nedá spoľahnúť, i keď náhoda existuje, ale nie pravidlo.

Spomeniem jeden príklad z mojej praxe, jedného roku som do včelstva pridal označenú M bez zastrihnutého krídla. Po čase včelstvo začalo robiť TV, nevedel som to pochopiť, odobral som postupne asi 3 zaviečkované MB a matku som odobral a pridal ďalšie mladú označenú M. Tú ktorú som odobral zo včelstva ako "zlú" som pridal do iného včelstva, kde ju včely prijali a pripravila včelstvo do zimy, v budúcom roku patrilo toto včelstvo vo výnose k najlepším. To je len malý prípad ako sa môžu včely mýliť, čo pre jedno nebolo vhodná, v druhom s ňou boli spokojné. Teraz posudzujte aká vie byť príroda ješitná. Anton

Příspěvek: #16

Měl jsem ještě loni matku s červenou značkou, kterou jsem vychoval jako jednu z prvních. Kolega když ji chtěl dát do klícky tak jí promáčkl tergit? no zadeček, a tak mi ji hned vratil Ja si ji nechal, měla zadeček viditelně promáčklý po celé dvě sezony a včely ji i přes to co píše literatura nevyměnily. Vyměnil jsem ji až já abych otestoval jinou matku.

Moc bych po této zkušenosti na záměr s ustřiženým křídlem a tichou výměnou nesázel Mimochodem někteří chovatelé běžně křídlo stříhají (možná aby zvýšili odbyt , to je ale nápad ).

T.H.

Příspěvek: #17

Zastřižené křidélko nemá naprosto žádný vliv na způsob výměny matky tvrzení že po zastřižení křidélka provede včelstvo ticho výměnu je nesmysl.Pokud chce včelstvo vyměnit matku tichou výměnou tak tak učiní ať je křidélko zastřižené či ne.Křidélko se zastřihuje po snížení letovích schopností matky nikoli pro úplné znemožnění letu jak někdo radí.Pak opravdu matka spadne před úl a včelstvo se vrátí zpět včelař ani nepozná že se včelstvo vyrojilo o to intenzivněji se pak odrojí znova to už včelař pozná a roj může sedět pěkně vysoko a ve včelstvu které zůstalo doma je opět odklad kladení.Proto je lépe zastřihnout křidélko šikmím střihem kdy matka s rojem nesedí nijak vysoko a včelař ví že se včelstvo vyrojilo a může provést kontrolu a učinit potřebná opatření.

Příspěvek: #18

(06.06.2011 20:20)Josef Skala napsal(a):  Křidélko se zastřihuje pro snížení letových schopností matky

Ano. Šikmý střih se dělá především u inseminovaných nebo jinak geneticky cenných matek, aby se snížila šance na jejich ztrátu uletěním.
Výměnu matky (také tichou - bez rojení) však může vyvolat např. chybějící poslední článek zadní končetiny, nebo ztráta tykadla a možná i jiná zranění matky. Ale pak by se mělo hovořit o nouzové výměně matky včelami.

Pepa Kala

Příspěvek: #19

(06.06.2011 20:20)Josef Skala napsal(a):  Křidélko se zastřihuje po snížení letovích schopností matky nikoli pro úplné znemožnění letu jak někdo radí.Pak opravdu matka spadne před úl a včelstvo se vrátí zpět včelař ani nepozná že se včelstvo vyrojilo o to intenzivněji se pak odrojí znova to už včelař pozná a roj může sedět pěkně vysoko a ve včelstvu které zůstalo doma je opět odklad kladení.Proto je lépe zastřihnout křidélko šikmím střihem kdy matka s rojem nesedí nijak vysoko a včelař ví že se včelstvo vyrojilo a může provést kontrolu a učinit potřebná opatření.

Moja skúsenosť so skracovaním krídla matky je trochu iná, vychádza z vlastnej praxi a náhodných pokusov, ktoré som robil dávnejšie.

1. Ak chceme, aby matka s rojom odletela, ale aby sadla blízko miesta výletu z úľa, musí mať k tomu aj podmienky, čím myslím nejaký stromček či krík. V takomto prípade matke zastrihneme obidve krídla v prvej tretine krídla. Let je aj keď ťažký, no matka dokáže letieť s ťažkosťami, ale letí.
2. V začiatkoch som mal vo zvyku zastrihovať obe krídla a čudoval som sa, že matka bola v roji, kde som ju našiel a pochopil som, že ak chcem odletu matky s rojom zabrániť tak jej skrátim len jedno krídlo, asi v polovice jeho dĺžky.
   Matka v takomto prípade s rojom neodletí a padá pre letáč na zem, pri odlete sa matka so skráteným krídlom dostane do vírivého pohybu, ktorý jej let zmarí.
   Raz som roj našiel asi 5 m od úľa z ktorého vyletel a sadol na suchý konár v tráve. Nie v ňom, ale pri ňom s včelami sa nachádzala označ. M so zastrihnutými obidvomi krídlami, mala len také "čutky", čo je stačilo aby predsa z rojom odletela, ale sadnúť k včelám nedokázala.

Ešte poznámku ku spadnutej matky a jej úhynu, nemusí to celkom tak byť, pretože ku spadnutej matke na zemi (pri normálnom počasí), prilietajú a odlietajú včely (nikdy nie celý roj) v počte do maxima cca 30-40 včiel, ktoré ju kŕmia a sledujú na jej ceste. Ani ja som nebol každý deň na včelnici, preto som nedokázal ustrážiť nejaký ten roj, ktorý sa vrátil naspäť do úľa. Pri prvom dotyku včelnice som najskôr obišiel úle na podstavcoch a kontroloval chovanie včiel na letáčoch a okolo nich a našiel som matku s včelami z predminulého dňa, včely na zemi ju prezradili. Alebo som matku našiel vo včelstve, včely ju voviedli k včelám v úli po nábehu, ktorým som včelám pomáhal pri dolete s nákladom.
Pri takomto prípade matka prechádzajúca po tráve zanecháva v strese na nej materskú látku, ktorú včely objavia a snažia sa ju zachrániť pre seba, pozorný včelár to postrehne. Anton

Příspěvek: #20

Ahoj Tono, máš na mysli tento případ?



bohužel, u včel v trávě mi hlásí, že je obrázek příliš velký. Já vím je to rukama a já se stydím. Budu s tím muset něco udělat.

PetrM upravil 07.06.2011 11:58 tento příspěvek z důvodu: Nedá se tam nastavit Změnit velikost?