Příspěvek: #161

Do záhrady s ovocnými stromami, medzi kvetinové záhony v oddychovej záhrade alebo do zeleninovej záhrady, je pre priateľov včiel, ktorí nevedia o včelách nič, vhodným riešením aj Grécky úľ.

Příspěvek: #162

Zpomalte s těmi nápady. Nestíhám. Tohle až příští rok.
Mám v této době "warrélang159mm" na dvou nástavcích, 9 plástů z dvaceti plné melicitózy. Rád bych je na dvou nástavcích i zazimoval, zvažuji, že tam tu melicitózu nechám, nové plásty už těžko postaví, jaký je Váš náhled pane Bencúre?

Příspěvek: #163

Každý rok nám počasie prichystá niečo iného, takže, včelárenie je riskantný podnik. Nové plásty v dvoch boxoch dokáže v tomto období postaviť len umelý roj. Treba vyhľadať matku, včely zmiesť a osadiť do nového úľa na prázdne rámiky. Kúpte cukor alebo agátový med a intenzívne kŕmte. Včelstvo postaví nové dielo, uloží zásoby a bude po fínsky zimovať. Z plástov s melecitózou vyrežte vence s plodom a uskladnite ich na bezpečné miesto. Na jar ich vrátite do včelstva, včely si potom určite s nimi poradia.
Druhé riešenie je jednoduchšie. Odstráňte deväť plástov s melecitozou zo včelstva, nadstavok s prázdnymi rámikmi podložte pod plodisko a včelstvo zakŕmte.
Tretím riešením môže byť rozloženie plástov s melecitózou v dvoch debničnách tak, že ich rozdelíte po dva ku stenám oboch boxov ako zásobné, zostávajúcich jedenásť plástov rozložíte medzi ne a včelstvo zakŕmite. Myslím, že včely takto v pohode prezimujú.
Riešení môže byť vždy niekoľko, len rozhodnúť sa pre to správne nie je také jednoduché. Pri nesprávnom rozhodnutí to bude snáď možné opraviť až v budúcej sezóne, ale doposiaľ to včely vždy za mňa vyriešili.

Příspěvek: #164

Děkuji, zvolím třetí řešení, pokud se mi nepodaří je přimět k přepracování.

Příspěvek: #165

Mi se taky líbí to třetí řešení. Pokud si na něm nepochutnají, poslouží jim jako tepelná izolace. Zajímavé, i toto se dá dohledat v tom stoletém..... Je třeba číst

Příspěvek: #166

Problém s melecitózou sme mali vlani a vtedy mi jeden starý pán včelár povedal že on to už v minulosti riešil svojským spôsobom vylámať plásty z ramika , pridať kvasinky,vodu a potom ako v tej reklame na fínsku vodku - destilovať,destilovať,destilovať.
No čo . Slováka nezaskočí nič. Ani melecitóza.

Příspěvek: #167

Ano i to je řešení. Jen co dořešíme melecitózu, vyřešíme cirhózu.
S laskavým svolením admina možná ani nebude potřeba otevírat nové téma.

Příspěvek: #168

(07.07.2011 7:19)architekt odpadu napsal(a):  Děkuji, zvolím třetí řešení, pokud se mi nepodaří je přimět k přepracování.

Slabší včelstvo nejspíš melecitózu nepřepracuje to je metoda vhodná pro silná včelstva. Když budeš krmit, včely to podnítí ke stavbě a mezistěny bezproblému vystaví i teď, nevím jak prázdné rámky ale mělo by to fungovat také. Samozřejmě bude vyšší spotřeba cukru než při krmení do hotových plástů včely tak 1/3 spotřebují na stavbu.
Také lze plásty s melecitózou přes noc namočit do vody, druhý den vytočit (eventuelně zopakovat), sladkou vodu zkvasit a do prázdných plástů pak zakrmit.

Příspěvek: #169

Jistě Petře, ale bavíme se o plástech, které bez horizontálního medometu, (který ještě nemám) vytočit nelze. Bude-li tedy obávaná (známe už případy, že na ní bylo bez následků zimováno) melicitóza rozstrkaná po prostoru tak, aby se střídala s zásobami cukernými tzn. při putování zimního chomáče za potravou se tento neobjeví pouze ve kvadrantu plném melicitózy - mám za to, že potencionální nebezpečnost redukujeme. Ovšem - jen příští jaro nás seznámí s výsledky našich nynějších úvah.

Příspěvek: #170

Pojazdná predajňa medu.

Příspěvek: #171

(06.07.2011 22:44)architekt odpadu napsal(a):  Zpomalte s těmi nápady. Nestíhám. Tohle až příští rok.
Mám v této době "warrélang159mm" na dvou nástavcích, 9 plástů z dvaceti plné melicitózy. Rád bych je na dvou nástavcích i zazimoval, zvažuji, že tam tu melicitózu nechám, nové plásty už těžko postaví, jaký je Váš náhled pane Bencúre?

Už neraz som na melicitóze zimoval svoje včelstvá a nikdy sa mi nestalo, aby mi včely neprezimovali. Nikdy nie je jej v úli toľko aby sa tam ešte nespratalo niečo invertu. Je známo, že včelstvo cez zimu spotrebuje niečo cez 4 kg (včelstvo už roky vážim na zimnú spotrebu od 1.11 do 15.3.

Ak sa melicitóza vyskytne ( vždy podľa je množstva), ponechám si zakŕmenie na koniec augusta a začiatok septembra (do 10.9), pretože od dnešného dňa dovtedy včelstvo spotrebuje ešte nejaké zásoby. Ako to tvoje včelstvo je na dvoch nadstavkoch langa, tak z 9 plástov niečo ubudne a ubudne tam, keď včelstvo vychováva plod a do tohoto miesta podaj cukrové zásoby v množstve 6-8 kg. Toto množstvo im vydrží do jarného preletu a potom im bude dobrá aj melicitóza. Táto rada nie je vymyslená, funguje i v reály a nič lepšie nevymyslíš s tak malou námahou.

Zdôrazňujem, že nesmie to byť "cementóza" ( medovica z dubov, ktorá sa až tak často neobjavuje), pretože tú aj na jar len ťažko dokážu včely skonzumovať, obsahuje totiž minimum vody. Anton

Příspěvek: #172

Ve včelách není nikdy nic 100%.

Tady u mě doma je melecitoza skoro ob rok, takže vím, že to včelám VĚTSINOU nevadí, ale třeba na letošní M. bych to neriskoval. Je to zavalené od shora dolů, včetně oddělků a veškerého díla.
Stejně jako se mi vloni neosvědčila k zimování medovice - ono je to věc průběhu zimy, stanoviště a proletů. Za toto bych udělal asi tak 60 vykřičníků.

Někde v teple na jihu nelze pronášet absolutní soudy a doporučení k situaci v severních horách.

Já si ale jeden dovolím - neprodávajte všechen med - pokud to potrvá ještě měsíc, tak bude příští rok o dost včel míň - a cena medu?
A ceny oddělků?

Velmi dobré řešení je vytvoření dodělků - buď dál od melecitozy, nebo jejich trvalé krmení. Bude pak za rok z čeho chovat.

Pokud má a někdo melecitozu a ta neskončí a on nezačne do včel prát cukr - který oni nebudou chtít odebírat . melecitoza je atraktivnější - tak skončí, že včely i když dožijí jara, tak zeslabené, nebudou mít kde klást a on nebude mít čím rozšiřovat. SLabé včely nebudou dlouho schopné stavět.

Marketingové doporučení pro ty co nemají už snůšku - vyrábějte zásoby do plástů, rozumní si je za měsíc rádi koupí aby je rozdělily do plodiště včel na zimu. A vám trochu povyrostou včely.

Příspěvek: #173

Pravda, také jsem několikrát zimoval na části melecitózy a celkem bez problému, ovšem jak píše KaJi, na jiném stanovišti, jiný rok a v jiném úle...? Oddělky jsou moc dobrá záloha a po letošním roce, kdy do přírody odletělo nespočet rojů nás napřesrok může čekat kalamita s varroázou - vylupování a reinvaze z neléčených včelstev.

Příspěvek: #174

Ako hybrid TBH možno použiť 20 rámikový Dadant ležan, v ktorom včelár riadi rozvoj včelstva na jar štýlom TTBH, pred očakávanou znáškou prejde na riadenie štýlom Warré, ale pri použití nízkych boxov nemusí dvíhať ťažké bremená. Taktiež môže využiť všetky výhody medových zásob nad včelstvom počas zimovania včiel, ako v úli Warré. Výborné riešenie pre ženy so záujmom o prírodné včelárenie.

Příspěvek: #175

Tak tady jsou moje dva zmiňované , prozatím prázdné. Snad příští rok. Jeden je na zkrácené konstrukci ze staré postele, na dolních trubkách je navlečena hadice aby trubky nehnily. úl je na kostrukci položen, není přišroubován.
Druhý obrázek je spojen s nohama napevno , mimochodem jsou to dubové výztuhy ze staré skříně.

Příspěvek: #176

Vlasatý, nápadité, výborne. Anton

Příspěvek: #177

(26.01.2011 17:43)Tomáš Blecha napsal(a):  Taková otázka, kde v Evropě mají stejnou právní úpravu, že se roje neznámého původu musí zlikvidovat a dále že se včelstva nesmějí chovat na nerozběrném díle?

utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev je podle § 131 vyhlášky 299/2003Sb. preventivním opatřením proti varroáze.
Povinnost chovat včelstva na rozběrném díle NENÍ v našem právním řádu vůbec zakotvena. Je to jedna z včelařských Urban legend

Příspěvek: #178

David Heaf prezentuje úľ Warré na konferencii o včelárení na prirodzenom diele. Vynikajúce video, doporučujem pozrieť každému kto zvažuje včeláriť v úli Warré.

Příspěvek: #179

(25.01.2011 8:48)Josef Křapka napsal(a):  V přírodě nenajdeme včelstva seskupená do včelnic.

Nesouhlasím, jde o lidské dogma.
Jestliže se bavíte o sociologickém hmyzu kterým jsou i blanokřídlí, tak shromažďovací tendence kolonií nebo hnízd samotářských typů je vždy vyjádřena v hustotě hnízdišť na určitou plochu. Co si myslíte nyní?_gp_

Příspěvek: #180

Co si myslím? Že nemůžeme srovnávat druhy a skupiny blanokřídlého hmyzu tvořícího hmyzí státy (čeleď včelovití, nebo sršňovití) s druhy a skupinami, které hmyzí státy netvoří, např. čeleď kutilkovití. Ty které hmyzí státy netvoří, však mohou žít v koloniích.
Je to dáno péčí o potomstvo a konkurencí v získávání potravy. Včelstvo v přírodě při rozmnožování (rojení) proto instinktivně vyhledává jiná dosud neobsazená teritoria.
Samotářky si nekonkurují. Snad jsem Vás uspokojil.
JK