Příspěvek: #181

Zauvažuji―li selským rozumem, tak při těch vedrech by uzavření přes den bylo rovno jejich popravě.
Navíc jak pak poznám, že už ta melicitozní snůška skončila? A co když bude trvat měsíc?

Příspěvek: #182

První, co beru v potaz, by bylo mít včelstva na celozasíťovaném dně a také podávání vody.
Průběh melecitózní snůšky by se sledoval na dvou, tří včelstvech, která by byla normálně otevřená.
Ale to je asi hloupá úvaha, co?
Pavel

Příspěvek: #183

Melecitoza může být až do října, nikod neví.

Pokud si někdo láme hlavu, tak udělat oddělky, ty tolik nenanosí, tedy když se udělají teď. Ty starší mám zapráskané taky, ale mají stále dost místa pro plod a místo něho tam pak naleju cukr. Oddělky staví a v malém prostoru se prostě dá to pak zacpat cukrem, že pak nemají kam nosit.
A oddělek se dá snáze převézt tam kde není melecitoza, pokud takové místo je.

I kalamitu 2002/2003 mi v lese přežila skoro polovina včelstev bez opatření, tedy tehdy nefungovala.
Takže bych si udělal +50% oddělků - plodu je u mě dost a na nějaké 30% ztráty bych byl připraven.
Neslyšel jsem o opatřeních které by v nástavkových úlech 100% fungovala. Dělat oddělky a počítat se ztrátou mi přijde efektivnější.

Příspěvek: #184

Byla jsem včera zkontrolovat včely v lese. I ty slabší, které sotva obsedaly 3NN byly narvané ve 4NN. Nevím, jestli jsem udělala správně, ale jela jsem obratem pro nástavky, přesunula jsem medníky nad dno a nejvyšší nástavek (druhý medník )jsem prozebrovala mezistěnami. Všechna včelstva mají plod ve 2-3 NN, ale zbytek, každá volná buňka i po vylíhnutém plodu okamžitě zanesená melecitozou.
Snad se teď zabaví stavěním mezistěn a matku nechají klást dole Budu muset jezdit každý týden a kontrolovat medníky, odebírat a rozšiřovat...po vylíhnutém plodu je jich tam tolik, že jim brát nástavky opravdu nemohu. V červenci jsem jim všem sebrala 5NN a ten rozdala do oddělků. Teď jsem chtěla udělat to samé,ale vypadalo to že by se pak mohly akorát rojit Rozšířila jsem jim i prostor okolo plodiště, jestli to pomůže těžko říct.

Oddělky na jiném stanovišti jsou na tom lépe. Mají 3NN, melecitozu postupně spotřebovávají, přikrmuji cukrem, hodně staví a plodují.
Udělat ještě pár oddělků z produkčních včel bych mohla,ale nemám matky. Kdo ví co ještě bude....

Příspěvek: #185

Mně ještě staví, jak jim vracím vylámané a ořezané dílo, nebo oškrábaný plast, tak staví. Určitě víc jak na jaře.

Já jsme extremista, v této době mají skoro všechny rámky co mám ke stavbě.

Před týdnem jsem barl z plodišť po třech rámcích na oddělky a dával tam rámky na volnou stavbu - skoro vystavěné, jak jsem se zběžně díval, když jsem se dostal při vytáčení až k plodišti

Příspěvek: #186

Dám vědět příští týden až je zkontroluji jak staví. Ještě že jsem v červenci dělala rámky na příští rok. Původně jsem totiž počítala, že bude dost souší z toho co vytočím. Vytočila jsem prd, vše rozlámané a to už jsem taky udala do včel. Pár nástavků co jsem jim na rychlo přidala byly taky jen holé rámky bez ničeho, nosí fakt ve velkém i pyl.
Podle toho jak se včely chovají, nosí, staví, některé plodují...to opravdu vypadá že se ještě budou rojit.

Příspěvek: #187

(31.07.2013 21:20)pavelno napsal(a):  Můj dotaz bude divný a také těžko proveditelný, ale z neznalosti mi to nedá, abych se na to nezeptal.
Když se na polích dělá postřik, který je pro včely škodlivý, musí se včelstva uzavřít. Bylo by možné při melecitózní snůšce včelstva přes den také uzavřít a otevírat jen navečer?
Pavel

Ale tohle radil a dokonce cca měsíc praktikoval "pán" včelař jehož jméno mi vypadlo.
Nechával je na večer proletět a brzy ráno zase zavřel. Samozřejmě větrání, vodu a opatření proti přehřátí je potřeba mít ošetřené!
Jenže velmi záleží na tom o jaké době se bavíme. Jestli včely už mají zásoby pylu a vychovanou zimní generaci a nebo je to ještě čeká.

Příspěvek: #188

Tak mám dotočeno. Dneska přišlo na řadu stanoviště B nyní mnemotechnika změněna na BETONárka.

On si každý pod melecitozou představuje co zná on a pak můžou být rady různé, a setkal jsem se i s odsudky "špatných včelařů" co jim nedbalostí hynou včely (šťastný to pán ).

7 kilometrů odsuď v "pohodě" vytáčím, jen zlomek plástů zůstavá souvisle plný. K tomu co jsem přivezl 1200m odsud se teď dostanu, ale něco poteče, v úlech je vidět nrmálěn tekutá "fáze".
A to co jsme navštívil nakonec, tak tam jen přerovnávám rámky, aby byly rovnoměrně zabetonovány a vytaženy.
Tam není vidět v úlu kapička tekutá. Asi to nosí už v kostkách. Tam není ani co vytáčet ani kdybych to vytáčel obden.

Příspěvek: #189

Já taky točím, vše jde ven, bez melecitózy. A na tu jarní bídu, to zase nedopadne nejhůř. Tedy na naše (spíš moje) podmínky.
Řepka nevyšla, slunečnice ani zlatobýl u nás kg nedají, tak 100 kg na včelstvo nebude.

Příspěvek: #190

Mám dojem, že se tu často zaměňuje melecitózní med s ostatními ztuhlými/zkrystalizovanými medy. A že v tom má kdekdo binec.
Asi by to chtělo rozdělit na dvě témata.

Příspěvek: #191

Chceš říci, že nepoznáme melecitózu, když se nám tady ukáže 3x za posledních 6 let?
Ztuhlý med by to mohl být, ale u nás žádný jarní med nebyl a medovice ti za měsíc v úle nezkrystalizuje.
Spíš je zajímavé, že Kaji je 2 km ode mne a má melecitózu a já ne.

Příspěvek: #192

Ano, chci říct, že mnozí kteří tu píšou o melecitóze, ji nedokážou rozlišit od normálně tuhého květového medu.
A neber si to osobně.

Příspěvek: #193

To souhlasím, sám se řadím mezi takové. Je tedy nějaký postup, jak vytočit ztuhlý květový med? Ovšem bez namáčení samozřejmě.

Příspěvek: #194

Počkej si až bude v prodeji ten úl co bude sám měnit matky. Ten by to mohl umět.

Příspěvek: #195

Odřezat z plástu. Pokud plást není plastový - pak stačí dostatek otáček medometu.

Skutečně nechápu, proč když se objeví melecitoza nejsou výrobci plastových rámků a plastových mezistěnm zavaleni objednávkami.
Ani ne půlkilo medu z plástu jej první rok zaplatí. A pak naprosto bez starostí.

Plást s voskovou mezistěnou musí být buď hodně tmavý aby snesl otáčky, ale pak mám pocit, že to "tmavé" tam pořádně fixuje med. Když dám do koše rámky s plastovou mezistěnou - které jsem kdysi zavrhl, nebo plastové rámky které považuji za lepší jak kombinace dřevo-plast - tak to roztočím na maximum a dost toho vylítá. Zbylé souvislé kusy oškrábu.
U světlého díla bych to při stejných otáčkách jen posbíral a měl stavební rámek. Což často mám i při nízkých.

Příspěvek: #196

Za tridsať rokov na novom stanovišti som mal dvakrát cementózu, ale stála zato. Zničil som kôš medometu a vytočil som veľký prd, durhákrát bola s niečim normálnym premiešaná a niečo som predsa vytočil. Prvýkrát som všetky plásty s medom uložil do komínov, ôs v tom čase bola presila a postupne spolu s včelami plásty vyčistili a do novej znášky boli použiteľné.

Pri druhej pohrome, to-čo som nevytočl som využil na kvalitný medovecl. To je hádam najrozumnejšie využitie cementózny plástov, v sudoch z vodou sa cementóza postupne vyplaví, len plásty treba viackrát nadvihnúť a oklepať. Pomer kvasenia je v pomere 1:4 plus pekárenské droždie poľa obsahu nádoby.

V mojej lokalite široko ďaleko nie smrekovec-modřín, sú len dubové lesy, takže je som si istý, že v mojom prípade bola manna pôvodu živočíšneho, viem to aj preto, že som chodil do lesa a malsom možnosť vidieť vošky na listoch s mannou a zbierajúce včely.

Příspěvek: #197

Ani si netroufám odhadnout kolik na mě čeká cementu v padesáti včelstvech.Ráno to začnu pomalu likvidovat ale bude to boj na dlouho.
Před chvilkou jsem objednal další tři kádě a nevím jestli to bude na kvasení stačit.Mám ještě dotaz -jakou optimální cukernatost má mít roztok na medovec?
Jeden kolega mi říkal že asi 12% což se mi zdá málo ale je to možné.
Poradíte?

Příspěvek: #198

Možná si pletete dojmy s pojmy.
Medovec je vypálená medovina. Stejně jako např. vínovec by bylo vypálené víno.
Tedy nejprve nechat vykvasit na medovinu, tu vykvasit jako tzv. suchou - tedy spíše menší procento medu (dojde k lepšímu využit sacharidů) a tu posléze vypálit na medovec.....
Jenže ono to nebude možná tak jednoduché - základem nebude klasický med, tedy směs glukózy, fruktózy a malého procenta složitějších cukrů, ale jakási směs o poznání složitějších sacharidů, tedy m.j. melecitózy. A ta zjevně bude potřebovat pro kvašení úplně jiné podmínky (teplota, kvasinky, živné soli, kyslík), než klasický zákvas . Ale to je asi do jiného vlákna.
iRP

Příspěvek: #199

On se ptá správně. Pálit medovinu je škoda, je moc sladká. Procenta cukru v "kvasu" zhruba sedí. Je prý zbytečné, aby se cukr připaloval na dno. Prostě vše co kvasinky přetvoří.

Příspěvek: #200

Kvas na vypálenie medovca nebolom až tak zložité, trvá nepochybne dlhšie, ale pomermcukornatosti je tak 1:4, to značí, že že cukornatosť bude 25%, približne tak ako u vína, lebo pomali to kvasí, a ten prebytok tam v kvase. Nevuem či zložité cukry nekvasia (Rasťo), ale medovec som dal vypáliť dobrému majstrovi, ktorý mi to urobil zadarmo. Táto pálenka je dobrá ako základ výroby rôznych likérov, ako npr. Becherovka.

P.s. Ešte dodávam medovec som kvasil v 200 litr. sudoch, ale tento plech, ktorý sa používa na 200 litr. medu, lepšia je určite umelá hmota.