Příspěvek: #141

Scipio co vyhlášený žertéř opět nezklamal ... Odpovědi jsou v tomto vláknu výše ...
V tého době to včely v pohodě přepracují. Je to jen víc práce, ale vyplatí se ...
Ta poslední odpověď, Scipionova, je samozřejmě také možná.
Jiří

Příspěvek: #142

Jsem sice začínající včelař, ale do diskuze mohu přispět návodem, který jsem viděl úspěšně praktikovaný na včelínu u mého otce, zkráceně cituji:

• Protože jsem začátek snůšky zjistil okamžitě, reagoval jsem po několika málo dnech, ještě než byly plásty zaplněné. Na registrační váze je v grafu začátek snůšky hned vidět, viz. http://www.apisdigital.cz/content/6-ukazkove-vazeni a komentář také na http://apis-digital.blogspot.cz/
• Něco, cca z poloviny jsem ještě mohl vytočit, rozebral jsem a složil plásty zanesené melecitózou do jednoho nástavku, ten doslova prolil vodou (na každý rámek hrnek vody).
• Hned nad plodiště jsem dal vytočené (prázdné nástavky) nebo starší prázdné souše a na vrchol umístil připravený nástavek s melecitózními plásty.
• Navíc jsem včelstvo nahoře otevřel a uzavřel sítem v celé ploše, aby tam šel volný vzduch.
• Podle aktuální intenzity snůšky je nutno průběžně v několikadenních intervalech vytáčet až do konce snůšky. Denní intenzita i konec snůšky jsou opět přesně vidět na grafu hmotnosti.
• Včely melicitozní "špunty" rozmělní a přenáší k plodišti. Pokud by byla doba mezi jednotlivými vytáčeními příliš dlouhá, zanesou i uvolněné nástavky znovu.
• Tento způsob však z důvodu časového nelze provádět v případě většího množství úlů, a nevím jak zpracovat plně naplněné všechny plásty aniž jsou k dispozici třeba staré uložené souše. To je však případ těžko řešitelný. Dodávám ještě že pracuji v Optimálech s nízkými nástavky."
  

Oproti předchozím návodům v této diskusi mě zaujalo, že nástavky s melecitózou dává otec nahoru a ne dolů pod nástavek s plodem?!

Příspěvek: #143

(24.07.2013 10:17)Scipio napsal(a):  Vsetky 3 odpovede nespravne.
A co takto vyrezat, vymackat med, vosk vytavit.

mám zatím jen staré sluneční tavidlo, těch pár kilo vosku se zříkám i když je to škoda, ale zkusím to dnes vymačkat jak to bude vypadat nevím. Co pak s tím vymačkaným medem ? Nepůjde to přes cedník ?

---

Platí tedy, že melicit. zásoby, které včely "přenesou" stanou se jim stravitelné ? Myslel jsem, že když je jen přenesou budou stále stejné tj. brzy ztvrdnou a stanou se těžko stravitelnými ???

Příspěvek: #144

Ved v slnecnom tavidle sa ti ten vosk v poho roztopi.
Ja by som ten med potom zahrial do tekuteho stavu, na druhy den pozbieral necistoty z vrchu a med nadavkoval do flias. Ak budes zakrmovat na zimu az napr. koncom augusta tak by si mohol teoreticky dat to vcelam vyzrat. Kazdopadne riskujes, ze melicitozu ti ulozia na zimu a v pripade dlhej tuhej zimy bez preletu (ako bola napr. posledna zima) riskujes spadnutie rodiny.

Příspěvek: #145

zkusím to tavidlo, ale ještě nikdy jsem v něm hroudy vosku netavil , nebude to mít jak odtíkat ? Navíc to bude mít hodně zbytků toho nevymačkanýho medu, bude to děsně vonět a přitahovat slídilky, který se tam dostanou protože dobře netěsní

Melicit. zásob mají už tak dost na plodových plástech okolo plodu. Tak radši už jen cukr.

Příspěvek: #146

Cementového medu jsem vytočil asi 50 kilo - teda to, co ještě šlo. stále ho nosí, takže si dám další kolo. některé plásty jsem musel namočit, protože už bylo pozdě. Plásty byly namočené cca 12 hodin, pak to šlo jakž takž vytočit

Chci se zeptat na něco jiného. z namočených plástů mě zůstalo cca 50 litrů roztoku, je hodně sladký, cukroměr byl mimo stupnici (tj. nad 30%). Chci z něho udělat medovinu, ale na stránkách VUV jsem se teď dočetl, že v důsledku vyluhování má nepříjemnou pachuť. Máte s tím prosím někdo zkušenosti? Nechci se dostat do fáze "za stálého míchání vylejeme do h...."

Díky předem

Příspěvek: #147

Co to přidat včelám do krmení? Já tak teď dokrmoval oddělky. Doslova se o to praly ... Dá jim to zároveň vodu, nejsou ještě moc silné a moc si toho neoblétají, v těchto vedrech se jim to hodí ...
Jiří

Příspěvek: #148

Tak jsem včera dal nástavek s melicitózou úplně dospod kam byla zatlačena matka a celý ho zakladla. Sekundární efekt podpořený vedrem bylo vyvěšení téměř roje na česně.

Jinak testuji i jiný způsob zde ani v literatuře neuvedený, za který mě tu asi nepochválíte - nazval bych ho vylupovák. Tedy do rojáku, volného nástavku umístím plásty s melicitozou a chvilku než si to najdou nechám poblíž stanoviště. Pak zavřu a odnesu dostatečně daleko a vypustím. Včely pak to nové místo snadno najdou a vyčistí plásty a melicitózu přepracují, tak že ji musím než zase zatuhne (do 3 dnů) zase vytočit. Snadno se kontroluje jak jsou s tím daleko a nemusím být vzpěračem. Navíc ty rámky mohu průběžně postřikovat vodou pro snadnější rozpuštění/vyčištění. Navíc jsem si všiml, že ani když se v tom vylupováku rejpu tak nebodají a to jsou přímo rozběsněné - prostě nemají tedendenci si něco bránit, když to vlastně není jejich. Prostě vyklidí prostor bez boje stejně jako lidský vyrušený zloděj.

Zatím nepozoruji to uváděné "rozšíření loupeže na stanovišti" všechny oddělky cca 20m od vylupováku jsou v pohodě.
Postě využití loupeže k něčemu účelnému. Každé negativum má i svá pozitiva.

Příspěvek: #149

Oddělkům to už dávám, ale mám letos jenom dva a medové vody moc Navíc asi ještě nějaká bude, protože furt něco nosí.
Medovina mě přišla jako dobrý nápad, ale po přečtení článku na VUV jsem trošku znejistěl. Tak se ptám...
Dík

Příspěvek: #150

Bohužel i názor č. 4 (Scipio) není z nejsprávnějších.
Rámky postříkej vodou a vlož zpátky do včelstev. Ty opraví rámky, část melecitózy spotřebují, část přepracují.
Za cca týden zkus tyto rámky znovu vytočit - nastříkaná voda je odpařená. Tento med se dá vytočit a normálně konzumovat, tedy nabídnout zákazníkům.
To by za normálních okolností mohlo postačovat. Tyto rámky opět vrátit včelám a do nich normálně nakrmit zimní zásoby. S melecitózou se včely potkávaly od nepaměti. Pokud ji takto omezíš, neměla by už i pro zimování být problémem.
Pokud budeš mít melecitózy více, dej ji jako nespodnější nástavek a nad to včelstvo. To normálně zakrm. Včely tu melecitózu zpracují zčásti do podzimu a pak hlavně na jaře, až se to tohoto nástavku zase vrátí. A co nezpracují, tak zbytky vynesou.
Vše ale záleží na průběhu zimy. Pokud bude v polovině ledna prolet, je vyhráno, to už včely přežijí.
iRP

Příspěvek: #151

Na toto jedině malinkatou lopatičku...

Příspěvek: #152

....ty melicit rámky vložit zpět do včelstva nahoru nad mřížku ? Když je dám dolů riskuju, že je matka zaklade.

Příspěvek: #153

Dolů, neriskuješ - pokud je zaklade, tak to znamená, že před tím vyčístí a pro plod něco spotřebují - a vo to tady jde - spotřeba nyní k něčemu užitečnému (výchova plodu) s možností se vyvenčit, než je to nechat spotřebovávat v zimě, kdy je budou tlačit bříška a venku bude mrznout - zkus si to představit na sobě - vybíhat s holou teď a při -10°C a bude ti to jasné.

Příspěvek: #154

Co je špatné na Scipiovo radě? Nezdá se mi výhodné pracně nosit melecitozu z a do včel.

Podle mě je jedno jak oddělím tekutou frakci (lisování x medomet), pak zbývající cukry oddělím od vosku a udělám z nich medovinu? Pokud nebude chutnat, naředím, dám dokvasit a poruším zákon o lihu.

---

Když jsme u toho.

Potřeboval bych topnou spirálu na ztekucení medu- ale výkonnou s termostatem co se prodává venku. Nevíte o nějakém českém obchodě kde by ji měli? Menší, průměr do 50cm, optimálně 30cm. U Sedláčka mají na sud, to vím. Ale stejný výrobce je dělá i v menším.

Příspěvek: #155

http://www.vceliobchudek.cz/vceliobchude...onve-17-cm

http://www.provcely.cz/50-ztekucovani-a-mereni-medu

Příspěvek: #156

Bohužel, buď bez termostatu, nebo móc kvalitní provedení a móc drahé.

Mám spirálu do kužele do filtru a přišla na 150E.

http://www.bienenzuchtbedarf-seip.de/Hon...herma.html
Dělali tehdy i ploché do konví, ale netušil jsem, že je budu potřebovat. A nyní je nemůžu vygooglit ani v zahraničí. Tedy v této cenové relaci.

---

Takže nakonec nechám svařit něco takového, ale s menším výkonem.

http://www.logar-trade.com/honey-heater-...d=10301000

Příspěvek: #157

To by se ty bez termostatu musely dobaslit pomocí tohoto termostatu : http://www.conrad.cz/vestavny-termostat-...-c.k551698
Prostě říznout přívodní šňůru, do montážní krabičky instalovat termostat a zapojit přes něj přívod, a čidlo vyvést až ke spirále a stahovacíma páskama nebo nerez drátkem to zafixovat.

Příspěvek: #158

To by se taky asi dalo použít

Jak zpracovat melecitózní med na medové víno?

Jednou za pár let potrápí včelaře tzv. melecitózní, neboli cementový med. Je to druh medovicového medu, který obsahuje vysoký podíl trojného cukru melecitózy. To se projeví v rychlé krystalizaci medu a po několika dnech již nejde běžným způsobem z plástu vytočit. Zároveň ale nelze ponechat melecitózní med v úle přes zimní období, protože by neúměrně zatížil zažívací trakt včel a mohl by způsobit jejich úhyn.


Melecitózní med můžeme zpracovat jednoduše na medové víno (resp. medovinu). Vyřešíme tím zároveň všechny problémy, které nám tato nevítaná snůška přináší. Dále uváděný způsob vychází z toho, že plásty s medem nejdříve namočíme do teplé vody a několik hodin ponecháme odmočit. Pak jej teprve vytočíme na medometu. Získané kapalné podíly spojíme a zakvasíme. Další péče o medové víno i o souše je stejná, jako u běžného medu.

Při namáčení si musíme uvědomit následující podmínky, které je nutné dodržet:

1. s ohledem na skutečnost, že namáčíme celé plásty, hrozí nebezpečí divokého kvašení a tím i znehodnocení medu. Proto doporučuji přidat do vody siřičitan draselný v množství 10 g/100 litrů. Siřičitan draselný, neboli pyrosiřičitan lze zakoupit ve vinařských potřebách a také v některých drogeriích. Toto opatření není všelékem a proto je nutné i tak dodržet obecné zásady čistoty. Především je třeba vyloučit tmavé plásty, které jsou zdrojem infekce a také různých pachutí. Dále to znamená udržovat v čistotě všechny používané nádoby i medomet, samozřejmostí je i nezávadná voda.
2. Podle mých zkušeností je maximálně možná teplota použité vody k namáčení 60°C. Při vyšší teplotě se již mohou plásty hroutit. Jako nejnižší teplotu bych doporučil cca 30°C.
3. Dobu namáčení se snažíme co nejvíce zkrátit, abychom předešli možnosti rozvoje infekce.
4. Kontrolujeme, zda jsou plásty celé potopené a případně je otáčíme.
5. Získaný roztok můžeme zakvasit teprve poté, až zkontrolujeme a případně upravíme jeho koncentraci a dále přidáme potřebné množství živin. Musíme mít předem jasno, jakou koncentraci roztoku budeme zakvášet a k tomu směřujeme výběr plástů do jednotlivých nádob. Doporučuji dodržet počáteční koncentraci 24 a 26% hm cukrů, kterou kontrolujeme pomocí cukroměru. Vyšší koncentrace by mohla vést ke zpomalení kvašení a tím opět k možnosti rozvoje nežádoucích mikroorganismů.

Výše uvedené podmínky bere v úvahu následující postup (objem je počítán na 300 litrů medového vína).

1. Dva dny předem rozkvasím cca 30 litrů medového vína z běžného medu. Tím zajistím, že se po přidání melecitózního medového roztoku kvašení rozjede rychle a čistě.
2. Plásty odvíčkujeme a odkládáme je přímo do vhodných nádob. Pro rámkovou míru 39x24 se mi osvědčili červené lodny, které se používají v masnách, nebo pro sběr hroznů. Namáčím do 4 loden najednou a pátou mám jako manipulační.
3. K namáčení přistoupím až ve chvíli, kdy mám odvíčkované potřebné množství rámků.
4. Do výše uvedených loden se vejde 10 rámků a k jejich zalití je třeba 25 litrů vody. Do prvé vody přidám 2,5 g siřičitanu draselného. Já používám vodu teplou 60°C a k vytáčení přistupuji po 4h (ihned po nalití vody teplota klesne na 45°C). Při 30°C se doba prodlužuje na 8h. Rámky zatížím tak, abych je udržel po celou dobu u dna. Používám k tomu jednoduše kýbl s vodou.
5. Po uplynutí potřebné doby přendám plásty do prázdné lodny a vytočím je na medometu. Medovou vodu postupně slévám do zvláštní sběrné nádoby.
6. V ní pak změřím obsah cukrů cukroměrem a zkontroluji teplotu, která by měla být kolem 20°C. Po přidání živin je roztok možné přidat do kvasné nádoby k výše uvedeným 30ti litrům.
7. Postup opakuji až docílím potřebný celkový objem. V mém případě se dostanu na 300 litrů po zpracování 80ti rámků. Z tohoto množství si můžete předem odhadnout, kolik plástů můžete zpracovat s ohledem na objem nádob, které máte k dispozici.
8. Za dodržení popsaných podmínek probíhá kvašení velice intenzivně. Napomáhá tomu, že v roztoku je i pyl a větší množství částeček vosku. Proto je nutné bedlivě kontrolovat teplotu kvašení, která by neměla překročit 20°C. V mém případě to znamená, že po rozkvašení udržuji okolní teplotu na 12°C.
9. V dalším se již postup neliší od běžné přípravy medového vína.

Příspěvek: #159

Na stránkách VUVč je uvedeno, že při tomto postupu získává medovina pachuť v důsledku namočení plástů. Jakou s tím máš zkušenost?
Chápu, že tmavé plásty vylučuješ z namáčení, ale tmavý a žemlový je rozdíl (řekl bych).

Příspěvek: #160

http://www.medovevino.cz/cs/82/33/download/10.doc

---

viz vlákno autorská práva