Příspěvek: #321

Co je sirup? Jestli tekuté krmivo pro včely tak to je můžete klidně nechat zimovat na melecitoze, devastující účinky to jako zimní krmení má oboje stejné. Pokud skutečně dáváte včelám tohle svinstvo, pak jste snad jediný, kdo to přizná. To jsou pak za rok výnosy když se vytočí nespotřebované zimní zásoby ve vysokém díle až ho povýšíte do medníku že?

Příspěvek: #322

Co je sirup? Je to roztok cukru s vodou.

Na další výblitek nemá cenu reagovat.

Příspěvek: #323

(16.07.2019 12:23)tom.50 napsal(a):  Co je sirup? Jestli tekuté krmivo pro včely tak to je můžete klidně nechat zimovat na melecitoze, devastující účinky to jako zimní krmení má oboje stejné. Pokud skutečně dáváte včelám tohle svinstvo, pak jste snad jediný, kdo to přizná. To jsou pak za rok výnosy když se vytočí nespotřebované zimní zásoby ve vysokém díle až ho povýšíte do medníku že?

Na cukre zimovať včely je zdravšie a lepšie než prírodný med. príroný med obsahuje kyseliny a z cukru med nemá žiadnu kyselinu a žiadne zažívacie problémy. Moc o tom neviete ....
Výnosi? Tak treba zakrmiť aby to vyšlo do prvej znášky a čo nahodou ostane je pre oddelky lebo v takom pláste nieje nič stuhnuté lebo je to čiste invertný med z cukru, tiež tomu tak rozumiete ...

Příspěvek: #324

Výblitek? Včelař používá včelařskou terminologii a ta žádný sirup nezná, zná pouze cukerný roztok. Pojmem sirup je obecně označováno to, co píšu já. Viz tento článek například

https://www.lidovky.cz/noviny/pancovane-..._domov_ele

dplňte si včelařské vzdělání a pak vám budou všichni rozumět, myslím, že jsem se strefil přesně, proč chodit pro pančovače do ciziny?

---

Merkuri, když nerozumíte českému textu, nevyjadřujte se, píšu snad něco jiného než vy?

Příspěvek: #325

Výblitkem označuji druhou část textu, kde mě nepřímo obviňujete, že pančuji med.
Doplňte si schopnost porozumět psanému textu.

Příspěvek: #326

Včely jsou teda nekolik milionu let blbe kdyz zimovali na medu a ne na cukru?

Příspěvek: #327

Označení sirup znám pro spoustu substancí, od sirupu co dělám dětem z černého rybízu a letos po letech i z lesních malin (letos nezaschly, alespoň v Moravském krasu). Dá se tak nazvat i cukerný roztok, kterým doplňuji zásoby na zimu (konzistence je podobná, i když řidší).
Tom měl asi na mysli hotové roztoky invertu, těch z řepného cukru bych se nebál, ale je to sice pohodlná, leč pro mne drahá varianta.
Jiná situace je u invertů přímo z obilného nebo kukuřičného škrobu, tady se z přebytků obilovin vyrábí nejlevnější sladidlo tzv. glukózo-fruktózový sirup a ten je ve většině sladkostí.
Na tom bych svoje včelky zimovat nenechal, invertáza není dokonalá, část složitých cukrů tam zůstane a včelky to v předjaří nemusí udržet do proletu....

Příspěvek: #328

KTM.

Následující ti můžu říct osobně, ale možná to bude zajímat i ostatní. Tady se mýlíš. Po sametovce se udělaly dvě výpravy do Mongolska na Tajmeny. Byly z toho dvě VHS kazety (možná víc výprav, možná víc filmů). V prvním se "filmař" věnoval zpola přírodě, lidem, zvířatům, druhý film už asi točil profík a ten byl už jen o rybaření.
Proč to píšu. Na displeji běželo datum, pamatuju si přesně 8 září. Step byla rozkvetlá botanická zahrada, koberce různobarevného kvítí, velká plocha mnoha m2 žlutá, pak modrá a jiná zase větší a koberec rudý a povětšině "všehochuť" všech možných kytek. Tady jsem nikdy nic podobného neviděl, ve filmu řečeno, že stejná zeměpisná poloha jako Čr a stejné rostliny, u řek vrby, břízy, duby, vše jako tady.

Tehdy mi to došlo. Miliony let tu nebyl les jak si ho představuješ ty, smrk rostl až od 1.100 m výš, tady byly javořiny a dubohabřiny, o kousek výš bučiny. Miliony let si včely nemohly nanosit na zimu medovici, natož melecitozu. A když by si jí nanosily z několika solitérů, v září si pod ní nanosily dostatek bezpečného kvěťáku, jak jsem viděl na filmu z Mongolska.

Co ty a drtivá většina lidí nazýváš lesem, není žádný les, ale to jsou monokulturní plantáže nějaké konkrétní dřeviny, což by se v miliony let fungující divočině bez lidské práce prostě nemohlo stát.

Zrovna tak pole jsou vlastně umělé stepi, ale s jednou plodinou, které navíc ještě furt ničímě orbou a nenecháme tam vyrůst to kvítí, co roste v Mongolsku, ze kterého by si vč nanosila dostatek nezávadných zimních zásob. My dnes žijeme v úplně nenormální krajině, naštěstí musím říct, a včela to přežila jen díky svojí neuvěřitelné schopnosti se přizpůsobit ledasčemu a přežívá taky díky své neuvěřitelné blbovzdornosti svých chovatelů. Jo a taky tohle je úplně jiná včela než ta "milionová" - po té prastaré včele nechtěl žádný homo blbenzis půl metráku medu ročně. A nebo taky mnohem víc!

To člověk snesl smrk a borovici z hor do výšek, kam nepatří a to po prudkém ochlazení následkem erupce Islandské sopky Laki, tuším že v r 1783. Nyní není žádné globální oteplení, to se jen svět vrací k normálu co byl před Laki. Smrk sem napatří a nebude tu. Tečka, nemá cenu se o tom dohadovat. A proto je cukr spása, dokud tady existují smrkové a borové (a modřínové) lesy a dokud tu je zemědělské obdělávání polí.

Co bude potom? No přece syntetický med! Ten už je až z jedné třetiny dneska ve světové produkci "medu" přimíchaný.

---

jdu se podívat na Wiki na tu sopku

---

jo, na blbosti, které mě neživí a nikdy mi nevydělaly ani jednu Korunu mám paměť fenomenální

https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki

---

nečetl jsem ten článek na Wiki, jestli tam píšou něco jinak, omluvte, prosím paměť starého muže, možná se taky už zjistily nové skutečnosti proti mým informacím z doby dávno před tím, než B Gates přišel v r 1981 s PC a než US Army uvolnila předchůdce internetu

Příspěvek: #329

(14.07.2019 9:36)Merkuri napsal(a):  Včelstvá som vytočil a tak som začal podrmovať. Jednoduché a stačí vykopať jamu, dať foliu, haluze a naliať cukor, nie hustý- 8 kg na 10 L vody. Na to aby plodovali im to stačí a do oktobra sa zakrmia. Mám to zhruba 15 m od včiel, a že by sa z toho napádali to určite nie. Kludne by som takto napájal aj 1000 včelstiev.

Nebolo by jednoduchšie namiesto kopania pouzit nejaku nadobu?

Příspěvek: #330

jj dva detské pieskoviská a ide sa kŕmiť

Příspěvek: #331

Ale jo souhlas ale repnej cukr je tu od nejakyho 15 stoleti a to jen pro bohaty pro vcely se zacal pouzivat masove tak po prvni svetovy nejde prece o silu vcelstva ale o to ze vcela dokaze dobre prezimovat i na medu jiste ze na vysokem ramku je to snadne ale jak dobre vis plodiste ja nikdy netocim a byly roky kdy jsem nedokrmoval a stejne to vetsina vcel dala bez problemu.Nasli se nektere co se priposraly ale to pripisuju melecetoze ale ze by mi vcely odesli diky medu tak to nikdy.Zimovani na medu jde stejne jako zimovani na invertu ale musi to byt invert repny tam problem neni.Jinde problem pri tuhe zimne vznikne to bez debat.Ale rozhodne nesouhlasim ze cukr je lepsi nez med to ani nahodou.Ano cukr je jistota dobreho zdraveho prezimovani a je fajn ze je ale lepsi nez med neni(jeho pozitivni prinost je vetsi nez negativni) protoze pokud chces poradny matky musis pouzit med ne cukr.A mam pocit ze melecetoza je hodne stara vec jen si to nepamatuju presne ale myslim ze to neni veec rekneme poslednich 300 let.

Příspěvek: #332

Ja som napísal že na zimovanie a nie na konzum pre ludí, jedine vypaliť pálenku po vykvasení.

Příspěvek: #333

(16.07.2019 12:23)tom.50 napsal(a):  Co je sirup? Jestli tekuté krmivo pro včely.... To jsou pak za rok výnosy když se vytočí nespotřebované zimní zásoby ve vysokém díle až ho povýšíte do medníku že?

Až na to že nespotřebované inverty v medu se dají snadno detekovat. Zato když pošleš do soutěže Český med sklenici s vytočeným cukrem z Kauflandu, pošlou ti Zlatou medaili. Pokud bude v cajku etiketa.

Příspěvek: #334

Lenže volakedy bola posledná znáška z čistecu a potom si poradili z melicitozov a boli zazimované do jara.

Příspěvek: #335

KTM

Nic takového netvrdím, zítra ti to vysvětlím. Do ochlazení po Laki tu nebyly takovéhle lesy, četls co jsem ti psal vůbec? Jehličnanů bylo tak málo, že melecitoza sice určitě existuje miliony let, ale vč si jí nemohla nanosit nějaké významné množství když tu nebyly jehličnany, proč ignoruješ tenhle základní fakt?

Smrk vůbec neexistoval pod 1.000 metrů a borovice málo, modřín jakbysmet.

Já nemám křišťálovou kouli a stejně bych neuměl čarovat a tudíž se spoléhat na to, že se vč v zimě proletí nemůžu a proto je pro mě cukr jistota, med krajní riziko i když med nic nenahradí, to dá rozum. Ani já přece nevytáčím vysoké rámky ani ty 30, ale ani ty 24. S tvojí mírou teprve začínám a tam není o čem hovořit, i třicítka je OK, jde jen o Adamce. Tam může nastat těžký problém.

Jo a cukr se tu prvně objevil v 10 stol a říkalo se mu arabská sůl. Ale byl asi dražší než zlato.
Tak jsem se malinko s těmi stoletími seknul - https://cs.wikipedia.org/wiki/Cukr#Historie

Příspěvek: #336

Ale jo ja s vami prece souhlasim zimovani na cukru je jistota to je jasny ale ja jim to rad smrncnu medem.No ono nejde o slozeni lesa dodnes nikdo poradne neurci jak vznikne melecitoza ta se totiz pri vhodnych podminkach vytvori i na listnacich.Bych to uzavrel ze kdo chce jistotu jde do cukru kdo zlobí a rad si hraje medem nepohrdne.

Příspěvek: #337

Tato věta je v souvislosti s dnešní dobou vtipná:

cukr však zůstával luxusním zbožím a prostí lidé dál sladili medem.

Příspěvek: #338

Mno tak pridám zatiaľ moje chabé poznatky čo po vytočení s rámikmi, teda ak sa to vytočením dá nazvať Tam, kde to šlo vytočiť na 70% nie je žiaden problém, rámiky namočiť a šup naspäť na dočistenie. Ja som to urobil tak, že na rodiny, kde je ešte znáška som položil prázdny nadstavok a nad to nadstavok s namočenými plástami. Po týždni rámiky vyčistené do sucha, bez problémov si to prenosili do medníkov. Bacha, nedávajte takto dva nadstavky na vyčistenie nad seba! Neprenosili a začali to normálne viečkovať tam, kde to je. Hoci mali medzi medníkom a tými dvomi nadstavkami jeden prázdny. A nikdy to tiež nedávajte na vyrojenú alebo slabšiu rodinu. Doslova sa na to vyprdli a po týždni je to skvasené!
Tam, kde to šlo vytočiť len na 50% je to horšie. Tu treba po štyroch dňoch asi opäť rámiky namočiť. Uvidím, vyskúšam to.

Čo sa týka preneseného medu, tak momentálne chuťovo super a zatiaľ sa "špunty" z toho nerobia. Pôjde to v pohode vytočiť.

Příspěvek: #339

Zkoušel jste to někdy dát pod plodiště a bez namáčení, aby se nestalo to, co popisujete u slabších vč? A vespod asi moc víčkovat nebudou, řekl bych, naopak je to tam bude furt a samočinně rajcovat k nějaké činnosti. Běžně totiž dávám (a ani se nepokouším cement vytáčet) pod každé vč NN cementu a do jara je pryč. A každému bych přál zažít jaký pak mají taková vč zjara rozjezd! (já bych bral na každé vč bednu cementu každý rok, jen kdyby byla)

Pozorně si čtu co píšete a super, jen mi to přijde strašně pracné, nevím jak bych v rozumném čase namočil (pod tím pojmem si nepředstavuju pokropení, ale namočení v nějaké vaně či nádrži) třeba 300 a víc rámků (a to mám v medníkách jen patnáctky). Taky bych musel mít o cca 30 -50 nástavků víc atd. Nereju, neposmívám se, ptám se. Děkuju.

Příspěvek: #340

Když na nás v roce 2011 nastoupila melecitóza, tak díky L.Valentovi, jsme na to přišli již koncem června.
Hned následoval pokus o vytočení(nic moc) a podstavení pod spodní nástavek. Včely vybraly nástavek do sucha, a přenosili vše nahoru. Po 3 nedělích opět pokus o vytočení.
I tam ještě melecitóza byla, ale už minimálně(už nebubnovala). A opět vytočené nástavky pod plodiště a po týdnu krmení cukrem. Takže pokud tam ještě nějaká melecitóza zbyla, byla zalita cukrem. Včelstva vyzimovala v pohodě. To chce ale dostatek času.