Příspěvek: #21

Souhlasím. Ano,slova pana Dvorského a pana Křapky mně potěšila,nebo lépe řečeno se mi spíš ulevilo. Zvlášť když to jsou slova od zkušených včelařů.Odmítám totiž vyřezávat trubčinu,přestože to doporučují různé knihy a způsoby včelaření.Já prostě nemůžu. Když ten rámek plný trubčiny potěžkám a vzpomenu na ty larvičky vypiplané včelami,ztratím odvahu.

Příspěvek: #22

Pravá podstata tzv. biologického boje tkví v tom, že vlastnímu vyříznutí plodu (konec konců je jedno, zda trubčího či dělničího) předchází plodová přestávka (věznění nebo výměna matky). Likviduje se první pole zavíčkovaného plodu. Jen tehdy to má smysl. Možná by bylo vhodné založit vlákno pro biologické omezování růstu populace kleštíka včelího.

Příspěvek: #23

(05.01.2011 20:44)Josef Křapka napsal(a):  Skutečnost krmení trubců potvdí zajisté každý včelař kterému se "podařilo uzavřít" zavíčkovaný trubčí plod při překládání do medníku nad mateří mřížku a musel poté provádět jejich hromadný pohřeb.

Josef, neviem či som túto vetu správne pochopil, ale ak by to bolo tak ako píšeš, čo bráni kŕmičkám chovať trúdov, ktoré sa vyliahli v medníku? Úmrtnosť trúdov v medníku, nie je preto, že ich kŕmičky prestali chovať , ale preto, že sa nemôžu ísť preletieť a zbaviť sa preplnených výkalových vakov. Nie raz som vypúšťal z medníkov trúdov, preleteli sa a po 3-5 min. sa poslušne vrátili nazad do medníka a tam vydržali aj doby, keď ich včely vyháňali z úľov. Ak som to zle pochopil, oprav ma.

Příspěvek: #24

Je mi líto, ale musím konstatovat, že není vůbec pochopeno, co jsem napsal. Já nemluvím o různé atraktivitě mezi dělničím plodem a plodem trubčím i když i ta exituje . Upozorňoval jsem na to, že vyřezáváním trubčiny likvidujeme i trubce geneticky cenné, kteří přežili kleštíka nebo by přežili. Ti ostatní totiž šíří geny, které s tzv. varroatolerancí nemají nic společného, nebo jen málo a pro chovatele cenní nejsou! Není náhoda, že kleštík určitou buňku s trubčím plodem napadne a druhou ne (už se skoro bojím napsat, že je tomu tak i u plodu dělničího). Vybírá si. Takže ti trubci, kteří to přežijí dále mohou šířit některé geny tzv. varroatolerance ( z mých zkušeností vás mohu ujistit, že se tak děje). Jak to více vysvětlit? Podobných paralel z života včel bych ale mohl uvést mnohem více. Pane Křapka víte já dělám Bond testy 7 let s téměř stovkou včelstev a po určitou část roku mám část včelstev pod kontrolou i 3x denně (jsou to včelstva, která prošla první, druhou, eventuelně i třetí káskádou Bond testů). Za tu dobu jsem již něco zažil a poznal, proto si za tím co jsem napsal velmi stojím, ale mohu relevantně polemizovat pouze s tím, kdo má podobnou zkušenost. Tím se vás ale nechci dotknout !
Na http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP jsou některé fotografie, které nejsou náhodně vybrané, ale jsou součástí některých poznaných scénářů, jak včelstva skutečně na varroázu hynou. Proto rozeznávám ty typy vyrroázy A,B,C. a i ty jsou vnitřně strukturované. Např. u typu A si můžeme vystačit se sledování přirozeného spadu. U ostatních typů to ale často nestačí.
Víte u nás se k tzv. varroatoleranci hlásí kde kdo, je to vlastně dobře. ALe ještě jsem nikoho neslyšel, že by řekl, že včelstva, která mají sklony k varroatoleranci, mají obecně méně trubců. U mně by to,vzhledem k volné stavbě, mělo být naopak. Vidíte a není. mám jich nedostatek. Mohu velice podrobně popsat, jak odlišně se chovají některé nově zoušené materiály v tomto ohledu (tedy trubců) v porovnání s včelstevy mými, která již něčím prošla po několi generací. Jsou včelstva, která odstraní počkozený pĺod a udělají podobnou práci, jakou uděláme my vyřezáváním trubčiny. Podobnou, nikoliv totožnou ! My totiž odstraníme trubce všechny, včely pouze tytrubce (tím je myšlen především plod), kteří jsou napadeni a jistou odolnost vůči V.d. se vší pravděpodobností nemají. Ti kteří přežijí ji pro ně asi mají.
Jistě, toto téma je asi na jiné vlákno. Nejsem si ale jist , jak diskutovat, když většina diskutujících může jen reprodukovat nebo různě kombinovat to, co někde slyšela,vyčetla i když i to může být asi cenné. Aby to ale skutečně k něčemu bylo, muselo by to být ve věcné rovině, v rovině osobních zkušeností. Jinak je to asi jen prázdné mlácení slámy.
Mohu ale ujistit, že ani téměř měsíční červnová přestávka v plodování nebo 6-ti měsícní plodový cyklus (od března do srpna) nezabrání tomu, aby včelstva v září nezkolabovala (jistě že ne vždy a všechna včelstva), pokud to není podpořeno ještě něčím jiným. A to mluvím o přirozených plodových křivkách, tedy ne o těch, které jsou zdeformovány vnějšími i vnitřními vlivy ve včelstvu, jak je to u našich provozních metod ošetřování, zcela běžné. I to je velký rozdíl! Samozřejmě je to jedna z cest a možností a lze ji proti V.d již nyní dobře využívat. Čím více psů, tím je více ohrožen zajíc. Tím chci říci, že čím více přístupů, tím je větší naděje na úspěch. Podstatou vědeckého bádání (a já rozhodně žádný vědec nejsem) je neustálé pochybování a hledání odpovědí na ně. Stejně je tomu i u selekce, šlechtění včel např. na tu varroatoleranci. Doufám, že jsem se nikoho neurazil. Pokud ano, omlouvám se.

Příspěvek: #25

(05.01.2011 21:06)Rudolf Stonjek napsal(a):  Zdravím Pepo! V OVP teď vyše článekl o vyřezávání trubčiny článek z pera Polského výzkumníka. Zjistil, že vyřezáváním se současně zbavil asi 1/3 výnosů. Takže veškeré dostupné prameny si tak odporují, že nezbývá, než si to vyzkoušet každý sám. Velmi často se zabývám otázkou k čemu vlastně ty desítky výzkumných ústavů v Evropě jsou a jak je možné v nich pracovat za peníze daňových poplatníků s tak mizernými výsledky. Ale to tady asi nevyřešíme. Zdraví R. Stonjek

Koľko chovateľov včiel, toľko aj názorov na prítomnosť trúdov vo včelstve, každý má vlastnú pravdu, ktorú sa snaží pretlačiť a vnútiť iným, až je z toho hotový galimatiáš.
Ja so vždy dobrú až nadpriemernú vtedy, keď bolo včelstve málo trúdov, lebo to býva znakom bezrojového stavu, práve vo včasnom a mohutnom ošetrovaní trúdieho plodu a trúdov a následnej rojovej nálady až k vyrojeniu a vtedy vždy bola znáška o 2/3 nižšia ako vo včelstve, s malým počtom trúdov.

Pred tromi rokmi som aj ja podľahol módnej LBV metóde (i keď som ju kritizoval na webe vcely.sk v 4 pokrač.). Pripraviť pre 70 včelstiev len SR bola fuška, potom vkladanie, kontrolovanie, vyrezávanie, problém s dielom a plodom a rojov bolo viac ako dosť. Povedal som si dosť, ak sa majú včelstvá rojiť, tak bez tejto ťažkej práce navyše a tieto svetoborné metódy prenechám mladým a hlavne "veriacim" včelárom.

Pokiaľ skutočnosť nebude dôkladne preverená vedeckými pokusmi a potvrdená v praxi, nemal by sa zvádzať na našich včelniciach, lebo každý sa stane erudovaným výskumníkom, ktorý bude presviedčať iných, že čo napísal to je tá pravá pravda. Anton

Příspěvek: #26

Ano, názorů na chov či nechov trubců a jednotlivé chovné metody se hodně různí, proto jsem zde na foru vznesl dotaz na toto téma. Je vidět, že každý má svoji metodu, a že je třeba si vše odzkoušet a vydat "svoji cestou".
Souhlasím s přítelem R. Stojnekem. Kdyby dnešní techniku kterou mají k dispozici dnešní výzkumníci měl před 100 lety např. Farrar, nebo před 70 lety Brenner /a mnoho dalších vynikajících odborníků/, věřím že bychom věděly o včele více.

Ono je vše ovlivněno dobou. Dnes se mluví všude kolem jen o penězích, ale ostatní hodnoty unikají. Dříve lidé dělaly mnoho věcí zdarma, jen v zápalu vášně o svůj obor a s láskou. /i pro sportovce byla čest reprezentovat /
Ale to jsem se rozepsal o čem jsem asi na tomto vláknu neměl.
Zdenek

Příspěvek: #27

(06.01.2011 23:36)Anton Turčáni napsal(a):  Josef, neviem či som túto vetu správne pochopil, ale ak by to bolo tak ako píšeš, čo bráni kŕmičkám chovať trúdov, ktoré sa vyliahli v medníku? Úmrtnosť trúdov v medníku, nie je preto, že ich kŕmičky prestali chovať , ale preto, že sa nemôžu ísť preletieť a zbaviť sa preplnených výkalových vakov. Nie raz som vypúšťal z medníkov trúdov, preleteli sa a po 3-5 min. sa poslušne vrátili nazad do medníka a tam vydržali aj doby, keď ich včely vyháňali z úľov. Ak som to zle pochopil, oprav ma.

Ahoj Tono, matří mřížku nepoužívám již více než 20 roků, ale domnívám se, že pokud není nad mřížkou otevřený plod, nebudou tam ani kojičky, které by mohly trubce krmit. Jedná se o stav, kdy se trubci nacházejí mimo plodové těleso v medníku. Mrtvé trubce na mateří mřížce jsem viděl při prohlídkách včelstev v rámci pomoci začínajícím včelařům naposledy minulý rok začátkem června. Trubci nejevili známky přeplněného výkalového vaku a nenalezl jsem ani kálení na plástech a mřížce. To však mohly včely již uklidit. Mrtvolky měly spíše měli scvrklé zadečky.

Příspěvek: #28

(07.01.2011 0:04)Anton Turčáni napsal(a):  Pred tromi rokmi som aj ja podľahol módnej LBV metóde (i keď som ju kritizoval na webe vcely.sk v 4 pokrač.). Pripraviť pre 70 včelstiev len SR bola fuška, potom vkladanie, kontrolovanie, vyrezávanie, problém s dielom a plodom a rojov bolo viac ako dosť. Povedal som si dosť, ak sa majú včelstvá rojiť, tak bez tejto ťažkej práce navyše a tieto svetoborné metódy prenechám mladým a hlavne "veriacim" včelárom.

Pokiaľ skutočnosť nebude dôkladne preverená vedeckými pokusmi a potvrdená v praxi, nemal by sa zvádzať na našich včelniciach, lebo každý sa stane erudovaným výskumníkom, ktorý bude presviedčať iných, že čo napísal to je tá pravá pravda. Anton

Ja som mal s LBV skúsenosť pomerne dobrú, len som ju nemohol dotiahnuť do konca, lebo na včelnici, kde som ju začal praktikovať mi už dva roky po sebe všetky úle rozbil medveď, tak som vlastne nemal možnosť pokračovať. Ale začiatok bol sľubný, lebo roje som nemal, aj keď na druhej včelnici /vzdušnou čiarou cca 2,5km a rovnaká orientácia svahu aj úľov/ sa včelstvá rojili ako o preteky. A taktiež sa rojili včelstvá u kolegu na včelnici cca 120m od mojich. Nechápem akú prácu s vyrezávaním uvádzate, lebo v tejto metóde sa vyrezávanie nedoporučuje a keď tak len rámikov s trubčinou, ktoré sú nezaplodované a včely ich použili na uloženie sladiny. Veľmi rád čítam Vaše príspevky a články. Takmer vždy sa z nich dá poučiť. No dosť príspevkov alebo ich častí je zameraných radikálne proti názorom iných. Skúste si prečítať poslednú vetu Vášho príspevku.

Příspěvek: #29

(06.01.2011 23:50)Leoš Dvorský napsal(a):  Je mi líto, ale musím konstatovat, že není vůbec pochopeno, co jsem napsal. Já nemluvím o různé atraktivitě mezi dělničím plodem a plodem trubčím i když i ta exituje . Upozorňoval jsem .........Pane Křapka víte já dělám Bond testy 7 let ...... Za tu dobu jsem již něco zažil a poznal, proto si za tím co jsem napsal velmi stojím, ale mohu relevantně polemizovat pouze s tím, kdo má podobnou zkušenost. Tím se vás ale nechci dotknout !
ALe ještě jsem nikoho neslyšel, že by řekl, že včelstva, která mají sklony k varroatoleranci, mají obecně méně trubců.
Jistě, toto téma je asi na jiné vlákno.
Aby to ale skutečně k něčemu bylo, muselo by to být ve věcné rovině, v rovině osobních zkušeností. Jinak je to asi jen prázdné mlácení slámy.
Mohu ale ujistit, .... Doufám, že jsem se nikoho neurazil. Pokud ano, omlouvám se.

Vážený pane Dvorský. Patrně jste dospěl k závěru, že jsem svým příspěvkem reagoval negativně na Váš příspěvek. Ujišťuji Vás, že tomu tak není. Ujišťuji Vás, že účelem mého příspěvku nebylo se právě Vás nějak dotknout. Pokud to tak chápete je mi to velmi líto. Účelem mého příspěvku byla zkušenost - nikoli vyčtenina, zkušenost kterou jsem získal s umožněním chovu trubců včelstvy dle jejich potřeb. Je to již mnohaletá zkušenost, zkušenost, kterou jsem získal již v letech 1983 - 1985 a s touto nadále pracuji. To, že tuto zkušenost uvádím na tomto předmětu příspěvku je dáno souvislostí s tematem. Ve svém příspěvku dávám k uvážení účastníkům včelařského fóra smysl odstraňování trubčího plodu ať již z jakéhokoli důvodu. Jedním z těchto důvodů je i Váš soukromý výzkum, který zveřejňujete na Vašich stránkách a odkaz jste uveřejnil v příspěvku č. 18 a já se na něj bohužel ve svém příspěvku odvolal. Můj příspěvek není zaměřen vůči Vašemu výzkumu Bond testů ve snaze nalézt varroatolerantní včelstva. Naopak, vážím si Vaší snahy. Je rozhodně potřebné, abychom se o řešení otázky kleštíka zasadili všichni dle svých možností. Nepřisuzuji Vám, že hovoříte o atraktivitě mezi dělničím a trubčím plodem. O této otázce jsem ve svém příspěvku hovořil já. Jsem ale rád, že zde existuje mezi námi soulad. Není to jen můj názor. Co se mne ale skutečně dotklo, je mě Vámi přisouzená citace: "Ale ještě jsem nikoho neslyšel, že by řekl, že včelstva, která mají sklony k varroatoleranci, mají obecně málo trubců", konec citátu. Promiňte, ale takovou ptákovinu jsem nikdy neprohlásil a není to mým názorem. Prosím, abyste tento názor neuváděl ve spojení s mým jménem. Se zájmem sleduji Vaše stránky a přiznám se bez obalu, že využívám zde uvedených zkušeností, které konfrontuji s mými zkušenostmi a poznatky. Vaše stránky jsou skutečně podnětné a vřele je doporučuji všem účastníkům včelařského fóra. Jediné co mě na Vás vadí je Vaše nedůtklivost a vztahovačnost. Promiňte, že Vám to říkám bez obalu. Doufám, že moji výtku pochopíte.

Příspěvek: #30

Vážený pane Křapka, musím se přiznat, že bych podobnou reakci neočekával. Samozřejmě jsem ve svém posledním příspěvku reagoval i na váš příspvěvek, ale i např. ing. Holuba, protože jsem si uvědomoval, že jsem tématicky trochu jinde. Nové vlákno jsem ale zakládat nechtěl, je to moje chyba. Nejsem sice tolik počítačově zručný jako mladší kolegové , ale kdybych chtěl ta slova o počtu trubců přiřadit přímo vám, asi bych použil citace. Byla to jen informace (má velmi široké souvislosti) pro druhé, stejně tak jako jiné. Ve svých příspěvcích se snažím právě předat jen ty informace nejsou zpravidla reakcí na někoho. Věřte, že mi nevadí vůbec jiné názory, naopak. Někdy se zasměji, jindy zamyslím, asi jako každý. Takový je život. Odlišné názory respektuji je a snažím se nereagovat ani na osobní výpady, jak jste možná mohl zaznamenat před časem na "Optimalu", kde mi vypral kožich pan Dolínek a Klíma. Pokud mám pocit, že některé příspěvky přerůstají do osobní roviny, řešil jsem to osobní korespondencí, abych nezabaíral čas a místo ostatním a hlavně, abych si s dotyčným vše vyjasnil. Spousta sporů totiž vzniká právě z toho, že lidé mají vůči sobě různé předsudky a jednostranné informace o tom druhém nebo si prostě nerozumí . Nakonec i výzkumy ukazují,že právě my Češi máme nízké schopnosti spolu komunikovat (nebo ochotu). To jestli jsem takový nebo makový, nechám na úsudku ostatních a nehodlám se nijak hájit. Přesto vám za názor na mne děkuji. Přeji hezký den vám i všem ostatním.

Příspěvek: #31

Nehřešme slovem, neberme si nic osobně, nevytvářejme si žádné domněnky a dělejme vše tak, jak nejlépe dovedeme. Čtyři dohody, moudrost starých Toltéků

Příspěvek: #32

(08.01.2011 10:59)Leoš Dvorský napsal(a):  Vážený pane Křapka, musím se přiznat, že bych ... Přesto vám za názor na mne děkuji. Přeji hezký den vám i všem ostatním.

Vážený pane Dvorský. Děkuji za Vaše vysvětlení a pokládám za svoji povinnost omluvit se Vám za svoji netaktní výtku o Vaší vztahovačnosti a nedůtklivosti. Byl jsem pod emocionálním tlakem z neúspěchu který se mi toho dne přihodil a proto jsem neměl usedat za klávesnici. Byl bych rád, kdybyste tuto moji veřejnou omluvu přijal.

Příspěvek: #33

Vážený příteli, nemáte se zač omlouvat. Nebral jsem to skutečně jako urážku.
Myslím, že jsme oba z generace, kdy jsme si jako kluci klidně dali po ústech, ale v zápětí jsme to spláchli pivem nebo šli společně za holkama a zůstali kamarády. Byl bych proto rád, aby to tak všichni brali.
Hodně úspěchů přeje Leoš Dvorský

Příspěvek: #34

(21.06.2012 13:20)Čeněk Burkoň napsal(a):  Celý půdorys je čtvercový a vejde se do něho 10 rámků s malou rezervou (rámky jsou orientovány k česnu napříč, tedy teplá stavba). Do NN, které jsou ve funkci medníků, tedy č. 3 a 5 toho obrázku z řeháčkovy metodiky, dávám jen 9 rámků a je mezi nimi poněkud větší mezera. Jsou doslova "obaleny" medem a souvisle zavíčkovány a dají se dobře seříznout běžným vroubkovaným nožem jedním tahem. V každém je cca 15 kg medu.
Jako opatření proti rojení používám metodu LBV takto: v 1.NN - 2, ve VN - 1 a ve 2.NN - 3, tedy celkem 5 "malých" a 1 "velký" stavební rámek.

a ako sa ti lbv osvedcila,stavaju na tych ramikoch len trubcinu,ci aj robotnicke dielo?

Příspěvek: #35

Na stavebním rámku včely staví obojí dílo. Zatím to nemám ještě vypozorované - letošní rok je teprve třetí, kdy metodu provozuji. Tak jako v jiných "činnostech", tak i zde se projevují včely velmi rozdílně: od jednoznačného zastavění trubčinou až po kombinaci. Předesílám, že nemám jen kominované úly - ty teprve postupně zavádím - ale převážně 3x VN. Tak tedy vkládám celkem 5 stavebních rámků do plodiště ve dvou "termínech" a ty včely, pro které je to "mnoho" dotaví zbytek dělničinou - zdá se mi.
Jinak metoda LBV se mi osvědčila. Převzal jsem cca 20 včelstev po tchánovi, který používal stavební rámek klasicky - 1 nakonec s vyřezáváním. Navíc používal mřížku hned na prvém VN -já ne. Rojů bylo vždy požehnaně a dosti jsem se toho obával, protože včelařím zatím víkendově a nemám možnost roje průběžně sbírat nebo dělat mnoho náročných opatření před rojením. Výsledek je dosti jednoznačný: v průběhu těch tří let 1 - 2 roje/rok (letos 1). A při zpětné kontrole tam vždy byla nějaká moje chyba při vkládání stavebních rámků, např. první rok pozdě. Nyní vidím, že je možné začít vkládat první sérii stavebních rámků již před rozkvětem třešně ptačí, nebo dokonce tam může 1 stavební rámek zůstat na časné jaro - asi - musím vyzkoušet. Ještě dodám, že když stavební rámky kolem 15.7 vyjímám, tak už tam plod nebývá žádný a jsou zaneseny medem.

Příspěvek: #36

A proc jim ho tam s tim medem nenechas? Mluvil jsem s jednim panem a ten na nich normalne zimuje. Obmenuje souse jako jine. Pristi rok chci na tuto metodu take najet....pokud se nezblaznim a v zime neudelam nejake uly navic

Příspěvek: #37

Určitě dobrý nápad, který stojí za vyzkoušení a byl by to další krůček ještě k většímu zjednodušení.
Já jsem je kontroloval hlavně ze zvědavosti, že tam je ještě plod - trubčina a v ní plno roztočů varoa, což se nepotvrdilo a byl tam ten med (mohli se vylíhnout a rozmnožit před tím, ale celkově ve všech včelstvech jsem s varoazou problém neměl)

Příspěvek: #38

kritici také namítají, že metoda LBV se nehodí pro oblasti s normální snůškou, že prý trubci toho hodně spotřebují. Ty máš jaké průměrné výnosy a kolik včelstev?

Příspěvek: #39

Podle mě,právě tím, že tam plásty normálně nechávám i přes zimu nevznikne na jaře nedostek trubců - jsou tam od "zimy" a proto včely zas tak divoce nestaví jen trubčinu.
Samozřejmě mít samou trubčinu tam kde bude na jaře chomáč asi není nic rozumného, ale pár plástů s volnu stavbou v horním nástavku normálně nechávám.

Nyní nastává období kdy včely staví víc dělničiny a podle mých pozorování, staví dělničinu hlavně nad plodištěm - jako kdyby tušily, že tam budou na jaře plodovat Asi si přečetly nějakou chytrou knihu , nebo jsou na netu.

Příspěvek: #40

13 včelstev a letošní první medobraní dalo cca 12 kg na včelstvo. Obdobné množství čekám i u druhého, tedy dohromady průměr okolo 25 kg na včelstvo za rok je i mým "dlouhodobým" - 3 roky - průměrem.
Prosečsko-Skutečsko, n.v. 450 m, klasická smíšená snůška