Příspěvek: #41

(28.12.2010 10:11)Rudolf Stonjek napsal(a):  .... Naše české specifikum je, že že ED je širší, v předjaří se komoruje a včelaří se s nízkou bednou pod vysokou. To nás naučil Ing Řeháček, který tak geniálně obrátil Dadantu vytýkané nevýhody v náš prospěch... i já jsm se v tom angažoval, ...

Na Slovensku hovoríme úľu s takou technológiou včelárenia jednoradový ležan, ktorý má šestnásť rámikov v plodisku na teplú stavbu a na prednú časť plodiska sa nadstavuje desaťrámikový medník pozostávajúci z nízkych alebo vysokých nadstavkov. Pred storočím sa eurodadantu hovorilo dzierzónský úľ kolenáč, pomenovaný podľa vynikajúceho včelára Dzierzóna z Karlovíc v Sliezsku, autorovi pohyblivého diela a techniky včelárenia s vysokými a nízkymi rámikmi. Ľudové pomenovanie kolenáč má úľ preto, že má tvar zohnutej včelárovej nohy v kolene. Postup včelárenia v kolenáči vysvetlil v Besedách včelařských ešte v roku 1897 a opakovane v roku 1917 Josef M.Kadlčák, zemský kočujúci učiteľ včelárstva vo Frýdlantě nad Ostravicí.

Příspěvek: #42

Milan ten nízký nástavek je podhozen. Není na. ... To zase Rudu namíchne. ...

Dovolte mi malou pohádku.

Myslím si, že Eurodadant má už pramálo společného s původním úlem pana Dadanta. Tehdy, si myslím, šlo oto zavést úl, který by dokázal vyprodukovat pro trh a ministersvo války ve velkém plástečkový med, který by řešil skladnost. Tento kombinovaný úl se v původu své podoby velmi hodí na zavedení technologii výroby plástečkového medu.

Jenže on si to tehdy někdo přečet a vyzkoušel a došel někdo nato, že ty plástečky (boxy se skládacími boky pro plástečky) včely blbě obsedají, že se jim nechce ani stavět vlepené pásky dost náročně vyrobených základů mezistěn natož aby tam do toho komplexu nachystaných malých boxů vůbec dělnice vlezly a viděly nějakou práci. Proto došel určitě někdo s nápadem dát nato další prostor a tak včely navést přes takový prostor, donutit je tak vystavět boxy s plástečky atp. a tak začala obrovsky náročná věda otom, jak tu technologii jaksi vybrousit, ulehčit atp.

Trh plástečnový med jaksi ve velkém dnes nežádá, ale tento kombinovaný systém, protože ho přebralo tehdejší SSSR, následně pár dalších včelařsky významných zemí světa, se musel nějak s takovým nějakým úlem prakticky prezentovat, takže tu vznikl prostor pro pokračování hlavně u individuálního výzkumu jednotlivce jak to celé zdokonalit.

Je to můj dohad, ale možná jde o jakýsi výdobytek z dob RVHP a plánovaného hospodářství, kdy se podle vzoru musely řídit celé národy... Osobně si myslím, že to, čeho se snaží docílit kombinací NN a VN jeden včelař, při kvalitní snůšce a dobré volbě práce zvládne i ten včelař, co má jednotnou rámkovou míru, dokonce za míň vynaloženého úsilí a práce. _gp_

Příspěvek: #43

Ja viem, že ten nízky nadstavok je podložený. Keď som o tomto postupe napísal #7, dostalo sa mi odpovede

(22.12.2010 17:19)jdjd napsal(a):  Jistě, nástavky můžeme rotovat od proletu až do srpna... třeba vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu... Má to pozitivní vliv hlavně na rozvoj svalové soustavy včelaře a také to zvyšuje odolnost proti včelímu jedu.

Keď som napísal moju skúsenosť z komorovania a jarného zužovania včelstiev #17, reakciou bola poznámka

(26.12.2010 20:23)Rudolf Stonjek napsal(a):  Př Bencůrovi je třeba zopakovat to, že jakýkoliv Dadant je velká bedna a cca 3 - 5 malých.... Rovněž ležan s vertikálně nastaveným medníkem pak není ležan, ale něco o úplně jiném názvu. Kupodivu ale se tím vlastnosti ležanu co se medu týče výrazně zlepší.

V tomto vlákne je uvedené niekoľko odkazov na metodiku včelárenia v eurodadante a všetky sa zmieňujú o komorovaní včelstiev. Vo Včelárstve, od Dr.Novackého, z pred vyše polstoročia, je jarné zužovanie včelstiev spojené s komorovaním a ich postupné rozširovanie medzistienkami v plodisku, doporučované pre ležany aj pre nadstavkové úle. Keď je postup v komorovaní včelstiev všeobecne známy už celé storočie, nerozumiem, prečo je včelárenie v eurodadante zahaľované akýmsi tajomstvom a špecifikované v porovnaní s inými úľovými zostavami. Postup v jarnom zužovaní včelstiev spojený s ich komorovaním a postupným rozširovaním medzistienkami, čím je zabezpečená obnova diela v plodisku, je, podľa mňa, v ktorejkoľvek úľovej zostave rovnaký. A o tom ja píšem v každom mojom príspevku v celom tomto vlákne.

Příspěvek: #44

Jo Gusto, máš asi pravdu, jak tak zkouším kombinaci nástvků, ale to zvedání vysokých nástavků mi za pár let už nepůjde tak dobře.

To co popisuje Milan jsem viděl v jenom Včelárovi kdysi na nějaké výstavě a říkali tomu "ÚL SENIOR". Já to vidím jako velmi výstižné a pro nás seniory vhodné. Ještě bych si tam dal kolejničky, aby medník nad plodištěm po nadzvednutí na execentrech popojížděl a nemusel se zvedat.


Prostě není nad to, když je nad sebou řada stejných nástavků. 24cm docela jde, je jich málo na manipulaci a dají se ještě zvedat.

Výška nástavků je závislá pouze na včelařově kondičce, ne na včelách. Takže bacha aby se o NN včelařích nezačalo povídat, že jsou slabí na plíce

Příspěvek: #45

(11.06.2011 6:37)MilanBencúr napsal(a):  Keď je postup v komorovaní včelstiev všeobecne známy už celé storočie, nerozumiem, prečo je včelárenie v eurodadante zahaľované akýmsi tajomstvom a špecifikované v porovnaní s inými úľovými zostavami. Postup v jarnom zužovaní včelstiev spojený s ich komorovaním a postupným rozširovaním medzistienkami, čím je zabezpečená obnova diela v plodisku, je, podľa mňa, v ktorejkoľvek úľovej zostave rovnaký. A o tom ja píšem v každom mojom príspevku v celom tomto vlákne.

Je potřeba asi vědět, že dadantisti u nás mají ve svých stanovách přesně stanovené cíle. Takže tu je v republice skupina lidí, kteří ctí svůj úl, který je ze světova typově přispůsoben ryze pouze českým podmínkám doslova ze stanov:

Citace:II.

Poslání a cíle

Základním posláním klubu je:

a) propagovat chov včel nástavkovou technologií v úlech typu Dadant upravených pro podmínky střední Evropy, specificky České republiky;

Tudíž komorování v Eurodadantu na jiném území na světe už nemůže být specificky shodné. Prostě dadantklub se charakterizuje se svým úlem jako takové malé odlišné včelařské specifikum. A budiž jim přáno, protože takoví jsme my včelaři. Sám ctím svůj úl, který nazývám Úl Břeclavan. _gp_

Příspěvek: #46

(11.06.2011 7:27)gupa napsal(a):  Tudíž komorování v Eurodadantu na jiném území na světe už nemůže být specificky shodné.

To snáď nie je pravda, to predsa nemôže nikto argumentami podložiť a "špecifikum" obhájiť. Na Slovensku už takmer storočie používame Zanderovu dĺžku rámika 420 mm a Boconádyho výšku "C" 360 mm v ležanoch, Tatran výšku 275 mm v nadstavkových "Béčkach" a originál výška rámika, 220 mm, profesora Enocha Zandera je používaná v "Áčkach" pre NN viacboxový a zmiešaný, teda aj Dadant štýl včelárenia. Uvedené výšky rámika boli v roku 1935 na Slovensku normalizované na deväťrámikovom pôdoryse. Postupne, s vývojom včelárskych experimentov, sa izolovane v regiónoch Slovenska začali používať tieto úle s plodiskom na osem, desať, jedenásť a dvanásť rámikov. Časom sa pôdorys úľov ustálil na desiatich rámikoch, čo zodpovedá technickým požiadavkám strojov a zariadení na spracovanie včelích produktov pri priemyselných formách včelárenia a klimatickým podmienkam. Od prvopočiatku sa v týchto úľoch postupuje v jarnom období technikou zužovania včelstiev na počet obsadaných rámikov a ich postupné rozširovanie medzistienkami, podporované sirupom, odviečkovanými plástami a komorovaním, o čom sa zmieňujem v predchádzajúcich mojich reakciách. Aj v originálnom, 470x300 mm s plecom rámika 37 mm, dvanásťrámikovom Dadante, ktorý, mimochodom, je pri šírke pleca rámika 35 mm tiež trinásťrámikový, sa touto technikou včelstvá v skorej jari podporujú a nikoho ani len nenapadne, aby svoj postup, ktorý je v našich klimatických podmienkach všeobecne známy pre všetky úľové zostavy, považoval za špecifikum a svoj objav. Keď hovoríme o Eurodadante, tak sa môže včelárska obec baviť o niektorých technických detailoch v jeho konštrukcii, o výhodách a nevýhodách tohoto úľa, v ktorom včelár technologicky postupuje ako v ktoromkoľvek inom úli s hlbokým boxom plodiska a nízkymi nadstavkami pre medník, ale hovoriť o nejakom objave, či špecifiku v technológii včelárenia, je pokusom o "re-vynájdenie kolesa".

Příspěvek: #47

Už několik let včelařím také v Eurodadantech. Proto bych ty, kteří tento typ úlu neznají, s ním chtěl seznámit a ty, kteří ho znají, požádat, aby se se mnou podělili o své zkušenosti.
Základní informace o Eurodadantu jsou na stránkách Dadantklubu
http://www.dadantklub.estranky.cz/

Začnu nevýhodami. Základní nevýhodou je vyšší pořizovací cena, druhou pak, že 1 - 2 sezony trvá, nežli si včely postaví všechno potřebné dílo.
Pak už přicházejí výhody:

• V zimě nedochází k odtržení od zásob a k nebezpečí uhynutí hladem
• Na jaře mívají včelstva v ED několikadenní předstih v rozvoji proti včelstvům v jiných typech úlů
• Při dodržování správné metodiky včelaření je minimální rojivost
• Není nutná mateří mřížka a přesto medníkové polonástavky zůstávají panenské
• Panenské souše se snadno skladují - bez nutnosti síření
• S polonástvky s medem se snadněji manipuluje
• Množství potřebných zákroků a celkové množství práce v ED je výrazně menší

Dalo by se pokračovat, ale když se na něco pěje moc chvály, vzbuzuje to nedůvěru.
Eurodadant zřejmě nebude "úlem do každé rodiny". Kdo si ho však pořídí, bude mít
pocit asi jako když si přesedl z Trabanta do nové Oktavie.

Protože jako vždy se dá očekávat řada pohrdavých až odsuzujících"znaleckých posudků", prosím, aby takové soudy vznášeli ti, kteří skutečný Eurodadant někdy alespoň viděli na vlastní oči. Jinak z toho vznikne "odborný" komentář typu:
Subaru Forester bych si nikdy nepořídil, soused má Dacii Duster , ta vypadá podobně a vůbec to nemá ty vlastnosti, o kterých mluvíte.

Příspěvek: #48

Originální metodiku včelaření v Eurodadantech od ing. Řeháčka je možno získat u Luboše Tomáška na mailu: lub_tom@seznam.cz
Nejnovější poznatky pak přednáší ing. Cimala na akcích Dadantklubu.
Jak včelařím v Eurodadantech já si můžete přečíst na
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html

Příspěvek: #49

(29.12.2010 11:27)pavelno napsal(a):  Vloni na podzim jsem s panem Cimalou mluvil a probíral jsem s ním právě to přehazování nástavků v plodišti.
No a pan Cimala právě zkoušel dát po nakrmení ten NN se zimními zásobami pod VN, vlastně opačně než pan Řeháček praktikoval.

Jestli je toto správně napsáno, tak by mně zajímalo, jestli to někdo praktikujete nebo, jak to kdo vlastně s tím nízkým nástavkem děláte.
Děkuji za odpovědi, Josef

Příspěvek: #50

Já to dělám úplně stejně, v září jde polonástavek se zásobami pod plodiště a hned jedním vrzem měním matky je li třeba. Když je mizerná zima, tak na jaře před komorováním je v malém nástavku plod a octne li se naším přičiněním dole v chladu, není mu tam dobře. Ono napsat, že se musí vyříznout je sice hezké, ale když to nazvu prasárnou tak je to pouze slabý výraz.Další výhodou je to, že když zkrmím cca na 15 kg zásob, 2/3 si uloží včely do plodiště a zbytek do medníku a polovina včelstev vůbec ne a tak je tam zásob málo. Včelstva která tam nic nemají rychle a jednoduše zkontroluji na nakrmení a případně dokrmím. Včely které něco v medníku mají tak jde polonástavek pod plodiště a zásoby vůbec nekontroluji, je to zbytečné. Já mám ale výšku plodištního plástu 35 cm, jak je to u výšky ED tj 30 cm netuším. Zdraví R. S.

Příspěvek: #51

Přátelé,
prosím Vás, našel by se tady někdo, kdo by mi mohl poslat na mail (nebo soukromou zprávu) Metodiku chovu v Eurodadantu?
Případně také brožuru Metodika ošetřování včelstev v 11-12 rámkovém systému Dadant od přítele Kamlera a kolektivu?
Za projevenou ochotu předem moc děkuji, Josef.

Příspěvek: #52

Metodiku si objednaj v Eurodadantklube, je za pár korún.

Příspěvek: #53

Jeden ze způsobů včelaření v Eurodadantu je popsán na webových stránkách Dadantklubu. Je tam i adresa na získání originální metodiky ing. Řeháčka

http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html

Příspěvek: #54

(03.02.2013 21:14)Josef K napsal(a):  Přátelé,
prosím Vás, našel by se tady někdo, kdo by mi mohl poslat na mail (nebo soukromou zprávu) Metodiku chovu v Eurodadantu?
Případně také brožuru Metodika ošetřování včelstev v 11-12 rámkovém systému Dadant od přítele Kamlera a kolektivu?
Za projevenou ochotu předem moc děkuji, Josef.

Josefe, ve věci metodiky Ing. Řeháčka se věc dotýká autorských práv zatím nepublikovaného textu. Takže je třeba jednat s Dadantklubem. A metodiku pana Kamlera bylo lze zakoupit v VÚVč, s.r.o. v Dole. Poslali poštou, nebyl to problém.
Jiří

Příspěvek: #55

Děkuji za odpovědi, už se pracuje na doručení.
Ale, i když si to přečtu, zajímalo by mně, jak je to s Eurodadantem i v praxi.
Jedna z věcí, která mě zajímá, jak kdo prakticky provádíte jarní zúžení a s tím i spojenou obměnu díla pomocí Blinovy přepážky?
Ono veškeré čtení je moc hezké, ale trocha praxe, někdy i obrázek a nebo nejlépe ukázka v terénu při akci ve včelách je mnohdy nejlepší.
Děkuji za odezvy, Josef.

Příspěvek: #56

Asi je to blbost, na co se zeptám, ale dalo by se včelstvo zúžit (přepážkou) už na podzim?
Vždyť stejně od konce léta v podstatě jen ztrácí svoji početnost a sílu.
Ale to jsem už asi přestřelil, co
Honza

Příspěvek: #57

Dalo, jenže na podzim ještě nevíte o kolik. To je vidět až v předjaří.

Příspěvek: #58

Nojo, jenže tady je napsáno:

(29.12.2012 22:24)tom.50 napsal(a):  V zimě nebude včelstvo nikdy sedět na více než osmi uličkách. Nikdy! Jestli bude včel víc, než aby utvořily zimní hrozen ve tvaru koule, bude to "hruška" protažená na výšku, ale široká přes devět rámků neboli 8 uliček.

A toho jsem si u včelstev také všimnul.
No a tak by se včelstvo, hned po nakrmení, dalo zúžit na těch devět rámků. Že by se mu prostě místo desátého rámku dala přepážka.
Ale to je asi také nasmysl, co?
Honza

Příspěvek: #59

K tomuto uvedu asi tolik:

Uvedu míru 39x24, která je tomuto rozměru bližší.
Mé včely v období po nakrmení obsedají 3 VN (11x 39x24) a to plně. Ponechávám 4 VN.
Tedy zužovat ihned na 1 (a chlup v přepočtu plástové plochy), nebo dokonce ten 1 VN ještě zužovat (plnou) přepážkou, nepřipadá v úvahu. (Pominu případný podstavený NN).
Kam by se poděly ty nadpočetné včely? (přišly by nadarmo vniveč - šly by neužitečně umřít ven)

Proto se zužování, komorování Blínovou přepážkou provádí až zjara.
Já ale takovou technologii nepraktikuji. Inklinuji k NN včelaření. Adamcova míra u mě jen dosluhuje.
Určitě se to tu už probíralo, i používání Blínovy přepážky. Její výhody atd.

Příspěvek: #60

(01.02.2013 21:43)Josef K napsal(a):  Jestli je toto správně napsáno, tak by mně zajímalo, jestli to někdo praktikujete nebo, jak to kdo vlastně s tím nízkým nástavkem děláte.
Děkuji za odpovědi, Josef

Já tedy začínám,ale chodím pomáhat a koukat pod ruce člověku,který má ED.Po nakrmení jsme taky NN dávali pod plodiště. Když jsem se ho ptal proč,když vlastně v metodice je psáno,že se má dávat až zjara,tak mi ukazoval,že v NN je vlastně jen malá část zásob a tak by zbytečně přes něj utíkalo teplo.