Příspěvek: #681

(04.03.2017 13:05)Juraj Kosmel napsal(a):  1 MS nestaci, musia byt dve aby to malo ten "spravny" efekt?

Proč a co pořád vymýšlíte? Stačí deska ze sololitu, spíš jde o to, aby byla od stěny ke stěně a ne jako mezistěna, kde k dobrému efektu musí včely mezery kolem dokola utěsnit svými tělíčky buď a nebo spíš nebude efekt žádný nebo mnohem menší než u pořádné blinovky. Spíš žasnu, proč? Proč vymýšlíte vymyšlené? Prostě udělejte to a tak, jak vymysleli jiní a až to zvládnete, až porovnáte výhody komorování se včelstvy bez komorování, pak třeba inovujte.

Nebo nevíte jak blinovku po zbytek roku využít? Všimnul jste si, že Lang má jen 10 rámků a nešikovně nečtvercový půdorys? (to má ED taky). Ale včelám se dobře daří na deseti rámcích. Tak u čtvercového úlu udělejte blinovku tlustou jako jeden rámek a mějte jí zaparkovanou celý rok, když neslouží ty dva měsíce jako blinovka, u jedné stěny. Když půjdete do včel, začnete vyndáním blinovky a získáte manipulační mezeru na velmi pohodlnou práci bez "mudlání" včel různými můstky a nástavbami které, zvlášť některé včelstvo staví a bez toho hrnutí včel v úle naknop nejde první rámek vyndat.

Blinovku můžete opatřit zátkou a po uzavření zátky, když je blinovka udělaná jak má být, tedy na stranách až ke stěně, poslouží na rozdělení normálního nástavku na dva plemenáče na oplození dvou matek a nebo jen na vytvoření dvou "odlehčovacích" protirojových oddělků. No, pak ale musíte mít plné dno s podmetem cca 18 mm a na něj přibitý hranolek vysoký 18 mm přesně pod tou přepážkou a už máte včelotěsně rozdělený nástavek. Dokonce takto můžete vyzimovat dvě matky v mikrovčelstvíčkách.
A proč 18 mm si někde už najděte sám, psal jsem to tu několirát.
Vlastně všechno toto jsem tu už psal několikrát a i jiní. Třeba se ve starších příspěvcích dá nějak hledat, já to neumím. Chápu, že to vše přečíst je nemožné.

A tak dále. Nejdřív zvládněte základy a pak už metodiku rozvíjejte. Říká se to mu kreativita. Metodika je jen orientační kostra, ale není to detailní "návod k použití". Přece to je právě na včelařině pěkné, že není furt stejná a daná jako třeba strojařina, kde stačí dodržet technoolgický postup a dílo se nemůže nezdařit.

Příspěvek: #682

(04.03.2017 11:56)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Od roku 2012 je na webu Dadantklubu můj článek: Včelaření v Eurodadantu trochu jinak
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html
Z něho:

Citace:4/ Plásty určené k výměně oddělím dvěma mezistěnami vedle sebe. Místo nich možno použít Blinovu přepážku.

Je to prostě jedna z možností.

takto dle Vás pane doktore používám od minulého roku a od tohoto roku to jinak už nedělám... nemusím skladovat další krám v garáži... dřevěné blinovky jsem zčásti vyhodil a zčásti schoval pro tvorbu oddělků...

---

(04.03.2017 13:05)Juraj Kosmel napsal(a):  1 MS nestaci, musia byt dve aby to malo ten "spravny" efekt?

dle mého názoru tam musí být dvě - pak to i včely chápou jako překážku... dal jsem i jednu a matka ji v pohodě obešla, včely dostavěly a ty co jsem nechal za ní už nešly po zakladení vyměnit...

Příspěvek: #683

Dát dvě mezistěny je myšleno dát jako dvě vedle sebe, aha.
Já myslel, že dát dvě, bylo myšleno dát každou z jedné strany plodového hnízda.
To, jak píšeš o tom obejítí matkou, to mě docela překvapilo.

Příspěvek: #684

ano, přesně tak, dát dvě vedle sebe... takže pokud chceš dávat z obou stran, potřebuješ 4 ...

Příspěvek: #685

To už je ale moc, i na 13-ti rámkový ED.
Tedy kdyby se dávalo po dvou MS (mezistěnách) z obou stran.
Vezmu-li to popořádku:
u každé stěny jeden plást na vyřazení (vyčištění), k tomu 4 MS a zbytek plástů pro plodové hnízdo vychází už jen na 7 plástů.
To už je skoro málo.
Takže tuhle variantu, s použitím dvou MS u sebe, bych používal spíše jen v případě, že bych vyřazoval plásty jen na jedné straně, ne na obou stranách současně.
Ale jinak dobrá věc, díky za radu.

Příspěvek: #686

Jen nechápu, jakou má výhodu dávat místo jedné Blinovky dvě mezistěny.

Příspěvek: #687

Proto, že silnější včelstvo, které zrovna zas až tak nepotřebuje sílit a hnát se tak do rojovky, přenosí zásoby z vyřazovaných plástů za mezistěnami.
Proto se mu nedá blinovka, ale "studené" mezistěny.

Příspěvek: #688

pro mě je výhodou jednoduchost - nemusím vyrábět, skladovat, převážet sem a tam a udržovat další včelařský krám... a při jarním rozšiřování tyto mezistěny již zůstávají v úle... takže včelařova lenost zvítězila
včera jsem zužoval a slabší jsem nechal i na 6 rámkách - takže se v pohodě vlezly z obou stran - celkem 4 kusy ... obměna díla tento rok hotová

Příspěvek: #689

U mě jsou skladovány v plemenáčích, po jejich užití na jaře v úle tam jdou zpět, neboť jimi zatepluji oddělek než se oplodní matka a rozšířím na 6r ze 2r+ms+přepážka.
Vadí venku jen chvilku, než zase přeložím plemenáče do úlu. Ale plemenáče a nástavky nemám nikdy všechny plné včel.

Příspěvek: #690

(05.03.2017 13:26)Marec napsal(a):  pro mě je výhodou jednoduchost - nemusím vyrábět, skladovat, převážet sem a tam a udržovat další včelařský krám... a při jarním rozšiřování tyto mezistěny již zůstávají v úle... takže včelařova lenost zvítězila

Já to mám v úľoch inak,neskladujem žiadny krám a predsa mám priehradku stále v úle.
Priehradka má hrúbku len 3mm,účel komorovania plní a ked sa zrovna nekomoruje,tak mi visí na kraji plodiska.V sezóne tiež plní účel a dá sa využiť v prospech prineseného medu,kedy si plodisko stiahnem priehradkou na taký počet rámikov,ktorý si situácia vyžaduje a med zväčšej časti musí skončiť v medníkoch.
Takže blinovka nemusí byť zrovna zateplená priehradka o šírke rámiku ktorá v plodisku zaberá miesto,alebo ju treba niekde skladovať.

Příspěvek: #691

(05.03.2017 13:26)Marec napsal(a):  včera jsem zužoval a slabší jsem nechal i na 6 rámkách - takže se v pohodě vlezly z obou stran - celkem 4 kusy ... obměna díla tento rok hotová

Tak to mi u tebe přijde na hodně slabé včely.
Já na takto málo rámků nemohu zúžit ani oddělky z loňského roku.
Když už mám v této době jó hodně slabé včelstvo, tak i 7 rámků je pro něj na pohodový rozvoj jen tak tak, prostě málo.
Standartně jsou na 8-mi a více plástech a až k nim přepážka.

Příspěvek: #692

Tak to si gratuluj a modli se ať ti to vydrží.
Co tak lovím v hlavě, je to asi 3 roky zpět kdy jsem většinou nemusel komorovat. Najednou se to zlomí a je to.

Příspěvek: #693

Jo Kájo, jsem za to moc rád.
Ale jak říkáš, časy se mění.

Příspěvek: #694

Včera jsem si zase jen potvrdil mé už dávno nabyté názory. Mladá nadějná sliná včelstva na míře 42x27,5 měla v srpnu nasazen NN a mohutně krmeno. NN byl nasazen aby včelstvo nebylo přívalem cukru utlačeno v plodování. Podletní záměr vyšel na jedničku a vzniklo nádherné zimní včelstvo. Avšak na jaře vrchní nízký nástavek působí zcela negativně. Je to fakt kurvítko. Dobrá polovina včelstva obsedá zcela bezůčelně vrchní nízký nástavek a mezeru mezi nástavky a ve spodním nástavku je spodek hroznu se dvěma kolečkami plodu. Fakt je to kurvítko které bezůčelně užírá sílu vyzimovaného včelstva. Včasné podsazení NN vše zachrání a je to super když si dole cucají a na hoře v teple kde je v tmavých plástech i pyl , jedou nádherně. Včelař na to však musí myslet a udělat podsazení co nejdříve. Někdy to však nejde proto že v NN je už zakladeno nebo z důvodu počasí. Další již starý poznatek .Včelstvo které je u mne souhrou okolností na světlém dile zaostává a neploduje i když je početně nádherné. Prostě nemá pyl který je v tmavých plástech , ploduje jen omezeně na nejtmavším středu plástu a celkově málo proto že je bez pylu.

Příspěvek: #695

Ten NN měl byt podstavený do 15 září loňského roku. To, čemu říkáte kurvitko je ta nešikovná Boháčova krmná komora, do které, přesně jak říkáte, utíká teď (celou zimu) všechno teplo a doslova brzdí jarní rozvoj.
A když už jsou KK nahoře celou zimu, ještě v únoru a třeba i do půl lýtek ve sněhu to musí dolů!

Příspěvek: #696

Boháčova - tedy on to překládal z cizáckých textů, to není jeho nápad - krmná komora je snad z nástavkového systému.
Tak jak ji popisuje Zdeněk - to je Řeháčkova metodika pro DADANT (!!) - na zimu NN se zásobama nad a na jaře pod.

Já ale radši krmím do podsazeného NN - ony si to včely přerovnají, provizorně dají třeba i pod plod. A nebo oddělím z větší části folií a ony si to odnosí obyvkle na podzim dolů.

K tomu světlému dílu. Potvrzuji, ale u mě bylo sdost pylu. Stihly si nanosit. Já loni od jara programově z důvodu hniloby v okolí měnil skoro celá plodiště. Včely udělají cokoli aby šly na tmavé i kdyby byly nalepené na studené stěně a opouští očko.
ALe pylu mají poměrně dost - TO CO JIM TAM PODLE MĚ CHYBÍ JE PROPOLIS. Ale už tu nebudu propagovat německé vědce.

Zajímavé, že se každý zaklíná moudrostí včel, ale i když nám včely opakovaně ukazují co chtějí, tak si meleme svou o pravidelné výměně díla, i když nikdo asi neprokázal že včely ponechané na původním díle mají víc nemocí plodu.

Příspěvek: #697

Pořád nesmysly, jen nesmysly!! Propolis je to poslední, co včely chtějí. Všem se už stalo, že když pozdě přidanou mezistěnu vč postaví jen z části, nezaklade a nebo jen jednou a jen kolečko na prostředku a nedej Bože včely potáhnou okraje buněk propolisem, tak to pak přijímá jen roj a i tak velmi nerad! Popsaná nedostavěná mezistěna je to nejhorší co se může u včel stát, je to dokonalá svislá mateří mřížka a často se vč raději vyrojí, než by jí přijalo a nejlepší co s tím udělat je vytavit. To mohl pozorovat každý, aspoň tady v Česku určitě.

No a KK není Řeháčkův výmysl, měl byste si doplnit vzdělání, ve včelařině určitě. Úplně bude stačit to české. Netřeba šilhat do ciziny.

Příspěvek: #698

KaJi napsal(a):tak si meleme svou o pravidelné výměně díla, i když nikdo asi neprokázal že včely ponechané na původním díle mají víc nemocí plodu.

Těžko dát souhlasný palec pod příspěvek, když je v něm plno různých věcí.
S citovanou polovinou poslední věty souhlasím a třetí rok s tím dělám ,,pokus" právě v Eurodadantech.
Neumím ale krmit do podstaveného NN, ani si nejsem jisr, že včely na tmavé dílo láká právě propolis. Možné to je.

Příspěvek: #699

To jsem se asi blbě vyjádřil. Krmím PŘI ne DO. Včely mají zvětšený prostor podstaveným NN a srovnají si to tam podle svého. Někdy používají spodek jako odkladiště nebo překladiště, je tam nastříkána sladina, někdy zůstávají ve spodních NN zavíčkované fleky až do jara.
A jak to po sobě čtu, tak to oddělení foliíí dělám, když tam zůstane něco v medníku, to pak krmím i při medniku nad, ale je tam ta folie a vzadu asi 5-10cm místa. Někdy to během podzimu vytahají úplně, někdy tam něco zůstane, podle toho kolik tam toho bylo. Teď jim to na jaře podhodím, ta folie brání aby tam v zimě přelezly a šlo to na jaře podhodit, nebo tam dát jen deska PS z pod víka a medník nad ní. Tedy měl by být včelotěsný.

---

Já měl s tím sdílem jiný plán. Problém šíření moru je právě ta eckylace a pohyb díla z úlu do úlu při stejných výškách rámků.
Jenže loni jsme to brutálně přerušil.
Prostě dílo roste se včelstvem.
Udělám oddek ze dvou starých s plodem. DOplním v plemenáči na 6, přeložím do plodiště rozšířím na 8r a staré jsou po okraji. Oni si obyvkle jeden vyberou, druhý jim seberu z druhé strany. Mají tam přepážku a za ní krmítko. DRuhý rok rozšířím na deset, oddělek většinou nedělám, a pak to postupně zvětšuji a beru na oddělky. S vyjímkou tvorby oddělků a vyřezávání trubčiny a obřezávání toho co se mi nelíbí to tam mají, je to většinou volní stavba bez drátků si tam mají žijí tak jak si to postavily. Včelí wellness.
A fungovalo to celkem, jen loni jsem kvůli hnilobě provedl radikální obměnu a moc jim to asi neprospělo.

Jak jsem byl poučen, ty černé proužky na loučkách s propolisem, to je jejich zásobárna propolisu. A my jim to tou posedlostí po čistotě bereme pořád z úlu.

Příspěvek: #700

(05.03.2017 21:44)tom.50 napsal(a):  Ten NN měl byt podstavený do 15 září loňského roku. To, čemu říkáte kurvitko je ta nešikovná Boháčova krmná komora, do které, přesně jak říkáte, utíká teď (celou zimu) všechno teplo a doslova brzdí jarní rozvoj.
A když už jsou KK nahoře celou zimu, ještě v únoru a třeba i do půl lýtek ve sněhu to musí dolů!

To podstavení NN už v září mě přijde docela brzo, protože právě, jak píše Zdeněk Barnat, tak včely pak dají moc zásob do vysokých plástů a nezaloží pořádná plodová kola, zvláště pak jen na plástech velikosti 39x30.
Možná u větších rámků by to nebylo zas až tak hrozné.
A na druhou stranu podsazovat NN na jaře, třeba už v tom únoru, tak na to bych si netroufl.
Celou zimu sleduji sezení a velikost zimního chomáče (opatrným rozpáčením nástavků od sebe rozpěrákem, jen na malinkou dírku, abych v ní chomáč viděl) a od podzima včelstva sedí cca 1/3 až 1/4 právě v tom horním NN.
Nedovedu si proto představit, že bych ten NN měl někdy v únoru, v mrazech, podsadit pod VN.
Všechny včely, které v něm sedí by tak umrzly.
Pokud bych to chtěl dělat teď na jaře, tak první nejbližší možnost mám právě až po alespoň dvou pořádných proletech a rozkvětu olší, kdy už je tepleji a včely se už dokážou stahnout k hlavnímu chomáči zpět nahoru, když je s tím NN podhodím.
Nemohu si pomoci, ale rámky 39x30 mi na tohle přijdou právě malé.
Především na podzimní podhazování - zalití velkého plástu zásobami a nemožnost založení velkých plodových ploch.
Tedy to prohození na podzim, je podle mého názoru mnohem lepší, zvláště při větší rámkové míře.
Na jaře, v tuto dobu, už má být VN pod utepleným stropem a má se v něm pořádně plodovat.