Příspěvek: #41

(17.01.2015 19:22)pechacek napsal(a):  Informací mám mnoho ale nechci je psát v uceleném článku, konec konců je to fórum.

Jen se nestyď a všechno nám to napiš, třeba do MV

Příspěvek: #42

Takže pokračuji ve svých zjištěních. Měl jsem staré mezistěny na chalupě pod postelí a byly lehce prolezlé molem, no nechtěl jsem to přehrabovat a tak to dal do hrnce s vodou a uvařil. Po vychladnutí jsem vysypal koláč a on byl asi ze 60 % vosk a zbytek nečistoty. Když jsem vařil svůj vosk (z vařáku s parním vyvíječem) s vodou mám asi tak na 15 cm špalku vosku 3 cm nečistot (nepoužívám cedník). Zkoušel jsem kyselinu sírovou - jen malou koncentraci - řekněme kyselou vodu, byl výsledek na první pohled úžasný. Pod voskem byla vrstva jen asi 0,5 cm. Vzal jsem tento vosk a vařil s vodou a přišlo rozčarování, normálně jsem čekal vrstvu v mm ale byla cca 2,5 cm. Tím se dosáhla stejná výtěžnost, jen vosk byl světlejší než obvykle. Vařil jsem ho ještě jednou, voda pod voskem už byla neutrální. Při válcování mezistěn jsem zjistil, že z takto ošetřeného vosku jsou mezistěny kalnější ale nevěnoval jsem tomu pozornost (rastrový pás natáčím do rolí). Při formátování mezistěn jsem se zarazil nad vůní vosku po rozbalení role. Byl to mírně kyselý zápach. Tak jsem porovnával očima, nosem a ochutnal (žvýkal vosk) a mohu říci: kyselina způsobila, že vosk je světlejší, kalnější, má slabší ale lehce nakyslou vůni vosku (mám cvičený čich) a při žvýkání jsem vosk vůbec nepoznal - nemá chuť vosku. Zkusím sehnat běžné mezistěny na trhu a ochutnat jak to je.
Stalo se mi u koupených mezistěn (v minulosti), že mi do nich matky klást nechtěly a končilo to vyrojením přesto, že v plodištích nebyl skoro žádný plod a postavené mezistěny byly prázdné (bylo v době, kdy potíže s kvalitou mezistěn mělo hodně včelařů). Na mezistěnách vlastní výroby bývá zakladeno i v ne zcela vytažených buňkách. Můj názor je, že kyselina vosk nevratně změní ale zvýší výtěžnost a zlepší barvu. V každém případě z čistého vosku jsou mezistěny pružné a nelámou se.

Příspěvek: #43

Naprosto zavádějící video , pravděpodobně reklamní..., rozdíl mezi mezistěnami byl dán stářím a teplotou , když ty vaše dáte na půl roku do chladu tak budou vypadat zrovna jako ty ostatní , vemte si panenské dílo z volné stavby což je čistý neupravený včelí vosk , nechte ho v chladu a pak ho zkuste srulovat do klubíčka... jo.. nezpochybnuji čichání a ochutnávání , šlo mi jen o tu vizuální kontrolu

Příspěvek: #44

ano, určitě reklamní. Ale je fakt, že jsou uváděné mezistěny ve stejné teplotě. Mám doma mezistěny 3 roky staré, ze sluníčka vybělené a jsou stále pružné. Zatavené mezistěny které prošly mrazem a mají nějakých 10°C se při pádu rámku na zem nerozbijí a zůstanou celé. Rozdíl mezi voskem mezistěny a divočinou bude vždy. Divočina má ve vosku obsah vody (neumím určit kolik) a mráz samozřejmě vytvoří mikrotrhliny a i pouhý chlad snižuje pružnost (voda je stále přítomna). Vosk při sterilizace je bez vody, která se z něho vyvařuje při teplotách nad 100°C. Je to dáno zvýšeným tlakem - sloupec vosku tlačí na vodu dole a pravděpodobně bude také chemicky vázána. Vypařením vody se stane vosk čirým - je to jako transparentní olej. I po zpětném přídavku vody se nikdy vosk nevrátí do původního stavu. Tato změna je nevratná. Všechno co přidáte k vosku a může s ním reagovat nebo odstraníte mírným přehřátím se podepíše na vosku trvale. Povedlo se mi v začátcích přehřát vosk na 160°C. Byl tmavší a ztratil na vůni.... Vyhodil jsem ho. Zajímavostí pro mě je, že ruští výrobci strojů na výrobu mezistěn sterilizují na 140°C (popisují výrobu na svých videích) ale nepřidávají žádné chemikálie. Malé množství vosku jsem ohřál na 135°C, a už se barva změnila, bylo toho malé množství tak jsem to smíchal s ostatním voskem. Zkrátka každé surovější zacházení s voskem přináší jeho trvalé změny, nerozebírám co je ještě přijatelné a co ne.

Příspěvek: #45

(18.01.2015 0:30)pechacek napsal(a):  Stalo se mi u koupených mezistěn (v minulosti), že mi do nich matky klást nechtěly a končilo to vyrojením přesto, že v plodištích nebyl skoro žádný plod a postavené mezistěny byly prázdné (bylo v době, kdy potíže s kvalitou mezistěn mělo hodně včelařů). Na mezistěnách vlastní výroby bývá zakladeno i v ne zcela vytažených buňkách. Můj názor je, že kyselina vosk nevratně změní ale zvýší výtěžnost a zlepší barvu. V každém případě z čistého vosku jsou mezistěny pružné a nelámou se.

Takže z toho vychází, že použitím mezistěn vlastní výroby jsi odstranil vyrojení?

Do diskuze co dělá kyselina s voskem se pouštět nebudu, ale nevěřím tvrzení, že se nelámou jen mezistěny z čistého vosku. Používám mezistěny od Stražiska a je to jen o tom aby starší zbělalé mezistěny Slunce prohřálo na více než jen pokojovou teplotu a pak je prostě nezlomíš stejně jako ty právě vytvořené jinou technologií - válcováním! Nechuť ke kladení jsem nikdy nepozoroval (ani u pětiletých mezistěn) a tak spojitosti se mi ani nechce nevěřit.

Příspěvek: #46

Určitě se situace změnila, asi tak 5 let zpátky s tím byly potíže. Vzpomínám si, že přítel Jaroš měl za své články velké potíže od výrobců, kteří byly jmenování. Tomu se vyhýbám. Při přechodu jsem měl kupované i válcované mezistěny (také koupené) a rozdíl v křehkosti byl obrovský. Spotřebovával jsem v té době asi 50 kg mezistěn ročně a rozdíl byl. Dnes už jen hovořím o mezistěnách z mého vosku a kupovaných naposledy před 5 lety. Nikomu nechci tvrdit, že jen ty válcované jsou správné. I zde se kvalita jednoznačně řídí kvalitou vosku. Proto jsem se chtěl podělit o mé zkušenosti s kvalitou vosku s ostatními včelaři a ne propagovat technologii. Pokud něco funguje, také to tak nechávám, problémů je i tak dost.

Příspěvek: #47

K tomu videu, pravda, ale dal jsem zbrkle bod než jsem je shlédl.

Taková "reklama" mě vždycky spolehlivě na..e, ať už je na VAT nebo ne mezistěny či krmení včel.


Určitě je problém v tom, že při výměně dostávám vosk co tam dodají ostatní a výrobce má kontrolu velmi stíženou.

Rozdíl je taky lité x válcované, ale to není o vosku. Válcované jsou vždycky elastické.

Když si dá včelař mizerný vosk na výrobu u válcovaných má taky potíže když je mizerná snůška. A pokud se při válcování MS navoní medem tak je včely preferují, hlavně když je malá snůška a malý stavební pud.

Příspěvek: #48

zdravím všechny rád bych požádal o radu.v knize jsem narazil na způsob dělení mezistěn úhlopříčkou.používá se tento způsob ještě dnes ? má s tímto někdo zkušenost? předem děkuji a prosím o soukromu zprávu z časovích důvodů. děkuji

Příspěvek: #49

(17.01.2015 19:22)pechacek napsal(a):  Já jsem se pustil do výroby mezistěn sám. Zakoupil válce a pak přišlo zklamání, neustále jsem se trápil se zalepováním válců (hladkých). Konečně se mi to po radách dodavatele podařilo zvládnout a tak se vše povedlo. V mém pokusném období jsem si prošel také čištění a sterilizaci vosku. Zkoušel jsem co udělá s voskem kyselina sírová . Nejlepší výsledky jsou s čistou vodou - vosk má nejlepší vůni, chuť při žvýkání a také vzhled, pokud přidáte chemii - už ji nikdy neodstraníte ani několikrát opakovaným vařením s vodou. Informací mám mnoho ale nechci je psát v uceleném článku, konec konců je to fórum. Hodně zdaru při včlaření.

Tady spise jde o to ze kdyz pridas kys. Sirovou, ze to snizi odolnost mo proti napr. Teplote. Ale pokud je delas pro sebe....

Příspěvek: #50

Mezistěny do trojůhelníku fungují, stejně tak jako když je to jen volná stavba.

Jediný efekt toho trojúhelníku je ten, že se to dá na střídačku narvat do nástavku a volné dílo je vedeno mezistěnami okolo.

Stejný efekt a větší úsporu MS je když se tam pověsí jen necelá půlka MS - děleno svisle a prostřídá se to.

Pokud se nechce vystrojovat celý nástavek najednou tak je to celé zbytečná komplikace, protože ještě větší efekt je prostrkání stavebních mezi stávající plásty.


Celé kouzlo je ale o tom, že se zavádí volná stavba a ta se nedá zavést úplně naráz. Nejlepší je když v úlu přes zimu dost trubčiny aby si včely hned jak chtějí vychovaly dost trubců.

Dostatek trubců pak "nenutí" včely k nadprodukci trubčiny.

Příspěvek: #51

Mě ty trojúhelníky dostavěly téměř 100% trubčinou a to měly v úlech poměrně dost stavebních rámků.
Už to dělat nebudu. Dílo je akorát na vytavení.
Ale nic to nestojí a to, že se to nelíbí mě, nemusí být pro druhého důvod to nezkusit - nejde o život, ani o prachy

Příspěvek: #52

Či je v úľe 100 alebo 5000 trudov, budú stavať tak či tak trudinu, príroda sa nedá oklamať.

Příspěvek: #53

Tak já loni dával jak celé mezistěny, tak trojúhelníky, tak i jen stavební rámky s centimetrovým proužkem mezistěny a nelze říci, že by tam kde bylo volno stavěli jen trubčinu.
I na stavebním rámku když měli trubčiny jinde nastavěno dost stavěli všechno dohromady, takže na pár stavebních rámcích je téměř souvislá dělničina. Prostě staví si to co zrovna potřebují.
Kdyby to tak nebylo, tak by dávno byla všechna včelstva plná jen trubců a vlastně by vyhynula. Ani volná stavba by nefungovala.
Prostě včely ví a pokud mají trubčiny dost, tak si postaví to co chtějí.
Já letos chci více dávat jak trojúhelníky, tak stavební rámky s proužkem, nebo jen rámky pro volnou stavbu.

Příspěvek: #54

Roj z mladou matkou/ neoplodenov/ alebo zmetenec stavia dielo robotníčie.

Příspěvek: #55

(19.01.2015 21:23)S-ladek napsal(a):  Mě ty trojúhelníky dostavěly téměř 100% trubčinou a to měly v úlech poměrně dost stavebních rámků.
Už to dělat nebudu. Dílo je akorát na vytavení.
Ale nic to nestojí a to, že se to nelíbí mě, nemusí být pro druhého důvod to nezkusit - nejde o život, ani o prachy

Co je to poměrně dost stavebních rámků v úlech ....1 na nástavek??
2 na nástavek?

Příspěvek: #56

Já to takto nepočítal,
bylo jich tam hodně, v podstatě nazebrováno se soušemi (neměl jsem souše a rozšiřoval jsem). Dejme tomu polovina úlu se stavěla. Z nově přidaných rámků byla tak třetina stavebních, nebo s trojúhelníkem. Snažil jsem se aby nebyly dva stavební vedle sebe a pokud možno ani dvě mezistěny.
Úly mám na nejvíce na 7 nástavkách.
Navíc si většina vystavěla v podmetu divokou trubčinu - mám dno vysoké jako nástavek, takže měly kde.

Chtěl jsem být lakomý, ale nevyšlo to. Za mě jsem si udělal závěr - buď jen proužek mezistěny (výsledek téměř 100% trubčiny), nebo celá mezistěna (výsledek téměř 100% dělničiny). Trojúhelník z mého pohledu je ztráta mezistěny.
Zaplodovanou trubčinu a všechny rámky s trojúhelníky jsem po sezóně vyřezal.

Příští sezónu stavím znova, nějak se mi to vymklo z rukou a mám zase skoro dvojnásobek včelstev a pro každé jen jedno patro postaveného díla ve skladu.

Příspěvek: #57

(18.01.2015 18:47)pechacek napsal(a):  Určitě se situace změnila, asi tak 5 let zpátky s tím byly potíže. Vzpomínám si, že přítel Jaroš měl za své články velké potíže od výrobců, kteří byly jmenování. Tomu se vyhýbám. Při přechodu jsem měl kupované i válcované mezistěny (také koupené) a rozdíl v křehkosti byl obrovský. Spotřebovával jsem v té době asi 50 kg mezistěn ročně a rozdíl byl. Dnes už jen hovořím o mezistěnách z mého vosku a kupovaných naposledy před 5 lety. Nikomu nechci tvrdit, že jen ty válcované jsou správné. I zde se kvalita jednoznačně řídí kvalitou vosku. Proto jsem se chtěl podělit o mé zkušenosti s kvalitou vosku s ostatními včelaři a ne propagovat technologii. Pokud něco funguje, také to tak nechávám, problémů je i tak dost.

Nevím jestli se situace zlepšila? My jsme tebou popisované problémy (matky na mezistěny nekladou a vyrojí se) nikdy nepozorovali a to kupujeme od Stražiska už nějaké desetiletí. Rozdíl v křehkosti neřeším, protože ve chvíli kdy je Slunce krásně nahřeje tak jsou ohebné perfektně a dostanou zase skvělou žlutou barvu a voní mi tak nemám potřebu si je vyrábět, ale to neznamená, že zpochybňuji tvé pozorování.
Voní i včelám z okolí, které se slítnou a to je pro mě dostačující!

Příspěvek: #58

Nechci zpochybňovat,ale záleží asi na dávce která je v enklávě /nebo ve vykoupeném vosku/. F.V.

Příspěvek: #59

Jen zpochybňuj když nejsi prodejce válců na mezistěny, tak zkušenost pro ostatní je hodnotným příspěvkem.

Je to v pořádku každému vyhovuje něco jiného a já pokusy s rozvařenými mezistěnami nedělal! Třeba ty špatný byly vyrobený z vyšetřené zimní měli

Příspěvek: #60

Pre mňa sú jednoznačne kvalitnejšie MS liate ako valcované. Na SR sú dvaja dlhoroční veľký výrobcovia MS. Jeden mal liate MS a druhý valcované. Všeobecne sa tradovalo, že kvalitnejšie sú od toho čo má liate. V súčasnosti už vyrábajú obidvaja MS liate. Krehkosť nie je znak nekvality. S MS sa má pracovať keď je už teplo a vtedy krehkosť strácajú. Keby mala MS v sebe parafín, tak by nebola krehká. Valcované MS sa často krát zvesili z drótika v úli. U liatycj sa to stávalo menej. Valcované MS boli hrubšie 9-10 ks do kg, liate sú tenšie 11 -12 ks do 1 kg váhy.