Příspěvek: #181

Pro hloubavé je tady něco o atraktantech (kairomonech) plodu. U toho to skončilo zatím bez praktického využití.

Příspěvek: #182

Tak jsem vytrhl kousek divočiny s trubčinou že nakrmím kojáky v jezírku a nestačil jsem se divit. Na každé druhé kukle v.d. No ještě že tu není žádná snůška , sundám medníky, zakrmím a léčím.

Příspěvek: #183

Dobrý večer, jen bych se chtěl zeptat, jak vypočítat z míry napadení trubčího plodu celkové napadení včelstva, jestli to jde? A jaká hranice je popř.kritická. Při kontrole trubčiny jsem u jednoho včelstva objevil v trubčím plodu 4 ks V.D.

Příspěvek: #184

Já to počítám na procenta.
Když to dělám vidličkou, mám odpočítáno, že na té vidlišce je cca 20 larev - tedy jeden na vidličce je 5% a dloubu víckrát.

Absolutní počet 4VD je o tom, kdo hledá najde.

Příspěvek: #185

(07.07.2016 21:59)kema83 napsal(a):  Dobrý večer, jen bych se chtěl zeptat, jak vypočítat z míry napadení trubčího plodu celkové napadení včelstva, jestli to jde? A jaká hranice je popř.kritická. Při kontrole trubčiny jsem u jednoho včelstva objevil v trubčím plodu 4 ks V.D.

B. Gruna, Diagnostika trubčích plástů pomocí sledování výkalů kleštíka, MV 3/2014.
Jiří

Příspěvek: #186

(07.07.2016 21:59)kema83 napsal(a):  Dobrý večer, jen bych se chtěl zeptat, jak vypočítat z míry napadení trubčího plodu celkové napadení včelstva, jestli to jde? A jaká hranice je popř.kritická. Při kontrole trubčiny jsem u jednoho včelstva objevil v trubčím plodu 4 ks V.D.

Kolega chce zjistit jaká je kritická hranice napadení včelstva kleštíkem VD. Uvádí nález 4 ks kleštíka včelího avšak nevíme z kolika kontrolovaných trubčích buněk. Je nutno si stanovit počet kontrolovaných buněk, dejme tomu 100 ks. Tj 5 x vytažení již téměř zralých trubců ve stádiu fialových očí na vidličce po 20-ti ks. Zde počítáme kleštíky nejen na trubcích ale i v buňkách, tedy ty, které se nám nepodařilo vytáhnout s trubci.

V tuto dobu má průměrné včelstvo cca 80 tis jedinců. Dejme tomu, že 1/4 na tento počet je plod všeho stáří. To znamená, že ve včelstvu je cca 20 tis zaplodovaných buněk. Z tohoto množství je v tomto okamžiku cca 50% buněk zavíčkovaných a těsně před zavíčkováním, tedy 10 tis buněk. Pokud by kolega napočítal na 100 buněk trubčího plodu 4 ks kleštíka, je to na 1 tis buněk 400 a na 10 tis buněk 4 tis ks kleštíků na plodových plástech. Protože je známo, že na plodu se v tuto dobu zdržuje cca 80 % kleštíků zbývajících 20 % kleštíků je foretických (na včelách) je to 800 ks čekajících kleštíků, kteří čekají na příležitost vlézt do plodových buněk. Takže můžeme odhadnout, že v tuto chvíli se ve včelstvu nachází cca 5 tis kleštíků. Pokud vezmeme v úvahu, že každých 12 dnů vyleze průměrně z každé napadené dělničí buňky 1,4 a z trubčí buňky 2,6 oplozených samiček kleštíků a samička matka, můžeme říci, že se jedná o kolapsový stav včelstva. Nikdo však neumí říci, kdy a při jakém počtu kleštíků dochází ke kolapsu včelstva, protože zde působí i jiné vlivy, kdy kleštík je i přenašečem včelích chorob. Tak se může snadno stát, že včelstvo uhyne při napadení 10 tis, nebo jen 3 tis i méně kleštíků.

Prosím, berte tento teoretický výpočet poněkud s rezervou. S nikým se nebudu hádat o nějaký ten tis kleštíků nebo plodových buněk plus nebo mínus.
JK

Příspěvek: #187

Je otázka tak trochu zkušenosti, jak si vybrat právě řadu buněk s tím vhodným vývojovým stadiem kukel, tedy fialové oči. Trochu se to dá. I pole toho, jak ta která M klade.
Pak jde o to, jestli má člověk štěstí, že v těch - řekněme - 100 buňkách narazí na nějaké napadené kukly. Může, ale také mohou být zrovna jinde. Je t hodně pracné a náhodná kontrola nemá moc vypovídací hodnotu.
Když se kukly vytáhnou, roztoči částečně (někdy i z větší části) zůstanou v buňce. Pak postupně vylézají, ale to už testovatel nemusí zjistit.
Osvědčilo se koukat do buněk. Video velmi instruktivní naleznete na webu MSVV, je to až dole ...
A mně osobně se nejvíc osvědčila metoda, na niž jsem výše dával odkaz. Tedy sledování napadení podle výkalů roztoče. Je to několikanásobně rychlejší, spolehlivé a jednoduché, když se vyberou ty správné kukly. Když jsou "měkčí", je to trochu patlačka, ale pak je třeba mít u sebe koucourka, proteiny a bílkoviny jsou velikým lákadlem. Ten můj (Kryštůfek Robin) to miluje.
Jiří

Příspěvek: #188

Kolapsový stav? Tak to je pěkné Přitom spad během sezony nebyl vůbec žádný a ani předtím při kontrole jsem kleštíky neobjevil. A bylo to zhruba 100 buněk co jsem odvíčkoval. Takže co teď by bylo nejlepší udělat?

Příspěvek: #189

Nejstrašnější smrt je z vyděšení jak říká i J. Mátl. V takovém případě provádím ještě kontrolní monitoring kyselinou mravenčí. Ten spočívá v tom, že na medníkový nástavek (plodiště + medník) položím naostro (bez obalu) desku Formidolu 40 a durhý den zkontroluji spad na podložce. Pokud musím Formidol položit na plodiště (nemám medník), podle síly včelstva nechám odkryté otvory, u slabých nejméně 3 u středně silných a silných všech 5 a druhý den (24 hod) Formidol vyjmu z obalu. Podmínkou je, že mohu na podložce zkontrolovat spad kleštíků. Pokud se mi potvrdí "vypočtený předpoklad" napadení (kleštíci padají ve větším množství), ponechám desku do odpaření KM a po dalších třech dnech nasadím další desku, nebo jiný VLP. U kyseliny mravenčí (KM) pozor na teploty - viz návod, řečený manuál.

Příspěvek: #190

Dobře, vyzkouším to. Jen by mě ještě zajímalo, zda se v medu nějak kys. mravenčí projeví? Někde jsem četl že ne a někdo zas tvrdí že ano. Samozřejmě radši budu bez medu než bez čelstva, je mě to zajímá.

Příspěvek: #191

KM je přirozenou součástí medu. Pokud dojde k nějakému tomu mírnému zvýšení, na chuti to není znát a po krátkém čase se její hladina upraví. Takže, pokud budete vytáčet za cca 14 dnů, nepoznáte to, včely to odvětrají.
Jk

Příspěvek: #192

No ja bych si jeste rozpitval neco delniciny a kdyz bude cistá rychle bych se uklidnil. Pan křapka pocitá veškery plodovy bunky ty jsi pitval jen trubcinu. On i ten spad za 24 hodin neco ukaze. To ze bude urcite napadeni trubciny ktery je ted jiz minimum se predpoklada. Klidne bych ji celou vyrezal a kdyz nebude napadena delnicina udelalo by se tim vyrezanim dost. Takze zitra vidlicku a nuz. Jestli je napadena delnicina a cisla by odpovidala napadeni v tisicich dal bych KM ale aspon na 12 dni treba Formidol 80 nebo 65% v nosiči ale pockal bych s tim az se malinko ochladi ppndeli utery. Mezitim si rozmyslis co s medem protoze pp KM bych cekal s vytacenim do podzimu nebo bych jim to nechal

Příspěvek: #193

Protoze se jedna o trubcinu, deli se to deseti. Loni se mi trubcina vidlickou ukazala na 10-30% na jednom stanovisgi, ale myslim na konci cervence. Po dlouhem zvazovani jsem neudelal nic , ostatni priznaky zadne, a vcely prezily.
Do kalkulacky bych dal0.4% a urocil 2% denne.

Příspěvek: #194

Kombinovaný monitoring (např. přirozený spad a testy plodu) by měl přinést aspoň rámcovou představu o úrovni napadení, pokud je dělán poctivě (formistopy, krátké intervaly, výběr několika míst pro testy plodu ad.).
Diagnostické použití deskového odpařovače s KM je samozřejmě taky možné, ale je třeba zvážit čas a umístění odpařovače, množství a koncentraci kyseliny. A zasaženi budou stejně jen roztoči na včelách.
Za těchto teplot může být použití koncentrace 85 % dost problém.
V tom vidím velký nedostatek naší metodiky, že oficiálně nedává možnost užívat to, co je jinde běžné. Tedy různá množství KM o různé koncentraci.
Pokud jde o umístění, je dobré, aby mezi odpařovačem a plodem byla aspoň minimální mezera. Někdy stačí věnec zásob nad plodem, jiná včelstva potřebují i 1 NN, je to hodně individuální a je třeba sledovat, jak včelstvo reaguje.
U těch odpařovačů, které se dávají svisle mezi rámky, je dobré, aby mezi plodema odpařovačem byl ještě jeden plást (např. vertikální Nassenheider).
Jiří

Příspěvek: #195

Z dotazu soudím, že se jedná o začátečníka s minimální zkušeností. Proto uvádím nejjednodušší cestu zjištění stupně napadení. Očekával jsem spíše námitku ke spadu forenzních kleštíků, tedy z těch cca 800 ks z nichž větší část by nám potvrdila nebo vyvrátila (záleží na kvalifikovaném použití a kvalitě použitého Formidolu 40 k diagnostice) stupeň napadení. Vzhledem k uvedenému (začátečník) uvádím jako nejbezpečnější způsob VLP což může být např. Gabon. Pochopitelně pokud je v oblasti, kde ještě funguje. S možnými zootechnickými metodami kolegovi zatím nebudeme motat hlavu. Má na to, aby se teoreticky vyzbrojil, celý následující rok.
JK

Příspěvek: #196

(07.07.2016 21:59)kema83 napsal(a):  Dobrý večer, jen bych se chtěl zeptat, jak vypočítat z míry napadení trubčího plodu celkové napadení včelstva, jestli to jde? A jaká hranice je popř.kritická. Při kontrole trubčiny jsem u jednoho včelstva objevil v trubčím plodu 4 ks V.D.

Jasně, Pepo, dobrá připomínka a díky za ni, takže sem dávám znovu citaci toho, na co se kolega ptal, abychom se vrátili k tématu.
Je tu ale spousta dalších souvislostí, takže není divu, že se nám debata trošku rozkošatila.
Myslím není třeba nosit sovy do Athén a znovu si dovolím doporučit již výše uvedený článek B. Gruny v MV, kde to všechno je popsáno (http://www.modernivcelar.eu/clanky/diagn...stika.html ).
Pokud jde o stanovení kritické hranice, tak to je fakt problém, každé včelstvo ji má jinde a zavisí to na spoustě dalších okolností a skutečností. Stanovit nelze, jakkoli literatura stará jen několik let, tvrdí opak.
Jiří

Příspěvek: #197

Včera jsem udělal "ultimativní":-D monitoring v jednom včelstvu....Odtočil jsem med (86kg) a využil plodové pauzy..... Včelstvo nyní sedí na 5 Vn+1Nn a včel má opravdu nadbytek. Spad po fumigaci za 24 hodin 14 ks....(čtrnáct) Teoreticky bych nemusel léčit...za ty dvě, tři generace by se ani těch čtrnáct nenamnožilo tak, aby mohli ohrozit včelstvo. Rozhodně bych jich tam měl míň než mnozí po ošetření... No, detail. Jen by mě zajímalo, jaký mechanismus boje s VD včelstvo má....Od jara to bylo 2. nejsilnější včelstvo....Spad na podložce za celý rok "0"....a to samé při monitoringu plodu. Před vytáčením obhospodařovalo prostor cca 310 litrů. Už vloni se mi nezdály nízké spady u extrémě silných včelstev, kdy se to pohybovalo od 9 do 27 ks při první fumigaci....(v době kdy tato včelstva už byla bez od 15.9.bez plodu) Slabší včelstva měla mnohonásobně větší spady.
Včelstva neviděla letos ani M1AER ani KM ani KŠ ani Gabon. Trubčí plod tohle včelstvo nemělo někdy od konce května (psal jsem o tom)....Maximálně takových 20-40 buněk. Včelstvo stojí v řadě mezi ostatními. Na stanovišti 40 včelstev....další včelstva 600m - "včely do věznic"...další 1200m - 10vč.....další až od 2700m a dál....a v lese "na beton"něco divokého.

Tak má na to někdo rozumný názor? (Varroatoleranci neberte ani do pusy.)

Příspěvek: #198

Give bees a chance ...
Pouze pokud jim dáme šanci, poznáme, která a jak se umí o sebe postarat.
Jiří

Příspěvek: #199

Vidis Milane ze to jde bez totalni chemicke valky.

Příspěvek: #200

Uvidíme.....Reinvaze se nevyhnuly vloni ani těmto včelstvům.