pokud někdo dává kýble s vlhkou rašelinou jako napaječku,tak na to bacha,některé rašeliny jsou při balení do pytlů "obohaceny" o insekticidy...mimojiné
Chcete návod na zcela bezchybnou napáječku?
Vezměte starý 200 l sud, nejlépe černý a matný. Obraťte jej vzhůru nohama a na něj nasypte trochu drtě jako drenáž. Ustavte do svislé polohy např. podložením malým kamenem. Pro zvýšení kapacity je vhodné např. kladivem prohloubit dno.
Do drtě nalijte medovou vodu (např. pěny z rozpouštěného medu) tak, aby nepřetékala. V nouzi lze přidat i trochu cukru. Protože se voda odpařuje, je vhodné postavit větší láhev, abyste nemuseli tak často doplňovat.
Vzduch v sudu se rychle ohřeje, ohřeje se i voda. Budete se divit, kolik včel to navštíví.
iRP
na obou stanovištích mám napaječky udělané jako na obrázcích, misky od masa a "louka v kádi"...na jednom na to jdou, sice ne desítky/stovky včel naráz (ale během dne třeba odeberou prostě kolik potřebujou), ale jdou, na druhém stanovišti tohle nezafungovalo, šly spíš na vodu v blátě před úly, tak jsem do obou napaječek tom stanovišti, kde "louka v kádi" netáhla, dal na plovák mech a na to už začaly trochu reagovat....cukr přisypaný do obou napaječek nezabral, možná ho bylo na tu káď málo, ale na tu misku s masem ho bylo dost - výsledkem bylo první letošní žihadlo
(21.03.2020 15:21)Josef Křapka napsal(a): Teplota 6 °C a severní vítr je krutý.
Takto to před 1/2 hodinou vypadalo na el. vyhřívaném napajedle. Posledních 14 dnů doplňuji 4 - 5 l vody každé ráno. Včelstva plodují a potřebují vodu. Pokud musí za tohoto počasí do přírody, mnoho jich uhyne chladem. Proto naši předkové vymysleli napajedla vyhřívaná petrolejovými lampami. Bohužel, na většině stanovištích je zdroj
energie nedostupný. Můžeme nahradit dodávkou vody přímo do úlů. I to již naši předkové dělali.
JK
Když jsem v 2018 sešmoulil vyhřívanou napáječku, netušil jsem, kolik vody jsou včelstva odebrat. Na včelnici mám 15 produkčních včelstev. Jelikož je počasí takové jaké je, tak v posledních třech dnech byla při teplotách 16 - 18 °C spotřeba 10 l na den. I dnešního dne kdy teploty dosahovaly pouhých 6 °C byla spotřeba vody 7 l. Pochopitelně, není nektarová snůška a tak je provoz na napaječce velmi intenzivní. Ještě jeden letošní poznatek k nalákání včel na napáječku. Převařil jsem vytavený vosk, poslední dočišťovací svaření. Ta voda hezky voněla a tak jsem ji ještě teplou nalil do instalované napáječky. Během hodiny byla na napaječce chumelenice včel. Toto nedokáže ani medová voda. To jenom takový poznatek pro informaci včelám, že zde je ten námi uznávaný zdroj vody.
Vše dobré JK
Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
Jasně pane kolego. Jenže, já jsem zvyklý se vždy ptát a jak jinde píše pan Havelka na, pro něj a některé lidi, blbosti.
Zeptám se i vás. Totiž, takový KTM říká, někde to tu píše, že ztráty kvůli vodě jsou včelstvy "plánované". Toto jeho, snad ani ne tvrzení, jako výrok, by stálo za hlubší úvahu a jedním směrem takového uvažování je, co píšu níž.
Tak ta otázka. O kolik víc medu přinesou včelstva když je napaječka, přesněji, o kolik víc medu dají ta vč, která dostávají vodu až do úlu ve srovnání s těmi, co jsou ponechaná přírodě. Velkým a pro mě prvním propagátorem vody do úlu byl tuším pan Jaroš. Ani on mi neuměl odpovědět, jaká je odměna za mojí práci navíc. Budete mi to umět sdělit vy?
Děkuju předem.
Jinde jsem včera napsal, že napaječky je jen taková romantika a tady dodávám, že jsem se za více než 50 let nepřesvědčil, že mají napaječky nějaký jiný význam, než to romantické hraní včelaře na to, aby udělal svým včeličkám dobře. A co když mají při sběru vody odejít ty včely, které mají prostě ze včelstev zmizet - tedy jsou to ztráty včelstvem "plánované" a třeba mají ty ztráty nějaký ozdravný účinek.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 29.03.2020 22:42 od tom.50.)
V dnešní přiblblý době měšťáků stěhujících se na venkov je pomalu napaječka malá nutnost. V sezóně neustále slyším bulet lidi jak jim to padá do bazénu
(29.03.2020 22:36)tom.50 napsal(a): Jasně pane kolego. Jenže, já jsem zvyklý se vždy ptát a jak jinde píše pan Havelka na, pro něj a některé lidi, blbosti.
Zeptám se i vás. Totiž, takový KTM říká, někde to tu píše, že ztráty kvůli vodě jsou včelstvy "plánované". Toto jeho, snad ani ne tvrzení, jako výrok, by stálo za hlubší úvahu a jedním směrem takového uvažování je, co píšu níž.
Tak ta otázka. O kolik víc medu přinesou včelstva když je napaječka, přesněji, o kolik víc medu dají ta vč, která dostávají vodu až do úlu ve srovnání s těmi, co jsou ponechaná přírodě. Velkým a pro mě prvním propagátorem vody do úlu byl tuším pan Jaroš. Ani on mi neuměl odpovědět, jaká je odměna za mojí práci navíc. Budete mi to umět sdělit vy?
Děkuju předem.
Jinde jsem včera napsal, že napaječky je jen taková romantika a tady dodávám, že jsem se za více než 50 let nepřesvědčil, že mají napaječky nějaký jiný význam, než to romantické hraní včelaře na to, aby udělal svým včeličkám dobře. A co když mají při sběru vody odejít ty včely, které mají prostě ze včelstev zmizet - tedy jsou to ztráty včelstvem "plánované" a třeba mají ty ztráty nějaký ozdravný účinek.
A sakra, pane kolego. To jsem tomu dal. Že jsem se Vás dřív nezeptal. Ale když já si rád hraju. A ty plánované ztráty? No, člověk se má stále co učit.
JK
Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
Stejne navstevam bazenu moc zabranit nejde,vi cert co tam vcely tak laka.Za stanovistem mam maly rybnik,vcely na nej zacnou naletavat stejne az v dobe,kdy pokryje hladinu vrstva okrehku.Proc bez nej ne,vi cert..Ted spis preferuji mista,kde pri tankovani je teplo,coz plachta na dreve splnuje beze zbytku.Berou z ni i dnes,pri polozeni dlane je nahrata i pri dnesni teplote.Dene dolevam malou konev.
Existuje několik pozorování vlhkosti v úlu, teplot, tlaků atp. A první význam je zdravotní, nesmí být ani malá vlhkost, ani vysoká jinak vzniká tzv mezerovitost plodu, která je často připisována neprávem matce. Druhá věc je zajímavá a to souvislost s vitalitou roztoče VD a úlovou vlhkostí v podletí. Takže tolika pro tom.50
Josef - chemikálie.To je láká k bazénu.
Jeden postřeh k napáječce z černé fólie kterou přikrývám ......... Bydlím u lesa.Listí je všude i na plachtě. Kde je čistá,bez listí tam
nejdou. Na střeše pro dřevo je vrstva rozpadajícího se materiálu - a to je pro ně u mně nejlepší napáječka.
A nejen pro ně - ptáci ,motýli ,ještěrky i jednou jsem tam viděl užovku........ F.V.
tak třeba proto mám zdravé včely bez jediného úhynu a nula bo rouků v zimní měli, že nechávám na nich aby si našly a nanosily takovou vodu, co potřebují
5 m před úly mám močál, na slunci. Je tam letošní ohniště jak jsem kácel nějaké roští. Do popela vyvzlínala voda a i když má ten mokrý popel šedou barvu a vedle je čenohnědé listí, stébla, zbytky kůry v mělkých loužičkách vody a vše je vlhké až mokré, spousty včel, tak 95% saje vodu z toho popela, i když má světlou barvu. Zjevně je rajcue chemie z toho popela.
Pane Křapko, vůbec nechápu proč byste se měl někoho ptát, natož mě. Odpovíte mi laskavě na otázku, zda podávání vody včelstvům má nějaký měřitelný zvýšený pozitivní efekt? A když ne měřitelně, zkoušel jste zda má podávání vody na něco vliv?
Jak píše gupa, že mezerovitost, tak to je nesmysl, samosebou. Ta je způsobena něčím jiným.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.03.2020 22:48 od tom.50.)
Pokud budeš přitápět včelstvu, formou nějakého tepelného zdroje, nepřetržitě, tak musíš dodat i vlhkost. Jinak ti plod doslova uschne a proto se připisuje mezerovitost plodu ipri nízké úlové vlhkosti. To blblost není. Opak velmi vysoká vlhkost často ukáže zvápenatění nebo horší aspergilus. Dříve to bylo regulováno tím co spadne pod dílo v prostoru, často šlo i určitě o tlející a teplo vydávájící vlhký hnůj po celou zimu v nějaké velké kotlině v kmenu stromu nebo v jiném otvoru.
Jinak je zajímavý a mám dotaz naten popel, v podstatě to je flus. Dá se nějak sdělit jestli to je pravidelný zdroj vody který trvá delší léta nebo jen tento rok a v minulosti ten popel nebyl? Protože ten flus je zásaditý, ale ten močál bude asi kyselý. Vtom je to celkově zajímavý. Jestli to vylouhované draslo má i nějaký jiný význam než v doplňování tekutin. Ona ekologie (nauka o okolí v kterém žijeme) je u včel velice odlišná kvůli záběru půdy u každého jinak. A vše může mít nějaký vliv.
Díky, nedošlo mi, že flus (potěšil jste mě, že to víte) je vlastně louh a tudíž má zásaditou reakci a močál je logicky kyselý. Díky.
Ten popel je tam letos od ledna. Zvláštní je, že za úly je taky popeliště, jenže na cestě a ne v močálu (ještě jsem to neuklidil) a i když je popel mokrý na kaši, na tomto nejsou a nebo sporadicky.
Že jdou pro vodu na popeliště ze dřeva či listí pozoruju od dětství. Ale ještě tak do 1985 se sypaly silnice škvárou a vídal jsem často včely na mokré škváře, spíš na úpatí hromady, kam voda z hromady vytékala a bylo to tam mokré víc.
(30.03.2020 22:45)tom.50 napsal(a): Pane Křapko, vůbec nechápu proč byste se měl někoho ptát, natož mě. Odpovíte mi laskavě na otázku, zda podávání vody včelstvům má nějaký měřitelný zvýšený pozitivní efekt? A když ne měřitelně, zkoušel jste zda má podávání vody na něco vliv?
Pane Krško, chvíli jsem přemýšlel, zda mám na Vaše manipulativní dotazy reagovat. Vůbec nemusíte bádat nad tím proč bych se měl ptát zvláště Vás. Byla to jen moje reakce na Váš výsměšný příspěvek. Můj původní příspěvek byl o tom, že včelstva upřednostňují vyhřívané napajedlo a o obsahu vody, která byla včelstvy v dané době odčerpána. Tedy pokud chápete psaný text. Nic více a nic méně. Ve svém příspěvku jsem nepsal nic o zvýšeném pozitivním efektu na včelstva, tedy ze mne nepačte odpověď na téma, které jsem nepředložil. Ale pokud chcete toto téma dále rozvíjet, sdělte nám neznalým, jaký má odběr vody z vyhřívaného napajedla negativní vliv na včelstva. Tímto však s Vámi končím debatu.
Hezký den
JK
Prosím admina o prominutí.
Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
Stačilo napsat: "sice toASI nemá na včely žádný smysluplný účinek, ale rád si hraju a baví mě si hrát a dělat i věci, které [i]MOŽNÁ nemají žádný rozumný důvod".[/i] Velmi dobře bych to pochopil, sám chodím na ryby, ale ryby nejím a tudíž je moje rybaření vlastně nerozumné a má jiný účel, než získat jídlo.
Neměl jsem primární úmysl se posmívat a už jsem nechtěl reagovat. Volal mi ale jeden pán a říkal mi, že jste se vyhnul odpovědi a že by ho to taky velmi zajímalo, že zvažuje zřízení napaječky a proto jsem napsal svojí poslední reakci. Vlastně vůbec ne kvůli sobě, já mám vše stran napaječek vyřešené a jasně jsem to sdělil a současně jsem sdělil, že vůbec nemusím mít pravdu. Že bych jen rád věděl, jaký to má efekt kromě pocitu včelaře, který chce udělat něco, o čem si myslí, že je pro včely dobré.
Možná stojí za povšimnutí, jací lidé s vámi pane Křapko souhlasí. Třeba co jste se od právě těchto za celé roky dozvěděl. Já na ně neraguju a slibuju vám, že na vás už reagovat nebudu taky. Vrána k vráně - přece to znáte.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 31.03.2020 15:24 od tom.50.)
Pánové, za pár měsíců budu vědět víc. Všechna sudá včelstva dostala do úlu napájení, lichá mají prdlajs. Pak stačí porovnat výnosy, sílu zprůměrovat a pod. Osobně si myslím, že význam vody u včel je značně nadhodnocen. Kdysi jsem zápasil se zvápenatěním plodu a nic na to moc nezabíralo. Jeden starý včelař mě poradil zrušit napajedlo a ejhle, zvápenatění zmizelo. Jenomže stále hlodá v hlavě co kdyby..-. Dám vědět! Zdraví R. S.
Několikrát tady zazněla otázka, zda podávání vody včelstvům na jaře na ně má nějaký pozitivní vliv.
Před lety jsem to jednou zkoušel.
Staré české přísloví říká, že einmal ist keinmal. Proto je mi jasné, že jeden pokus na dvaceti včelstvech nezaručuje, že to tak bude vždy.
Polovině včelstev, tedy deseti, jsem podával vodu do úlů od začátku března. Ostatní měly vodu v napajedle asi 10 m od úlů.
Včelstva s vodou v úle měla výrazně rychlejší rozvoj. Tři ,,nejpomalejší" z této skupiny dostaly medníky zároveň se čtyřmi nejrychlejšími ze skupiny druhé.
Mohla to být náíhoda nebo vliv jarního podnebí právě v tom roce.
Pokus jsem neopakopval, nicméně od té doby mají mé včely dodávku vody přímo do úlu už od předjaří.