Příspěvek: #181

To, že plata jsou teoreticky určeny pro styk s potravinami nic neznamená. Vejce je chráněno skořápkou, to je něco jiného než kus sýru, takže náročnost atestu může (ale nemusí) být někde jinde, může se jednat o nepřímý styk s potravinou. Plastový obal od kečupu je určen pro přímý styk s potravinami, ale když ho zapálím, bude jeho kouř taky neškodný? Odpovězte si sami. Plata od vajec jsou vyráběna lisováním, ale součástí může být nějaké pojivo (např. pro omezení nasákavosti), které při hoření produkuje škodlivé látky. Nechci se pouštět na tenký led, nejsem odborník na výrobu vaječných obalů, jen vyslovuji svoji domněnku. Odpověď by mohl upřesnit chemik.

Příspěvek: #182

(31.05.2012 6:26)Havelka Jan napsal(a):  To, že plata jsou teoreticky určeny pro styk s potravinami nic neznamená.

Přesně tak. Nemám teď zrovna čas se po tom pídit na netu, ale jednou mě to složení také zajímalo. Dělal jsem si z nepoužitých plat obložení stěn kvůli akustice, takže jsem je musel řezat, a nedalo se v té místnosti pak být. Ten jemný prach na řezných plochách byl opravdu dusivý. Nevím, co by dělal normální papír, ale pomohlo až přestríkání fasádní barvou. To jen tak na okraj. Normálně používám troud, nejlépe jabloňový, jde krásně podpálit samotný, nejvíc se mi osvědčil tryskový zapalovač (nebo tzv. mini let lampa, dává asi 1200°C a je velikosti zapalovače). A včera jsem asi po pěti letech zašel do lesa a během pěti minut byl plný kbelík troudu ze staré větve.

Příspěvek: #183

obal na vajicka je obal na nepriamy styk s potravinami..u nas ich vyraba jedna firma recyklaciou z pouzitych tetrapakovych krabic,tie sa melu,peru sa vo vode v takych velkych nadrziach,a nejakym sposobom sa z tetrapaku odstrani ta papierova zlozka,z ktorej sa potom uvedene obaly lisuju,ta zmes sa moze aj farbit pred lisovanim a mari sa mi ze sa do nej aj pridava nejaka chemia(dezinfekcia?) uz nepamatam a nedam za to ruku do ohna..v archive STV je v niektorej relacii video z vyroby,ale pozeral som to cca pred rokom,tak netusim..a do dymaka?Ja ani omylom..ak mi zvysuju,rozkurujem nimi v krbovkach,inak ich menim pri kupovani domacich vajicok

Příspěvek: #184

zaujaly mne ty choroše .. jak to hoří .. dýmá?

Příspěvek: #185

Choroš doporučuju. Tedy přesněji, Troudnatec kopytovitý. Je totiž ideální - nedráždí včely, velmi dlouho vydrží doutnat, příjemně voní a je zadarmo. Při nějaké lesní procházce si je nazbírej (obvykle na vývratech bříz, pařezech, atd.) a usuš. Čím větší, tím lépe - používá se totiž především podhoubí (podařil se mi dokonce najít macek přes 40cm velký - ten je pak na hóódně dlouho ). Schne poměrně dlouho a pak je velmi tvrdý, doporučuju nařezat na cirkulárce na kostky a uskladnit v uzavřeném obalu. Pak na včelnici mít vždy pár kostek v uzavřené dóze i se sirkama a nic nezvlhne. Hůře (déle) se zapaluje - je vhodné k tomuto účelu mít např. svíčku, hřbitovní kalíšek, plynový zapalovač, atd. K podobným účelům ho používali už naši předci.

Příspěvek: #186

(31.05.2012 13:53)Mashe napsal(a):  zaujaly mne ty choroše .. jak to hoří .. dýmá?

Já používám choroše rostoucí na padlých kmenech břízy pro udržování ohně v dýmáku. Pomaleji hoří a spolehlivě a dlouho doutnají. Nemusím potom tak často ládovat dýmák jako když jsem topil jen troudem. Pro vznik hustšího kouře je třeba zkombinovat kostku choroše se suchým ztrouchnivělým dřevem z listnáčů (buk, bříza). Potvrzuji také to co doporučuje Marek Konvičný výše - choroše hned za čerstva rozřezat. Jednak se rychleji usuší a potom máme k dispozici "spotřební " rozměr. Po usušení jde totiž dělení chorošů dost ztuha.
Yaw

Příspěvek: #187

(31.05.2012 6:26)Havelka Jan napsal(a):  To, že plata jsou teoreticky určeny pro styk s potravinami nic neznamená. Vejce je chráněno skořápkou, to je něco jiného než kus sýru, takže náročnost atestu může (ale nemusí) být někde jinde, může se jednat o nepřímý styk s potravinou. Plastový obal od kečupu je určen pro přímý styk s potravinami, ale když ho zapálím, bude jeho kouř taky neškodný? Odpovězte si sami. Plata od vajec jsou vyráběna lisováním, ale součástí může být nějaké pojivo (např. pro omezení nasákavosti), které při hoření produkuje škodlivé látky. Nechci se pouštět na tenký led, nejsem odborník na výrobu vaječných obalů, jen vyslovuji svoji domněnku. Odpověď by mohl upřesnit chemik.

Tak tady máte odpověď mého kamaráda, člověka z oboru:

Jako chemik a papírák mohu k platům na vejce poznamenat toto:
- materiál je prakticky čistá celuloza dřevného původu (tj. vyšší polysacharid)
- recyklace materiálu na kvalitu nemá téměř vliv (s výjimkou délky vláken)
- výroba neprobíhá lisováním, ale nasáváním na tvarované síto z vodné suspenze
- žádná pojiva není třeba přidávat, protože (stejně jako u výroby papíru) jde o zplstění rostlinných vláken
- pokud se přidává klížidlo (minimálně, protože to stojí peníze), jde většinou o škrob

Sečteno a podtrženo - nebál bych se je použít místo dřevěných hoblin, protože naopak dřevěné hobliny při hoření uvojňují dehet (fenoly, aromáty), terpentýn, metanol, formaldehyd a další lahůdky, což je způsobeno pryskyřicemi a doprovodnými látkami ve dřevě (lignin, terpeny, hemicelulozy ...), které jsou v případě celulozy již odstraněné.

Myslím, že je vcelku jasné, že plata od vajec jsou vhodná náplň do dýmáků.

Příspěvek: #188

Martine DÍKY! Skvělá práce a konečně konkrétní informace.
Já si plata nemohu vynachválit. Perfektně se

• dávkují
• zapalují
• hasí - i to je dost důležité, i když mi většinou dohoří samy
• jsou lehce k sehnání
• v tašce se mi nedrobí
• jsou lehké

Příspěvek: #189

Tak se přidám do fronty za odpovědí "Martina Nezbedy".

Moc díky, protože odpovědi typu "NIKDY" protože určitě tam je ... jsou bez prokazatelných podkladů naprosto falešné.

Samozřejmě jsem byl taky na pochybách a mám i dřevěné hobliny, ale...

"naopak dřevěné hobliny při hoření uvojňují dehet (fenoly, aromáty), terpentýn, metanol, formaldehyd a další lahůdky, což je způsobeno pryskyřicemi a doprovodnými látkami ve dřevě"

... jasně vysvětlují jak čisté přírodní dřevo hořením už tak čisté není.

Příspěvek: #190

Zdravím, přidám se taky se svou troškou do mlýna - ve svých včelařských začátcích jsem zkoušel kdeco, ale zůstávám věrný chorošům. Odlomím ze stromu, nařežu pilkou na 1cm placky, ty provlíknu dráten a pověsím pod střechu vyschnout. Vyschlé přechovávám v plátěném pytlíku. Podle předpokládané doby práce ulomím kus placky a rozhořím nad zapálenou svíčkou.
Díky za tipy, příště si už budu choroše vybírat.

Příspěvek: #191

Nevím zdali to není spíše do rubriky včelařských vtipů, ale aby jste viděli jak to dopadne, když se dýmáku chopí designéři.

Příspěvek: #192

Po řadě let,kdy v mých kuřácích hořelo a doutnalo už ledacos,jsem si oblíbil troud z jabloní a hrušní,jednak je to materiál z původně tvrdého dřeva,a jednak také dost dlouho vydrží,navíc příjemně voní.Samozřejmostí je dobré proschnutí.Protože se blbě zapaluje,tak je dobré nejdřív roztopit kuřák třeba vrbovým nebo lipovým troudem,nebo případně hobrou,která také déle vydrží,a potom vložit pár malých kousků toho tvrdého troudu,jak už mám v kuřáku žížnivý,tak tam dám třeba jeden velký kus a opravdu dlouho nemusím přikládat.Ještě déle hoří dub,který ale moc nevoní.
Choroše jsem také zkoušel,ale asi jsem nenasbíral ty správné,protože tak všelijak (ne)voněly,a ani moc nekouřily.Třeba jsem si myslel,že mi kuřák vyhasl,tak protože už jsem už měl ve včelách hotovo,tak jsem ho přivezl domů,kde se sám od sebe v autě rozhořel,nejenom,že v mém nekuřáckém autě byla najednou mlha hustá tak,že by se dala krájet,ale navíc ta vůně tam byla cítit ještě hoodně dlouho.

S pozdravem Pavel

Příspěvek: #193

V tématu to není a mě to vrtá hlavou, která látka obsažená v kouři vlastně přinutí včely hodovat na medu a tím se uklidnit? CO2, CO, přehřátá vodní pára, jiné látky vznikající při hoření? Pokud by to bylo třeba jen CO2, tak vím, že to někomu bude připadat uhozený, ale proč nechodit po včelnici jen s Bombičkou, ventilem a hadicí?

Příspěvek: #194

Neviem či si zažil nejaký požiar. Ja pokiaľ si pamätám (požiar auta) tak som schytil čo som zbadal (tašku doklady) a utekal od auta. Myslím že podobne reagujú aj včely. Uchopiť zásoby a ... a nemôžu bodať. Tak si myslím že to je ten zápach spálenín čo s nimi tak vytočí. Spomínané plyny sú bez chuti a zápachu.

Příspěvek: #195

Michale vím, že okolo včel toho máte naběháno hodně, ale nejsou zmiňované plyny bez chuti a zápachu pro člověka? Včely to možná cítí jinak.

Příspěvek: #196

Vytáhla jsem z technologie konzervárenství složení udícího kouře, myslím, že to bude podobné. A určitě včely mají citlivější senzory než člověk, stačí jim málo.

Kouř používaný k uzení vzniká nedokonalým hořením dřeva. Je to aerosol složený z látek
kapalných, tuhých a plynných. Složení závisí na druhu dřeva, teplotě a podmínkách hoření.
Z hlediska těkavosti lze složky kouře rozdělit do následujících skupin:

• Látky netěkavé, sem patří saze a popel. Jsou v kouři nežádoucí a nemají konzervační význam, způsobují zanášení kouřovodu
• Látky těkavé, jsou za normální teploty kapalné a nejdůležitější z technologického hlediska. Mezi tyto látky patří formaldehyd (=metanal), acetaldehyd (=ethanal), aceton, methylethylketon, kyseliny (octová, mravenčí, propionová, máselná, valerová, olejová, palmitová), estery, látky fenolické povahy (fenol, kresol, xylen)
• Látky plynné sem patří kyslík, dusík, oxid uhličitý, oxid uhelnatý. Tyto látky nemají podstatný technologický význam.

Příspěvek: #197

Princip uklidnění včel po aplikaci dýmu je ten, že se pudově po aplikaci dýmu nasají medu ( co kdyby to byl požár a musely ihned opustit úl) a jak je známo po nasátí jsou mírnější a nepíchají (tolik). Jako jsou mírnější včely v roji. Proto je dobré zakouřit a chvíli počkat aby se mohly nasát.

Příspěvek: #198

Principu rozumím, ale mě zajímalo jestli třeba nereaugují jen na určitou složku dýmu. Viz moje otázka výše a úplnější seznam v hvezduscine přízpěvku.

Příspěvek: #199

Vzhledem k tomu, že funguje i "tekutý kouř", který je k dostání přímo pro včelaře (např. zde, nebo zde), nebo lze koupit tento tekutý kouř v řeznických potřebách, tak bych řekl, že spíše než CO2 to budou ty těkavé látky, jak je uvádí Dáša. Další možností jak uklidnit včely je vodu v rozprašovači ovonět hřebíčkovým extraktem. Buď koupit přímo hřebíčkový éterický olej v kterékoliv prodejně s aromaterapií (60Kč/10ml, stačí pár kapek), nebo si hřebíček vyluhovat v lihu sami. Prý se dají použít i jiné éterické oleje - Tea Tree, Eukalyptus citriodora, Citronela a Pačuli.

Příspěvek: #200

Ja popužívam na dymenie včiel oklasky z kukurice, dým dobre sklidňuje včely.