Příspěvek: #101

A o tom to je. Je to o vnimani vcelstev a vsude je to indivuduelni at uz je to vcelar, vcely ci pocasi.
A to je na tom to krasny

Příspěvek: #102

Já mám i ten rozprašovač vody, ale má to na moje včelky úplně opačný efekt. Hned vystartují, nevim proč.

Příspěvek: #103

Mozna by mohla pomoci vlaha voda v rozprasovaci a mit to
nastaveny na jemnnou rosu.

Příspěvek: #104

Budete se tomu asi všichni smát,ale stará včelařská literatura uvádí,že nejlepší palivo do dýmáku je - sušený kravinec.Kdo nevyzkouší,neuvěří.Kde se na lukách pasou krávy,není problém nasbírat zásobu na celý rok.Když s tím mohou Arabové topit,tak proč by to nemohlo fungovat u nás.A navíc - je to ekologické.

Příspěvek: #105

Zajímavá informace. Co nějaké praktické zkušenosti, byly by?

Příspěvek: #106

Nějak mi to nevyšlo. Hold ty ruce, ty ruce...
JK

Příspěvek: #107

Producent šel na pastvu?

Příspěvek: #108

Takto vypadá producent.



A toto je produkt před usušením.



Promiňte, neodolal jsem. A važte si toho. Ty krávy nejsou fialové ač jsou z Alp.
JK

Příspěvek: #109

Kdepak ruce, byla na pastvě . Jako kluk jsem chodíval s košem sbírat suché kravince na pastviny a hnojili jsme tím záhony. To by asi dnešní děti nedělali . . .

Příspěvek: #110

(24.11.2011 11:39)Petr Geyer napsal(a):  Budete se tomu asi všichni smát,ale stará včelařská literatura uvádí,že nejlepší palivo do dýmáku je - sušený kravinec.Kdo nevyzkouší,neuvěří.Kde se na lukách pasou krávy,není problém nasbírat zásobu na celý rok.Když s tím mohou Arabové topit,tak proč by to nemohlo fungovat u nás.A navíc - je to ekologické.

Využitie kravincov pri prehliadkach včelstiev, nie je nič výnimočné. Pred 11 rokmi som menil stanovište včelstiev a svoju včelnicu som postavil blízo družstevného výbehu pre kravy (ani tieto nie sú fialové). Objavil som pred zimou, krásne kôpky tohoto dobrého materiálu do dymákov a napadlo mi ich zbierať. Kopy kravincov, sú len tam, kde majú pokoj a oddychujú na jednom mieste, a kravy nie sú v pohybe, inak nájdete len striekance, ktoré sa nedajú zbierať.

Nastal deň D, kedy som sa vybral na lov kravincov. zbierať s dajú keď neprší a sú vysušené na zbytky nezpracovaných tráv. Kravinec je vtedy dobrý, keď chrobáky-brouky kravinec očistia od od nepotrebných prímesí. Potom je kompaktný kravine pekne ľahký a potrebuje len dokonalé vysušenie, pod prístreškom. Ak je vysušený, dá sa zapáliť a potom pekne dymí. Dym je prirodzený, pekne vonia a pomerne dlho vydrží, ak s dymákom správne manipulujeme. Je to bezpečný prostriedok na ochranu pred včela (ale ak si včely vydráždime neopatrnou manipuláciou, ani kravincový dym vám nepomôže), nie je pravda, že ho v terajšej dobe ľahko získame.

Už viackrát sa tu spomínali preložky na vajíčka, ktoré človek oveľa bezpečnejšie a ľahšie získa z domácnosti a možno vám ich budú zbierať i susedovia. Ja dávam na seba až 7 preložiek ( viac sa do dymáku nesprace) a porežem ich zúbkovaným nožom na pásy a tie na 3 rovnaké kusy. Dobre sa zapaľujú zapaľovačom na spodnom konci, keď sa rozhoria plameň uhasíme a zasunieme kolmo do dymáka a ten uzavrieme. Ak dym zrovna nepotrebujem, položíme dymák na bokom a preložky tlejú, pri znovupoužití dym musíme vzduchom nabudiť.

Technika prezeranie včelstva je jednoduchá, ak dodržíme technologický postup otvárania včelstva.

• pri dvíhaní uteplivky mierne nadvihneme a fúkneme medzi včely, a len tak ukončme snímanie utepliviek a durofolovej fólie.
• to isté treba urobiť i odoberania nadstavku, mierne nadvihnúť, podložiť klinom a znova fúknuť pod nadvihnutý nadstavok. Ak to dodržíte, môžete svoje včelstvá prezerať doslova holý (na sebe má iba krátke gate), no nikdy si nezabudnem so sebou zobrať i svoj včelársky závoj, totiž niekedy nestačí mať pokoj a dym, jednoducho sa im niečo nepáči, tak si bránia svoje sídlo žihadlami.

Prepáčte mi moje poúčanie, keď prvé učňovské roky máte už za sebou.

Příspěvek: #111

včelkám to chutná, tak to bude dobré

Příspěvek: #112

(20.10.2011 7:34)Havelka Jan napsal(a):  Vodu jsem ještě nezkoušel, fouknout do včel se mi už nevyplatilo . Údajně jim vadí oxid, co vydechujeme. Ale dýmák, ten prostě ke včelaření patří.

Jan, ten komentár som si vybral schválne, totiž to slovo "oxid" mi niečo vnuklo. To niečo je trošku v rozpore s tým, čo si napísal "fouknout" Tebe nepomohlo, skôr si dostal na "papuľu" (na "hubu"), mne naopak pomáha pri zaháňaní včiel pri ich kontrole do uličiek. Niekedy tiché fúknutie na včely, ktoré sa pohybujú nad mladým plodom, uvoľnia svoje miesto pre oči včelára, silné fúknutie naopak sa s DYMOM z dymáka na včely, ktoré sa tlačia z uličiek a niektoré štartujú proti obličaju, začnú ustupovať do spodnej časti uličiek. Ak sú nejak rozdráždené, tak sa tlačia hore, ale za normálnych okolností oxid vychádzajúci z úst včely tlačí dolu a včelár má pokoj.

Rozmením to na drobné, ok zberám uteplivky s durofolom z rámikov, použijem dym ako včely naň nereagujú, ak začínajú otravovovať, fúknem na včely oxid z úst a včely sa upokoja. Už som rozmýšľal ako to zlepšiť, vzal som si do úst asi 25 cm trubičku z plastu a tak som oxid dostal ku včelám a ony naň reagovali kladne, v zmysle upokojili sa. Anton

Příspěvek: #113

Pamatuji staré včelaře s fajfkou i čibukem nebo jen s viržinkam, doutníkem i cigaretou. Nepotřebovali ani kuklu ani síťku a přece ošetřovali včely. Pamatuji mého otce jak jen s cigaretou zn. Partyzánka od ČSTP (pozn. čisté seno tabáku prosté), ale oficiálně Česloslovenský tabákový průmysl, který prováděl to samé. Natáhl dým z cigarety a lehce pofoukal do uliřek mezi plásty a včely se stahovaly do nižších partií úlu. Když někdy dostal žihadlo, vždy říkal:"vidíš holka, měla´s to zapotřebí"?
Četl jsem také v OVP jak včelaři v Jižní americe ve včelařském "skafandru" za sebou tahali třímetrovou hadici, aby vydechovaný oxid uhličitý ve včelách neprovokoval agresivitu. On to ani nemusí být vydechovaný kysličník uhličitý. Jednou ke starému Landovi přišla jeho mladá manželka navoněná parfémem K47 (Kolínská, kterou používali ve II sv. válce němečtí námořníci na ponorkách po kýblech) dosud je i u nás v prodeji. Včely ji hnaly až za Lobkovicův lovecký zámeček asi 500 metrů. On i ten náš Pitralon po holení působil na včely jako červený hadr na bejka.

Tak a nyní si můžeme prostředky vybrat. Myslím, že je pro nás pohodlné, že máme hodnou včelu. On ten oxid uhličitý vydechují i predátoři, kteří v přírodě loupí ve včelstvech. A to si včely pamatují. Já sám kuřák již více než třicet let nejsem a tak používám obyčejný měchový kuřák. Nadzvednu uteplívku, lehce fouknu trochu kouře, přikreju, chvíli počkám aby si včely uvědomily že se něco chystá a potom v klidu pracuji, pokud nedojde k náhlé změně počasí nebo tlaku vzduchu. To již s tím klidem není tak ideální. S tím však již máme všichni své zkušenosti.

Jo a náplň do kuřáku. Vše co mám po ruce. Jehličí, listí, hobru, hoblovačky, troud, sušené choroše... Zde máme neomezené možnosti. Jen do včelařských dýmek musíme používat dobrý tabák nebo specielní směsy čajů. Ty jsou oblíbené zvláště v teutonii. Jak by řekl kolega Jiří.
JK

Příspěvek: #114

Před léty jsem docházel na přátelská posezení ke včelaři, jehož jsem si velice vážil jako člověka s křesťanským pohledem na život, pro kterého ještě platily morální hodnoty, a kdyby se svět skládal jenom s takto smýšlejících jedinců, nebylo by třeba ani policie, ani soudců, zákonů, které se stejně obcházejí, zkrátka pro můj spokojený život to byl dobrý příklad a dobrý učitel.
O včelách jsme jenom teoretizovali a včelín umístěný na okraji jeho zahrady jsem znal jenom z povzdálí. Při jedné nedomluvené návštěvě jsem vstoupil v toto medovém království, kde se právě odehrával čilý pracovní ruch.
Musím podotknout, že čistota a hygiena práce (i tehdy, když mě zrovna nikdo nevidí)s potravinou je pro mě zásadní a mimo troudu v kuřáku ještě jenom v nouzi použiji hobru. Při medobraní se co nejvíce vyhýbám používat kuřáku k odhánění včel z plástů, z obavy o znehodnocení přirozené a charakteristické vůni a chuti medu.
A jak jsem zjistil na onom výše zmíněném včelařském pracovišti, ne každý sdílí takové obavy o kvalitu medu, neboť hadr pokapaný nějakým ropným produktem doutnající v plechové misce vytvoří takovou kouřovou clonu, že i obávaný roztoč varroa destruktor změní dobrovolně svého hostitele.
Na člověka zřejmě takové prostředí nemá valného negativního dopadu, neboť tento můj lidský učitel se dožil velice požehnaného věku.

Příspěvek: #115

(25.11.2011 16:24)Josef Křapka napsal(a):  Pamatuji staré včelaře s fajfkou i čibukem nebo jen s viržinkam, doutníkem i cigaretou. Nepotřebovali ani kuklu ani síťku a přece ošetřovali včely. Pamatuji mého otce jak jen s cigaretou zn. Partyzánka od ČSTP (pozn. čisté seno tabáku prosté), ale oficiálně Česloslovenský tabákový průmysl, který prováděl to samé. Natáhl dým z cigarety a lehce pofoukal do uliřek mezi plásty a včely se stahovaly do nižších partií úlu. Když někdy dostal žihadlo, vždy říkal:"vidíš holka, měla´s to zapotřebí"?
JK

Mám kamaráta (vyše 80 r.), ktorý obhospodaroval donedávna 160 včelstiev, každý rok v zime si pripraví - "ušúľa" aj 1000 cigariet pomocou pomôcku na ich výrobu, z domáceho tabaku. Dym po potiahnutí drží len v ústach, nie v pľúcach, to tvrdí on.Je síce nefajčiar, ale pred otvorením úľa si zapáli, nadvihne uteplivku a fúkne na ne trochu dymu. Tento dym je stále zmiešaný s oxidom a včely "uzemňuje". Tvrdí, že tradičný dymák nepotrebuje, ale povedal i to, že sú chvíle, keď cigaretka nezaberie. Anton

Příspěvek: #116

Pro odlehčení....
Snad neporuším autorská práva, když sem dám citaci z knihy Včelařova čítanka, překlad z americké literatury (The ABC of bee-culture by A.I.Root), doplněný českými odborníky té doby (A. Thuma, F.Adamec, J. Kebrle),uspořádal František Vohnout 1909, vydání druhé Václav Jakš Praha 1925.
Už pro krásu toho předválečného jazyka.

"Trouchnivé dřevo, zejména vrbové, hodí se velmi dobře za palivo do dýmáků, také snadno lze si je zaopatřiti, ale hoří velice rychle. V Němcích oblíbili si vkládati do dýmáku odpadky tabákové. Jiní dávají přednost drtinám soustružnickým, a nemohou-li jich obdržeti, užívají obyčejných hoblovaček. Rovněž rašelina výtečně doutná a čadí. Také se užívá starých hadrů, nebo starých, odložených plátěných stropních přikrývek úlových, protože bývají značně tmelem polepeny a ten způsobuje velmi účinný proud. I sušeného smrkového jehličí užívají; ostatně každý včelař sám asi nejlépe ví, co se mu hodí, co by dobře kouřilo a nezhasínalo. ....
.... Abychom doutnačku rychle zapálili, užíváme olejové lampy. Když kuřačku naplníme, vpustíme na palivo několik šlehů plamene olejového, abychom je zapálili, načež oheň se udržuje nadále dýmáním. Dr. Miller připravuje si zpouchlé dřevo neb staré hadry, aby se hořící zápalkou snadno vzňaly a hořely i za okolností, v nichž vše ostatní uhasíná. Tato příprava děje se takto: V 5 l vody rozpustí se půl kg ledku. Do tohoto roztoku se vloží něco doutnačky nebo bavněných hadrů, a když se naskrze namočí, vyjmou se a vysuší. Ledek vnikne do tkaniva, a učiní je snadno zápalným. Trochu ledkovaného dříví či hadrů dá se do kuřidla, přistrčí se hořící zápalka a pak rychle se naplní dýmák suchými ořezky jakékoli doutnačky, načež zrychleným dýmáním vyvodí se ihned mohutný proud kouře. .... "

Zkrátka na 812 ti stránkách bezva čtení na zimní večery.
Překlad téhle knihy ukazuje, že už před 100 lety měly včelaři zájem o nové poznatky i ze zahraničí.

Příspěvek: #117

Včelnici mám umístněmou v lužním lese a tak do kuřáku používám ztrouchnivělé dřevo z listnáčů, které sbírám na slunném místě před úly. Při včelaření si po několika včelstvech odskočím nazbírat a při doplnění kuřáku si utřídím myšlenky a poznatky. Jako betonovou rezervu, když je hodně deštivo, mám nachytaný vysušený na kostky nařezaný choroš. U nás se hodně vyskytují na ořešácích.
Na zapálení dřeva v dýmaku používám PEPO. Byl to totiž můj nějvětší problém. Sice obsahuje líh a ten včely hodně dráždí (dřívější způsob odebíraní žihadel), ale v kouři asi není, protože jsou klidné.
Rosení se mi osvědčilo u rojů. Mírně je orosím a pak se lépe střásají do rojáku, protože roj je kompaktnější a těžší. Při použití ve včelstvu jsem neviděl žádnou změnu.

Příspěvek: #118

Jaroslave, nepomýlil si sa? PEPO je ropný derivát. Je aj riadne cítiť naftou. Liehový je tzv. "suchý lieh", alebo "pevný lieh". Pri horení minimálne zapácha, horí bledomodrým plameňom a nedymí.

Příspěvek: #119

PEPO je také tekutý podpalovač, pravda je nepříjemně cítit, ale jen zpočátku, než vyhoří. Nejraději používám tekutý biopodpalovač, je na bázi řepkového oleje a při hoření je cítit po hranolkách - docela příjemně http://www.nakupaprodej.cz/nakupaprodej-...IO-1000ml. Je hůře k sehnání, já jsem na něj narazil v OBI.

Příspěvek: #120

Spolehlivé, rychlé, levné a bez zápachu je zapalování denaturovaným lihem. Půllitrovka mi vydrží 5 let. Vstříknu trochu na troud, zapálím dlouhým piezozapalovačem - jen jiskrou - co je pro plynové sporáky a hoří to. Žádné mokré sirky a stále prázdné zapalovače. I v nejtěžších podmínkách mám oheň vždy k dispozici.