Příspěvek: #21

Myslím si, že téma je dobrá a má zmysel ju dokončiť, aby sme poznali čo je vo včelárskej praxi dobré a čo zlé. Ja npr. už 28 rokov používam sololitové úle, no mal som možnosť si dať popíliť dve osiky, ktoré mali šírku až 40 cm. Z tohoto masívu som vyrobil 18 debničiek a nasadil som do nich včelstvá, steny debničiek som spájal skrutkami na plocho, ale som použil max. dlhé. Možno som dosky nesprávnou stranou spájal a preto po pár rokoch sa skrútili a len ťažko som ich opravil, aj teraz sa stane, že včely na rohoch si nájdu von z úľa.

Sololitové debničky v počte 160 používam doteraz, nektoré som zo začiatku utepľoval HOBROU, ďalšie PS a zbytok len vzduchom, rozdiel v kvalite vývinu včelstiev som nezbadal. Kvalita stien je dobrá, zaznamenal som u niektorých vlnenie, tam včely ak sa stena dostala blízko ku plástu, včely si pomohli vyhryzením steny (bolo to zapríčenené asi použití vlhkejších hranolčekov na ktorých bol sololit upevnený. Posledná sériu debničiek som robil bez uteplenia, ale bočné steny som vystužoval zvislými hranolčekmi. Môj systém nespočíva na kostre debničky, ale robila som samostatné panelové steny (dve bočne a dve prednú a zadnú) v presnej šablóne, takže z nej vychádzali presné steny, ktoré som spájal zo začiatku klincami a pozdejšie skrutkami. Moje úle dostali pomenovanie PUT B 10.

Úle mám uložené na včelnici, prikryté širšími a dlhšími plechovými strieškami, takže nie sú vystavené dažďu, mám ich nafarbené všetky na zeleno, letáče nemám zdôraznené farebne, ale včely napriek tomu neblúdi ani nazalietavajú do vedľajších úľov. Ešte jedna zvláštnosť, sololit na stenách úľov nie na vonkajších ale i vnútorných stenách sú pribité (niektoré som i lepil) hladkou stranou, ale opačnou-drsnou, považujem to za východy, včely ak pristanú na nej tak sa nešmýkajú a farba na nich dobre drží.

Ostáva stále otvorená vhodnosti takýchto stien pre včely ale hlavne pre med. Môžem napísať, že včelám sa v nich dobre darí a med zatiaľ nik nereklamoval, teraz však mierim na veľkoodberateľom, kde výkupná firma vyváža do zahraničia.

Příspěvek: #22

Ahoj,

petrM ono je to s tou demokracii není snadné : "Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat. Benjamin Franklin"

Ano chyba byla, že si to téma ve vláknu nevyspecifikoval hned na začátku, respektive asi by se neměly vytvářet vlákna dokud neexistuje dotaz který nikam jinam nepatří.

Ja bych do standartních materialu dal dřevo a polystyrén a jejich varianty. Do nestadartních bych dal opravdu spíše exotiku, jako je vyše zmíněny beton, sklo, hlina, kámen, keramika, proutí, sláma, kovy, plasty.

Otázka je jestli raději by neměly existovat vlákna betonový úl, hliněný úl atd...

A třeba vlákno "meteriály ve včelařstvý" kam bych mohl napsat dotaz tipu "je použití impregnovaného stavebního dřeva bezpečné ?"

Uplně si nejsem jistý zda není myšlenka pana Oříška vtip Ale pokud by se v betonovém ulů mělo včelařit nástavkově pak bych se bál že ve výkupu zmizí ten jeřáb co to bude obsluhovat. Ale pamatuju se že jsem někde četl že v Řecku mniši měly kamené úly, ležany. S tím by se podle mě dalo už pracovat pohodlně.

Honza Vrána

Příspěvek: #23

(16.11.2012 21:57)Carlos napsal(a):  Myslím si, že toto téma má určitě význam hlavně pro začátečníky, jako jsem já. Nechtěl jsem se původně do diskuze zapojovat, ale pokud hrozí ukončení tohoto tématu, tak chci položit ještě několik dotazů. Osobně mě zajímají názory a zkušenosti jiných na materiály jako je hliníkový plech, nerez plech, sklo, umakart. Tuším, že mi většina odpoví „ používej dřevo“. Přesto jsem si vyrobil nástavky, které tvoří dřevěný rám, výplň Styrodůr 5 cm, vnitřní stěna hliníkový plech 0,5 mm. Celková váha pro nástavek 11 x 39/24 je 4 kg. Chci si taky vyrobit jen tři pozorovací prosklené nástavky. Nevím, jestli zvolit tak zvané vakuové dvojsklo, jaké se používá u dnešních oken, nebo pouze jednoduché sklo. Finančně je to jasné, ale přesto mi připadá dvojsklo výhodnější. Kdo s těmito materiály máte prosím zkušenosti.

http://vcelar.org/fotogalerie/category/7...jtech.html
nebo zkus zadat do vyhledavače prosklené úly. Popřípadě se spoj s př. Bernátkem a podiskutuj.
JK

Příspěvek: #24

(16.11.2012 14:15)Havelka Jan napsal(a):  

(16.11.2012 13:59)tom.50 napsal(a):  A druhý dotaz. Píše se tu někde o sololitových nástavcích. Sololit je, dle mého názoru těžký a neodolává vodě ...

Pročti si příspěvek Kv. Čermáka o otužovacích nástavcích ze sololitu, plně vyvrací tvoji doměnku.

Pročetl jsem a jasně říkám, že je sololit těžší než překližka. Taky jsem se nedomníval, že to tu je o vyvracení doměnek, někdo tam píše a i moje zkušenost je, že se prostě sololit vlhkem deformuje a jasně jsem formuloval dotazy na vodovzdorné a voděodolné překližky. Ale děkuju.

Admin, mě ne úplně pochopitelně vyhrožuje nějakým uzavřením tématu a hlasováním atd. Mě ale vážně zajímá třeba ten kartonplast a ty překližky. Vůbec nechápu, co jsem napsal špatně. Mě kartonplast a další plasty a třeba i ty překližky skutečně připadají jako nestandartní materiály. Standartní je jen dřevo.

Příspěvek: #25

Můžete se podívat na http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vyrob-...-ul?page=4
na příspěvek 62.

Mohu vás ubezpečit,že včely vnitřní stěny velmi brzy potáhly propolisem a tak připomínky o chemii a pod. asi nebudou relevantní.Používám nástavky jen pod střechou , ale asi při vhodném vodoodpudivém nátěru by šly použít i ven.

Omlouvám se ale odkaz na fotky v příspěvku 62 nefunguje.Předám zkušeným.

Příspěvek: #26

To vypadá, že s tu galerii nástavky smazal z Picasa zůstalo tam jen toto : https://picasaweb.google.com/104859559924562694042
Ještě mě napadlo, že ji nemáš veřejnou a tak to nevidíme. V tpm případě se v Pacasa přihlas a u té galerie Nástavky natav veřejně dostupné

Příspěvek: #27

Pridám svoju skúsenosť tiež.Pár rokov dozadu som robil tak 40 nadstavkov z OSB 3 dosky.Narezanie a poskladanie dosiek do nadstavku išlo veľmi rýchlo.Materiál sa nekrútil a všetko sedelo pri montáži dá sa povedať na chlp.
Včelám sa v týchto nadstavkoch darilo,no na jar pri nástupe plodovania som mal vždy problém z vlhkosťou.V drevených úloch som plesnivý rámik našiel dá sa povedať len výnimočne,v nadstavkoch z OSB dosky to bolo pravidlom.Mohol som to riešiť vybratím krajných plástov,ale celkový problém z vlhkosťou by som tým neodstránil.Navyše OSB doska napriek deklarovanej odolnosti voči vode,je nasiakavý materiál. Horšie je,že vodu do seba príme,ale veľmi ťažko a dlho ju púšťa späť.Tým včelstvo zostávalo v nadstavku ako v studenej a vlhkej chladničke.Na jar som musel z týchto úlov niektoré včelstvá premiestniť do drevených a nadstavky z OSB dosiek ťažké a plné vlhkosti som sušil vonku pod prístreškom.
Niet na drevo,výroba nadstavkov z OSB bol môj omyl.Teraz tieto nadstavky z OSB využívam len ako prázdni nadstavok do ktorého vkladám kŕmitko pri dodávaní zimných zásob.

Příspěvek: #28

Ano, s OSB mám stejnou zkušenost, ne však s nástavkem.

Stárnu a poslední dva úly univerzály po rodičích mi bylo líto vyhodit a tak jsem u nich udělal jakési zadky, vlastně jsem jakoby napevno zavěsil bednu právě z desek OSB, aby se do plodiště vešlo ke 12 rámkům 39x30 ještě dalších 6. Falc na normální medníky, (k těm úlům byly tenkostěnné "polomedníky a celomedníky" jak se tehdy říkalo) úlům zůstal a tak jsem vyrobil podle nějaké rady jakýsi pololežan s tím, že medníky se budou používat jen nízké a vysoké rámky s plodem se nebudou převěšovat do celomedníkového nástavku nahoru (kde by vyvstala nutnost někdy celomedník sundavat), ale za svislou mřížku umístěnou tam, kde měl úl původně okénko. Nevím zda jsem to popsal rozumně a srozumitelně.

Fungovalo by to dokonale. Tedy kdybych nepoužil ty desky OSB. Nebo kdybych to udělal snímatelné a na zimu to odstranil. Jenže úly měly shnilá dna a tak kromě zadků z OSB bylo vloženo průběžné dno z této desky v jednom kuse se dnem toho přidělaného zadku a tím jsem z do té doby perfektních úlů udělal doslova kompostéry! Když bych odříznul dno zadku, šlo by celou bednu snímat. Já se ale domnívám že "hnojník" v úle není kvůli té přidělané bedně, ale kvůli dnu z OSB a tak by oddělitelný zadek asi nic nevyřešil.

Tento úl jsem nazval SENIOR podle té rady, dle které jsem to dělal. Mělo to mít tu výhodu, že by se daly obměňovat vysoké rámky jako při převěšování do vysokých medníků právě bez nutnosti pak sundavat ty velmi těžké celomedníky a u úlu by se tedy manipuovalo jen snízkými nástavky, jak se v naší rodině říkalo polomedníky.

V případě zájmu můžu nafotit, úly mám a hodlám je opět osadit i přes tu vysokou vlhkost a řešit jí nějakým odvětráním zadků.

Popis těchto úlů patří jinam, tady to zniňuju jen kvůli potvrzení Jozefovy zkušenosti s OSB.

Příspěvek: #29

Přidám další zajímavý matetriál na dna a střechy. Je to "laminátová" plovoucí podlaha. Tři roky odzkoušeno na dna a jeden na střechy. Nepotřebuje žádnou impregnaci a odolává jak vnitřní vlhkosti a kondezátu tak i povětrnosti. Za další výhodu považuji její větší měrnou hmotnost a tak krabicová víka lépe odolávají větru. Trochu lepší se mi jeví tloušťka 8mm než 6. Zdá se více zhutnělá.
Honza

Příspěvek: #30

Firma Clipp v Radotíně vyrábí víka na úly podle zadání, na míru z materiálu ALP (podobný materiál jako Kingspan). tel 257 810 531 Email: clipp@clipp.cz
Tepelně izolující, odolný vůči ptákům a kroupám, odráží sluneční záření (stříbrný), voděodolný, nenasákavý. Cena vychází cca do 300 Kč/kus.

Příspěvek: #31

(16.11.2012 22:17)Anton Turčáni napsal(a):  Myslím si, že téma je dobrá a má zmysel ju dokončiť, aby sme poznali čo je vo včelárskej praxi dobré a čo zlé. Ja npr. už 28 rokov používam sololitové úle, no mal som možnosť si dať popíliť dve osiky, ktoré mali šírku až 40 cm. Z tohoto masívu som vyrobil 18 debničiek a nasadil som do nich včelstvá, steny debničiek som spájal skrutkami na plocho, ale som použil max. dlhé. Možno som dosky nesprávnou stranou spájal a preto po pár rokoch sa skrútili a len ťažko som ich opravil, aj teraz sa stane, že včely na rohoch si nájdu von z úľa.

Sololitové debničky v počte 160 používam doteraz, nektoré som zo začiatku utepľoval HOBROU, ďalšie PS a zbytok len vzduchom, rozdiel v kvalite vývinu včelstiev som nezbadal. Kvalita stien je dobrá, zaznamenal som u niektorých vlnenie, tam včely ak sa stena dostala blízko ku plástu, včely si pomohli vyhryzením steny (bolo to zapríčenené asi použití vlhkejších hranolčekov na ktorých bol sololit upevnený. Posledná sériu debničiek som robil bez uteplenia, ale bočné steny som vystužoval zvislými hranolčekmi. Môj systém nespočíva na kostre debničky, ale robila som samostatné panelové steny (dve bočne a dve prednú a zadnú) v presnej šablóne, takže z nej vychádzali presné steny, ktoré som spájal zo začiatku klincami a pozdejšie skrutkami. Moje úle dostali pomenovanie PUT B 10.

Úle mám uložené na včelnici, prikryté širšími a dlhšími plechovými strieškami, takže nie sú vystavené dažďu, mám ich nafarbené všetky na zeleno, letáče nemám zdôraznené farebne, ale včely napriek tomu neblúdi ani nazalietavajú do vedľajších úľov. Ešte jedna zvláštnosť, sololit na stenách úľov nie na vonkajších ale i vnútorných stenách sú pribité (niektoré som i lepil) hladkou stranou, ale opačnou-drsnou, považujem to za východy, včely ak pristanú na nej tak sa nešmýkajú a farba na nich dobre drží.

Ostáva stále otvorená vhodnosti takýchto stien pre včely ale hlavne pre med. Môžem napísať, že včelám sa v nich dobre darí a med zatiaľ nik nereklamoval, teraz však mierim na veľkoodberateľom, kde výkupná firma vyváža do zahraničia.

Tak stále sa utvrdzujeme, že včielkam je to vcelku asi jedno, či byvaju v zateplenom, alebo nie. Ja som si spravil zateplené zo styrodulu,horný a dolný ram z dreva. Zistil som že ten styrodul neodolá ďaťlom, ničia ho jedna radosť a také boli pekné. Použiť siete či uplaťiť vtakov lojom no neviem. Ja by som s niečim potiahol ten styrodul. Niečo lachke a malo objemne. Mam doma plech hrúbky 0,1 a 0,2 . Je to lahke a na úlsa to da dobre upevniť sponkovačkou. Ale čo na to povedia včely, kedna úl zasvieti júlové slnko?
Poraďte, či by to bolo zmyselné. Ďakujem

Příspěvek: #32

Plech na stěny nástavků zvenku určitě ne! Jednak se to rozpálí na slunku a také bych měl obavu z horšího přichycení nohou včelek - rády někdy přistanou na stěně nástavku, pochodují po ní, atd. Je otázkou pokud by se to natřelo... Jinak to rozpálení by asi nebyl problém pro vnitřek úlu, když je stěna ze styroduru, ale mnohem horší právě pro to "pochodování" - to by bylo jak tanec na rozpálené plotně A věř, že sluníčku stačí málo...

Doporučil bych (když už musí být ten nástavek ze styroduru) zkusit postup úpravy povrchu polystyreňáku podle Jana Jindry. Nebo některý postup jak se dělají fasády na baráky (perlinka, atd.).

Příspěvek: #33

(19.11.2012 10:04)Arpád Pakši napsal(a):  Tak stále sa utvrdzujeme, že včielkam je to vcelku asi jedno, či byvaju v zateplenom, alebo nie. Ja som si spravil zateplené zo styrodulu,horný a dolný ram z dreva. Zistil som že ten styrodul neodolá ďaťlom, ničia ho jedna radosť a také boli pekné. Použiť siete či uplaťiť vtakov lojom no neviem. Ja by som s niečim potiahol ten styrodul. Niečo lachke a malo objemne. Mam doma plech hrúbky 0,1 a 0,2 . Je to lahke a na úlsa to da dobre upevniť sponkovačkou. Ale čo na to povedia včely, kedna úl zasvieti júlové slnko?
Poraďte, či by to bolo zmyselné. Ďakujem

Zmyselné to pre včely nebude, ale zmysluplné to môže byť. Nenapísal si aký je to plech, ja som pri stavbe úľov Al použil 0,3 mmm a to ako zvnútra ta i zvonku a včelám sa v nich darí, tak ako v ostatných. Plech som natrel tou istou farbou ako drevené či smrekolitové-sololitové, je pravdou, že na plechu sa včely šmýkajú. Neviem prečo, ale sklo má hladký povrch a včely po ňom chodia. Využil som poznatok z vnútra úľa, včely Al plech potiahli propolisom a po plechu chodia, preto som v niekoľkých prípadoch potrel vonkajší plech propolisom a je pokoj.

Příspěvek: #34

(19.11.2012 11:25)Anton Turčáni napsal(a):  

(19.11.2012 10:04)Arpád Pakši napsal(a):  Tak stále sa utvrdzujeme, že včielkam je to vcelku asi jedno, či byvaju v zateplenom, alebo nie. Ja som si spravil zateplené zo styrodulu,horný a dolný ram z dreva. Zistil som že ten styrodul neodolá ďaťlom, ničia ho jedna radosť a také boli pekné. Použiť siete či uplaťiť vtakov lojom no neviem. Ja by som s niečim potiahol ten styrodul. Niečo lachke a malo objemne. Mam doma plech hrúbky 0,1 a 0,2 . Je to lahke a na úlsa to da dobre upevniť sponkovačkou. Ale čo na to povedia včely, kedna úl zasvieti júlové slnko?
Poraďte, či by to bolo zmyselné. Ďakujem

Zmyselné to pre včely nebude, ale zmysluplné to môže byť. Nenapísal si aký je to plech, ja som pri stavbe úľov Al použil 0,3 mmm a to ako zvnútra ta i zvonku a včelám sa v nich darí, tak ako v ostatných. Plech som natrel tou istou farbou ako drevené či smrekolitové-sololitové, je pravdou, že na plechu sa včely šmýkajú. Neviem prečo, ale sklo má hladký povrch a včely po ňom chodia. Využil som poznatok z vnútra úľa, včely Al plech potiahli propolisom a po plechu chodia, preto som v niekoľkých prípadoch potrel vonkajší plech propolisom a je pokoj.

Použil som pocínovaný plech 0,23- používa sa na konzer. ale ja by som poprosil vyjadrenie na to slnko možnosť spalenia včiel. Ďakujem

Příspěvek: #35

Arpi, neviem prečo máš strach z použitia plechu na vonkajšie steny úľa, veď ak ich natrieš, tak plech bude zo slnka prijímať len toľko tepla ako drevené. Plech je vodivý,ale vonkajší plech nie je prepojený tepelným mostom do vnútra úľa, takže plech môžeš použiť bez strachu, že ti včely pri pristátí na stenu úľa budú padať mŕtve na zem. Ja má kovové aj úľové pätky a nič sa nedeje, moje pätky sú skoro kolmé voči letáču a včely sadajú nie na pätky, ale vletia rovno do úľa.

Příspěvek: #36

(20.11.2012 16:32)Anton Turčáni napsal(a):  Arpi, neviem prečo máš strach z použitia plechu na vonkajšie steny úľa, veď ak ich natrieš, tak plech bude zo slnka prijímať len toľko tepla ako drevené. Plech je vodivý,ale vonkajší plech nie je prepojený tepelným mostom do vnútra úľa, takže plech môžeš použiť bez strachu, že ti včely pri pristátí na stenu úľa budú padať mŕtve na zem. Ja má kovové aj úľové pätky a nič sa nedeje, moje pätky sú skoro kolmé voči letáču a včely sadajú nie na pätky, ale vletia rovno do úľa.

Ďakujem za odpoveď, presvedčil si ma, vrhneme sa na výrobu.

Příspěvek: #37

Tak jak jste si zajisté všichni všimli, téma zůstane zachováno.
Ale vyjadřujte se, prosím, pouze k materiálům, ne k plánkům a technickým řešení výroby. Od toho tu jsou jiná témata.

Příspěvek: #38

Plech ako stena ula? - drahe, pre vcely nevhodne, neprepusta vlhkost, zvnutra risk kontaminacie vcelych produktov. Proste zbytocne.

Příspěvek: #39

Rozprávame sa tu o neštandartných materiáloch, tak takým môže byť aj plech, Arpád ho získal istotne zadarmo, ja som tak získaval hliníkový plech (škoda, že sa minul), tak prečo by ho nevyužil. A neprepúšťa vlhkosť, to nie je správny argument, len malý príklad, aká je asi priepustnosť dreveného úľa, keď jeho steny sú izolované PS?
Nikdy som nezbadal nejaký rozdiel medzi plechovým úľom a dreveným jednostenným, skôr vidím výhodu plechového úľa, iste ťa prežije. Veď ani tvrdovláknitá doska Sololit-Smrekolit nie je o nič z hľadiska priepustnosti vody a predsa sa z úspechom používa.

Vlhkosť z úľa sa dá odviesť z každého úľového prostredia npr. povalou-stropom a potom zrážanie včely často využívajú pre svoju potrebu, hlavne na jer a v sezóne je táto otázka bezpredmetná. Ja som za mladi u nás videl betónový úľ a včely v ňom žily, či doniesli aj med, to nemôžem tvrdiť, gazda hovoril, že áno. V OVP som dávnejšie čítal, že na nejakom Tichomorskom ostrove včelária len v takýchto úľoch, lebo drevo im rýchlo zhnilo. Takže nikdy nehovorme, že nikdy, všetko je možné, veď včely nežili len v hrdých úľoch stvorených človekom.

Příspěvek: #40

Kedysi som čítal aj o hliníkových úloch, "vypenených" do foriem.

Aj drevo potiahnuté propolisom a voskom veľa vody neprepustí (pary).