Příspěvek: #41

Keď tak sledujem túto diskusiu, onedlho bude za najmenej štandardný materiál na výrobu úľov považované drevo...

Příspěvek: #42

(21.11.2012 14:13)Anton Turčáni napsal(a):  Rozprávame sa tu o neštandartných materiáloch, tak takým môže byť aj plech, Arpád ho získal istotne zadarmo, ja som tak získaval hliníkový plech (škoda, že sa minul)...

Ja mám možnosť získavať hliníkový plech za cenu šrotu (asi €/kg). Ako strojár a aj klampiar by som si ho vedel spracovávať rýchlejšie ako drevo. Čo by sa mi na ňom najviac páčilo, je jeho údržba. Preto som toto vlákno inicioval.

Příspěvek: #43

Kartonplast je sice lacinější, ale není určen na venkovní umístění.
Slouží k výrobě krabic, proklady atd. místo kartonu. Hlavně tam, kam papír nemůže - bezprašná výroba. V našem koncernu už jsou závody co získaly titul "bezpapírové" - prostě tam nesmí zboží obalené v papíru, aby se z něj do výroby( do materiálu a následně do výrobku) neprášilo. Jde hlavně o elektroniku atd.

To jen na vysvětlenou k čemu je. Zjišťoval jsem si ceny a dostupnost - prodává se na váhu a nepřišlo mi to drahé. Docela se divím, že se z toho nesekají krabice na oddělky.

ALe problém je životnost na slunci a dešti - a tady je třeba vědět, že se jedná jen o kategorii. Takže je třeba se bavit vždy o určité specifikaci. (tlouštka, plošná hmotnost. plnidla atd.)
Moje zkušenost - jako provizorní dno, pod strop, mezidno atd, dobré. ALe jakmile se k tomu dostane slunce a déšť, tak jde o lacinou umělou hmotu. Zkřehne. Tak na tři roky a dost, ale podle druhu. Něco mi drží. ze zbytků jsem si dělal závěry na očka.
Životnost venku lze studovat v lese - zeleným plastkartonem se chrání sazenice listnáčů v lese. Po pár letech se to rozpadne.

Na rozdíl od sololitu, který vydrží venku přes 40 let a stále drží. (moje nástavky). Ale vím o stavbě oplášťované sololitem bez údržby a stále stojí, sice nevzhledné, ale cokoli co by se 30 let neudržovalo by bylo nevzhledné.

A do třetice trochu nestandardního - včera jsem zakoupil v OBI desky snad polystyrenu XPS v tlouštce 5mm pod plovoucí podlahy. Chci z toho zkusit desky pod víka. Když jsem tam měl něco silnějšího, tak mi do toho vlezly myši, když jsem to olištoval, tak to vydrželo zimu, ale zase do toho v létě zalezli mravenci - tedy pod tu ochranu proti myším.
A do čtveřice, lepší izolace než klasický polystyren je obyčejný silný karton. Z pohledu myšoodolnosti a mravenco. Mám 1cm tlustý, dají se na něj psát poznámky, hůř lítá než běžný durafol a včely jej nerozkoušou a dá se i "ekologicky " na včelnici zlikvidovat, na rozdíl od PS.

A některé z těch 40 letých sololitových nástavků co mám, mají vnitřní stěnu z kartpnu natřeného nějakým tvrdým lakem - sloužily do nedávna. Já místo kartonu (to je to vlnité) zkoušel i lepenku místo sololitu a pokud by někdo chtěl, tak je to po nalakován taky použitelné. Já to tloukl na rámy.
Ing. Jindra - viz jeho web dělal z kartopnu rovnou cleé nástavky. Ale je to prý proti XPS velice těžké.

A k hliníkovému plechu - hliníkové kovolisty z tiskárny používám na dna a oplechování vík - ideální. Snadno čistitelné. Taky z toho mám podložky na měl - přehledné.Jsou za cenu šrotu. Oplášťoval jsem tím i nástavky zvenčí a taky na věčnost. Jediný problém - pěkně to chránilo ty mravence co se do toho polystyrenu pod tím pustily.

Dělal jsem to hlavně kvůli srovnání vlivu izolace - izolovaný Brener - neizolovaný lang, takže vyhrál provozně jendodušší lang. Ale jako matroš na sendvič, pokud ho někdo chce je skvělý. Myslím, že odolá i ptákům atd. Na rozdíl od dřeva.

Příspěvek: #44

Ptákům hliníkový plech z tiskárny neodolá - vyzkoušeno (úplně dole poslední fotka). Žluna se "ze vzteku" po zasíťování úlů pustila i do hliníkového víka, ke kterému se dostala. Taktéž tento plech neobstojí při větším krupobití - kroupy jej rozsekají...

Pro langstrothy o síle stěny 25 mm má ještě jednu nevýhodu: desky jsou krátké, tedy alespoň ty, ke kterým jsem se dostal (ale mám dojem, že je to standardizovaný rozměr). Tudíž po naohýbání není nijak velký přesah přes nástavek a i to limituje sílu polystyrenu pro izolaci.
Ale krásně se s ním dělá - dlouhé řezy řezákem, střihání nůžkama bez puchýřů, ohýbání přes hranu stolu, spojování rohů nýty... Ale po pěti letech zkušeností už z něj nová víka dělat nebudu.

Příspěvek: #45

Pokusil jsem se v jiném tématu, marně, a tak to zkusím znovu zde.

Nebylo nad slaměné úly, myšleno ze slaměných rohoží (ne košnice). Kouzlo údajně spočívalo v tom, že to bylo dokonale prodyšné a současně to skvěle tepelně izolovalo kvůli vzduchu, uzavřenému v dutinkách neporušených stébel, jak se postuluje.

Ptám se, je tomu skutečně tak? Zkusil někdo udělat úl ze slámy, která má stébla rozmačkaná z kombajnu? Opravdu tak dobře izoloval vzduch ve slaměných dutinkách a nebo to spočívalo v něčem jiném?

V dnešní době si dokážu představit stroj, který by uměl šít velkoformátovou rohož ze slámy tak, že by se rohož stříhala či řezala na jakýkoliv rozměr. Nemohlo by to být drahé, asi ale dražší než polystyren, to asi ano. I ručně by to šlo šít skvěle. Ona sláma, ze které byly košnice, měla stébla rozmačkaná a bez dutinek a úly to byly skvělé a z hkediska vhodnosti pro včely dodnes ničím nepřekonané.

Dokonce si dovedu představit nástavek udělaný jakoby z jednoho kusu, s dřevěnými rámy nahoře a dole, ale bez rohů ze dřeva, prostě nástavek by byl jakoby hranatý věnec a tvar by držely jako u úlů ze slaměných rohoží svisle zadělané hůlky.

Nemyslím to jako levnou věc pro komerční efekt. Mám na mysli spíš alternativní hyperbio včelaření bez plastů s použitím nejekologičtějšího materiálu.

Havelka Jan upravil 01.12.2012 9:42 tento příspěvek z důvodu: Nepište duplicitní příspěvky. Původní příspěvek, který byl v nevhodném tématu (Styrodurový úl, nástavek, plemenáč) jsem smazal.

Příspěvek: #46

Vedeli by ste mi poradit z akeho materialu je vyrobena izolacna prepazka na fotkach? Bolo to medzi starsimi vcelarskymi vecami po otcovi, original urcene asi pre B-ckove ule.

Příspěvek: #47

Je to rákosová rohož. V dnešní době se používajhí spíše jako vizuelní zábrany (ploty, pergoly, balkony) , ale dřívávějác neměli polyš ani jiné moderní izolační materiály tak se takto vyráběly izolační vrstvy- toto byla jedna z možností.

Příspěvek: #48

Ďaľšie názvy sú "Orobinec", alebo aj "Pálka"(pozri tu). Tiež som sa stretol s takýmito uteplivkami a dokonca boli použité aj na uteplenie stropu úla.

Příspěvek: #49

nezkoušeli jste někdo dělat Dna z OSB desek? jaké máte prosím zkušenosti? Dík

Příspěvek: #50

Na letošní jaro jsem zkusil udělat i nástavky z OSB 3 desek dle vzoru Polského včelaře na webu, uvidíme jak se osvedčí, z venku jsem natřel tenkovrstvou lazurou Lazurol Toptekor pinie, celozasíťované dna jem z tohoto materiálu zhotovil také. Nástavky Lang jsou o něco těžší než z vejmutovky.

Příspěvek: #51

(23.01.2013 20:54)Bobr napsal(a):  Je to rákosová rohož. V dnešní době se používajhí spíše jako vizuelní zábrany (ploty, pergoly, balkony) , ale dřívávějác neměli polyš ani jiné moderní izolační materiály tak se takto vyráběly izolační vrstvy- toto byla jedna z možností.

Bobr, nie je to rákos (ten je dutý a tvrdý), ale Orobinec širokolistý alebo česky Orobinec. najdeme ho v plytkých rybníkoch. Presne ho označil Vojto Langer. Rohože sa používali na uteplenie včelstiev zozadu, ale ako povalové by neboli zlé.

Příspěvek: #52

(23.01.2013 21:47)petr lušovský napsal(a):  Na letošní jaro jsem zkusil udělat i nástavky z OSB 3 desek dle vzoru Polského včelaře na webu, uvidíme jak se osvedčí, z venku jsem natřel tenkovrstvou lazurou Lazurol Toptekor pinie, celozasíťované dna jem z tohoto materiálu zhotovil také. Nástavky Lang jsou o něco těžší než z vejmutovky.

máš nějaký odkaz na vzor toho Polského včelaře.

Příspěvek: #53

ak sa nemilim ten vcelar sa vola tomek ma dost vela videji a velmi zaujmavu stranku http://www.tomekmiodek.pl/

Příspěvek: #54

Ano to je on....

Příspěvek: #55

(23.01.2013 21:26)metabou napsal(a):  nezkoušeli jste někdo dělat Dna z OSB desek? jaké máte prosím zkušenosti? Dík

"Povím Ti to upřímě". Zkoušel a nadšeně. Po zimě mne nadšení opustilo a vrátil jsem se k poněkud pracnější výrobě ze dřeva. Plísně a pach (smrad), černání vnitřku nástavků, rozlepování vrchní vrstvy desek zevnitř. Ale výroba, to byla pohoda. To zase jo.
JK

Příspěvek: #56

(23.01.2013 21:26)metabou napsal(a):  nezkoušeli jste někdo dělat Dna z OSB desek? jaké máte prosím zkušenosti? Dík

Zkoušel - dobrou.
Ale mám je od začátku naparafínované. Spíš tedy z preventivních důvodů (při pokusu jsem během dvou let neviděl podstatný rozdíl mezi kusy ne/parafínovanými OSB nechanými na větru, dešti), ale mám tak všechno a nechtělo se mi si pamatovat co je jinak. A při desinfekci by tam stejně šly...
Nicméně naparafínované fungují i dna ze sololitu... Byť je to nepraktické kvůli jeho měkkosti, ale dá se.

Příspěvek: #57

(23.01.2013 23:44)Josef Křapka napsal(a):  "Povím Ti to upřímě". Zkoušel a nadšeně. Po zimě mne nadšení opustilo...

Kúpil som OSB dosku (nebolo to na úle), prišiel ku mne zať, podvihol ju a povedal cenu. Presne sa trafil. Ja som sa tešil z dobrej ceny a on povedal že tá cena odpovedá kvalite.

OSB sa vraj všelijako fušujú....(dovážajú). Kvalitná vraj je ťažká, (samé lepidlo) a proti slnku sa cez ňu svieti (pomedzi drevné štiepky cez tie živice preniká svetlo).
Hustá (samé drevo) je ľahšia, štiepky nie sú dobré obalené lepidlom...

Ja osobne mám skúsenosť iba s tou mojou jednou tabuľou, ale stavbári by sa k tomu asi vedeli vyjadriť.

Příspěvek: #58

Budu letos dělat krmitka a přemýšlím jaky materiál použit na dno. Mám tři moznosti. Překližka , MDF , sololit. MDF je cenově zajímavá , ale nedočetl jsem se žádné zkušenosti. Vše bude natřeno potravinářskou barvou. Nemáte někdo zkušenosti? Děkuji.

Příspěvek: #59

Ja používam rámkové krmítka,vyrobené v kombinácii drevo+sololit.Vyrobil ich ešte môj otec(majú cca 40 rokov).Lepené sú glejom a spájané klicami.Stále ich používam,poctivá práca je poctivá práca!

Příspěvek: #60

Testujem plechové (samonosné) nástavky (hliníkové). Na ne možno pridať styrodur ľubovolnej hrúbky.

PetrM upravil 12.09.2013 9:46 tento příspěvek z důvodu: Přesunuto do správného tématu.