Příspěvek: #141

Když úl z "netradičního" materiálu, tak než vymýšlet železo a jiné podivnosti asi bych se vrátil k té "netradiční" slámě - to není tak jednoduché, sláma nesmí projít kombajnem a tak by se musel najít někdo, kdy by vypěstoval žito (asi by šlo i tritikale - nevím, zda jeho sláma je stejně životná = jestli tolik vydrží jako žitná). Z videa jsem nepochopil čím to šijou.

Moc se mi to líbí, moje maminka říkávala, že v ničem nebyly včely tak pěkné jako ve slamácích.

Příspěvek: #142

Tam by bylo dobry se treba v zime zajet podivat.. Co na to Milan Simonovsky?

---

(07.07.2016 10:47)tom.50 napsal(a):  Když úl z "netradičního" materiálu, tak než vymýšlet železo a jiné podivnosti asi bych se vrátil k té "netradiční" slámě - to není tak jednoduché, sláma nesmí projít kombajnem a tak by se musel najít někdo, kdy by vypěstoval žito (asi by šlo i tritikale - nevím, zda jeho sláma je stejně životná = jestli tolik vydrží jako žitná). Z videa jsem nepochopil čím to šijou.

Moc se mi to líbí, moje maminka říkávala, že v ničem nebyly včely tak pěkné jako ve slamácích.

Tome, myslel jsem, ze jde o rakos. Na jedne vystave domu jsem videl madary, kteri udelali na vystavnim dome rakosovou strechu a hodinu (!) na to strikali vodu a dole sucho!

Příspěvek: #143

Tím, že jste ve špatném tématu tak se vám vynořují dotazy, které jsou už zodpovězené ....
Debata patří do tématu slaměné košnice.
Milan Bencůr tam píše ze svých zkušeností jak to dělat a dokonce už i to, že to takto už nedělá

Jinak šíje se to štípaným rákosem

Příspěvek: #144

Košnica a úl (nástavok) je jedno a to isté? Nelíši sa to tvarom?

Vyrábať kruhovú kužeľovú košnicu z dosiek alebo polystyrénu by nebolo až také efektné.


No a teraz je vhodný termín na získanie tej ručne kosenej slámy. Potrebovalo by to asi riadnu šopu na uskladnenie. Vyrobiť jednú ukážkovú slámenú rohož, alebo sto nástavkov je trochu rozdiel.

Příspěvek: #145

Trochu Vás uvedu do obrazu.Sláma by měla být sekaná kosou se vzláštním obloukem /neumím to lépe popsat/.Důvod - aby se nelámala.
A hlavně ,nejlepší je žitná.A to co se moc neuvádí - nemá být dozrálá.
Ten co mne to učil,tak šil konopným provázkem a ještě jedným typem,ale to jsem nedokázal určit.On mi na to řekl pouze,že to
byl běžný,ale před válkou.
Šilo se to takovou jehlou.Mě dal jen krátkou.Ale na rohože stačí.
Měl na to stahování takový pěkný fórštrych.Prý až zemře,ale pozůstalí byli rychlejší.Skončil ve zběru. F.V.

Příspěvek: #146

Tak trochu do 21 století. Vy alternativci. Jako by vám nestačil styrodur.

Přemýšlím o dnech z cembritu, nebo z něčeho co snese vlhko. Zkoušel to někdo někde nakoupt? Stavebniny okolo to skladem nemají.

A nedělal jste s tím někdo, jak se to chová atd. Jestli je to to co si představuji.
Kdysi na včelařkých novinkách byl článek od chlápka co z toho dělal nástavky - měl odněkud zbytky.

Příspěvek: #147

(07.07.2016 17:56)vlcek napsal(a):  Trochu Vás uvedu do obrazu.Sláma by měla být sekaná kosou se vzláštním obloukem /neumím to lépe popsat/.Důvod - aby se nelámala.
A hlavně ,nejlepší je žitná.A to co se moc neuvádí - nemá být dozrálá.
Ten co mne to učil,tak šil konopným provázkem a ještě jedným typem,ale to jsem nedokázal určit.On mi na to řekl pouze,že to
byl běžný,ale před válkou.
Šilo se to takovou jehlou.Mě dal jen krátkou.Ale na rohože stačí.
Měl na to stahování takový pěkný fórštrych.Prý až zemře,ale pozůstalí byli rychlejší.Skončil ve zběru. F.V.

Dovolím si doplnit co o tom vím já.

Ten oblouk na kose, v něm bylo napnuté plátno, nebyl snad ani tak kvůli lámání slámy, ale na to, aby se posekané obilí rovnalo do přesně rovného řádku, ze kterého to po ženci sbírala žena pomocí srpu. Tím srpem to nesekala ale nabírala, kladla otepi na tak zvaná povřísla - ta se připravila = uvázala z jiné slámy předem a těmi povřísly svazovala otepi obilí do snopků. Snopy se pak stavěly do tak zvaných panáků, ve kterých obilí vyschlo na poli. Pak to svezli do stodoly a uložili slámu s plnými klasy, mlátili až v zimě když byl čas.
Vymlacovali jen klasy a tak stébla = sláma zůstala neporušená, rovná, nezlámaná.

Na došky, což byla úplně nejtrvanlivější střešní krytina (hned po doškách jsou štípané šindele a až pak teprve pálená taška, nejhorší je beton), se používala jen žitná sláma. Ze dvou důvodů. Nedalo se sní stlát = nesaje vlhkost a nežere jí dobytek, nebo žere až když by neměl co jiného, je tvrdá, nechutná a špatně stravitelná.

Ten druhý provázek (táta říkával, že konopný včely velmi snadno překousaly a tak se musely úly snad každý rok či dva přešívat) se jmenuje sisál, je to takový jakoby chlupatý provázek a existuje dodnes. Sisál byl o mnoho lepší, ten nedokázaly překousat tak snadno a tak se rohožové úly nemusely přešívat tak často.

Tomu přípravku se říkalo lis, táta to měl udělané ze střešních latí (dřív se ty latě dělaly podstatně slabší než dnes) a velmi dobře je to vidět na tom videu.
To, co myslíte vy bylo asi ze železa a proto to pozůstalí honem dali do sběru.

---

(07.07.2016 11:04)Honza Veber napsal(a):  Tam by bylo dobry se treba v zime zajet podivat.. Co na to Milan Simonovsky?

---

Tome, myslel jsem, ze jde o rakos. Na jedne vystave domu jsem videl madary, kteri udelali na vystavnim dome rakosovou strechu a hodinu (!) na to strikali vodu a dole sucho!

Na druhém videu je určitě rákos, je vidět, že je to na slámu moc tlusté. Vlastnosti bude mít podobné.
Ano, střechy ze slámy byly perfektní, rákos bude snad i lepší.

Příspěvek: #148

Takhle nejak jste to myslel Tome?
PS: A nazev videa uz sam rika, ze jde o rakos-kamiš...


Obraz Robota od Jaroslava Špillara

Příspěvek: #149

Už hledám žitné pole a brousím kosu v Šárce jsme měli krásný mokřad s rákosem padl za oběť magistrátním úředníkům a evropským dotacím prostě odklonění peněz
Kolega mi nabídl papírovou voštinu tl.5cm.
Na medníky a krmné nástavky myslím dobrá dala by se ošetřit zevnitř voskem a zvenku tím nejlevnějším stolním olejem mám pocit že to odpuzuje mravence.

Příspěvek: #150

ten rakos to chce myslim "tezit" v zime
http://www.veberphotobank.com/?action=fo...=5425&pg=1

Příspěvek: #151

Rákos se musí loupat a na svazování je takové udělátko,kterým se protahuje - šťípe.
Mě to moc nešlo.Podle všeho se, asi, namáčí aby byl ohebnější a nelámal se.F.V.

Příspěvek: #152

(08.07.2016 0:59)Honza Veber napsal(a):  Takhle nejak jste to myslel Tome?
Obraz Robota od Jaroslava Špillara

A čo takto?
Obraz neviem od koho na stene za mojim chrbtom.

Příspěvek: #153

(08.07.2016 17:27)vlcek napsal(a):  Rákos se musí loupat a na svazování je takové udělátko,kterým se protahuje - šťípe.
Mě to moc nešlo.Podle všeho se, asi, namáčí aby byl ohebnější a nelámal se.F.V.

Na anglickém videu je ten vázací materiál hodně dlouhý a to na rákos nevypadá, rákos má přece kolínka jako jiné trávy a v tom kolínku by se to přerušilo.

Někde jsem viděl rohože vázané takto (anglické video), ale ten materiál byl jako bambus. Vůbec jsem nezapochyboval o tom, že by to bylo něco jiného. Teď jsem znejistěl. Má kolínka taky.

Příspěvek: #154

Bambus ma kolinka stoprocentne, nemel jste v mladi bambusovej proutek na ryby? teda nestipanej samozrejme!

Příspěvek: #155

co zkusit toto
http://www.zazen-nudu.cz/pedig-prirodni-a-barevny

Příspěvek: #156

Milane,aby jsi pochopil,já se snažil učit staré techniky.Proto jsem otravoval staré včelaře. /Žel bohu již dnes nejsou mezi námi/ F.V.

Příspěvek: #157

(09.07.2016 6:20)Milan Šimonovský napsal(a):  co zkusit toto
http://www.zazen-nudu.cz/pedig-prirodni-a-barevny

Díky, vůbec jsem netušil, že něco takového existuje. Tady se píše co je Pedig - https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedig

Příspěvek: #158

Slamák video:

Příspěvek: #159

Máte někdo prosím zkušenosti s výrobou dna z vodovzdorné překližky. Kdysi jsem myslím zahlédl dna z té foliované, které se používá na dna přívěsných vozíků, tuším od Kolomého, ale nikde jsem to u něj na fotkách nenašel.

http://www.kaplanpraha.cz/nabidka/prekli...rukcni.htm

Příspěvek: #160

Delam si jednoduché dna z vodovzdorne preklizky, vydrží jen pokud na ni neprsi. Jinak nasakne a zvlni se.