Příspěvek: #81

Poslední dobou se v tomto vlákně probírá vše, jen ne zkušenosti v Nymsově úlu. Chci si jich několik přes zimu postavit a také získat info o zkušenostech s tímto úlem v cca 300 mnm? Př. Nymsa je má v 700 mnm. Je zde někdo, kdo takové zkušenosti má z letošní sezóny a rád by se o ně podělil? Předem děkuji a asi nebudu sám za další rady k N2. Knihu jsem samozřejmě četl a moc se mi líbí.

Příspěvek: #82

V knihe mi osobne chýba nákres úľa. Ako ho zostrojiť. Ja osobne nie som veľmi technicky zručný, ale keby som mal k dispozícii nejaký jednoduchý nákres, do jari by som z odpadu z reziva na stavbe aspoň jeden úľ zostrojil a osadil nejakým rojom. Miesto naň by som už mal. Presne podľa inštrukcií pána Nymsu.

---

Inu k tej domestifikácii a retardácii a podobne. Každé kultúrne zviera (človekom vyšľachtené plemeno) je odkázané na pomoc od človeka. V prírode by samo o sebe nemalo šancu, pretože vzniklo nie s cieľom všetko prežiť, ale v určitej forme prinášať človeku úžitok. No a ľudská starostlivosť je niečo ako kompenzácia za neschopnosť prežiť vo voľnej prírode. A aj keď sa to niekomu nezdá, včela, tá chovaná človekom, je niečo podobné. Je to tiež, i keď možno trochu inak, domestifikované zviera. Prirodzené, divožijúce včelstvá, sú niečo iné. Nemôže byť cieľom, teda podľa mňa, chovať včelstvá, ktoré sú schopné prežiť samé v prírode. Naopak, chcem chovať včelstvá, z ktorých mám čo najväčší úžitok (napr. v podobe medu a podobne). To ale neznamená, že majú byť choré, no ten zvýšený úžitok prináša so sebou aj napr. väčšiu nákazlivosť, prípadne nižšiu odolnosť. Ale to je ako pri krave, keď už to niekto tu porovnal. Môžem sa snažiť o vysokú mliečnu úžitkovosť a tomu prispôsobím chov, alebo sa na to vykašlem a kúpim si polodivokého tura, lebo chcem mať kravu, čo všetko vydrží. Lenže ja chcem mlieko.

Příspěvek: #83

Zaznělo tady, že diskuze nesouvisí s Nymsovými úly. Myslím, že hodně. Přítel Nymsa v knize přece čtenáři vysvětluje jak se dopracovat k těmto domácím "českým stračenám". Takovým, co budete mít na zahradě stejně jako máte psa, kočku,.. Budou to více kamarádi než nevolníci. Tak mně někdy ty včelstva totiž připadají. Včelstva se u nás chovají jen pro med.
Zatímco psovi páníček koupí teplý pelíšek, včelstvo se nasype na mezistěny. Pejskovi koupí chutné vepřové ouško, včelám vyseče zahradu na 2 cm a pod zakrslé túje nasype štěpku. Pejskovi místo zbytků z kuchyně koupí drahé granule a včelám cukr ve slevě. Pejsek při návštěvě zloděje zaleze a ještě je litován, jaký musel prožít šok. Včelstvu se majitel prohrabe plodištěm, vytočí všechny zásoby, oškrábe kdejaký kousek vosku, který nelícuje s jeho představou o úhledném uspořádání. A když ho při tom včelka zobne, tak hned mění matku za mírnější.

Chovám včely teprve pár let. Nemohu tady moc tvrdit z vlastní zkušenosti. Ale vždy když se pouštím do nějakého oboru, hodně studuju. A při tom studiu jsem došel k uvedeným podivnostem ve stávajícím malo i velkochovu včel oproti chovu jiných organismů. Na druhé straně tady máme včelaře, kteří včelaří bez cukru a fumigací a jde jim to stejně nebo i lépe..

Když jsme byli loni na návštěvě u Nymsů, kromě perfektního pohoštění a výkladu jsme viděli i jeho včelstva. Nemám důvod nevěřit, že ta včelstva opravdu žijí 25 let. A zkouším to a třeba za deset let napíšu jak to jde mně.
Pár fotek z tehdejší návštěvy:
M.M.

Příspěvek: #84

(05.11.2015 23:02)Víťa Vydra napsal(a):  

(04.11.2015 11:44)jirka.marx napsal(a):  A česno nahoře je opravdu jiná káva než spodní česno ohledně jeho ostrahy vůči predátorům a věřím i vůči zalétávání.

Zvláštní je, že podle toho, co se dá dohledat v literatuře, roje při výběru dutiny dávají přednost spodnímu česnu. Nemluvě o tom, že dávají přednost dutinám o objemu 40-50 litrů.

V akom lese pozoroval Thomas Seeley roje a aké dutiny mali roje k dispozícii ? Nymsa vytvoril neobmedzený priestor, aký vznikal len v dutinách stromov v pralese bez pestovateľského zásahu. V mojom okolí som našiel dva roje v dutinách, ktoré majú 10 l a cca 20 l. Určite by si vybrali lepší bejvak, keby ho našli. Väčšie dutiny sú len niekde v opustených objektoch, alebo v jaskyniach. O inteligencii včelstva nevieme skoro nič a prirovnávať ich k domestikovaným zvieratám je lacná bájka. Nymsov úľ považujem za šancu na pochopenie mystiky včelstva, ktorej nerozumiem. Závidím včelárom, ktorým to je všetko jasné
http://postimage.org/image/d4366ym3f/

Příspěvek: #85

Cestou do práce káceli smíšený les. Pak tam na kraj srovnaly asi kmeny na "topení".
Některé připomínaly kanalizační trubky. Kdybych byl v důchodu už tam vyjednávám že bych to odvezl na kláty.

Kolik litrů má kmen o vnitřním průměru 25cm a výšce několika metrů? Odhadem každý metr výšky 30-50litrů. A to byly obyč. listnáče, když si vzpomenu na snad víc jak staleté borovice co tady byly ve "starém zámeckém" stromořadí, průměr skoro k metru kde byly taky už běkné dutiny - skoro půmetru průměr, tak bych klidně připustil, že v dobách kdy lidi měli jiné starosti než kácet silné stromy a dřív, že takových kmenů mohlo v krajině být dost. A to chování včel je přeci jen starší jak naše ciilizace.

Příspěvek: #86

(03.01.2016 11:09)Albert Gross napsal(a):  aké dutiny mali roje k dispozícii ?

dřevěné bedny 10, 40 a 100 litrů. Přednost dávali 40 litrům, bez ohledu na velikost roje. Vice viz zde.

Příspěvek: #87

Ďakujem, sú to naozaj zaujímavé informácie. O jeden rébus viac .

Příspěvek: #88

Včely jsou jeden velký rébus . Moje představa je, že jsou velmi plastické - velmi rychle se dokáží přizpůsobit prakticky čemukoliv. Na rozdíl třeba od samotářek. Ty jsou často vázané na jeden jediný druh rostliny a pokud ta rostlina zmizí tak se obvykle přizpůsobit nedokážou. Stejně tak změně klimatu. Včely medonosné zvládnou všechno. A velikost včelstva tak může pružně reagovat na momentální podmínky. Klima, paraziti, snůška atd. určují jaká velikost je nejlepší. Současná doba přeje malým, často se rojícím včelstvům - vše tomu nasvědčuje. V minulosti to mohlo být jinak, ale to pro současnost nemá žádný význam.

Příspěvek: #89

O tom se píše ve Fenomenálních včelách. Že medvědi, krtci, králíci a podobná havěť si přizpůsobí brloh podle své velikosti. Včelstvo přizpůsobí svou velikost dutině.
Ostatně podle úlu poznáte včelaře pro kterého je včelaření koníčkem. Chová včely ve čtyřiceti, maximálně padesáti litrových. Všichni ostatní je chovají pro užitek.

Příspěvek: #90

Včely sa prispôsobia a možno výber menšej dutiny je výsledok adaptácie len na menší priestor, ktorý majú dlhodobo k dispozícii. Časté roje a malé včelstvá sú síce prospešné pre hygienu včelstva, ale sú v protiklade so záujmom praktického včelárenia. Nymsov úľ je potom pre včely aj pre nás /pozorovateľov/ "stroj času", ktorý môžeme využiť na pochopenie vzťahov v "pravčelstve". Obávam sa, že veda a feromony nedokážu v celom rozsahu obsiahnuť inteligenciu včelstva a preto si musíme vytvárať takéto barličky, aby sme pochopili aspoň niečo a so včelami sa dohodli .

Příspěvek: #91

(04.01.2016 9:12)Kohout napsal(a):  Včelstvo přizpůsobí svou velikost dutině.

Přečtěte si tohle: Natural Varroa mite-surviving Apis mellifera honeybee populations

Citace:A noteworthy
observation is that small colony size seems to be a
common trait of populations with wild honeybees
(such as Brazil, South Africa, and the Arnot
Forest) or with less intensified management (as
on Gotland).

Včely "jako koně" jsou lidský produkt! Jasně, pro užitek. Ale také to znamená více práce a více chemie.

Příspěvek: #92

Tak velké?

Příspěvek: #93

V Nymsovom úli a hlavne v kostolnej veži žilo "na hromádce" niekoľko včelstiev. Ak vylepšíme tento úľ tromi prepážkami zo sita a 4 očkami, tak sme na 50 l. Aké sú interakcie v takejto grupenguli a ako tam fungujú feromony. Ako sa tam roja včely ?
Myslíte /podľa odkazu/, že VD /iba 35 rokov s AMcarnica/ donútil včelstvá častejšie sa rojiť a preberajú tak prirodzene stratégiu svojej azijskej kolegyne?
Bez génov, ale možno cez Deborin éter/neznámy softvér/

Příspěvek: #94

Myslím, že strategií není častější rojení. Na Gotlandu se rojivost naopak snížila (včelstva jsou slabá a málo plodují oproti výchozí genetice).

Příspěvek: #95

Zdravím. Po přečtení knihy pana Nymsy, mám nutkání pár věci okomentovat. Kniha je velmi zajímavá, ale některé dedukce pana Nymsy nepřesné. V odstavci o dutinách, a jejich vzniku, nebere v potaz působení hub a velice prospěšného podhoubí. Otázka orientace česen na severní strany je také nejista. Dejme tomu, že dutiny vznikaly podle toho, jak je psáno v knížce. Proto včely neměly možná jinou volbu. Pak teda nemůžeme říkat, že severní stranu upřednostňují. No a krmí cukrem, to odporuje duchu této knihy. Jinak mám ze čtení dobrý pocit

Příspěvek: #96

Za sebe můžu napsat, že jsem byl také nahlodán a vymýšlel, jak to postavím.
Jenže, času je nějak málo. A pak mi začala v hlavě vrtat otázka - co tím získám?
Jako začátečník se zatím budu držet osvědčeného včelaření. Možná, na pokusy taky dojde.

Ví někdo, jaké jsou v těchto úlech výnosy?

Příspěvek: #97

Miro ja si myslím že si sa rozhodol správne. Človek by mal najprv získať niekoľkoročné skúsenosti zo včelami, spoznať ich potreby, možnosti a správanie a potom si môže skúšať alternatívne včelárenie, prírodné včelárenie a pod.

Příspěvek: #98

Výnosy?? To tě přejde, jsou zajímavější věci.

Příspěvek: #99

Přece jen nějaký plán mám. Udělám dvojnásobný nástavek na rámky 39x30, které budou vloženy na studenou stavbu za sebou, jako v Nymsově úlu.
K tomu nějaký nízký nástavek. A bude se pozorovat. V případě neúspěchu snadno nástavek předělám.
Nechci vyrábět žádné rozměrově zvláštní rámky.

Příspěvek: #100

Kdo si hraje, nezlobí...