Příspěvek: #1

Tak jsem se vrátil právě z Brna, hlavu ze všech těch grafů a cifer jako včelín před bouřkou. Odpověď na jednoduchou otázku jsem si nepřivezl, protože na ní prostě jednoduchá odpověď není. Přesto nejméně 3 přednášející měli ve svých referátech přibližné odhady, kdy se pouze podle přirozeného spadu odhadoval počet kleštíků ve včelstvu, kdy je již potřeba okamžitého zásahu ze strany včelaře by ještě včelstvo zachránil před kolapsem. Nedokázal jsem v tom fofru si ty odhady zaznamenat. Myslím, že začínajícímu včelaři může takový jednoduchý vzorec, byť jakkoli vágní, pomoci třeba jen jako odrazový můstek, který svou vlastní zkušeností potvrdí anebo při neúspěchu posune nájezd. Můžete vy zkušení, kteří pro svou potřebu takové odhady používáte, je nabídnout (bez záruky) začínajícím na tomto fóru? Samozřejmě s ohledem na sílu včelstva.

Příspěvek: #2

(09.01.2011 22:39)architekt odpadu napsal(a):  Můžete vy zkušení, kteří pro svou potřebu takové odhady používáte, je nabídnout (bez záruky) začínajícím na tomto fóru? Samozřejmě s ohledem na sílu včelstva.

Cau
tady mas dost veci ktere asi hledas
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

''Odhad počtu kleštíků podle spadu:
bezplodé období = denní spad × 250 až 500
v době plodování = denní spad × 80 až 120''

V Brne to bylo fajne akorat dost narocne

T.H.

Příspěvek: #3

Načo potrebujete vedieť koľko je vo včelstve v danej chvíli, klieštikov? Č Vám povie koeficient: denný spad/ krát/ 250-500bn koef. ?. Moja prax jasne hovorí, ak je vo včelstve v čase 6.7 a 8. mesiaca počet skutočne odpadnutých 3 kusy, treba robiť zásah. Aký, musíte sa rozhodnúť. Ak ten zásah urobíte, môže vám byť jedno koľko ich v skutočne vo včelstve je! Na to musíte mať dokonale pripravený úľ na zachytenie spadnutých roztočov. Ja mám takú malú vizuálnu pomôcku, ak vidím pri kontrole včelstva npr. v 7 mes. voľným okom pri náhodnej kontrole včelstva, klieštika na včele, je to znak toho, že vo včelstve graduje rast parazita. Anton

Příspěvek: #4

Protože je začátečník a má zájem pochopit a vyznat se. Po padesátileté praxi se určitě nebude ptát, spíš dalším vysvětlovat. Takhle reagovat, myslím bylo zbytečné. Vylepšila to, další odpověď. Na tomto fóru komunikují začátečnici, kteří se chtějí něco nového dozvědět. Mějme to na mysli.

Příspěvek: #5

(09.01.2011 22:39)architekt odpadu napsal(a):  Tak jsem se vrátil právě z Brna, hlavu ze všech těch grafů a cifer jako včelín před bouřkou. Odpověď na jednoduchou otázku jsem si nepřivezl, protože na ní prostě jednoduchá odpověď není. Přesto nejméně 3 přednášející měli ve svých referátech přibližné odhady, kdy se pouze podle přirozeného spadu odhadoval počet kleštíků ve včelstvu, kdy je již potřeba okamžitého zásahu ze strany včelaře by ještě včelstvo zachránil před kolapsem. Nedokázal jsem v tom fofru si ty odhady zaznamenat. Myslím, že začínajícímu včelaři může takový jednoduchý vzorec, byť jakkoli vágní, pomoci třeba jen jako odrazový můstek, který svou vlastní zkušeností potvrdí anebo při neúspěchu posune nájezd. Můžete vy zkušení, kteří pro svou potřebu takové odhady používáte, je nabídnout (bez záruky) začínajícím na tomto fóru? Samozřejmě s ohledem na sílu včelstva.

A právě o předání takové informace jsem se pokusil prostřednictvím "Zápisníku moderního včelaře", také tam byl zmíněný a byl k dispozici. Je ke stažení na
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option...&Itemid=57

Příspěvek: #6

Já se stále vracím také k těmto článkům:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/rubrika/varoaza
Konkrétně tady je dost odpovědí - viz i diskusi:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0811/varro...ont-cast-3

RK

Příspěvek: #7

Těžko říci, kolik snese včelstvo VD a jaký spad a kdy. To si zřejmě musí každý vyzkoušet sám a podle mého názoru nikdy nebude vědět - protože je zde faktor odolnosti včelstva - výživa, snůška, počasí a jeden důležitý, který nezle určit a to - virozy.

Tedy jak moc je napadení VD spojeno s virozami - podle mého dohadu - to je právě problém úhynových roků - jak včely padají , je do vlny VD co přechází od jedné oběti k další nabalováno stále více virů. Jednak se VD stávají vitálnějšími - křížení - a pro včely nebezpečnějšími - nesou sebou íc virů. I když mě další opraví, že to není tak jednoznačené - soužití VD a virů

Takže podle mě bude záležet na tom, zda poznáme že je zde průser. Kupodivu k největším kritikům stávajícího systému se v Brně nechtěně zařadil přítel Sedláček z Bučovic- jednak potvrdil neexistenci jakéhokoli systému informování - tedy že již začaly úhyny v květnu, červnu, (ta se nedostala dál) jednak informací, že ani Gabon nasazený 1.7. včely nezachránil. (Rok 2007)

Takže to poněkud posouvá ofic. rétoriku blíže k realitě - tedy k hodnocení které zastávám.

Za posledních pár let co jede VMS a dochází k výměně informací sleduji stále vyšší hranici - denní spad - která se považuje v závislosti na období za ohrožující. Takže to taky svědčí o tom, že se více ví o soužití VD a včely, dynamice atd. O tom si ve Včelařství běžně moc nepočtete.

A v neposlední zřejmě půjde i o to, jak vnímavé včely máme - tedy zda se jedná o pouličního odolného ořecha, nebo přešlechtěnou rasu. Bohužel nešlechtěnou na odolnost a přežití na té ulici mezi blechama

Ovšem ani dnes, přes existenci VMS - není vyřešena otázka infomování, včasné výstrahy, sdílení infomací o úhynech, pozorováních atd..

Snad kdyby správce zřídil rubriku - úhyny a my tam varovali ostatní a riskovali, že "šťastná" většina z nás udělá lajdáky a blbce.

---

P.S.
"Šťastná" - tak označil jedne můj kamrád určitou skupinu lidí co jsou šťastní - mají ve všem jasno, nepochybují o své neomylnosti a jimi hlásaných pravd atd. Prostě šťastní lidé. Jak ti to mají snadné.

Příspěvek: #8

(10.01.2011 23:24)KaJi napsal(a):  Za posledních pár let co jede VMS a dochází k výměně informací sleduji stále vyšší hranici - denní spad - která se považuje v závislosti na období za ohrožující. Takže to taky svědčí o tom, že se více ví o soužití VD a včely, dynamice atd. O tom si ve Včelařství běžně moc nepočtete.

Naprostý souhlas, Karle, trochu problém u VMS je ten, že já např. dlouho měl nejbližšího souseda ve VMS tak 15 km vzdušnou čarou, což je z hlediska vzájemného bezprostředního informování už problematické. A to je vlastně obecný problém VS a samozřejmě o něm všichni víme. Až vloni na podzim jsem získal VMS sousedku a hned vycházejí zajímavá srovnání. Nicméně i tak jsem zjistil, že ve VMS se dá zajímavě brouzdat a vyčtou se hodně pozoruhodné příběhy. Přesně ty změny v náhledech na různé úrovně spadu jsou ve VMS hodně zajímavé. To vše samozřejmě není nic nového. Je dobré o tom stále mluvit a "hučet" do kolegů, snažit se je přesvědčit, aby přidali i oni svůj díl do společného koláčem aby se síť zahustila. Profitují oni i kolegové i, řekněte, celek a systém, jsou to spojené nádoby. Já se to snažím dělat, seč jsem, ale výsledky jsou pramalé ... nevím, kde je chyba, ale někde asi je ... a asi to chce i čas. Pak se od jednoho kolegy náhodou, když se potkáme na ulici, dozvím, že jeden z mých sousedů mu říkal, že našel v červenci fůru VD na trubčím plodu ... Kdybychom se zrovna nepotkali, tak to nevím. Kdyby to zadal do VMS, tak ... Inu ... etc. ...

Příspěvek: #9

(10.01.2011 23:24)KaJi napsal(a):  Snad kdyby správce zřídil rubriku - úhyny a my tam varovali ostatní a riskovali, že "šťastná" většina z nás udělá lajdáky a blbce.

Myslel jsem správce této konference. Podle toho co tak slyším, tak by mohla býti poměrně plná zajímavých příběhů.

Příspěvek: #10

Myslel jsem, že to bylo směrováno na správce VMS.
A kam ji mám šoupnout? Nemoci a škůdci včel, postupy léčby nebo Včelaření?
A stačí téma nebo raději celé fórum, Karle?

Příspěvek: #11

Když je řeč o odhadu kleštíků: také jsem se vrátil z Brna pln inspirací. A takjsem si včera jen tak zkusmo udělal smyv z mrtvolek, které jsem sebral z podložky. A co nevidí mé bystré oko ...: byli tam! Nemohu, žel, konkretizovat stran jednotlivých včelstev, protože se jednalo o směsný vzorek, vlastně jsem si to chtěl jen vyzkoušet. OVŠEM V MĚLI NEBYLI. Že by další rána do vazu posuzování stavu pouze ze zimní měli?

Příspěvek: #12

(12.01.2011 10:27)Jiří Matl napsal(a):  Když je řeč o odhadu kleštíků: také jsem se vrátil z Brna pln inspirací. A takjsem si včera jen tak zkusmo udělal smyv z mrtvolek, které jsem sebral z podložky. A co nevidí mé bystré oko ...: byli tam! Nemohu, žel, konkretizovat stran jednotlivých včelstev, protože se jednalo o směsný vzorek, vlastně jsem si to chtěl jen vyzkoušet. OVŠEM V MĚLI NEBYLI. Že by další rána do vazu posuzování stavu pouze ze zimní měli?

Zajímavé a podnětné. Je třeba to vícekráte ověřit. 20ti denní zimní spad je i z jiných příčin opravdu to nejnepřesněší, co lze v této problematice vymyslet. Ač to všichni vědí, běží to dál a nyní se ani autoři tohoto nesmyslu k tomu nehlásí.

Příspěvek: #13

(12.01.2011 15:15)Pavel Holub napsal(a):  Zajímavé a podnětné. Je třeba to vícekráte ověřit. 20ti denní zimní spad je i z jiných příčin opravdu to nejnepřesněší, co lze v této problematice vymyslet. Ač to všichni vědí, běží to dál a nyní se ani autoři tohoto nesmyslu k tomu nehlásí.

Tak tak, pracuji o tom a odděluji jednotlivá včelstva ... Napíšu, jak se to bude vyvíjet ...

Příspěvek: #14

(12.01.2011 10:27)Jiří Matl napsal(a):  Že by další rána do vazu posuzování stavu pouze ze zimní měli?

No já bych to tak šmahem neodsuzoval. Použití podložky přes zimu a její vyjmutí na jaře, jednorázově pomůže včelkám v úklidu podmetu. Vyvlečení a vynesení mrtvolky z úlu je asi jedním z nejnáročnějších leteckých výkonů. Proto je výhodou mít možnost letní umístění podložky pod sítí a na zimu nad ní.
Honza

Příspěvek: #15

(12.01.2011 17:53)jjvcela napsal(a):  No já bych to tak šmahem neodsuzoval. Použití podložky přes zimu a její vyjmutí na jaře, jednorázově pomůže včelkám v úklidu podmetu. Vyvlečení a vynesení mrtvolky z úlu je asi jedním z nejnáročnějších leteckých výkonů. Proto je výhodou mít možnost letní umístění podložky pod sítí a na zimu nad ní.

Právě v tom vidím výhodu zasíťované zásuvky. Podložka stabilně pod ní. Do zásuvky padají mrtvolky, které není problém během zimy vyklepnout a měl propadá sítí na podložku a nemusím ji ani zbavovat příměsí.

Příspěvek: #16

(12.01.2011 15:15)Pavel Holub napsal(a):  Zajímavé a podnětné. Je třeba to vícekráte ověřit. 20ti denní zimní spad je i z jiných příčin opravdu to nejnepřesněší, co lze v této problematice vymyslet. Ač to všichni vědí, běží to dál a nyní se ani autoři tohoto nesmyslu k tomu nehlásí.

Matlovo hlášení č. 2.: ze včelstva č. 6 (červencový, vlastně spíš srpnový loňský oddělek - viz VMS -, který se v listopadovém náhlém oteplení hekticky aktivizoval a létal jako v létě - a následoval docela silný spad VD, který interpretuji jako možnou reinvazi VD od rojů, které zřejmě přežívaly v blízkém lese po velmi rojové sezóně ? - padali totiž i živí roztoči ...) jsem opět podrobil smyvu mrtvolky, sebrané z podložky. Za 12 dní od poslední kontroly spadlo 8 VD na podložku. Nad podložkou mám na laťičkách napnutou síťku (systém V. Břinka), na ni napadal necelý kelímek od hořčice (cca 2 deci?) mrtvolek, které jsem "smyl" a našel další 4 roztoče. Jeví se mi tu ten problém, že pokud na mřížku napadají mrtvolky, pak měl i spadlí roztoči se zachytí i na těchto mrtvolkách. Další argument ... eh - pro co vlastně? Jeví se mi to tak, že tato kombinace se smyvem mi dá lepší možnost posoudit, jak na tom včelstvo snad je. A podle toho se na jaře (nebo ještě i teď, když je tak teplo?) rozhodnout ... Je ovšem fakt, že v posledních dnech bylo teplo a včely začaly "rejdit", i když "jen" uvnitř úlu ... Nicméně mi to připadá zajímavé, co soudíte?

Příspěvek: #17

(15.01.2011 14:39)Jiří Matl napsal(a):  Matlovo hlášení č. 2.: ... eh - pro co vlastně? Jeví se mi to tak, že tato kombinace se smyvem mi dá lepší možnost posoudit, jak na tom včelstvo snad je. A podle toho se na jaře (nebo ještě i teď, když je tak teplo?) rozhodnout ... Je ovšem fakt, že v posedních dnech bylo teplo a včely začaly "rejdit", i když "jen" uvnitř úlu ... Nicméně mi to připadá zajímavé, co soudíte?

A to je ta odpověď na to, proč je současný systém hodnocení spadu roztočů z jarní měli dosti diskutabilní. To že včely při oteplení začnou "rejdit" zapříčiní i spad určitého množství zapadlých roztočů u vícenástavkových úlů. Jsou to roztoči, kteří zde čekali ještě po podzimním tlumení roztočové nákazy (fumigacích, aerosolu). Rozsah napadení daleko přesněji ukáže spad foretických roztočů smyvem z mrtvých včel sebraných z podložek. To však je zatím lahůdka pouze pro nadšence. Neumím si představit u smyvu včelaře s vyšším počtem včelstev pokud by chtěl znát rozsah napadení jednotlivých včelstev.

Příspěvek: #18

(15.01.2011 17:49)Josef Křapka napsal(a):  To že včely při oteplení začnou "rejdit" zapříčiní i spad určitého množství zapadlých roztočů u vícenástavkových úlů. Jsou to roztoči, kteří zde čekali ještě po podzimním tlumení roztočové nákazy (fumigacích, aerosolu). Rozsah napadení daleko přesněji ukáže spad foretických roztočů smyvem z mrtvých včel sebraných z podložek. To však je zatím lahůdka pouze pro nadšence.

Ano, přesně tak ... To včelstvo, o němž jsem psal, bylo sice jen na 2 VN 39x24 s podstaveným a zcela nedostavěným polonástavkem jako polštářem dole na dno, ale většinu včelstev zimuji na 3 VN + ten podstavený polonástavek ... a to je věru nepřeberné množství skrýší pro zapadlé roztoče! Tam se jich vejde! Mám to štěstí, že si můžu hrát, včely mám na zahradě a věru zvládnutelné množství. I u většího počtu by se ale jistě dala vymyslet kompromisní metoda alespoň v systému cílených kontrol podle určitého klíče ... Zdá se, že by to jisté výsledky dalo ...

Příspěvek: #19

Ke Smyvu -

Ing Titěra a kol. představil na VMS zajímavou metodu, kdy včely přežijí a vypadá jako rychlá a mobilní.

Třeba u mě místo dvou cest na stanoviště je jednodušší déle makat se včelama. A možnost jen tak pro první signály napdení udělat směsný vzorek - těším se až to začnu zkoušet.
Stačí igeliťák, kanc. koš na odpad a kuřák.
Vypadá to podezřele jednoduše.

Jak ruský tank.

Takže to možná může fungovat.

Příspěvek: #20

(10.01.2011 9:29)Anton Turčáni napsal(a):  Načo potrebujete vedieť koľko je vo včelstve v danej chvíli, klieštikov? Čo Vám povie koeficient: denný spad/ krát/ 250-500bn koef. ?. Moja prax jasne hovorí, ak je vo včelstve v čase 6.7 a 8. mesiaca počet skutočne odpadnutých 3 kusy, treba robiť zásah. Aký, musíte sa rozhodnúť. Ak ten zásah urobíte, môže vám byť jedno koľko ich v skutočne vo včelstve je! Na to musíte mať dokonale pripravený úľ na zachytenie spadnutých roztočov. Ja mám takú malú vizuálnu pomôcku, ak vidím pri kontrole včelstva npr. v 7 mes. voľným okom pri náhodnej kontrole včelstva klieštika na včele, je to znak toho, že vo včelstve graduje rast parazita. Anton

Priateľ, ak budeš pri včelách 54 rokov, tak pochopíš, že som napísal včelársku pravdu a ten mínusový bod si zoberieš späť. Načo mám písať komentár len preto aby som súhlasil aj s nesprávnym alebo naivným názorom. Prispievateľ sa cibrí práve na negatívnych ohlasoch a snaží si dokázať, prečo svoj názor považuje za pravdu. Nakoniec si to môžeme oddebatovať aj na súkromnej pošte, ktorú umožňuje táto dokonalá webová stránka. Anton