Příspěvek: #121

Díky, na LŠ jsem byl vloni, e-věstník jako člen PSNV dostávám.
Problém byl asi u odfláklé jarní léčby a zoufale nedostatečného monitoringu. A taky se přiznám, že občas malinko nestíhám vývoj ohledně metodiky léčby, pokud se o nějaké metodice (když si odmyslím tu jedinou správnou) vůbec dá mluvit.

Příspěvek: #122

Myslím jsme se viděli v Nepomuku a bavili se o různých odpařovačích. Houbičky jsou málo. Dal bych minimálně vícenásobně Hobrafilt, se cca třídenní pausou, nebo Yannicka na cca 10 dní, 65 %, večer, podchlazenou. Teď není moc snůška, takže v úlech nebude tak vysoká vlhkost a odpar by se mohl dařit. Ale zase má být horko, takže opatrně a hlídat ...
On se ten problém táhne od loňska, namnožení V. d. v podletí, pozdní plodování, tudíž neúčinná podzimní ošetření, teplá zima, vysoká vstupní populace V. d. na jaře, kdy už přicházela první varování.
Co zkusit metodu sv. Anna? Tedy totální očistu odebránm (veškerého) zavíčkovaného plodu. + eventuálně KM či k. mléčnou na foretické roztoče? Jinak to vidím podle Tvé zprávy na brzký kolaps ...
Jiří

Příspěvek: #123

Ano, v Nepomuku jsem na přednášce byl. Velmi dobré to bylo

Je fakt, že zima byla divná, jaro velmi prudké a já tu jarní léčbu nejspíše podcenil. Dokonce mi i v zimě jedno včelstvo umřelo, přičemž mělo plný nástavek zásob, ale matka začla plodovat, slezli dolu k plodu a pak přituhlo a oni už plod neopustili. Našel sem je zalezlé v buňkách, jen prdelky koukaly

Metodu Sv. Anna neznám, ale chápu to tak, že je to odebrání všeho plodu, přesypání včel na mezistěny a intenzivní léčba?

Příspěvek: #124

Proč bys přesypával včely na mezistěny, když jim vezmeš zavíčkovaný plod?

Příspěvek: #125

O metodě pracovně zvané sv. Anna a stále testované jsme mimo jiné debatovali ZDE (č. 826). V principu odejmutí zavíčkovaného nikoli všeho (!) plodu zbaví včelstvo značného procenta roztočů. Odhadem je jich nyní na plodu cca 90 %.
Otázka je, co s tím plodem. Buď se z něj dá udělat sběrný oddělek (přes mřížku se přes noc na plásty s plodem natáhnou včely bez matky, pak odstavit jinam), u něj si pak počkat, až se plod vylíhne a vyhodnotit, ev. ošetřit.
Pokud je hodně napadený, tak dát rovnou slepicím ... Protože z toho stejně nic dobrého nevzejde (roztoči, virózy, tak jako tak poškozené včely) ...
K tomu je ale nutný předchozí kontinuální monitoring.
Je to zásah dosti drsný a je třeba jej u každého včelstva dobře zvážit. V tomto období roku je ještě čas, aby se z toho včelstvo zvetilo ... Plod lze odebírat i postupně.
Výhodou je, že se mohou ponechat medníky s dozrávajícím medem a s KM se může počkat na vhodnou dobu.
V určitých situacích, kdy je už teď tak vysoké napadení, stojíme před volbou, zda to nechat a čekat (ev. točit ...) a pak o včelstvo skoro jistě přijít, nebo do toho teď sáhnout a pokusit se včelstvo ještě zachránit. Za měsíc už bude pozdě. Obávám se, že letos tomu tak bude v řadě míst, jakkoli se to nyní zdá být jen lokální záležitostí a nebezpečí se na první pohled mnohde neukazuje ...
Jsem rád, že se najdou kolegyně a kolegové, kteří zde své poznatky a svá data sdílejí, protože nás to všechny posouvá dál. Chtěl bych jim veřejně poděkovat. Tenhle rok je fakt škola ...
Jiří

Příspěvek: #126

Letos mě roztoči milujou :/
Oddělěk-ten který mě zabil 2 matky. Dostal kousek plod plástvu a 3 nalarvené misky. Včera kontrola jestli narazil. Misky naražené říkám OK. na plodu taky krápníky. Tak je jdu ničit a čumim, v matečníku kleštíci ale třeba 5 i 7! plod není, takže ti co byly na včelách tak zalezli do plodu, matečníků. 8 matečníků naražených a jen jeden byl čistej a pěknej. Ostatní matky ještě nevybarvené takovej záprdek. Poloviční oproti těm bez napadení. Už dostali kyselinu mravenčí. Musim v těhle vedrech opatrně. Dostali nástavek nad hlavu prázdný a do toho sem odpařovač umístil. Večer zvážím odpar. Každopádně je tohle pěknej hnus.... škoda že jsem nevzal foťák

Příspěvek: #127

Momentálny spad klieštika je 1-2 klieštiky za 24 hodín. V jednej rodine už mám tretiu matku a zase ju chcú meniť. Od jari sa nevie pozbierať. Matka ešte pred dvomi dňami kládla , ale včera som ju nenašiel a včely hučali. Tiež majú viac klieštika. Odobral som im medník na vytočenie a dal kyselinu mravčiu. Majú len otvorený plod. Ostatné rodiny sú v poriadku. Na jeseň bude asi klieštika požehnane.

Příspěvek: #128

Privítal by som,keby včelári stručne uvádzali pri príspevkoch o klieštikovi ako a čím ošetrovali včelstvá v predchádzajúcej a aj v prebiehajúcej sezóne..poskytlo by nám to presnejší obraz o situácii..

Příspěvek: #129

V posledním čísle Moderního včelaře popisuje Mgr. Gruna vynikající metodu odhadu počtu kleštíků ve včelstvu sledováním výkalů VD v buňkách zavíčkovaného trubčího plodu.
Obtíže může některým včelařům dělat správně interpretovat výsledky prohlídky a vypočítat pravděpodobný počet kleštníků ve vlastním včelstvu.
Pro výpočet jsou nutné 3 veličiny a to
1) počet prohlédnutých trubčích buněk
2) počet buněk, ve kterých byly nalezeny výkaly
3) odhad plochy zavíčkovaného trubčího plodu ve čtverečních decimetrech

Postup výpočtu: Počet buněk s výkaly dělíme počtem prohlédnutých buněk. Výsledek násobíme plochou zavíčkovaného trubčího plodu, dále násobíme 250 a konečný výsledek zvětšíme o polovinu.

Protože tato slovní úloha se málokomu bude líbit, je zde konečný vzoreček:

Počet buněk s výkaly : počtem prohlédnutých x plocha zavíčkovaného tr. plodu x 370

Neboli ještě jednodušeji podle toho, jak jsme si potřebné hodnoty o pár řádků výše očíslovali:

2) : 1) x 3) x 370

Příspěvek: #130

Ja som ešte v MB klieštika nevidel. Takže je to veľmi zaujímavé ho tam nájsť. Bolo by dobré odviečkovať robotníčí plod i trúdí. predpokladám, že tam bude klieštik. A je hodina dvanásta ak nie hodina po dvanástej...na ošetrenie proti klieštikovi.

Příspěvek: #131

Já bych k tomu napsal jen tolik, že se hledají pořád pracnější a mnohdy nic neříkající metody k monitoringu varoózy.

Příspěvek: #132

Jako fór dobré, docttore, ale pokud tím myslíš právě tuto metodu, pak bych rád oponoval, že v praxi třeba mně tato metoda docela dost o napadení i o biologii roztoče řekla a myslím mi letos zachránila včelstva (klepu na dřevo a nechci se rouhat ...).
Pokud přijmeš princip ošetřování jen tam, kde je to třeba, pak musíš nějak zjistit, jaký je stav ... No a tak se hledají metody, které pokud možno co nejpřesněji tu zprávu dají ...
Ano, souhlasím, je to pracné. Je na každém chovateli, co si vybere a co na kterou misku vah položí.
Svobodná volba se tomu říká.
Jiří

Příspěvek: #133

Ano, svobodná volba. Já nikoho nepomlouvám. 10 včelstev vedle sebe znamená takto vyšetřit všechny, jinak nám nějaké unikne a může skončit. Když jich je více, no chce to hodně času a počítání. Osobně je mně milejší pozorování včelstev a sledování spadu. Kdo hodně sleduje své včely, naučí se brzo poznat problém i bez rušení včel a pitvání trubčího plodu a podobně. Ať se daří.

Příspěvek: #134

Dovolím si znovu trochu nesouhlasit. Sledování spadu není přesné a je to informace t. zv. se zpožděním. Rámcová... Viz třeba vztah přirozeného spadu a plodových cyklů ... Např. nic mi dnes nepadá, neb jsou všichni roztoči na plodu ... Za 14 dní je to ale nářez, jenomže kdybych otestoval plod, vím to dřív ...
Testování plodu dá informaci v čase cca o 14 dní dříve.
Pozorování je krásné, ale pokud jde o napadení varroózou, pak je v praxi skoro k ničemu ... Nemluvím teď o virózách ...
Nemusím vyšetřovat všechny v řadě, vzhledem ke kontinuálnímu monitoringu se zaměřuji jen na ta, kde se jeví problém. Ano, ten se při této metodě zákonitě projeví už z přirozeného spadu a dá se odhalit včas. Kombinací obou metod pak dostanu informaci, jež je pro mne v daném kontextu velmi cenná.
Je to jen moje volba, každý ať si to dělá tak, jak mu to vyhovuje a funguje.
Jiří

Příspěvek: #135

Tomu se dá též říci : SAMOSTATNÝ VČELAŘ - svobodná volba.Přednostně by u včelaře mělo být.F.V.

Příspěvek: #136

Zejtra točím, a pak hnedka KM-Čistou.

Příspěvek: #137

Jirko, jak definuješ varroózu a proč se domníváš, že Ti odhad rožtočů letos zachránil včelstva?

Příspěvek: #138

Ahoj, touché
Zpřesněme to: jedna věc je monitoring napadení včelstva roztočem V. d. a řada variant, jak jej lze provádět a jak z toho poznat co nejpřesněji úroveň napadení. To jsem měl původně napsat, sorry, Entschuldigung ... .
Další věc a téma je kombinace s virózami. Někdo to nazývá též varroózou, dokonce odlišuje různé stupně. Navíc tvrdí, že virózy a také paralýzy rozezná pohledem. (Já vidím jen DWV, letos, Deo gratias - Bohu díky, zatím nic ... )
Renomovaní vědci ale používají na diagnostiku vemi sofistikované metody a přístroje ... Asi vědí, proč ...
Samozřejmě, pokud pozoruji včelstvo obecně a dlouhodobě, problémy začnu vidět vzhledem k řadě významných symptomů, které ovšem lze je velmi obtížně přiřadit ke konkrétním diagnózám. Docttor má v tomhle v obecné rovině recht, problémy jso vidět, jen není jednoduché poznat, co je zrovna příčinou ...
Pokud jde o sám termín, pak je to na diskusi specialistů, do toho se montovat nebudu.
Jsem z profese filolog, takže tu bych byl pro to, aby varroóza (Varroosis, Varroose) se užívala jen pro označení parazitózy způsobené napadením roztočem V. d. V tomto smyslu jsem se vyjádřil konfusně, pardon.
Ale ty souvislosti s virózami tu furt budou a budou nám v tom dělat, to co už ve středověku nazývali latinsky bordellum ...
Dále vysvětlám to "zachránění":
na jaře jsem u některých včelstev diagnostikoval vysoký spad roztočů. Musel jsem jej nějak interpetovat. Není totiž problém spočítat spadané roztoče, klíč je v tom, jak ten spad vyhodnotit ...
Vzal jsem jej na počátku jako jarní úklid a bylo to zjevně správně (vánoční pokap KŠ tehdy zabral a včelky za tepla uklízely roztoče zapadané leckde).
Byla to zajímavá zkušenost, protože kdybych to vzal podle tradičních metod a standardů, tak bych musel natírat snad i sám sebe ...
Nicméně když si nyní rekapituluji historii spadů z kontinuálního a kombinovaného monitoringu (VMS), byly fáze, kdy přirozený spad u některých včelstev již zjevně nebyl odrazem jarního úklidu, nýbrž odrazem růstu populace roztoče.
Zřejmě vzhledem k prakticky kontinuálnímu plodování vloni v zimě byla vstupní jarní populace roztočů letos vyšší než obvykle.
Vzhledem k době roku bylo zjevné, že by to u některých včelstev mohlo vést k probllémům již někdy v červnu či červenci (ta matematika je vcelku jasná), začal jsem to proto kombinovat a testoval plod a po zjištění jeho vyššího napadení u některých včelstev mohl včas reagovat. Jiná byla v ale pohodě. I to je pro mě cenný údaj pro další chov, protože vyšší napadení bylo stále u stejných co vloni ...
Vzhledem k tomu, že již 3 roky nepoužívám syntetické VLP a že jarní nasazení KM nebylo (z logických důvodů, snůška, vlhkost, malý odpar) příliš efektivní, soustředil jsem se na selektivní testování a vyřezávání trubčího plodu, které jsem do letoška považoval jaksi za jistý druh folklóru jen pro některé zájemce ... (bez jakéhokoliv pejorativního nádechu ...), pracný, patlavý a neefektivní.
Změnil jsem názor a jsem rád, že jsem se posunul dál. Budu se to dál učit. Tolik moje zatímní a osobní zkušenost.
Oslabil jsem tím populaci roztoče myslím velmi významně. Proto tvrdím, že mi to zachránilo některá včelstva, protože jinak bych již nyní asi čelil problémům, které by možná už nešly zvládnout.
Pomohly i plodové pausy při ochlazeních, kdy matky letos výrazně omezily plodování. Výsledkem je, že se domnívám (ve vší pokoře), že mám dosti solidní představu o výši napadení a stále jsem schopen situaci kontrolovat a reagovat.
Podle zpráv, které mám, je v některých oblastech napadení značné a pokud tam nedošlo k nějaké reakci, přijdou asi velké problémy. Ale je to velmi lokální. Pro mě to byla letos hodně zajímavá zkušenost, učím se ...
Zrovna letos si myslím, že je klíčová komunikace chovatelů v jednotlivých lokalitách či přímo ve spolcích. Nejsem si ovšem jist, zda je ...
Jiří

Příspěvek: #139

Ahojky, úvodem děkuji za přátelskou apologie.
Jak píšeš, virózy nám dělají v definici varoózy bordelum a stále častěji budeme muset řešit kombinaci varoózy a virózy. Varroóza je v principu permanentní jev, který se v praxi nedá konstruktivně řešit, pokud' se snažíme omezit péči o včelstvo. Dále se domnívám, že odhad roztočů často vede k unáhleným zásahům, nebot' co se týče odhadu počtu kleštíků ve včelstvu, zde jsem zdrženlivá při hledání souvilosti s virózou (mluvit o varroóze je v tomto případě asi zavádějící, nebot' marně budeme hledat včelstva bez varroózy). Dále nám situaci stěžuje viróza roztočů, nebot' jen roztoči napadený aktivním virusem jsou pro vypuktnutí virózy ve včelstvu zodpovědný.

V lonském roce poskytla varroa jednomu včelstvu přes zimu ubytování. To víš, letos v březnu u nás mediterání podmínky, včelstvo narazilo matečníky a dvě matky naplánovali v rozmezí šestnácti dnů exodus od hostitele varroa. Obě včelstva dostali svůj úl, druhák se spojil s prvákem (varoóza typu A, nebo viróza?), uvažovala jsem o přeléčení, nakonec jsem to zavrhla (ta matematika je vcelku jasná). Dnes sedí ve třech nástavcích Warré, bordellum DWV, Deus vae, Liebig würde schäumen.

Příspěvek: #140

Jasně, je to komplikované. Až teprve po nějakém čase počítání spadaných roztočů mi došlo, že je to jen základ, že důležitější je vyhodnocení, interpretace. A to jak napočítaných a odvozených čísel, tak i celku ve vzájemných souvislostech. Což je další argument pro kontinuální a "kontextuální" sledování.
Je to často na vážkách a hlavně se sbírají důležité zkušenosti a chce to nějaký čas a trpělivost ...
Jsou to často chvíle velké nejistoty a obav ...
Virózy jsou problém, dnes se řada odborníků shoduje na tom, že ještě prakticky nedávno včelstva ustála dalejko větší napadení V. d. než dnes. Ta čísla jsou docela šokující.
Jednak se do toho motají ty virózy, jednak asi také snižující se přirozená imunita včelstev. Její příčiny jsou komplexní, od vlivů prostředí přes zootechniku a metody ošetřování, stresy, pastvu a výživu až po genetiku.
Vsedám na kůň právě a mířím na workshop o výživě včel a souvislostech se zimními úhyny, což je projekt v rámci naší účasti v Colossu (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Coloss...2#pid80092 ). Slibuji si od toho i diskusi na téma diversity včelí pastvy (zejména pylové) a vztahu k přirozené imunitě včel.
Souvisí to i s právě aktuálními tématy, jak zajistit takovou snůšku pro včely ve volné krajině.
Jiří