Příspěvek: #2001

A můžeš mi ty souvislosti vysvětlit? když jsem to teda nepochopil...rád bych, kdyby mi to konečně někdo vysvětlil, abych to mohl pochopit....

---

Tak mi to nedalo a to video jsem si pustil....zakomoroval jsem tam na 3 rámky....co je na tom k nepochopení? Dělá to ted Sedláček jinak? Je tu někdo kdo mi to může teda objasnit? nebo to je jen papoškování Kohouta a přitom jste to video nikdy neviděli?

Příspěvek: #2002

OP z roku2018 nebo kdy to zde na VF začalo, ze z těch rosekaných informací asi špatně dávalo do systému. Tenkrát mi nějak unikl smysl. To musím Sedláčka pochválit za ty videa. Z těch mi je jasné o co mu jde. Tím že v podletí rozseká včelstva a má oddělky (jak na podzim tak i přezimované) na prodej, tak mu tento systém umožní v jeho podmínkách využít včely na med. Určitě je na tom ekonomicky lépe, jinak by to nedělal. Za ty roky má porovnání o možnostech jeho stanovišť.
Beru, že se OP u Sedláčka posouvá dál, neboť to si asi svůj systém ladí každý včelař.

Příspěvek: #2003

Když pročítám příspěvky z posledních několika dnů a snažím se pochopit od těch, co OP provozují či provozovali, co OP obnáší, přináší, vyžaduje, přidám k tomu průvodní slovo z videí p. Sedláčka, tak se dostávám k tomu, že to, co se tu diskutuje jako optimalizované plodiště je směs několika témat:

1/ snížení množství zásob zakrmených v podletí na co nejmenší množství = minimalizace zimních zásob = úspora nákladů za krmení v podletí

2/ rychlé rozkladení matky na její maximální výkon na konci zimy/začátku jara = maximalizace kladení a plodu a vyběhnutí dělnic ve správný čas

3/ správné odhadnutí zda, kdy, kolik a čeho (cukr/pyl) dokrmit na konci zimy / začátku jara = optimalizace krmení těstem anebo pylovými plásty nebo kvasnicovým těstem

4/ správné odhadnutí zda, kdy a na kolik plástů zakomorovat přepážkou každé jedno včelstvo = v tom spatřuji tu optimalizaci plodiště

5/ správné odhadnutí zda, kdy a o kolik plástů komorovací přepážku posunout a přidat další plást pro plodování, protože pokud jsem to pochopil dobře, tak podstata té optimalizace spočívá v ponechání takového počtu plástů, které je matka schopná zaklást a ne více, přičemž mi ale není jasné, kolik času matka potřebuje na zakladení 1 plástu z obou stran....čímž je dáno to, kolik volných plástů a na jak dlouho jí tam ponechat, aby podstata optimalizovaného plodiště zůstala zachována....v čemž spatřuji také ještě optimalizaci plodiště

6/ přidávání těsta (cukr/pyl) dle bodu 3/ pak chápu jako jarní podněcování, které má včely nastartovat a současně je nenechat padnout hlady

Jak o několik příspěvků výše psal Mirek, že člověk se na to musí dívat komplexně, jinak je za osla, tak má nejspíš pravdu. Pokud ale je ta metodika nazvaná "optimalizované plodiště" a ne "maximalizace dynamiky jarního plodování a minimalizace spotřeby zásob s využitím jarního podněcování a eliminací rizik nepředvídatelnosti počasí na dobu delší než 1 týden" tak pak se člověk přirozeně soustředí na to plodování, plásty s plodem, kladení atd.

Možná mi stále něco uniká, ale přijde mi, že oproti "volnému" chovu je OP v konečném důsledku více náchylnější na chyby a odhad včelaře co se počasí týče a od takového odhadu pak odvíjejících se úkonů ve včelách, přičemž to počasí je dost nepředvídatelný faktor.

Příspěvek: #2004

(05.04.2021 16:51)TomasK1 napsal(a):  , tak podstata té optimalizace spočívá v ponechání takového počtu plástů, které je matka schopná zaklást a ne více, přičemž mi ale není jasné, kolik času matka potřebuje na zakladení 1 plástu z obou stran....čímž je dáno to, kolik volných plástů a na jak dlouho jí tam ponechat, aby podstata optimalizovaného plodiště zůstala zachována....v čemž spatřuji také ještě optimalizaci plodiště

To jsou jen celkem jednoduché počty. Vychází se z množství nakladených vajíček za den (2000?), velikosti plástů (počtu buněk) a doby (3 týdny), kdy se začnou včely líhnout a matka může začít v uvolněných buňkách znovu.
To je ideální stav, skutečnost bývá jiná - menší počet plástů. Důvodů může být víc, počasí, výživa, početnost včelstva, matka.

Příspěvek: #2005

(05.04.2021 16:51)TomasK1 napsal(a):  Možná mi stále něco uniká, ale přijde mi, že oproti "volnému" chovu je OP v konečném důsledku více náchylnější na chyby a odhad včelaře co se počasí týče a od takového odhadu pak odvíjejících se úkonů ve včelách, přičemž to počasí je dost nepředvídatelný faktor.

OP je tak jednoduché že až ti to docvakne, nemůžeš chybu udělat.
Na těch několika plástech všechno uvidíš a přesně poznáš co kdy udělat. Nemusíš kvůli úkonům v plodišti přehrabovat půl úlu a v sezóně už ho neotvíráš. Hold první dva roky do nich možná polezeš častěji a zbytečně, ale tím se vlastně budeš učit. Pak už jen v sezoně nahazuješ medníky a odebíráš med. Několik zásahů do plodišť před sezónou jsou pak dvacetivteřinové záležitosti.
Dvě nejvetší chyby které můžeš zpočátku udělat jsou že rozšíříš brzy, že rozšíříš moc. Pak to většinou zkolabuje. Kyž jsem to tu kdysi popisoval, Barnat se málem posral a nazval to náboženstvím.

Podstata OP tu možná ještě nezazněla.

Příspěvek: #2006

(05.04.2021 8:55)Kohout napsal(a):  

---

Vaše úly a vaše metodiky mají oproti OP nevýhody které musíte kompenzovat chovem mnohem početnějších včelstev abyste dosáhli s většími náklady a s větší fyzickou námahou srovnatelných výnosů medu.
Pokud to nepochopíte tak to nepochopíte. Prostě se smiřte s tím že alespoň jedné věci nerozumíte a nedělejte ze sebe blbce svými zoufalými příspěvky. Tak tomuto tématu prospějete nejvíc.
Pak je ještě jedna možnost které rozumím, leží vám v žaludku Sedláček.

Mnoho uživatelů nepočítá množství času,které stráví u OP. Pan Moravec na přednášce říkal,že je v OP na začátku sezony každý den v úlu. Ať si každý sečte kg medu / čas na včelstvo. Za mě jsou mnohem efektivnější extenzivní metody,jednu z nich tu třeba nedávno popsal Ruda Stonjek.

Příspěvek: #2007

Mirku, ale to já vím, že se to dá spočítat....jen jsem se nahlas zamyslel nad tím, že aby se to dalo spočítat, a podle těch propočtů optimálně (= včas, ne brzo, ne pozdě, v souladu s principem OP) vkládat potřebný počet plástů, tedy nejspíše jeden, za nějakou dobu zase jeden další, a pak zase jeden další, až do té maximální plodové plochy, kterou zmiňoval p. Moravec v přednášce (teď si to již nepamatuji, ale myslím, že to bylo 40 tisíc. buněk), tak do včel, každého jednoho včelstva, musíš zasahovat X krát....X je počet jednotlivě (=optimálně, podle rychlosti kladení matky) přidávaných plástů.

A přiznám se, že mi jako laikovi a hobby včelaři není jasné, kolik času by mi tohle mělo požrat, a to ještě skloubit tyto zásahy a lezení do včel v předjaří, v prměnlivém počasí, s počasím.

Snažím se dobrat toho a pochopit, v čem je tato metodika lepší a výhodnější, než chov na volno, a jak jsem psal v předchozím příspěvku, přijde mi, že kritický faktor nebo spíš bod, od kterého se odvíjí případný úspěch nebo naopak zaspání na startu je schopnost určit, od kdy již bude skutečně jarní počasí a nevrátí se zima a podle toho udělání jarního zúžení, zahájení podněcování těstem (cukr/pyl), postupného přidávání plástů do plodiště podle rychlosti kladení jednotlivých matek.

Což pak ve finále předtavuje dvě mnou neovlivnitelné proměnné:
1/ předpověď počasí
2/ rychlost kladení matky

Respektive proměnnou 2/ jsem schopen ovlivnit třeba již na podzim tak, že spojím včelstva a včely si vyberou matku lepší a do jara jdou s výkonnou, rychle kladoucí matkou, a nemusím vůbec nějaké zůžování a podněcování a postupné rozšiřování řešit (viz. co říká sám p. Sedláček v tom videu č. 27 v čase 3:13-4:30 o tom, kdy včelstvo potřebuje nebo nepotřebuje zůžit).


A když vezmu, že základem je mít ve včelstvu dobrou matku, tak bych asi měl měnit matky třeba každý rok (mám pocit, že i tak to dělá třeba p. Kolomý, říkal to v přednášce "se včelaři o včelách", jestli si to nepletu s p. Maradou) a tím bych tu proměnnou 2/ měl ošetřenou.

A pak mi zbyde to počasí, jako jedinné kritérium, podle mne dost podstatné, protože od toho se odvíjí ten nejpodstatnější úkon - zůžení a pak postupné rozšiřování, ale to počasí samo o sobě je proměnná, se kterou si neví rady ani v meteorologickém ústavu - a to mi přijde dost riskantní na tom stavět celé včelaření.

Naopak při "volném" chovu ta nejhroší proměnná = počasí mi žádnou práci nepřidělává, protože včely si sami plodují, jak potřebují a jak to podle počasí cítí, a pokud jim dám na podzim na výběr ze dvou matek, tak udělám také maximum pro to, aby až uznají, že plodování mají rozjet, tak aby plodování rozjely s výkonnou matkou.

Při velkochovu včel v řádu stovek včelstev musí celé toto jarní zužování a postupné rozšiřování zabrat hromadu času a nevím, protože to zatím nikdo neuvedl, zda a jaký takto vynaložený čas má přínos.

Zda je to ve výrazně vyšším výnosu medu (vím, že včelstva nejsou stejná, počasí není stejné, jediné co je stejné je stanoviště), nižšími úhyny hladem (problém s posunem/neposunem za zásobami nejen v zimě, ale i při nestálém jarním počasí), možností zimovat slabší/slabá včelstva (vpodstatě oddělky) a ty pak prodat a tím vyrovnat nestálost příjmů z prodeje medu.

Což mě přivádí k další otázce k OP - jaký je rozdíl mezi vyzimovaným včelstvem obsedajícím 5-6-7 rámků a mezi vyzimovaným oddělkem obsedajícím 5-6-7 rámků? (obojí při metodice OP).

Poslední dny tady byla diskuse ohledně videí p. Sedláčka, zda na nich ukazuje vyzimované oddělky nebo vyzimovaná včelstva, ale z mého pohledu to je obojí stejné, viz otázka v předchozím odstavci.

---

S tím přehrabováním úlu, to je věc, která mě štve taky, především proto, že mám na můj vkus a moje nervy v úlech celkem dost plástů, které jsou jakoby "přifouklé" a to často dost nerovnoměrně, takže se s nimi dost blbě manipuluje. A týká se to i plástů s plodem, kde mají kolem plodu zásoby právě v těch "přifouklých" buňkách. Pokud při OP jsou v plástech s plodem jen plodové buňky, tak se s těmi plásty pak manipuluje snadno.

Otázka je ale, proč do toho úlu/plodiště lézt. X krát jsem četl zde na fóru, v knížkách, časopisech, že čím méně zásahů do včel, tím lépe. I proto mě u OP překvapuje ta část metodiky, kdy by se mělo několikrát - nevím jak dlouho po sobě (jednotka času je zakladení jednoho plástu) - lézt do plodiště, i když je to chvilka, kvůli přidávání plástů (nemluvím teď o kontrolách souvisejících s protirojovými opatřeními, další mne nenapadají).

Schválně si dám ještě jednou repete přednášky p. Moravce, poprvé jsem to poslouchal z důvodů rozšíření obzorů, napodruhé se pokusím vychytat odpovědi na to, co mi není jasné a co mě zajímá, s využitím poznatků a informací diskutujících tady z fóra.

Příspěvek: #2008

Je třeba vše brát podle vlastních možností a požadavků. Mě třeba vyhovuje právě časný zásah po zimě, to je v době, kdy je méně práce.
Dále třeba prohlídka včelstva je luxus, když vím, že se budu vrtat jen v malém prostoru a ne někde v mrakodrapu (jak píše Kohout)
Během celého roku se dají najít výhody. To je na každém z nás.

Příspěvek: #2009

(05.04.2021 19:55)Ivík napsal(a):  Pan Moravec na přednášce říkal,že je v OP na začátku sezony každý den v úlu.

Každý den otevírá každý úl? Kolik dní za sebou? Nedokážu si to představit.

---

Moravec je profík. Spočítal si že OP je pracnější, časově náročnější a medu dá jen když je štěstí na rok.
Tak u toho zůstal.

Příspěvek: #2010

(05.04.2021 19:55)Ivík napsal(a):  

(05.04.2021 8:55)Kohout napsal(a):  

---

Vaše úly a vaše metodiky mají oproti OP nevýhody které musíte kompenzovat chovem mnohem početnějších včelstev abyste dosáhli s většími náklady a s větší fyzickou námahou srovnatelných výnosů medu.
Pokud to nepochopíte tak to nepochopíte. Prostě se smiřte s tím že alespoň jedné věci nerozumíte a nedělejte ze sebe blbce svými zoufalými příspěvky. Tak tomuto tématu prospějete nejvíc.
Pak je ještě jedna možnost které rozumím, leží vám v žaludku Sedláček.

Mnoho uživatelů nepočítá množství času,které stráví u OP. Pan Moravec na přednášce říkal,že je v OP na začátku sezony každý den v úlu. Ať si každý sečte kg medu / čas na včelstvo. Za mě jsou mnohem efektivnější extenzivní metody,jednu z nich tu třeba nedávno popsal Ruda Stonjek.

A říkal co tam každý den dělá? Možná se ho stále snaží pochopit.

Příspěvek: #2011

Byl jsem u Moravce ještě než jsem s OP začal. Vypadal že má pochopeno.

Příspěvek: #2012

Tak potom jedině že by přepočítával plod.

Příspěvek: #2013

Já jsem taky u včel každý den, je to droga

Příspěvek: #2014

(05.04.2021 14:07)Louky napsal(a):  Tak mi to nedalo a to video jsem si pustil....zakomoroval jsem tam na 3 rámky....co je na tom k nepochopení? Dělá to ted Sedláček jinak? Je tu někdo kdo mi to může teda objasnit? nebo to je jen papoškování Kohouta a přitom jste to video nikdy neviděli?

Tobě to objasnit nedokáže nikdo. Buď to nepochopíš a nebo úplně blbě a pak z těch co ti radí tu uděláš úplné blbce nebo dokonce v jednom případě lháře.

Moravec o tvém videu říká
“Je to odtržené od reality, je to odtržené od toho jak to má být”.
Zřejmě to narozdíl od tebe taky nepochopil.

Příspěvek: #2015

Snažím sa to pochopiť, prosím lektorov o trpezlivosť.
Kedy sa optimalizuje na 1+1 plást ? Je na to príznačný čas ?
Ak je plod už v teplom februári na 3 plástoch z 1/3, musel by sa preložiť za prepážku. Ak je to včelstvo na 6-7 rámikoch, včely sa tam nezmestia. Nepodlezie M v teplej periode na plodové plásty za prepážku ? Alebo naopak, v chladnej periode sa nemusia dostať k zásobam za prepážkou resp. pod plodiskom v NN.
Na dalšie rozšírenie je nejaký tvrdý? termín napr. 21 dní, alebo potrebu rozšírenia treba v nejakých ? intervaloch kontrolovať.
Viem, že 5 rámikov DJ stačí na plné plodovanie, ale nazanesú prázdne bunky po vyliahnutom plode v hektických znáškach peľu a nektáru aj pri NN poloprázdnom medníku ?
Podložený NN so zásobami môže byť potencionálnym priestorom pre plodovanie = nesmie tam byť ?
Nemá včelstvo snahu vyrojiť sa, ak netrafíte čas a veľkosť priestoru na plodovanie ?

Příspěvek: #2016

Pre mňa osobne - čím viac ma včely vytočia, tým je to pre mňa väčšia výzva.
Kto chce ísť na istotu, nemal by OP skúšať.
Tiež ho neodporúčam začiatočníkom ale ani včelárom zabehnutým a zabetónovaným vo svojej, ako tak fungujúcej metodike.
Kto chce produktivitu za každú cenu, nech ostane pri tom, čo mu funguje.
Každý rok ma u včiel prekvapí niečím iným a hlavne vtedy, keď si myslím, žeby to už malo fungovať.
Na všetko máte v sezóne len jeden pokus, keď to nevyjde, tak až o rok, o dva, odznova.

TomasK1, máš viac otázok, ako tu dostaneš odpovedí. Čo nie je zlé, ale u včiel platí, že praktická skúsenosť je desaťkrát viac, ako teoretická, pretože to čo tu platí u jedného, tak u iného zlyháva.

Mnohí tu chcete počuť konkrétne čísla o výnosnosti v percentách, ale tie vám tu nedá nikto.

Možno ste postrehli, že pán Moravec si metodiku prispôsobil svojím podmienkam, ktoré sú iné ako u pána Sedláčka a popísal tiež rozdiely v rámci nemeckých kolegov.
Osobne som si prešiel dvojnástavkovým plodiskom na Adamcovej miere, ako aj jednonástavkové na Sedláčkovej, tiež medníky s MS namiesto suší, rojilo sa to minulý rok ako dievky po Moulin Rouge, ale už by som nemenil.
Všetko to chce čas na doladenie a prispôsobenie svojím špecifikám. A doladiť treba úplne všetko - zimovanie, tvorbu odložencov, rojenie, liečenie, kŕmenie,
sanitáciu - na všetko máte X možností, ale len jeden čas.
Táto téma by mala byť venovaná len praktikom tejto metodiky a nie meraniu si, kto má väčšieho.

Příspěvek: #2017

(06.04.2021 11:08)Albert Gross napsal(a):  Snažím sa to pochopiť, prosím lektorov o trpezlivosť.
Kedy sa optimalizuje na 1+1 plást ? Je na to príznačný čas ?
Ak je plod už v teplom februári na 3 plástoch z 1/3, musel by sa preložiť za prepážku. Ak je to včelstvo na 6-7 rámikoch, včely sa tam nezmestia. Nepodlezie M v teplej periode na plodové plásty za prepážku ? Alebo naopak, v chladnej periode sa nemusia dostať k zásobam za prepážkou resp. pod plodiskom v NN.
Na dalšie rozšírenie je nejaký tvrdý? termín napr. 21 dní, alebo potrebu rozšírenia treba v nejakých ? intervaloch kontrolovať.
Viem, že 5 rámikov DJ stačí na plné plodovanie, ale nazanesú prázdne bunky po vyliahnutom plode v hektických znáškach peľu a nektáru aj pri NN poloprázdnom medníku ?
Podložený NN so zásobami môže byť potencionálnym priestorom pre plodovanie = nesmie tam byť ?
Nemá včelstvo snahu vyrojiť sa, ak netrafíte čas a veľkosť priestoru na plodovanie ?

Nezužuje se na 1+1 ale na plod + 1
Vybereš nejvíce zakladené plásty - 1, 2, někdy i tři plus zásobní. Zbytek zásob dáš za přepážku. Pokud jsou na některých zakladená kolečka plodu, necháš je zachladnout mimo úl a pak plásty vrátíš.
Plod za přepážkou je nežádoucí.
Tvrdý termín přidání dalšího rámku je když je plodiště zaplodované. Úplně není nikdy, tak podle oka alespoň z 90%. Počítá se tak že zhruba odhadneš 10%. Volných buněk.

Příspěvek: #2018

Nie je to tak úplne pravda, že plod a jeden zásobný.
Práve tieto mechanické pravidlá môžu zbytočne zavádzať.
Môže sa stať, že plod máš na troch rámikoch, na ktorých sú bohaté vence zo zásobami a vtedy je tam nielen že zbytočné, ale dokonca škodlivé pridávať ďalšie zásoby.
Optimalizované znamená predovšetkým k počtu včiel. Tiež je dôležité v akej fáze je plod a koľko sa ho tam nachádza. Matka kladie tam, kde má teplo a teplo je tam, kde sú včely.
Účelom je teda stlačiť včelstvo tak, aby obsadzovali čo najväčšiu plochu rámikov v zateplenom priestore. Využíva sa jednoduchý princíp komínového efektu.
Kľudne môžeš dať pri prvej prehliadke zachladiť aj 3 rámiky s plodom, kde sú malé koliečka na takmer suchom pláste a radšej nechať matku nanovo rozklásť na dvoch rámikoch s bohatými vencami. Zvlášť to platí v oblastiach v akých býva Albert.
Pár dní po prvých preletoch bolo u nás -17 a plodovanie začalo nanovo. Neodhadnúť to, môže u nás znamenať pád včelstva.

Příspěvek: #2019

(06.04.2021 12:58)Kohout napsal(a):  Nezužuje se na 1+1 ale na plod + 1
Vybereš nejvíce zakladené plásty - 1, 2, někdy i tři plus zásobní. Zbytek zásob dáš za přepážku. Pokud jsou na některých zakladená kolečka plodu, necháš je zachladnout mimo úl a pak plásty vrátíš.
Plod za přepážkou je nežádoucí.
Tvrdý termín přidání dalšího rámku je když je plodiště zaplodované. Úplně není nikdy, tak podle oka alespoň z 90%. Počítá se tak že zhruba odhadneš 10%. Volných buněk.

Zase radíš starou metodiku....měl by sis ty jeho letošní videa fakt projít, když tu chceš fundovaně radit. Nechci tu pořád dokola psát, že jsi to nepochopil, pochopil jsi verzi 2018, ale svět už je prostě jinde.

---

- tento první optimalizovaný prostor by měl mít kubaturu cca poloviny maximální plochy ke kladení, kterou matka dokáže zvládnout při výkonu kladení cca 2500 vajíček za den. Tj. v praxi:
- cca 2 plásty 44,8 x 32,5 (42 x 34,7, 44,8 x 37,7 apod)
- cca 3 plásty Sedláček, Jumbo, apod.
- cca 3 až 4 plásty Béčka, 39 x 30, apod.
- cca 4 plásty 39 x 24 apod.
- cca 6 plástů 42 x 17 či 39 x 17 apod.

Sedláček už první komorování nedělá podle toho na kolika rámkách je plod. Ale podle síly včelstva je dá bud na 4 nebo slabší na 3 rámky 39x24.....

Příspěvek: #2020

Ďakujem vám za navigáciu.
Zužoval som na 3-5 plástov, ktoré mali koliečko plodu /Ø10-15cm/ vpredu, vzadu zásoby. Tento rok im to už nebudem meniť a na budúci to ešte viac zredukujem.
Pri ochladení by mohli mať problém s prenesením zásob a ako píše Aculeus. Medníky dávam až pri hroziacej znáške, ale mriežku nepoužívam - môže to byť problém ? NN so zimnými zásobami podkladám na jar a zúžim.
Princíp má logiku, ale detaily si asi treba ohmatať za viac rokov podľa miestnych podmienok.