Příspěvek: #21

Vysadiť 120 000 jedincov ovocných výpestkov na 1 ha je sa mi zdá veľmi veľa. Pre porovnanie: Kukurica sa seje okolo 80 000 jedincov na 1 ha.

Příspěvek: #22

preto sa pytam, lebo Kudriavec je sovietsky obcan

Příspěvek: #23

V škole sme niečo o tomto spôsobe výsadby preberali.Spon presne neviem,niečo sa mi marí že 30cm sú stromčeky sadené v riadku a medziradie pre mechanizáciu je 1.5m.Vhodný podpník pre tento spôsob výsadby je J-TE-F,plytko zakoreňuje,rast je slabší ako u M9 a potrebuje závlahu.Podstatou takto hustej výsadby bolo šetriť ľudskú prácu,pretože rez sa vykonával pomocou mechanizácie-upravené kombajny pre tento účel.Nevýhoda bola ale rodivosť každým druhým rokom.Nie všetky kultivari boli vhodné pre tento spôsob výsadby,museli spľňať podmienku, že rodivý obrast tvoria na jednoročnom dreve.Podstatná výhoda ale bola akosť ovocia, ktorá na mladom dreve bola vždy zaradená v kategórii 1 trieda či výber.To je tak všetko čo si pamätám.

Příspěvek: #24

(30.10.2013 17:56)j.filip napsal(a):  V knihe tvarovanie a rez ovocnych drevin / Kudriavec-Hricovsky/ je popisana metoda lucneho sadu, ktora spociva v hustej vysadbe /120 000 na ha / v pestovani jedneho vertikalneho ramena, ktore sa po zbere odstrani a pestuje nove. Uvadzaju urodu 2-6kg
Neskusal to niekto ?

12 ovocných stromků na 1m čtvereční??? Tak to opravdu zkoušet nebudu. Totální krávovina.

Příspěvek: #25

Pri spone, o ktorom píše Jozef, je to 22 000 jedincov.

Příspěvek: #26

(30.10.2013 18:44)j.filip napsal(a):  preto sa pytam, lebo Kudriavec je sovietsky obcan

To je vysvětlení. V Rusku je přece možné všechno.

Příspěvek: #27

Kdepak.....takovouhle blbost by neudělali ani v Rusku.....
A za druhé: jeden verikální výhony, který se při sklizni odstraní a pěstuje se nový. To jsou první jablka nejspíš každý třetí rok.....

Příspěvek: #28

Vážení,
obrátili se na nás (nástavkové včelaře) kolegové z Německa, abychom také podpořili italskou petici proti používání pesticidů v jihotyrolských jabloňových sadech.
Název petice: NEBEZPEČNÉ PESTICIDY V JIHOTYROLSKÝCH JABLOŇOVÝCH SADECH? NE DĚKUJI.
Současný stav: V jihotyrolském zemědělství se spotřebuje ročně více jak 2 miliony kg pesticidů. Mnoho z těchto substancí se řadí mezi jedovaté, škodlivé a nebezpečné pro životní prostředí. Při pěstování jablek se provádí ročně 20 – 25 ošetření prostředky, které nejen chrání kultury před škůdci, ale také škodí a ničí mnoho užitečného hmyzu, zanechávají rezidua v půdě a ve vodách a představují tak riziko pro zdraví obyvatel. Spojitost mezi pesticidy a škodami na lidském zdraví je známa. Podle zveřejněných studií způsobují některé pesticidy onemocnění nervového systému, zvyšují výskyt tumorů a omezují plodnost.
O podporu prosí: WWF Bolzano - Bozen
http://wwfbolzano.wordpress.com/

AVAAZ- Petition - Gefährliche Pestizide im Südtiroler Apfelanbau? Nein danke.
GEFÄHRLICHE PESTIZIDE IM SÜDTIROLER APFELANBAU? NEIN DANKE!.


Uns ist dieses Thema sehr wichtig, und mit eurer Hilfe können wir wirklich etwas bewegen! Jede Unterschrift bringt uns unserem Ziel von 1000 Unterschriften näher (600 Unterschriften haben wir schon auf der Petition in italienisch erreicht) .
Eure Unterschrift ist wichtig, denn es geht um die Zukunft von uns und unseren Kindern.

Hier könnt ihr mehr erfahren und auch direkt unterschreiben:
http://www.avaaz.org/de/petition/GEFAeHR...KE/?launch

Bitte leitet den Link zur Petition nach dem Unterschreiben auch an eure Freunde weiter.

Herzlichen Dank,
WWF Bozen

Příspěvek: #29

super stranka o podpnikoch

http://www.zahradnictvocaklov.sk/ovo/podpniky.html

Příspěvek: #30

Chlapi, té střídavé plodnosti nejlépe zabráníte důslednou a radikální probírkou plodů.

My jsme měli na zahrádce také "vysokokmeny" meruněk. 4 stromy a zabraly polovinu zahrady. A bylo z nich když dobře, tak 6 beden plodů (a to byly pěkně prťavé dobré tak na knedlíky, nebo do sudu).
Už jsou venku a máme tam teď 6 švestek, 6 jabloní, znovu 3 meruňky a hrušeň. Jsou tam letos 3-tím rokem a byla z nich bedna ovoce. Všechno první jakost...
Náročnost na řez minimální. Náročnost na probírku časově minimální (ale byly toho 4 kýble). Náročnost na sklizeň minimální. Náročnost na postřiky minimální. Proč pořád chcete na zahrádce lézt do 3 až 4 metrů, když to můžete všechno dělat pohodlně ze země?

Nechte si u domu jeden VK (vysokokmen), když nechcete kupovat slunečník, nebo více, pokud tím sledujete jiné cíle, ale neříkejte, že kvalita ovoce je na těch velkých stromech lepší. Není, nebo za cenu mnohem větší (zbytečné) námahy.

Příspěvek: #31

S tím bych si dovolil nesouhlasit,vyjma sklizně je u VK pracnost minimální(nevím jak u broskvoní a meruněk,s těmi nemám zkušenost). A co se týče nektaru,je to nesrovnatelné. A to nemluvím o přínosu pro spoustu dalších živočichů ať už se jedná o hmyz nebo ptactvo. Možná že vzhledově to ovoce ze zákrsků vypadá lépe,ale za cenu vydatné pomoci chemie. Takové si můžu koupit za pár korun kdykoli. Chápu,že každý nemá dostatečné prostory,pak jsou zákrsky namístě,tenhle problém nemám a tak jsou pro mě VK jasná volba.

Příspěvek: #32

Já si myslím, že záleží na účelu sklizně. Pokud to má někdo vyloženě na přímý konzum pro vlastní potřebu, tak bych šel rozhodně do pár zákrsků. Já mám cca 10 jabloní polokmen a moc se s řezem ani probíráním nepářu, jen podpírám. Pokud hnojím tak je úroda každý rok slušná (pokud květy teda nespálí mráz). Většina úrody jde vždy přes šroťák, lis a destilátor (v pálenici zatím). Letos jsem měl rekordních 250l moštu a pět velkejch beden jablek.

Příspěvek: #33

Zakladny problem slaborastucich podnozi, je ze maju velmi slaby korenovy system. Su potom nachylne na nedostatok vlahy, no hlavne zivin, kedze si ich nevedia natiahnut z vacsich hlbok resp. z vacsieho objemu. Napr. na M9 potom casto plody trpia horkou pehovitostou sposobenou nedostatkom vapnika. Na druhej strane taketo stromy rodia uz v 2-3tom roku od vysadenia, nasadzuju viac kvetnych pukov, lahsie sa osetruju, je lahsie ich vyhodit, ked sa nahodou znepacia.
Vsetko ma svoje vyhody aj ńevyhody a zalezi na tom, ake ma clovek priority. Ja osobne pre nedostatok casu preferujem pri vacsine druhov silnejsie podnoze, hlavne kvoli lepsej vitalite, ktora bez potreby mojho zasahu vacsinou vedie k harmonickej vyzive a tym aj lepsej odolnosti chorobam. Akurat jablone mam na slabsich podpnikoch.

Příspěvek: #34

Tady si mohu u zahrádkářů (školkaři bych to nenazýval) vybrat pár odrůd (většinu bych hodil na smetiště) na podnožích M9, MM106 a A2.
Takže mám stromky na J-TE-E a J-TE-H a když mi něco podrazí, tak i s rizikem přenosu viróz je používám dál.
M9 má ty špatné vlastnosti, co popisujete, ale než 106, to raději nic. Zmenšuje plody a navíc podporuje střídavou plodnost. Za to mi vyšší obsah draslíku nestojí a na VK nemám místo. To si tu raději vysadím buk, nebo lípu.
Jinak většina odrůd jsou resistenti, takže je potřeba 1 postřik proti padlí, které tu umí pořádně tlačit a 1 postřik proti obaleči. A 1 až 3 proti mšicím.
Proti 35 postřikům z konvenční produkce je to myslím v pohodě.

P.S. Med z ovocných netočíme a nečekáme, že někdy budeme, všude okolo je to buď zablešené až hanba, nebo jsou ovocné pryč a místo nic pouštní hřbitovy (golfáč s plotem z cypřišovitých).

Příspěvek: #35

Já by som to tak nevidel.Podpník M9 je vynikajúci podpník,podporuje skorú a pravidelnú rodivosť,no celý problém je v tom,že nie je vhodný do všetkých druhov pôd.Ak stromčeky pestujem v humóznych pôdoch teda v pôdach ktoré si vedia udržať vlahu a nemajú náchylnosť rýchlo vysychať,tak problém nevidím.možno tak v extrémne suchých rokoch je potrebné počítať z dodatočnou závlahou.V hlinitopiesočnatých pôdach štrkovitých a pod, sa vlhkosť stráca veľmi rýchlo,takže do týchto pôd vhodný nebude,jedine ak mu zabezpečíme pravideľnú závlahu.Preto do pôdy ktorá je náchylnejšia na vysychanie volíme podpníky z hlbším koreňovým systémom,teda silnejšie rastúce ako napr.M106,či A2.
Ďalšia vec je určitá súvislosť medzi podpníkom a naštepenou odrodou.Niektoré kultivary sa odrodovo vyznačujú silnejším rastom,teda i na podpníku M9 budú rásť inak ako kultivary ktoré majú tendenciu rásť slabšie.Vždy tu ale platia korelačné vzťahy medzi nadzemnou a podzemnou časťou rastliny,teda i kultivary, ktoré majú prirodzene silnejší rast budú na M9 zakorenené prirodzene hlbšie.Píšem to preto,lebo pri voľbe podpníka by sme vždy mali zohľadňovať typ a druh pôdy do ktorých stromčeky vysádzame a taktiež prirodzene dané rastové vlastnosti naštepenej odrody,aby sme sa potom nečudovali,že máme všetko na M9 a niektorý kultivar nám z radu veľmi vyčnieva a vyžaduje tým pádom iný rez a starostlivosť,čo nám môže časom vadiť.Takže treba rozumieť,informovať sa o vhodnosti daného podpníka a nie podpníky selektovať na dobré a zlé.Ony sú dobré všetky,na ich šlachtení sa podielalo veľa odborníkov,no vždy je to tak,že sú dobré a vhodné len do určitých podmienok.

Příspěvek: #36

Nejsem zase až takový znalec,ale místo těch M9 jsou prý lepší M26.

Příspěvek: #37

Záleží čo od výsadby očakávaš a aké máš priestorové možnosti.Podpník M9 je vhodný pre pestovanie štíhlich vretien,vyžaduje obyčajne opornú konštrukciu,plytko a bohato zakoreňuje,rodivosť je skorá a pravidelná.Naproti tomu M26 je podpník stredne silného až bujnejšieho rastu,ktorý zakoreňuje hlbšie ako na M9,nepotrebuje opornú konštrukciu a je vhodný skôr do voľných tvarov-štvrtkmeň, teda prirodzených korún.Rodivosť na ňom je tiež skorá a pravidelná.Takže to čo je lepšie, záleží od viac faktorov.

Příspěvek: #38

Něco málo o podnožích.

Příspěvek: #39

myslim ze asi ste si nepozreli tuto stranku o podpnikoch, ako pise jozef333 su rozne a maju aj rozne urcenie

http://www.zahradnictvocaklov.sk/ovo/podpniky.html

Příspěvek: #40

Jasně, každá podnož vyžaduje své a při volbě by se s tím mělo počítat. Každá je určená na určitý způsob agrotechniky.