Příspěvek: #41

S podnoží souvisí kořeny a ty jsou nejdůležitější pro přijímání živin. To co je nad zemí je pro strom rozmnožovací orgán. Mám různé typy podnoží, ale nejlépe se daří meruňkám, které jsou na semenáči. Naopak nejhorší jsou jabloně na M9. Půda u mě na zahradě je černozem cca 1,5 m silná vrstva, ale přesto je vidět, že semenáč s nejbujnějšími kořeny má výhody. Meruňky, když jsem je sadil, jsem zastřihl cca 40 cm nad zemí a po asi 10 letech začíná koruna kolem 60 cm nad zemí, celkovou výšku stromu udržuji tak do 4m. Kam bych nedosáhnul ze štaflí (2,5m) to v únoru odstřihnu. Je to v podstatě jen řez na rozměr stromu.
Proto co dělám nákup a opět obnovu ovocných stromků na zahradě, tak už jedině semenáče, protože sestřihem si udržím výšku jakou potřebuji, nemusím mít ze semenáče vysokokmen a na těch stromech je poznat, že mají větší kořeny, jsou vitálnější i bez postřiků.

Příspěvek: #42

Rád bych otevřel téma roubování.Sám se tomuto věnuji již spoustu let a zažil jsem na toto téma spoustu vášnivích debat kdy,co a jak.Nejde mi ani tak o způsoby či odborné názvosloví ale spíše o zkušennosti v tom kdy co roubovat a to nikoli podle ročního období což považuji za moc široký pojem ale spíše podle stavu rostlin.Pokud se tomuto někdo věnuje s určitou úspěšností jistě má i své fígle aby se práce zdařila.Každá dobrá rada je vítána

Příspěvek: #43

Napiš co roubuješ, co máš zmáklý. Já dělám akáty, buky a loni jsem zkusil třešně, celkem úspěšně. Nějaký zkušenosti už jsou. Nejdou mi věci co jsou moc brzy v míze jako jsou javory, jírovce a vrby. A moc by mě zajímal ořešák.

Příspěvek: #44

Potreboval by som poradiť. Chcem na jar zasadiť jednu alebo dve višne za záhradu. Poraďte mi prosím nejakú vhodnú odrodu (najlepšie samoopelivú) do vyšších polôh (cca 800mnm), prípadne viacero odrôd vzhľadom na opelenie "kompatibilných".

Příspěvek: #45

(06.01.2014 21:18)JirkaJ. napsal(a):  ...... A moc by mě zajímal ořešák.

S ořešákem jsem laboroval několikrát, v létě "nazeleno". Tepve asi pátý pokus byl úspěšný. Důležité jsou čisté rovné řezy a plochy se nesmí při vázání po sobě posunout. K ovázání jsem použil elektrikářskou pružnou lepící izolačku.

Příspěvek: #46

Jaro ak si sa už v takto veľkej nadmorskej výške rozhodol skúsiť dopestovať višňu tak ja by som to riskol asi len z odrodou Morela Neskorá. Ale 800 mnm je naozaj dosť. Možno by som ti ju vedel na jar ak budem mať nejakú služobku na oravu doniesť z veselského (pri Piešťanoch) Plantexu (ale 100 % ti to nesľubujem).

Příspěvek: #47

Produkce roubovaných ořešáků je docela velký byznys. U nás se roubováním ořešáků ve velkém zabývají dvě rodiny, které si vzájemně konkurují a proto všechny finty žárlivě tají.Takřka jejich veškerá produkce odchází na Balkán. Zkušenosti se proto předávají jen z otce na syna. Když jsem u jedněch kupoval ořešák a jen tak mimochodem jsem chtěl navázat rozhovor jak to vlastně dělají, stromek mi sice prodali, ale ihned jsem byl vypoklonkován.

Příspěvek: #48

Dobrý den.
Požádám o názor zkušenějších. Jsem na Vysočině cca 630 m.n.m., mírný jižní svah. Je vůbec nějaká šance na vlašský ořešák? Každý mi to rozmlouvá.
Díky.

Příspěvek: #49

Sám se věnuji spíše stromkům ovocným třešně,višně,jabloně,hrušně,slivoně, blumy,rybíz,angrešt především pro svou potřebu.Používám odrůdy osvědčené v oblasti.
Pokud se jedná o vlašský ořech tak i to jsem vyzkoušel spíše ze zvědavosti i když mám radši ořech ze semenáče vidí se mi jako odolnější a dobrý ořech vydrží určitě generaci jsou zde aleje které zakládali ještě němci po radikálních zmlazovacích řezích které ořech bez problému snese stále dobře rodí.Pokud by někdo chtěl vyzkoušet roubování ořechu nechť k tomu využije f'olijovníky či skleníky úspěšnost přjetí roubu se oproti venkovnímu roubování zvýší.Ořešák jsem rouboval velmi brzo od konce ledna do poloviny února(ořech velmi brzo táhne mízu) na semenáče z přímo vysazených plodů právě do fo'liáku.Rouby jsem bral přímo se stromu venku na podnož semenáčku o síle asi tak tužky.K roubování je dobré vybrat teplejší den zrovna takový proletový je vhodný.Slyšel jsem i jiné postupy ale to nemám vyzkoušeno.Ořech je plevel pokud jednou zakoření tak roste prakticky kdekoli má rád vodu ale protože koření velmi hluboko tak si k ní dojde.Vím o ořešácích které rostou právě na takovích suchých jižních stráních kde podloží tvoří čedič.Ovšem je dobré místo pečlivě vybrat a to vzhledem k mohutnosti stromu zrovna loni jsem porazil mohutný ořešák mezi domy kde listí lítalo všem sousedům po dvorcích a protože to byl dvoják hrozilo roztržení a poničení okolních domů.
Jedna zajímavost - hrušky roubuji na podnož hlohu.

Příspěvek: #50

(06.01.2014 20:43)Josef Skala napsal(a):  Nejde mi ani tak o způsoby či odborné názvosloví ale spíše o zkušennosti v tom kdy co roubovat a to nikoli podle ročního období což považuji za moc široký pojem ale spíše podle stavu rostlin.

Jozef určitý čas som sa ovocinárstvu venoval.Čo sa týka štepenia tak je podstatne vrúble odoberať v čase vegetačného pokoja, kedy ešte nie sú puky na vrúbľoch narašené.Čiže i teraz je v hodný čas.Vrúble treba uskladniť v teplotných a vlhkostných podmienkach tak,aby do času štepenia boli síce svieže neobschnuté,no bez známok rašenia pukov.Pre mňa je fonologický znak pre štepenie na jar v období kvitnutia púpav.
Podstatné je aby materská rastlina mala v sebe prúdiacu miazgu,teda kôra sa už ľahko oddeľuje od lika.Dôležité je,aby sa pri štepení v čo najväčšej miere prekrývali kambiálne vrstvy vrúbľa a materskej rastliny a rezné plochy boli hľadké a rovné, čo chce trochu cviku.Pri kôstkovinách sa mi viac osvedčilo očkovanie na podpník,pri jadrovinách vrúblovanie.Tých spôsobov vrúbľovania je viacej a použitý spôsob je závislí od hrúbky podpníka a vrúbľa.

Příspěvek: #51

Někde na webu (Receptář či něco takového) jsem viděl video jak chlap roubuje ořešáky tak že do podnože a roubu vrtá díry a spojuje je plastovým kolíkem na spojování nábytku. Byl tam celý postup od přípravy podnoží a roubů přes samotné roubování až po uskladnění v podmínkách aby roubovanec srostl.

Příspěvek: #52

Jedna zajímavost - hrušky roubuji na podnož hlohu.
Toto je stará praxe, ale pozor na spálu hlohu. Hloh je jedna z ostře sledovaných rostlin Státní rostlinolékařskou správou. Jinak na hrušeň, nebo i hloh jde roubovat kdoule.
Josef333, mě se zase osvědčilo brát rouby přímo při roubování z matečné rostliny. U akátů a buků mi to spolehlivě funguje.

Příspěvek: #53

Do hlodu sa bežne u nás štepí aj nešpula

http://www.zmrzlinahradska.sk/album/ovocne/nespula-jpg/

Příspěvek: #54

K těm semenáčům ořechu vlašského,je na to nějaký grif? Mám výborný papírák,bohužel nevím přesně co je to za odrůdu,a zkoušel jsem ho na žádost kamarádů rozmnožit,bohužel marně. Všechny zasazené ořechy shnily. Zkoušel jsem i řízkování a také bez úspěchu. Dík za radu.

Příspěvek: #55

I kdyby neshnily, u semenáčů ořešáků nemůžeš čekat, že budou mít stejné plody jako původní strom. Je to totéž jako u jabloní. Pokud chceš zachovat vlastnosti matečné rostliny, nezbývá než roubovat. A to je u ořešáků problém. Na to jak to dělat, se přišlo teprve před pár desítkama let. Proto u ořešáků neexistují staré odrůdy. Řízkování nefunguje, roubování je bez know-how velmi problematické. Pro amatéra je prý nejschůdnější cesta hřížení. Ale praktickou zkušenost nemám, tak co tu kecám

Příspěvek: #56

Ořešák se očkuje. Dostal jsem naočkovaný ořešák, který má červené ořechy.
(tedy dostal za flašku Ferneta)

Příspěvek: #57

(07.01.2014 18:05)Vítězslav Richtr napsal(a):  K těm semenáčům ořechu vlašského,je na to nějaký grif? Mám výborný papírák,bohužel nevím přesně co je to za odrůdu,a zkoušel jsem ho na žádost kamarádů rozmnožit,bohužel marně. Všechny zasazené ořechy shnily. Zkoušel jsem i řízkování a také bez úspěchu. Dík za radu.

Zkus napíchat plody těsně před rzpuknutím zeleného obalu lépe řečeno jakmile se na obalu objeví prasklinky.Jak již jsem psal výhodou je fo'liják kde se dá vlhkost jakž takž ovlivnit.Plodů je třeba dát více.Lepší je to u takzvaných kameňáků ty jsou více odolní proti vlhkosti.Žádanější je papírák pro snažší louskalelnost.
Také není pravda že je semenáček ořechu stejný jako semenáček jabloně vše má svá specifika a plod ořechu si nese hodně stejných vlastností jako matečný strom.Pravda je i ta že se ořechy dříve neroubovali a přesto máme spoustu kvalitních ořešáků kde se tedy vzali?Zřejmě se semenáčů.Roubovat se začlo nejen k zachování co největší identity k matečnému stromu ale především k uspíšení plodnosti.Semenáček může začít rodit klidně až po 10 letech roubovanec to většinou stihne do 6 let.

Příspěvek: #58

Tiež som vysádzal orechy. Robil som to na jar, ked teploty šli k 20-ke. Plody orecha som namočil v nádobe a tie, ktoré plávali, som mierne stlačil, aby sa voda dostala až k jadru. Oni vlastne plávali všetky, ale po stlačení už nie. Takto som ich nechal 2 dni. Po vysadení som mal veľmi dobrú klíčivosť.

Příspěvek: #59

(07.01.2014 19:41)Josef Skala napsal(a):  Také není pravda že je semenáček ořechu stejný jako semenáček jabloně vše má svá specifika a plod ořechu si nese hodně stejných vlastností jako matečný strom.Pravda je i ta že se ořechy dříve neroubovali a přesto máme spoustu kvalitních ořešáků kde se tedy vzali?Zřejmě se semenáčů.Roubovat se začlo nejen k zachování co největší identity k matečnému stromu ale především k uspíšení plodnosti.Semenáček může začít rodit klidně až po 10 letech roubovanec to většinou stihne do 6 let.

Samozřejmě, že vyjímka potvrzuje pravidlo. U jabloní je to třeba jadernička moravská, kterou lze množit semeny. Je možné že se najdou i takové ořešáky ale neslyšel jsem o nich. Obecně to rozhodně neplatí. Ano, máme tu spoustu kvalitních semenáčů ořešáků. Vzali se tu tak, že lidé (a hlavně veverky) vysázeli spousty ořechů a po nástupu plodnosti si ty kvalitní a přijatelné ponechali, ostatní vykáceli (lidé ). Těm kvalitním se říká "náhodný semenáč". Pokud ho chci namnožit a zachovat jeho vlastnosti, lze to pouze vegetativní cestou - roubováním, očkováním, řízkováním, hřížením. Ne u každého ovocného druhu umíme dobře všechny tyto způsoby množení.
Jinak roubovanci plodí dříve, to ano, o tom žádná.

Příspěvek: #60

Sú orechy a horské, ich jadrá sú čierne, majú aj iné listy než klasické orechy.
Ja mám také vysadené.