Příspěvek: #41

Nepojedete někdo autem na PPP 25. 2. z Prahy či z okolí? Přidal bych sebe i na benzin či naftu či plyn ...
(http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Podkrk...1#pid23691 )
Jiří

Příspěvek: #42

(22.02.2012 22:17)KaJi napsal(a):  Na webu http://www.psnv.cz jsou bližší informace a z těchto stránek se taky můžete prokliknout na registrační stránky

Srdečně zveme, dřív než se holky rozhučí a my nebudeme stíhat.

http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...&Itemid=92


http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...&Itemid=92

Kaji, když iono to vypadá podle předpovědi, že se holky rozhučí právě v sobotu...sakra

Příspěvek: #43

A ty jim musíš dávat povolení ke startu?

Příspěvek: #44

To ne ... ale rád bych byl u toho... abych si je v tom proletu mohl všechny přepočítat

Příspěvek: #45

Tak jsem chtěl napsat, že II. PPP je za námi, ale on není. Je furt nějak ve mně ... Jaké to bylo? Snad najdete odvahu to dočíst do konce ...
F Kašpar v teoretickém úvodu nabídl vrátit se k základům a vyložil podstatu vztahů charakteristických pro vývoj druhů, varianty vztahu hostitel – parazit a podstatu vzniku nemoci (porušení rovnováhy v neprospěch hostitele).
Vyjmenoval také různé možnosti porušení této rovnováhy. Jedním z nich je též objevení se nového parazita, v našem případě roztoče V.d. Může také ale působit více vlivů současně.
Stručně také pohovořil o mechanismu vzniku nemocí (potravou – viry, bakterie+ poranění + znova viry etc., přenos z jiného organismu)
Přehledně též shrnul, jakým způsoby a čím se jednotlivá včela může bránit (fyzikální bariéra - kutikula, funkce česla, buněčná a humorální imunita – antimikrobiální peptidy). Zmínil také strategii parazita a jeho snahy překonat obranu hostitele.
Podrobněji se věnoval t.zv. sociální obraně superorganismu (propolis, rojení, vzdálenost včelstev od sebe, sociální horečka, grooming, hygienické chování)

Pak už došlo na konkrétnější věci, totiž na to, co může udělat včelař. Probrala se tak témata tvrdého vystavení přírodnímu vývoji (de facto Bond testy co stylově nejčistší varianta – příklady: Gotland, Arnot Forest, Kefuss, LeConte) a co z toho plyne. Řada včelstev dokáže přežít, často v řádu 5 – 6 let se nastaví rovnováha hostitele a parazita, ale samozřejmě za nějakou cenu: nastane např. razantní omezení plodování, podstatně slabší včelstva, větší rojivost, mezerovitý plod, neboť včely se velmi snaží odstraňovat plod napadený. Tedy včely vlastně reagují logicky a přirozeně! Naproti tomu i roztoč se snaží se i těmto procesům přizpůsobit. Došlo také na známý jev či efekt „hrdla láhve“ ...
Pokud se k tomuto kroku rozhodneme, je základním pravidlem, že člověk nesmí zasahovat ...

Můžeme postupně šlechtit na varroatoleranci.
Má to ale řadu problémů, dosud není shoda na tom, jaká kritéria preferovat (hygienické chováni, ovlivnění plodových křivek včel a reprodukce V.d. etc.). Je zde i řada dosud nevyjasněných otázek. např. jak kontrolovat páření v současné úrovni zavčelení, jak vyřešit nutnost vyššího infekčního tlaku při celém procesu testování (zejména v kontextu s okolím, zda můžeme zajistit izolovaná stanoviště, jak fixovat dědivost znaků, jak projekty personálně zajistit, jak financovat ...

Autor je toho názoru, že za současné situace pro stávající běžnou komunitu našich včelařů by stačilo disciplinovaně léčit v podmínkách plošné nákazy: Máme s tím zkušenosti, máme zkušenosti i s rozvojem varroózy v posledních letech.
Je zde ale řada zajímavých faktorů: od r. 2003 byl zjevný nárůst napadení včelstev.
Rok 2007/8 nás přesvědčil, že nestačí jen ošetření na podzim. Rok 2011 nás přesvědčil o tom, že nestačí spoléhat se jen na vyšetření zimní měli.
Je tedy třeba včelstva pravidelně testovat a monitorovat. Doporučuje jarní test na přelomu dubna a května a v případě nalezení 2 – 3 V.d. okamžitě zasáhnout, nejlépe dlouhodobým odpařovačem s KM. Během sezony je třeba monitorovat spad, ale monitoring přirozeného spadu poskytuje velice zpožděnou informaci o napadení, často je vlastně již pozdě, máme-li vysoký spad náhle třeba na začátku září, což vloni byl častý jev.
V té souvislosti se také mluvilo o migracích roztočů, při nichž dochází k značnému a zvýšení virulence a k prudkému nárůstu reprodukce roztočů (nepříbuzní roztoči). A do toho ještě viry ...
Druhým nutným léčebným zásahem je léto či podletí, raději dříve a nečekat, je třeba ochránit dlouhověkou generaci včel. Gabon funguje zatím na většině území, ale testy VÚVč, s.r.o potvrdily, že asi na 10% testovacích stanovišť nefungoval dostatečně.
Je tedy třeba klást důraz na ošetření v době, kdy je V.d. nejzranitelnější: jaro a bezplodé období. K tomu přidat sezonní kombinovaný monitoring (zvláště monitoring plodu, zejména trubčího). Mnozí sice žehrají na ošetření aerosolem, dr. Kašpar je však považuje za velice efektivní a vcelku šetrné. Nezavrhl však ani analogické ošetření Grifinem, pokud je uděláno správně a ve správnou dobu.
Dobré je tvořit oddělky, pozor na protirojový chov trubců, je to stran výšky napadení V.d. rizikový faktor.
Dnešní doba je jiná, registrujeme často prudce narůstající křivky reprodukce V.d., zatímco ještě nedávno byl za hranici přežití považován počet 10.000 V.d., dnes díky virům a dalším jevům stačí ke kolapsu i 2.000 V.d.
Zvláštní pasáž byla věnována testům napadení pomocí práškového cukru. Autor na základě zahraničních studií metodu s úspěchem aplikuje. Tvrdí, že při testu zachytí cca 90% roztočů. Výhody: biologická metoda, včely se neusmrtí. Dobré je provést test na přelomu dubna a května a pak po vytočení medu. V kombinaci s monitoringem přirozeného spadu ...

V bohaté diskusi došlo v souvislosti s probíranými tématy také např. na metodiku tlumení moru (pálení), na biotechnické metody (vyřezávání trubčiny), samozřejmě také na negativní vlivy protirojového chovu trubců, na ošetřování thymolem a KŠ či ořechovým listím, na desinfekci či na užití plástů z napadených včelstev nebo na vliv stanoviště na míru napadeni. Debatovalo se také o interpretaci vysokých jarních spadů (vlastně přeživších roztočů ze zimy), které mohou znamenat spad roztočů, jejichž reprodukční schopnost je po všech těch ránách, které jsme mu zasadili na podzim a v zimě, je malá. Nasvědčovalo by tomu i to, že v té chvíli mají značné množství plodu, ale nemnoží se ...
Byl to velmi "včelotěsný" den, jiné téma se nevešlo. Skoro ani na medovinu nedošlo, natož na rotace nástavků, úlovou otázku a podobné jiné evergreeny ...
Velmi se mi líbil způsob argumentace dr. Kašpara. Ačkoli bych třeba někdy i namítal (jako začátečník samozřejmě o tom vím houby, vlastně jen to, co vyčtu z literatury nebo slyším od poučenějších kolegů, kteří některé věci vidí jinak), přesto oceňuji korektní argumentaci opřenou o poznatky výzkumu i vlastní dlouholeté praktické zkušenosti. Taková debata přinutí k reflexi všech zažitých schémat, přinutí nad věcmi znovu přemýšlet a posune dál.
Díky patří též pořadatelům, tedy podkrkonošské buňce PSNV-CZ a také Elektrárně Poříčí, jež poskytla útulné a dobře vybavené zázemí. Na tom všem měli zásluhu především dva „výtečníci“, a to pánové Karel Jiruš a Jan Adámek. Jak jsme vše probrané hodnotili v nedalekém hostinci, snad vycítíte z fotek. Ze mě tam zbyla jen prázdná židle a to nedopité pivo, ale byl jsem tam, fakt ...
Omlouvám se za dlouhý a poněkud chaotický příspěvek, ale bylo toho fakt hodně a bylo to pěkné. Pokud jsem na něco zapomněl, budu vděčen za doplnění.
Jiří

Příspěvek: #46

Jiří díky, jako bych byl přítomen.
JK

Příspěvek: #47

Mám na zítřejší PPP jedno místo v autě Praha-Trutnov-Praha. Kdyžtak mi napište na SZ.
Ivan Černý

Příspěvek: #48

Tak tady je pár fotek.
Děkujeme za účast. Snad jste byli spokojení.

Příspěvek: #49

Karle, bylo to pěkný setkání. Super bylo, źe se za tu dobu nechají věci probrat do hloubky.....a debata o chovu a MVP musela být přínosem pro každého. Já jsem rád, že si k jménům, zde na fóru, už nyní můžu přiřadit i obličeje. Příjedu i 22.3.

Příspěvek: #50

Když jsem si přebral sdělené, tak mi zejména zaujalo celkem logické vysvětlení, proč to jde nyní tak do kytek.
Zvýhodnění "agresívnějších" virů tím, že se rychleji množí díky kolapsům než "umírnění" které v rovnovážném stavu měli díky svému "bezproblémovému dlouhodobému" soužití se včelstvy výhodu a v populaci virů převážily ty "neoptimální" agresívní co likvidovaly hostitele.

Dále je třeba ocenit střízlivý postoj ke Gabonům - tedy vnímání rizik jejich použití.
Nezávislé potvrzení, že s 3xKM se dají včely udržet nejméně dva roky. Nám Grifiňákům, to stačí.

Asi doby, kdy se mohly dát jednotná a platná doporučení pro všechny oblasti, včelaře a pro všechny roky je za námi.

Nadále mě to utvrdilo v mém poznání, že pokud dojde k plošným kolapsům (a to je při současném stavu 90% včelařů a zažitých postupů vysocepravděpodobné) tak mohu jen preventivně dělat oddělky a zyvšovat stavy.
Nakonec, proč se zlobit, že dobrovolně ubyde konkurence.

---

A Milane ty fotky ze závěrečné diskuze sem doufám přidáš

Příspěvek: #51

ty věci ohledně virů pro mě byli dost nový...ale dost k zamyšlení.....budu muset stran toho něco "nastudovat".....tyhle věci bych nerad přecházel...... Saamozřejmě, že sem tu fotku dám..... Ale vzhledem k tomu, že mi iPad nechce komunikovat s GalaxyS3.....tak až se dostanu k normálnímu počítači......:-)Jinak jsme Po příjezdu odzkoušeli s Jirkou Marxem i tu "žehličku"..... Takže to odpaří 1,2g KŠ za 6 minut..... Budu muset udělat ještě malou úpravu s odparnou plochou...... Takže příště bude verze II. Doufám, že čas se sníží tak na 50%.....

Příspěvek: #52

(23.02.2014 20:27)KaJi napsal(a):  Když jsem si přebral sdělené, tak mi zejména zaujalo celkem logické vysvětlení, proč to jde nyní tak do kytek.
Zvýhodnění "agresívnějších" virů tím, že se rychleji množí díky kolapsům než "umírnění" které v rovnovážném stavu měli díky svému "bezproblémovému dlouhodobému" soužití se včelstvy výhodu a v populaci virů převážily ty "neoptimální" agresívní co likvidovaly hostitele.

Karle, mně to s těmi viry nějak nedochází. Mně z toho, že jde o kombinaci akariózy a virózy, vychází, že právě neagresívní formy virů se díky akarióze prosadí.
Tedy naopak si myslím, že agresívnější formy se tak rychleji vyřadí a mírnější zůstávají.
To vše, pokud vůbec je umožněna nějaká selekce. Víme, co se hromadně produkuje - to, co právě uhynulo. Tedy člověk v tom procesu dělá pěknou paseku a pak to i může být pravda (že si toho agresora hýčkáme).

Příspěvek: #53

Já to pak někdy podrobně popíši, mně to zaujalo a nezdá nelogické.

Příspěvek: #54

To sedí, on dr. Kašpar popisoval náš současný stav (tedy tu paseku v procesu). Popisoval to biologicky velmi přesně a trefně a nijak to nehodnotil.
Ivan Černý

Příspěvek: #55

Na posledním PPP vyšetřoval Dr.Kamler vzroky včel.

Potřeboval by nějaké doplňují informace ke vzorku z uhynulých včel. Prosím kolegu, který tam takový vzorek donesl aby se mi ozval na Soukromou zprávu nebo jinak.

Děkuji

Karel Jiruš

Příspěvek: #56

Další PPP v Trutnově je na obzoru

Uskuteční se v sobotu 17. 1. 2015 v Trutnově, v Elektrárně Poříčí, jako obvykle.

Otevřeno bude od 8:30, v 9:00 začne přednášku Karel Jiruš a ta bude na téma:

2007 + 7 = 2014. Popíše v ní své zkušenosti za sedm let od prvních úhynů v ČR v roce 2007. V této části bude zapojení posluchačů a výměna zkušeností a poznatků velmi vítána.

Odpoledne pohovoří týž na téma Moje provozní metoda, tato přednáška naváže na dopolední program a popíše právě prokopávané slepé uličky.

Závěr jako vždy.

Podrobnější pokyny přineseme v dalších Věstnících (ale i zde), zatím jen upozornění na možnost dobrého vlakového spojení z Prahy do nádraží Trutnov-střed, cca 15 minut od místa konání.

Srdečně zvou pořadatelé z podkrkonošské buňky PSNV-CZ

Příspěvek: #57

Jestli najdu techničák od auta tak bych jel. Podle Jiruše už mám asi 70 nástavků, tak by nebylo od věci okopčit i jeho provozní metodu, jak v nich dosáhnout průměr 1 kg na včelstvo.

Příspěvek: #58

Píšu do kalendáře a snad se konečně taky zůčastním

Příspěvek: #59

(18.12.2014 21:32)Kohout napsal(a):  .... Podle Jiruše už mám asi 70 nástavků, tak by nebylo od věci okopčit i jeho provozní metodu, jak v nich dosáhnout průměr 1 kg na včelstvo.

Nevím, úplně na rovinu to asi neřeknu, mohlo by to začít zajímat Finanční úřad. Dělal by to pak každý.

Příspěvek: #60

Třeba by vraceli přeplatek na daních.