Příspěvek: #61

..súhlasím,ale..keď sú stanovištia dalej od domu,tak sa ekonomicky dostáva takáto pomoc do úzkych..pohonné hmoty,čas..pri dome sa dá hrať,a snaď sa to aj vyplatí,ale ďalej mi to už nevychádzalo..

Příspěvek: #62

Ak má včelstvo dostatočné zimné zásoby - nepodnecujem!Príroda je najlepší podnecovač.Iba raz som podnecoval(jar2011),pretože zimné kŕmenie som odflákol(až hamba)!Našťastie všetko dopadlo dobre!

Příspěvek: #63

(12.03.2013 14:36)Scipio napsal(a):  Nesuhlasim s tvrdenim, ze dokrmovanim sa "odrovna" zimna generacia vciel. Ta ma svoju dlhovekost danu geneticky a nie mnozstvom prace, ktoru vykona.

Citace: Včelstva v nástavkových úlech s uzavřeným dnem začínají na jaře časněji s plodováním oproti včelstvům v úlech s otevřeným dnem. To způsobuje časnější aktivaci hltanových žláz zimních včel a zvyšuje souběžně pohybovou aktivitu zimních včelstev k vyvolání potřebné teploty plodového hnízda. To vede včelstva k rannému vylétávání, zvláště při nepříznivém počasí a způsobuje často velké ztráty létavek. Včelstva létají i ve studeném počasí. Výsledkem jsou včelstva s velkými plochami plodu a málo starými včelami. Tato situace je zejména kritická pro včelstvo, které za nízké teploty nemůže se již stáhnout a vnější oblasti plodového hnízdy zůstávají neobsazené a zachlazené. Časný nástup plodování u včelstev s uzavřeným dnem přináší nejen riziko zvýšené ztráty létavek, ale také způsobuje zhoršení fysiologické kondice přezimovaných starých včel aktivizací hltanových žláz. Zvýšení motorické aktivity potřebné k nutnému vyrovnání teploty plodového hnízda působí jako další stresový faktor a zkracuje dlouhověkost.

Všechny tyto faktory mají významný vliv na vývoj včelstva v časném jaru po úspěšném přezimování. Nověji přibyla ještě jedna výhoda tzv. studeného zimování. Delší bezplodý stav během zimování také zkracuje období rozmnožování roztoče Varroa a tím způsobuje jeho menší vývojové maximum, které má vliv na vývoj dalších zimních včel od měsíce července.

Omezení ztrát zimních včel

Příspěvek: #64

nepoužívam zasieťované dná a v praxi som sa s uvedenými tvrdeniami nestretol..trochen mi to pripadá ako ušité na mieru výrobcom zasieťovaných dien....len moj názor..

Příspěvek: #65

(11.03.2013 11:25)Scipio napsal(a):  Jarne prikrmovanie sa robi, aby si vcelam signalizoval, ze v prirode zacalo obdobie hojnosti a je potrebne zacat masovo plodovat. Potom ked pride skutocne obdobie hojnosti (koniec aprila-maj) uz bude vyliahnuta silna generacia vciel, ktora dokaze zuzitkovat uz aj znasku z ovocnych stromov.
Predpokladam, ze rodina v superizolovanom uli nepotrebuje tolko vciel na vyhrievanie plodoveho priestoru a moze ist von zhanat pel + je moznost, ze tato rodina ma viac plodu ako ostatne a potrebuje uz pel zvonku.

Scipio a načo včely majú zimné zásoby (veď niekto im dá i 25 cukru), keď ich musíš kŕmiť-podnecovať, príroda im na rozbeh do života dá dostato potravy a spolu z vlastnými už invertovanými zásobami. Vždy im to však príroda musí umožniť, v podobe slnečných dní a s primeranou teplotou tak od 14°C a vyššie, potom včelstvá nepotrebuje dokrmovanie či už zamietnuté podnecovanie. Ja tak robím už skoro 30 rokov, vždy sa spolieham na jesenné dokŕmenie tieto zásoby už na jar nemusia invertovať

Příspěvek: #66

(12.03.2013 14:05)JKL napsal(a):  Menší podzimní krmení = meší zátěž pro zimní generaci = je silnější a zdravější, ale né tak početná
Menší podzimní krmení = menší podněcování k plodováníní = meně VD
Méně zásob = více místa pro zimní sezení v jednom nástavku a pro brzké plodování.
Jeden nástavek brzy z jara = meší prostor, lépe ovládaný lépe vyhřívaný méně plísně, rychlejší start. To, že přes zimu včely prostor nevyhřívají je pravda, ale pravda je i fakt, že v zateplených je rychlejší jarní rozvoj a to je pro tuto metodiku stěžejní.
Jeden nástavek = odstranění problému s přechodem přes mezinástavkovou mezeru a vyhladovění
Brzkým jarním krmením podpoří plodování - sice si tím odpraví zimní generaci, která se pak těžko zúčastní jarní nektarové snůšky, ale v té době ji má nahrazenu již daleko početnější jarní generací.
Předpokladem je, ale mít dost pylových zásob na to brzké plodování a nebát se do nich vrtat brzy zjara.
Nevýhoda je asi to nebezbečí rojení u těch, které již přezimovali silnější a pak to vyletování do zimy při jarním krmení - asi vhodnější pro teplejší oblasti.

Nemôžem si pomôcť, ale väčšina tvrdení sa mi tu zdá problematických až by som povedal, že zavádzajúcich.

"Menší podzimní krmení = meší zátěž pro zimní generaci = je silnější a zdravější, ale né tak početná" - aká záťaž pre zimnú generáciu? Pri premene cukru sa upracujú včely, ktoré tak či tak vypadnú. Ak pravdaže nezakrmujete v septembri. Ja zakrmujem po poslednom vytáčaní, čo je posledný júlový týždeň.

"Menší podzimní krmení = menší podněcování k plodováníní = meně VD" - To by platilo len vtedy, ak by sa VD nachádzal v každej zaviečkovanej bunke, čo by bol pekný marazmus. Potom by platilo, že čím menej plodu tým menej VD

"Méně zásob = více místa pro zimní sezení v jednom nástavku a pro brzké plodování." - áno toto je pravda, len za akú cenu? Ako však odhadnúť, koľko zásob im bude stačiť pri tom skorom plodovaní?

"Jeden nástavek brzy z jara = meší prostor, lépe ovládaný lépe vyhřívaný méně plísně, rychlejší start. To, že přes zimu včely prostor nevyhřívají je pravda, ale pravda je i fakt, že v zateplených je rychlejší jarní rozvoj a to je pro tuto metodiku stěžejní." - súhlasím

"Jeden nástavek = odstranění problému s přechodem přes mezinástavkovou mezeru a vyhladovění" toto možno platí len pri vysokých nadstavkoch. V nízkych nadstavkoch sa mi nikdy nestalo, že by včelstvo neprešlo za zásobami

Ono na včelárení je krásne to, že rôznymi metódami sa dopracujeme k podobným výsledkom. Každý si môže vybrať tú svoju cestu, či bude na jar makať ako muľa a kŕmiť v pravidelných intervaloch, alebo sa pripraví už pri zimnom zakŕmení a na jar len vedie včelstvo s tým, čo už v úľoch má.

Příspěvek: #67

" Ja zakrmujem po poslednom vytáčaní, čo je posledný júlový týždeň." - Já taky, ale Scipio pokud si dobře pamatuji tak točí ještě v září zlatobýl a to znamená, že krmí na zimu teprve potom - tedy v době, kdy už stejně zásoby zpracovávají částečně zimní včely a je tedy vlastně výhodnější přenést tuto zátěž se zpracováním na jaro.. Pokud mu to jeho snůškové poměry dovolují - proč ne - ale pak musí mít také logicky jinou metodiku a jak jsem psal může být tato pro něj ta nejvhodnější zatímco jinde by selhala.

"Potom by platilo, že čím menej plodu tým menej VD" - určitá úměra mezi počtem plodu a počtu VD jistojistě existuje. V absolutních číslech je určitě počet VD tím větší čím je více plodu. Pokud bych hovořil v relativních číslech třeba počet VD na 1000včel tak tam ta závislost na množství plodu bude nezřetelná.

"Ako však odhadnúť, koľko zásob im bude stačiť pri tom skorom plodovaní?" - no ono při tom brzkém jarním podněcování mu vlastně stačí, aby měly zásob jen na období tak do půlky března (myslím, že psal že krmí na zimu kolem 5-6kg cukru) a to jarní plodování již vlastně honí tím jarní podněcováním. Takže vlastně dáváš špatnou otázku. Správně by ses ptal, kdyby si dal otázku "Kolik zásob potřebují do toho počátku jarního podněcování a kolik při tom jarním podněcování pro dostatečné nepřerušené plodování?"

"V nízkych nadstavkoch sa mi nikdy nestalo, že by včelstvo neprešlo za zásobami" - já jsem ale psal "U NN poněkud ztrácí smysl." - prostě se nebavíme o NN a nezateplených v souvislosti s jeho metodikou - ty prostě vyžadují resp. nutí k jinému způsobu zacházení se včelstvem.

Takže ano některá tvrzení se z pohledu NN včelařů, včelařů netočících pozdě (srpen, září) a v neuteplených úlech se mohou zdát sporné - vždy posuzujete něco z určitého v tomto případě vámi známého pohledu, ale zkuste se vžít a hodnotit z pohledu jeho klimatických, snůškových a hardwarových podmínek. Prostě bych Scipia s jeho metodikou tak úplně nezavrhoval (tedy až na to přikrmování v době snůšky).

Příspěvek: #68

Po zlatobylovej znaske ostane zvecsa okolo plodu tak 6 kg medu a kopec pelu. Posledne 3 roky som doplnil v druhej dekade septembra k tomu tak 5-6 kg cukru a mali B10 plny.
Nebudem sa v Vami priet o vyhodach jarneho podnecovania - u mna funguje vyrazne, v rokoch ked som robil prve pokusy a vcelnicu aj v tomto smere pokusne delil 50/50 tak rozdiel bol okolo 20 kg medu na rodinu. To je urcite jeden z hlavnych sposobov ako sa dostat od priemernych 20-30 kg na 100 kg medu na rodinu. Teto sposob funguje najlepsie s plochymi ukrajinskymi krmitkami, pri presakovacich flasiach je to horsie.

Příspěvek: #69

V mojom prípade zimné zásoby vydržia do jari. Podnecujem len v prípade náhlej zmeny počasia (ochladenie alebo dážď), keď sa preruší prísun z prírody. Vo väčšine pomocou CMC.

Příspěvek: #70

Pre prípady nedostatku zásob /napr. neskorý odloženec. tichá rabovka a pod/ je dobré odložiť z "kombajnov" na ukladanie zásob niekoľko plástov, alebo ich presunúť priamo teraz. Pri riziku prenosu chorôb je takýto zákrok nebezpečný a vtedy je alternatívou vnútorné doplnenie zásob. Medocukrové cesto a dalšie suché krmivá vyžadujú doplnenie vody, ktorú v tomto období včelstvá tiež nemajú a preto je asi najlepším riešením použitie tekutého invertovaného krmiva, alebo cukrového sirupu. Pri dostatku bielkovín v úli a vo včelách je invertáza z hltanových žliaz zanedbateľným zaťažením oproti výchove plodu. Vývoj hltanových žliaz zimných včiel od produkcie tráviacich enzýmov po produkciu krmnej kašičky je postupný a odchod tejto generácie je už nahradený mladuškami.
Úhyn lietaviek bol značný pri používaní vonkajších krmidiel, ktoré nútili lietavky k vyletovaniu z úľa. Vnútorné zásoby a vnútorné krmidlá takýto efekt nespôsobujú. Po zámene nástavkov mi občas zostanú zaviečkované zimné zásoby v spodnom NN až do druhého vytáčania a včely ich pri dostatku čerstvého nektáru resp. krmiva ignorujú.
Podnecovanie by som teda celkom nezatracoval, ale je to práca navyše pri normálnom vývoji včelstva a počasia.

Příspěvek: #71

Podnecovanie je simulovanie znášky.Pri nedostatku glycidovývh zásob ich dodávame formou sirupu z cukru,alebo niektorého krmiva,vyrábaného na tento účel.
Tvrdenie,že podávaním sirupu priamo z dna úľa sa obmedzí vyletovanie lietaviek z úľa podľa mňa neobstojí,pretože včely vždy donášajú to,čoho je nedostatok.
Takže keď im nasimulujeme nektárovú znášku provokuje ich to k donáške peľu.A za peľom musia vyletieť aj do nevhodného počasia.Všimli ste si niekedy/v tomto období/ skrehnuté včely na letáči s obnôžkami peľu na nožičkách?

Příspěvek: #72

Nevšimli.

Příspěvek: #73

(13.03.2013 12:34)Jožko58 napsal(a):  .......Všimli ste si niekedy/v tomto období/ skrehnuté včely na letáči s obnôžkami peľu na nožičkách?

Pokud sis nevšiml, pak bych doporučil se velmi dobře dívat. A nejen tam, ale i do všech stinných a chladnějších míst kolem bezprostřední blízkosti úlů, například pod nimi. To mnohdy srdce přímo krvácí. Plný souhlas.
iRP

Příspěvek: #74

(13.03.2013 12:34)Jožko58 napsal(a):  Podnecovanie je simulovanie znášky.Pri nedostatku glycidovývh zásob ich dodávame formou sirupu z cukru,alebo niektorého krmiva,vyrábaného na tento účel.
Tvrdenie,že podávaním sirupu priamo z dna úľa sa obmedzí vyletovanie lietaviek z úľa podľa mňa neobstojí,pretože včely vždy donášajú to,čoho je nedostatok.
Takže keď im nasimulujeme nektárovú znášku provokuje ich to k donáške peľu.A za peľom musia vyletieť aj do nevhodného počasia.Všimli ste si niekedy/v tomto období/ skrehnuté včely na letáči s obnôžkami peľu na nožičkách?

Ja nie a všímal som si ich dobre, napriek nižším teplotám a deficitu slnka, predsa len donesú niečo peľu. Jožko o tom že včelám stačia na dobrý rozvoj dostatočné a dobré zásoby. Ja už od začiatku 90 rokov som ani raz včely nepodnecoval, pretože ak dostanú v jeseň dobrý základ, aj v prírode majú len to čo si donesú a musí im to vydržať až do doby, kým nezačnú kvitnúť medonosné rastliny.

Predstav si včelára, ktorý by mal dávkovať 3 dcl dávky, ktoré boli už dávnejšie odborníkmi? doporučované a čo tak v Amerike, kde chovajú tisícky včelstiev na niekoľkých včelniciach. Zabúdaš aj na jeden fakt, v úľoch možno máme mladé letné včely, ale v tomto čase je množstvo dlhovekých včiel, ktoré majú ako zásobu v tele tukové telieska, ktoré tieto včely využívajú.

Sú prípady, keď niekoľko včelstiev má z nejakých príčin, ale tým treba dodať chýbajúce množstvá, v pomere 1:1, obsah cukru v roztoku je v takom pomere ako prinášaný nektár z prírody. Ale túto akciu treba rýchle ukončiť npr. dvojlitrovými dávkami, aby si rýlcho doplnili chýbajúce zásoby.

Příspěvek: #75

Tonko,Ty si mi asi zle rozumel.Ja tiež nie som za nejaké podnecovanie,len v takých pripadoch a v takom pomere,ako píšeš Ty.Ja naväzujem len na to,čo sa tu prezentuje,že včely nemusia von do nepohody,že sa nestratí toľko lietaviek skrehnutím.
Ja píšemo tom,že simulovaním znášky-podnecovaním sa včely vyprovokuje na zber peľu.A oni aj tak vyletujú za peľovou znáškou.Ty si odoberal peľtak vieš dobre,že sa dá simulovať stály prínos sladiny-rozriedeným medom a stačí za deň len pol kila,ale o koľko Ti to zvýši na prínose peľu.

Příspěvek: #76

V aktuálním čísle MV se v překladu American Bee Journal píše, že se R. Oliverovi osvědčilo podněcovat slabá včelstva během zimy roztokem 1:1. Prý pak lépe vyzimují. Tak to mi jaksi není jasné. Jak podněcovat včely sevřené do chomáče roztokem 1:1? Nebo je to poučka pro včelaře na Floridě? Rozumíte tomu někdo lépe než já?

Příspěvek: #77

V akom pásme sa nachádza Florida a aké je tam počasie teraz v zime?Ja si myslím,že je to jasné...

Příspěvek: #78

Já nevím, jestli pan Oliver je z Floridy. Já se ptám na to podněcování během zimy a jako jednu z možných variant vysvětlení jsem vzal v úvahu, že American Bee Journal je od Havaje po Aljašku. Proto mi tento překlad uvedený v MV bez bližším informací přijde naprosto k ničemu.
Ale možná je vše jinak a i u nás je toto možné. A to je to, na co se ptám.

Příspěvek: #79

Vím jak to dělají v Emerice v zimě, kapátkem přímo do volátka , zřejmě pan Dolínek to tam dal jako silvestrovské pobavení na rozloučenou s rokem 2013 k pobavení publika.

Příspěvek: #80

(17.12.2013 22:34)DonPepe napsal(a):  V aktuálním čísle MV se v překladu American Bee Journal píše... ...Rozumíte tomu někdo lépe než já?

Nejlepší způsob, jak tomu porozumět lépe, je opatřit si příslušné číslo ABJ a článek si přečíst celý. Proto do Moderního včelaře anotace na zajímavé články z ABJ a Bee Worldu dáváme.

Ivan Černý