Příspěvek: #21

Na chalupě budu mít úly pod střechou, takže tam to asi řešit také nebudu, ale v Praze budou pod otevřeným nebem.
Rozhodně nechci žádné emaily, ale jen lehce něčím napustit.

U Dixolu píší: "Pro nátěry na povětrnosti použijte pigmentované odstíny."
A já zrovna chtěl ten bezbarvý

---

Tady je přímo dotaz včelařky: http://www.barvy.cz/poradna.php?akce=ope...etev=11612

Příspěvek: #22

Dixol jsem také před lety zkoušel...nevydržel, po čase se začne loupat. Nejdéle mi vždy vydržel Balakryl (modrý), některé odstíny ale taky po čase vyblednou - červený a žlutý. Nové nástavky už ale nenatírám - buď parafinace, nebo nic.

Příspěvek: #23

Myslel jsem, že ta lazura nevytvoří souvislou vrstvu, ale jen namoří to dřevo a vsákne se do něj.

Příspěvek: #24

Musím říct, že třeba Luxol se umí také oloupat a je to lazura. Není to jako když se loupe barva, najednou se začnou objevovat malá místa bez nátěru a časem se zvětšují a je jich víc. Kvalitnější je Dulux, nebo Oversol (snad si ten název pamatuji správně). Drahé, ale všichni to chválí a na úly toho není potřeba kýbl. Jen netuším, jak je to s nezávadností prop včely.

Příspěvek: #25

Taky jsem to před 14 dny řešil. Použil jsem nakonec nějakou německou slabovrstvou lazuru.
Mám vše nachystané a čekám netrpělivě na první oddělky, ale na potvoru se u nás vyskytl MVP. Ochranné pásmo mě těsně minulo, ale mám obavu, aby se něco nenašlo blíže.
Jinak ing. Čermák mě doporučil nátěr BELINKA, http://www.belinkalazury.cz/natery-belinka.htm
Je to vynikající nátěr, který prý drží i na parafínu.
Jinak bych nejradši jen samotnej parafín , ale.....

Příspěvek: #26

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jaký máte názor na Lazuru "OK" z Baumaxu?
Já jsem si jí koupil, abych natřel dřevěný příbytek pro Kamerunské kozičky a králíkárnu.
Odstín natřeného dřeva mě uchvátil daleko více, než úly natřené luxolem.
Myslíte, že můžu tuto barvu (viz obr.) použít i na nástavky aniž by včeličky netrpěli?
Díky Honza

Příspěvek: #27

Obávám se, že u těchto levných lazur jsou použity látky, které nebudou moc vhodné pro styk s včelami.

Příspěvek: #28

(23.03.2010 20:19)PetrM napsal(a):  Myslel jsem, že ta lazura nevytvoří souvislou vrstvu, ale jen namoří to dřevo a vsákne se do něj.

Možná záleží na tom, jak se to natře. 1. nátěr řidší, dokonale zatřít, až skoro do sucha. A 2 nátěr také zatřít tak, až je to jakoby suché, nesmí tam zůstat žádná vrstva. Prostě šmidlat mnohem víc, než by hlava a dosavadní zkušenost řekla .... Pak se to snad vsákne. Používám lazury na venkovní nátěry docela dlouho a tohle se mi nikdy nestalo. Natíral jsem vnoučatům Dixolem i dřevěnou konstrukci pískoviště, které je celoročně venku, - a drží druhým rokem. Ale co jsou dva roky ...? Nakonec jsem taky došel k tomu, že nejlepší je nenatírat a nechat dřevo přirozeně dýchat. Sám jsem zvědav, co udělám s příštími koupenými nástavky, jestli to ustojím, nebo zase vezmu štětec ... Jaru blíž! Jiří

Příspěvek: #29

Každý nátěr, ikdyž má uveden údaj o prodyšnosti, z větší části uzavírá povrch dřeva. Nejvíc vlhkosti vniká do dřeva nástavků z vnitřku úlu. Proto, podle mého názoru, nemá smysl tu vlhkost uzavírat zvenku nátěrem. Nasáklá voda se pak bude držet uvnitř dřeva. Parafínování při vysoké teplotě hloubkově naimpregnuje dřevo proti vlhkosti zvenku i zevnitř. Je to asi nejlepší úprava dřeva současně proti vlhkosti vnitřní i venkovní. Ale pochybuji, že potom dřevo dýchá.

Myslím, že nejlepší řešení je využít v prvních letech přirozené prodyšnosti dřeva, nechat nové nástavky několik let bez úpravy a dát si raděj práci s pořádným přístřeškem. Po pár letech nástavky naložit a odvézt k naparafínování za 30kč/kus. Tím se zároveň vydezinfikují a vydrží dalších pár let. Honza

---

(05.11.2009 22:18)KaJi napsal(a):  S ničím, zevnitř si včely dají propolis a vosk a zvenčí se bude voda snadno odpařovat ven.
Správně konstruovaná stěna má směrem ven klasající difuzní odpor, aby nebyla vlhká. Takže barva zvenčí je proti tomu.
A holé dřevo ve vzduchu pod střechou vydrží staletí, v případě nástavku jistě desetiletí.
A kdo chce natírat, tak už přítel Boháč dopručoval Karbolku (Karbolineum extra). Je to ta nejlepší a staletími odzkoušená impregnace dřeva. Dobrá hlavně na dna. Ale chce to nechat odvětrat - tedy natřít teď a pak nechat venku.

Se vším souhlasím, jen té karbolce bych se raděj vyhnul. Hledal jsem informace o karbolce na bezpečnostním listu výrobce:
KARBOLINEUM EXTRA PLUS je venkovní i vnitřní impregnační a lazurovací přípravek s dekorativními vlastnostmi k ochraně dřeva proti dřevokazným houbám, plísním a hnilobě.
Dřevo chrání též před působením povětrnosti a zaručuje preventivní účinky proti dřevokaznému hmyzu. Na dřevě vytváří neuzavírající tenký matný film s vynikající odolností proti UV záření. Přípravek je vhodný k nátěrům všech stavebních prvků a jiných dřevěných dílců v exteriéru i interiéru. KARBOLINEUM EXTRA nelze použít k impregnaci nábytku a dětských hraček, ani k ochraně dřevěných předmětů , které přicházejí do styku s potravinami, krmivy a pitnou vodou.

Název : KARBOLINEUM EXTRA PLUS
Názvy a koncentrace nebezpečných a účinných látek obsažených v přípravku:
Petrolej nespecifikovaný (30 %)
Propikonazol (0,7 - 1g / kg)
3-jod-2-propynyl-butylkarbamát (0,7 - 1g / kg)
Permethrin (0,3 - 0,4 g / kg)
Xn zdraví škodlivý
R 10 – Hořlavý
R 20/21/22 – Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití
R 37/38 – Dráždí dýchací orgány a kůži
R 52/53 – Škodlivý pro vodní organizmy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
R 65 – Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic
................................................................................​........
Ke včelám a k medu mi nepřijde karbolka moc zdravá. Vše co zabírá "proti dřevokazným houbám, plísním a hnilobě" bývá dost jedovaté. Bojoval jsem ve svém domě s houbou, plísní a dřevomorkou. Co zabírá "proti dřevokaznému hmyzu" bude nejspíš i dost jedovaté i pro včely. Honza

Příspěvek: #30

Ještě jsem se znovu podíval na ten výše uvedený Dixol a musím opravit, co jsem byl napsal: splňuje sice evropskou normu na povrchovou úpravu hraček EN 71, avšak není určen pro přímý styk s potravinami a pitnou vodou. Omlouvám se za předešlý chybný údaj. Jaru blíž!
Jiří

Příspěvek: #31

(25.03.2010 0:54)Jan Fišar napsal(a):  Myslím, že nejlepší řešení je využít v prvních letech přirozené prodyšnosti dřeva, nechat nové nástavky několik let bez úpravy a dát si raděj práci s pořádným přístřeškem. Po pár letech nástavky naložit a odvézt k naparafínování za 30kč/kus. Tím se zároveň vydezinfikují a vydrží dalších pár let. Honza

Jak jsem psal, na chalupě budou pod stříškou, ale v Praze ne.
Ještě, než jsem si usmyslel umístit pár úlů v Praze, byl jsem pevně rozhodnut – nenatírat.

(25.03.2010 13:16)Jiří Matl napsal(a):  Ještě jsem se znovu podíval na ten výše uvedený Dixol a musím opravit, co jsem byl napsal: splňuje sice evropskou normu na povrchovou úpravu hraček EN 71, avšak není určen pro přímý styk s potravinami a pitnou vodou. Omlouvám se za předešlý chybný údaj. Jaru blíž!
Jiří

Divné, řekl bych, že když je bezpečný na hračky, měl by být bezpečný i na potraviny.

Příspěvek: #32

Přemýšlím, proč vlastně hledat naprosto nezávadný nátěr na vnějšek úlu. Důležité je, aby nesmrděl, nelepil a neloupal se. Když se to tak vezme, včely přijdou s vnějškem úlu do styku méně, než s různými ploty, pergolami a kdo ví čím ještě v okolí, kde budpou odpočívat nebo pít rosu.
Podstatnější kriérium je trvanlivost a ve městě i barevný odstín.

Příspěvek: #33

Moje zkušenost s nenatřenými nástavky je taková, že vyžadují výrazně kvalitnější řemeslné zpracování. Dřevo hodně pracuje a u obyčejných, natupo sešroubovaných a nelepených nástavků (168 mm - 2/3 langstroth), dochází k "rozšklebení" spojů, dřevo umí utrhnout i 5mm vruty (asi špatná várka - ale jak to poznat...?).
Parafínování tomu zabrání.
Čepované to nedělají ani nenatřené. S nenatřenými nástavky spojenými drážkou nebo polodrážkou nemám zkušenosti.

Pokud se přikloníme k myšlence, že nejvíc vlhkosti vniká do dřeva zevnitř, je vcelku jedno budou-li pod přístřeškem. Ale praktickou zkušenost porovnání pod střechou a pod širým nebem bohužel nemám.

Na druhou stranu - před pár lety jsem náhodou narazil v lese na nenatřené úly, stloukané hřebíky. A byť už měly nějakou tu sezónu za sebou, nevypadaly špatně:
http://www.vcelky.cz/fotobanka/podpis/0088p.jpg

Příspěvek: #34

Když už se zde nakouslo téma konstrukčních spojů,neodpustím si také něco.Já jsem vyučený truhlařině /už je to strašně dávno / a když jsem před rokem poprvé "přičichnul" ke včelařině ,nestačil jsem se divit jak jsou neodborně řešené kontrukční spoje u nástavků,rámků,atd... a to všechny bez rozdílu. Naprosto do nebe volající je používání vrutů a hřebíků šroubovaných či sbíjených do čela přířezu!Spodní loučky rámků by měly být mezi bočními přířezy a ne přibíjené od spodu,když už se tedy sbíjí. Často se setkávám s tím,že nástavky jsou označované jako čepované,přestože se o čepy vůbec nejedná.Pokud by byly čepované,musely by být vidět v rozích ozuby.I celokryté ozuby lze poznat.Také nemůžu pochopit zálibu včelařů v konstr. sololitových deskách. To nejsou materiály do vlhkého prostředí a do exteriéru.Navíc se jedná o lepený a lisovaný odpadový materiál.Nevím jak dnes,ale tehdy se používaly mám dojem na to močovinoformaldehydová lepidla,která jsou ve vlhkém prostředí nestabilní a uvolňují toxické látky.Sololit byl pro nás jako učně podřadný materiál,který se dal použít leda na záda šatní skříně.Možná ho dnes vyrábí lépe,nevím. Já se mu ale vyhýbám.Na druhou stranu chápu,že výrabět nástavky spojované ozuby by bylo rozhodně dražší a když vydrží sešroubovaná a slepená prkénka,tak to vem čert.I když i po těch letech vidím naprosto jasně svého mistra jak by s tím,s nepublikovatelným slovním doprovodem,praštil o zem vedle mé hoblice,kdybych něco takového vyrobil. Já ale úly ani ramky nevyrábím a ani na to nemám ambice a jsem rád,že je vyrobí někdo jiný a mnohem lépe a rychleji než bych to semolil já.Včelám je jedno,že mají "obyváček" místo na ozuby spojený na pero/drážku či na tupo šrouby a mě nakonec taky.

Příspěvek: #35

(25.03.2010 13:23)PetrM napsal(a):  Divné, řekl bych, že když je bezpečný na hračky, měl by být bezpečný i na potraviny.

Třeba je to tím, že hračky se cucají jen krátce, do prvního zásahu dozoru ... což se ale periodicky opakuje ... ... Taky mě to zarazilo, ostatně ve specializované prodejně (Zlatnická) jsem chtěl původně nátěr s atestem na potraviny a doporučili mi Dixol, takže si zřejmě naběhli stejně. Nebo vědí víc ... Poptáme se u odborníků, jak to s těmi atesty je ... Jaru blíž! Jiří

---

(25.03.2010 14:12)PavelN napsal(a):  Přemýšlím, proč vlastně hledat naprosto nezávadný nátěr na vnějšek úlu. Důležité je, aby nesmrděl, nelepil a neloupal se. Když se to tak vezme, včely přijdou s vnějškem úlu do styku méně, než s různými ploty, pergolami a kdo ví čím ještě v okolí, kde budpou odpočívat nebo pít rosu.
Podstatnější kriérium je trvanlivost a ve městě i barevný odstín.

Ano, je to tak, přesně tohle jsem řešil, neb jsem v souvislé příměstské vilové zástavbě, okolo zahrady, ale co "zahradník", to natěrač ... A navíc v konkrétním případě mé včely bydlí v Břínkových uteplených úlech, tedy, vnější palubka, polystyrén v rámu a vnitřní palubka, takže tam je otázka toxicity vnějšího nátěru, myslím, dost limitována konstrukcí. A tak zbývá kritérium vzhledu, trvanlivosti a to nejpodstatnější, což je prodyšnost. Příští úly nenatřu a za 10 let třeba budou výsledky (byť subjektivní) a povíme si to tu či jinde .... Jaru blíž! Jiří

Příspěvek: #36

Viděl jsem v Bauhausu Dixol na dřevo. Měli tam i namořené vzorky a dost mne překvapilo, že ta vrstva je na povrchu vidět. Přesvědčilo mne to, že i volně stojící úly nechám nejspíš bez povrchové úpravy.

Příspěvek: #37

Při volbě povrchového nátěru je třeba pamatovat na to, že se včelky dorozumívají pomocí chemických látek. Proto asi nebude ideální zvolit takový nátěr, který pronikavě páchne. Vedle toho je na místě vědět jak a z čeho byly materiály vyrobeny.

Složení jiných než ekologických nebo nejlépe přírodních barev znamená pro včelky vždy problém:

• Z umělých pryskyřic (alkydové pryskyřice nebo akryláty) se mohou odpařovat molekuly ve formě plynu.
• Biocidní účinné látky jsou používany jako přísady v mnoha nátěrech na ochranu dřeva proti hmyzu a houbám a Aromatické uhlovodíky se rovněž odpařují a navíc existuje podezření, že mají škodlivý vliv na nervovou soustavu a dědičnost.
• Většina starších barev obsahovala Olovo nebo Kobalt, které bylo přidáváno jako sušící prvek a který zejména ve formě prášku má pro člověka rakovinotvorný vliv. Pro včelky to lepší jistě nebude...
• V současnosti se pro rychlejší zasychání používají zejména bezolovnatá sikativa. Tyto látky se sice mohou do určité míry používat i při výrobě přírodních barev, ale je otázkou jaké množství těchto ropných derivátů resp. rozpouštědel obsahují.

Tak jak již v mnohých předešlých příspěvcích zaznělo je ideálním nátěrem Lněný olej. Koneckonců se používá k impregraci dřeva již po staletí. Nevýhodou je, že bez sušidel zasychá poněkud dlouho. Rychleji zasychá Lněná fermež, kdy je ovšem zmíněný olej již naředěn zmíněnými rozpouštědly. Čistou přírodní nátěrovou hmotou již tudíž není, ale myslím, že se s tím v našem případě dá žít.

S ohledem na výše uvedené argumenty jsem natřel své úly lněnou fermeží a po zaschnutí (1.nátěr schne docela rychle) pak přímo lněným olejem. Ten jsem dostal zadarmo od přítele, kterému se tento olej válel doma více než 20 let. Proto asi došlo k jeho polymerizaci a oxidaci. To znamená, že zhoustl a ztmavl. Při nátěru jsem musel olej nahřát a pak šel krásně roztírat. Po 14 denním zaschnutí vytvořil celistvou vrstvu jako film. Něco jak lak, ale ne tak tvrdou. Vzhledem k tomu, že dřevu se zvýraznily léta a ztmavlo medovým odstínem, vypadá to moc pěkně. Já je mám u baráku, ale pro případ, že by úly byly mimo kontrolu, by bylo otázkou času kdy je kdo ukradne...

Příspěvek: #38

Pamatuji si, že jsme kdysi s tátou lněný olej používali a schnul vážně hodně dlouho. Stejně tak ohřátá fermež. Ale s tím se holt musí počítat. Díky za cenné informace i za inspiraci, myslím to zkusím. Přredpokládám, že se dá sehnat v nějaké spec. prodejně. Mimochodem, jak je to s prodyšností dřeva po takovém nátěru?

Příspěvek: #39

4 Jiří Matl a ostatní potencionální ekologicky smýšlející.

Jak jsem se již zmínil lněný olej a dodávám, že i napouštěcí fermež jsem dostal zadarmiko od kamaráda. Jak jsem následně pátral na netu, tak v současnosti lze fermež dostat v každé druhé lepší drogérii. Pokud jsi ovšem fajnšmekr a chceš včelkám dopřát maximalní ekologický konfort, tak máš menší problém. Lněný olej lze dostat jako potravinový doplněk (ovšem nevím zda se to hodí jako nátěr) nebo prostředek malířů, který lze dostat v uměleckých galeriích. Jedná se o za studena presovaný olej, který je nejpoužívanějším mastným olejem pro ředění mistrovských olejových barev. Namátkou vkládám http. odkaz prodejny, který jsem našel na Heuréce, kde lze dostat jak obyčejnou tak polymerovanou verzi, která je mírně dražší.:
http://www.galerieiona.cz/lneny-olej-32121000ml.html
http://www.galerieiona.cz/polymerovany-l...000ml.html

Vedle toho je možnost pro ty, kteří neví co s penězi, zainvestovat do ekologických barev. Namátkou uvádím:
http://www.ecostavebniny.eu/shop/index.p...5957727195
Osobně zkušenost s těmito barvami nemám, ale vzhledem k ceně se opravdu asi po čase vyplatí koupit místo toho nové nástavky nebo rovnou celé úly...

PS: Co se týde podyšnosti u lněné fermeže, tak nějaká tam určitě bude a po čase se bude zvětšovat. Já tento problém neřeším, protože mám zateplené úly. Mezi dvěmi vrstavmi palubek borovice vejmutovky mám 2cm polystyrén, který vlhko stejně nepropustí...

Příspěvek: #40

(24.04.2010 22:12)Inay napsal(a):  4 Jiří Matl a ostatní potencionální ekologicky smýšlející.

PS: Co se týde podyšnosti u lněné fermeže, tak nějaká tam určitě bude a po čase se bude zvětšovat. Já tento problém neřeším, protože mám zateplené úly. Mezi dvěmi vrstavmi palubek borovice vejmutovky mám 2cm polystyrén, který vlhko stejně nepropustí...

Díky za info, taky jsem to hledal a došel ke stejnému. Kamarádi malíři ten malířský zdroj taky potvrdili. Vzpomínám si, že jsme l. olej používali na dřevěné zobcovky. To by mohl být další zdroj, zejména tam, kde se jedná o historické nástroje. S tou prodyšností jsem na tom stejně, mám podobné úly, takže ... Akorát si vzpomínám z minula, že rychle žlukne, takže do lednice a tmavou láhev ...