Příspěvek: #21

(08.09.2010 10:15)Čermák Kv. napsal(a):  Takže česno je v boční stěně. Napřed jsem totiž myslel, že je v kratší stěně proti krmítku. Na boku je to opravdu nevýhodné - blíž ke krmítku pro slídilky/vosy a včely když se stáhnou do uliček (slabší osazenstvo, ochlazení), uvolní obsazení česna. To tedy vysvětluje snadné napadání vosami... O to důležitější je dobré obsazení včelama pro těžší situace jako je doba slídivosti. No a velká rozteč mezistěn je dalším nedostatkem oplodňáčku! Zkuste si to nějak poupravovat. A totéž by se mělo doporučit i výrobci.
Ani jednoduchá dřevěná stěna není pro oplodňáček dobrá, měla by být izolovaná - malé osazenstvo těžko zvládá výkyvy teploty. I tak je dobré opl. umisťovat více do stínu.

Stávající česno bych mohl uzavřít, do kratší strany proti krmítku vyvrtat nové česno a přidat tam kruhový uzávěr česna, kterým půjde lépe regulovat vstupní otvor. Předpokládám, že teplá stavba uvnitř oplodňáčku nebude na škodu.
Větrací otvor po straně jistě vadit nebude.
Proužky mezistěny nalepím 35 mm od sebe bez ohledu na vnitřní uspořádání dřevěných lišt. Možná by stálo za to vyrobit novou vložku, která by s 35mm rozestupy počítala.

Příspěvek: #22

Petře, nebylo by vhodnější než komplikovaně upravovat stávající oplodňáček raději pořídit jiný, který by lépe vyhovoval. Kdyby šlo jen o posunutí česna, budiž, ale přepracovávat i vnitřní uspořádání, to mi připadá příliš zásahů na to, že se v podstatě jedná o spotřební materiál. Vyřkl jsi otázku teplé a studené stavby. Dotaz pro p. Čermáka (a jiné zkušenější) jaký druh stavby je v oplodňáčku vhodnější?

Příspěvek: #23

(09.09.2010 6:16)Havelka Jan napsal(a):  Vyřkl jsi otázku teplé a studené stavby. Dotaz pro p. Čermáka (a jiné zkušenější) jaký druh stavby je v oplodňáčku vhodnější?

Pro život včel směr plástů není moc významný. Ale kvůli snazší obraně před útočníky bude lepší studená stavba, až česno předěláte do stěny proti krmítku, protože když se včely poněkud stáhnou do uliček, stále ještě mají k česnu blízko, u teplé stavby je překážkou pro rychlou reakci na útočníky plocha plástu.
Úpravy stávajícího oplodňáčku by opravdu byly složitější. Pro rámečky tam totiž není drážka v budoucí přední stěně, problém je i jejich usazení u krmítka. Mohly by se tam dát napevno hranolky, ale při vyjímání rámečků nahoru se o ně mohou mačkat včely. Na krmítko doporučuji dát samostatné víčko, nejlíp z plexiskla - je pak vidět, kolik je tam ještě krmiva. Dobrý oplodňáček také znemožňuje vstup matce do krmítka, protože při doplňování těsta ji tam můžete i usmrtit.

I zde platí - "Dokonalost se skládá z maličkostí, ale dokonalost není maličkost."

Příspěvek: #24

(09.09.2010 6:16)Havelka Jan napsal(a):  Petře, nebylo by vhodnější než komplikovaně upravovat stávající oplodňáček raději pořídit jiný, který by lépe vyhovoval. Kdyby šlo jen o posunutí česna, budiž, ale přepracovávat i vnitřní uspořádání, to mi připadá příliš zásahů na to, že se v podstatě jedná o spotřební materiál.

Máš pravdu Honzo. Alespoň vím, na co si mám při výběru dávat pozor.
Další možností je vyrobit si celý sám např. ze styroduru, čímž by se vyyřešil problém s izolací.

---

(09.09.2010 9:44)Čermák Kv. napsal(a):  Pro život včel směr plástů není moc významný. Ale kvůli snazší obraně před útočníky bude lepší studená stavba, až česno předěláte do stěny proti krmítku, protože když se včely poněkud stáhnou do uliček, stále ještě mají k česnu blízko, u teplé stavby je překážkou pro rychlou reakci na útočníky plocha plástu.
Úpravy stávajícího oplodňáčku by opravdu byly složitější. Pro rámečky tam totiž není drážka v budoucí přední stěně, problém je i jejich usazení u krmítka. Mohly by se tam dát napevno hranolky, ale při dobře vystavěném díle by mohly zavazet při jeho vyjímání nahoru... Na krmítko doporučuji dát samostatné víčko, nejlíp z plexiskla - je pak vidět, kolik je tam ještě krmiva. Dobrý oplodňáček také znemožňuje vstup matce do krmítka, protože při doplňování těsta ji tam můžete i usmrtit.

I zde platí - "Dokonalost se skládá z maličkostí, ale dokonalost není maličkost."

Takže je lepší přestavět na studenou stavbu.
Úpravy by neměly být tak složité - rámečky jsou přisponkované k vrchnímu PVC a stěn se nedotýkají. PVC umožňuje rozevření rámků pro lepší hlednání matky.
Rozhodně bude jednodušší vyrobit novou vložku, než tuto předělávat.

       

Krmítko má samostatné víčko. Sice dřevěné, ale to by tolik nevadilo.
Mezera mezi přepážkou krmítka a dnem je 16 mm, takže matka má přístup přímo luxusní.

A to jsem si myslel, že když je oplodňáček cituji

Václav Břinek napsal(a):vyvinutý Výzkumným ústavem včelařským v Prostějově přítelem RNDr. Pavlem Kriegem CSc.

nebude s ním problém.

Příspěvek: #25

Čermák Kv. : Přesně tohle jsem měl na mysli, jaká stavba je vhodnější pro oplodňáček. Obrana před vetřelci je zde nejspíše jeden z nejdůležitějších faktorů.

PetrM : Ono máš těžké, hodně vybavení si pořizuješ přes web a málokterý výrobce dá k dispozici detailní fotografie. My, začátečníci ještě nedokážeme vyhodnotit, co je vhodné a co ne, ostřílení kozáci kouknou a hned ví. Takže dáme buď na doporučení nebo spoléháme na komentář výrobce a to není vždy ten nejlepší postup.
Po tvých potížích bych se přikláněl k myšlence samovýroby ze Styroduru, nejde tak ani o náklady, ale přizpůsobení k obrazu svému.

Tak mě napadla jedna myšlenka, která by tebe jako provozovatele fóra mohla zaujmout. Je hodně "udělátek", které si včelaři dělají sami. Co je k tomu vede :

• potřeba vyrobit si dle svých představ
• ekonomická výhodnost
• chybějící výrobek na trhu
• prostě je to baví
  

Co takhle postupem času vytvořit databázi výkresů a fotografií včelařských výrobků ( podobně jako jsou zveřejněny výkresy na výrobu Optimalu - děkujeme pane Čermáku a spol. ) Možná je to hloupost, ale jako myšlenka by se to mohlo ujmout. Pokud by se něco takového realizovalo, nabízím své služby k vytvoření výkresové dokumentaci.

Příspěvek: #26

Havelka Jan: Začni už kreslit. Zrovna dnes jsem sháněl výkresy pro manžele sestřenice.
Místa je tu dost - zřídím na to zvláštní sekci.

Příspěvek: #27

Začnu, ale zatím není co . . . Chce to inspiraci, podklady, fotky . . .

Na základě debaty tady na fóru jsem zkonstruoval a vyrábím na zakázku el. vyvrtávačku rámků, třeba vykresy pustím do světa. Ale na to je brzy, ještě není vyroben prototyp.

Příspěvek: #28

(09.09.2010 10:24)PetrM napsal(a):  Další možností je vyrobit si celý sám např. ze styroduru, čímž by se vyyřešil problém s izolací.
Mezera mezi přepážkou krmítka a dnem je 16 mm, takže matka má přístup přímo luxusní.

Styrodur na oplodňáček je dobrý, ale některé včely ho vykusují, hlavně v místě řezu. To by se dalo ošetřit natřením vhodným lakem, který ale Styrodur neleptá - je třeba zkoušet, hledat. Oplodňáčky podobné mým si ze Styroduru zhotovil Jirka Danihlík - mohl by sem poslat fotky a krátce popsat, jak na to šel. Rozhodně pěnová hmota je lepší než můj tvrzený polystyren. Ten je sice tvrdý tak, že ho včely nevykusují, ale není tak teplodržný jako pěnová hmota.
Uvádím další konstrukční "drobnost" - boční laťky rámečků do oplodňáčku dělejte úzké max. 15 mm, stačí i 10 mm, a ne moc silné. Pak k nim včely mnohem dříve stavěný plásteček připevní a při prohlídce (vetřelcem - člověkem ) se tak snadno neodlomí.

(09.09.2010 12:00)Havelka Jan napsal(a):  PetrM : Co takhle postupem času vytvořit databázi výkresů a fotografií včelařských výrobků ... Pokud by se něco takového realizovalo, nabízím své služby k vytvoření výkresové dokumentaci.

Pokud jde o konstrukci oplodňáčků, rád pomohu a dám k dispozici svoje zkušenosti i konstrukci mnou používaného oplodňáčku. Pro informaci - původně je to opl. zkonstruovaný v Jabloňanech už snad v 70. letech min. stol. Ing. Zachovalem, já ho vylepšil jen o krmítko vzadu (oni krmili těstem na dno). Je tedy po léta prověřen ve velkoprovozu. Je úsporný na včely (asi 0,1 kg), což malovčelaře netíží. Ovšem konstrukční prvky se dají použít i na jiné oplodňáčky.

Příspěvek: #29

Zdravim Vas,
styroduru je vicero, zadarmo mam ruzovy a tak ho pouzivam na plemenace a na oplodnacky.
To, ze styrodur hlavne v miste rezu vcely vykusuji, na to jsem prisel loni. Na letosek jsem veril, ze jsem skvele pripraven, ale zase jsem narazil jj ty vcely )

Rezne plochy jsem olepil drevem - 1 cm listy. (U plemenacu mam horni ram dreveny takze jsem olepoval jen ty spodky) Funguvalo to skvele az do doby tmeleni propolisem, tedy do ted, kdy pri roztrhavani plemenacovych nastavku (budu zimovat 2NN - mam jich malo, p. Krapka ma vyzkouseno ke spokojenosti zimovani ve 3NN plemenacich - tj 15 ramku) se mi nektere podarilo oddelit mezi styrodurem a listou, misto mezi drevem. Propolis je neuveritelne lepidlo, to je material... a pekna komplikace viz reseni strupku )

Takze letosni upgrade bude i celodreven ram dole a mozna par vrutu jako pojistka - ono se mi to bude i lepe vyrabet.

S natery zkusenosti nemam, zkousel jsem pouze natrit vnitrky voskem (nadrceny vosk + redidlo) a nepozoruju zatim rozdil mezi natrenymi a nenatrenymi - uvidime na jare. Vim ze nekteri to natiraji fasadnimi apod. barvami.

Zapomel jsem zminit, ze kuli vykusovani nemam u plemenacu ocka, a ze u oplodnacku je situace velmi obdobna, rezne plochy je nutne osetrit nejak - v mem pripade drevem. Ted me napada takova alu kobercovka - myslim, ze ji pouzivaji treba vzduchotechnici - to by mohlo byt snadne reseni?

T.H.

(09.09.2010 14:06)Čermák Kv. napsal(a):  Styrodur na oplodňáček je dobrý, ale některé včely ho vykusují, hlavně v místě řezu. To by se dalo ošetřit natřením vhodným lakem, který ale Styrodur neleptá - je třeba zkoušet, hledat. Oplodňáčky podobné mým si ze Styroduru zhotovil Jirka Danihlík - mohl by sem poslat fotky a krátce popsat, jak na to šel. Rozhodně pěnová hmota je lepší než můj tvrzený polystyren. Ten je sice tvrdý tak, že ho včely nevykusují, ale není tak teplodržný jako pěnová hmota.
Uvádím další konstrukční "drobnost" - boční laťky rámečků do oplodňáčku dělejte úzké max. 15 mm, stačí i 10 mm, a ne moc silné. Pak k nim včely mnohem dříve stavěný plásteček připevní a při prohlídce (vetřelcem - člověkem ) se tak snadno neodlomí.

Příspěvek: #30

(09.09.2010 15:31)TomasH napsal(a):  Zapomel jsem zminit, ze kuli vykusovani nemam u plemenacu ocka, a ze u oplodnacku je situace velmi obdobna, rezne plochy je nutne osetrit nejak - v mem pripade drevem.

Očko ve Styroduru je nejlíp opatřit (vlepit) kouskem novodurové trubky odpovídajícího průměru (aby tam pasovaly zátky k uzavření, které máme k dispozici).

Příspěvek: #31

Zkusím si oplodňáček sklepnout sám podle PetraM a od pana Čermáka, zašlu foto jak bude hotov. Od pana Čermáka mám objednanou inseminovanou matku, zkusím od ní nalarvit a vychovat matičky v oplodňáčku.

Příspěvek: #32

K oplodňáčkům všeho druhu mám špatný vztah, protože jsou s nimi pouze problémy. Začínáte li s chovem později, nemůžete se divit, že jsou vylupovány. Včelí společenství dokud nedojde k vylíhnutí 2 generace není soudržné a to jsou ty problémy. Oproti slídění včel se dá bránit, jsou li ve vysoké trávě nebo v roští na zemi, proti vynalézavějším vosám kromě pastí asi nic fungovat nebude. Když k tomu přičtete 30% ztráty při oplozování jak uvádí literatura a další při přidávání matek dost často nosematických, tak už je vám jasné, proč jsem všechny oplodňáčky sekce a podobná zvěrstva spálil, nebo rozdal s tím, že to jsou danajské dary. Ve svém chovu se snažím co nejvíc se chovatelským nádobám vyhnout a když to nejde, tak pouze plemenáče ze styroduru na 5 plástů s horním krmítkem. Myslím, že kdo nechce neustále řešit nějaké problémy s chovem, je to ta nejlepší volba, navíc snadno vyrobitelná. Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #33

Chápu Vaše zkušenosti, uvedené problémy s malými chovnými úlky často skutečně jsou. Ale nemusí tomu tak být vždy. I chov v oplodňáčcích se dá vypilovat do velmi dobrých výsledků. Vezměte v potaz, že mám v sezoně v provozu 250, někdy až 300 oplodňáčků, jsou v mé manipulační výšce jak je vidět ze snímku dole a jsou v provozu i po celou dobu bez snůšky, do konce srpna, aniž by byly vylupovány. V opačném případě bych si nevydělal na živobytí! V cca 90% včelstev mám inseminované matky odchované v těchto oplodňáčcích a jsou schopné tam pracovat 2, 3, někdy i 4 roky!
Pokud jde o vylupování oplodňáčků, velmi záleží na jejich konstrukci a to jsem zde včelařů radil. Když se mě někdo ptá, zda k chovu matek zvolit oplodňáček nebo plemenáč na běžné rámky, radím mu druhou možnost, zvl. pokud chová jen malý počet matek pro sebe. Pro velkochov se plemenáče ale nehodí, představte si jen kolik času by mě stálo odchytit v jeho prostoru běhající mladou matku před inseminací. Ale i volně pářenou matku už kladoucí chytit tam vezme více času než v oplodňáčku...
Pokud jde o ztráty při oplozování, nezáleží jen na typu chovného úlku, ale hodně i na jejích umístění - např. mám vyzkoušeno, že blízkost včelnice hodně zvyšuje tyto ztráty bez ohledu na typ chovného úlu!

Příspěvek: #34

S oplodňáčky je to někdy složité, to co jsem viděl na výstavě v Ostravě... v tom bych opravdu chovat nechtěl, bylo to moc složité - od výroby až po samotnou realizaci chovu matek.
Já jsem si vyrobil oplodňáček ze dřeva a polystyrenu podle oplodňáčku ing. Čermáka, ten je má z tvrzeného PS. Lze to obejít a vyrobit si je z různých dřevěných odřezků. Pár fotek je fotogalerii na mojem webu: http://www.mojevcely.eu, chystám o nich krátký článek s popisem

Příspěvek: #35

Zdravím, nevíte někdo jestli se ještě dají sehnat panty na rámky. Kdysi byly běžně v prodeji , ale teď se mi nedaří je sehnat. Je to sice pracnější na výrobu tím teď myslím celý skládací rámek, ale použití nemá chybu.

Příspěvek: #36

Ve VP Ještěd je mají v objednávce.
A na www.barvylaky-uharcovny.com je mají v ceníku.

Příspěvek: #37

Hned kupuji. A děkuji za pomoc.

Příspěvek: #38

Zdravíčko ,potřeboval bych poradit,dnes jsem osadil oplodnáčky narkotizovanými včelami (autonarkotizace) dal matečníky a med. těsto ,jak dlouho mám včelky věznit abych je posléze vypustil?díky

Příspěvek: #39

3 dny v chladné místnosti

Příspěvek: #40

Je to ideální doba, ale většinou se nic nestane, když se nedodrží. Včely narkotizací "zapomenou" na místo původního úlu, nevrátí se tam a znovu se zalétávají. Nevýhoda je, že po narkoze všechno podělají.