Příspěvek: #21

Ono jednoduše, na ty nejmenší se blbě kouká, ale nabiraji se nejlepe....
Příští rok si najdi nejaký kurz chovu matek a pak zkoušet zkoušet a ješte jednou zkoušet....

Příspěvek: #22

Ja jsem si na prelarvovani poridil celovou lupu i s dvema diodovyma svetylkama na celovce.
Docela to dobre funguje. Je to inspirace z kurzu v VUV v Dole.

Maly dotaz: Misky v kterych se nezadari udelat matecnik mohu po rekneme vyvareni ve vode pouzit znovu a nebo jsou spise charakteru jednorazoveho ?

Příspěvek: #23

Pokud ty misky vyvaříte moc, jak já před léty, tak budou charakteru jednorázového. Jinak čistím misky tak, že je dám i s chov. rámkem do slunečního tavidla. Ale nesmí ležet na plechu, rámek se musí podložit hranolkem, jinak se roztečou. Pokud nalarvuji opakovaně do jedné misky, protože se nepovedlo přijetí larvy, tak jen přelarvovací lžičkou oberu kraj od vosku a nic nečistím, to už udělaly včely.

Příspěvek: #24

Ty nové, americké, se, co vím, vyvářet dají. Mají i jiné přednosti, jdou bez problémů zasunout do drážky v hor. loučce. (http://www.nastavky.cz/?matec.-misky,56)

Příspěvek: #25

Ty kasické české se dají umýt v aut. pračce. Tak to dělal př Lněnička st. a to byl nějaký chovatel. Americké jsou hlavně drahé a pak jim chybí pár desetinek do 9 mm a to bylo shledáno jako nejlepší rozměr. Přesto však existují daleko lepší misky než nabídka všech prodejců, navíc z bezkonkurenčního materiálu. Jsou to misky, které si za účelem množení vyrábí včelstvo samo. Stačí přiblblý obloukový řez. Dále už s trochou včelařiny Millerův plást. Přidáte li trochu úsilí můžete použít velkoprodukční Hopkinsnův plást. Dále můžete z vosku z víček vyrábět jednorázové misky na dřevěném kolíčku. Můžete z čerstvě zalarvičkované postavené mezistěny vyřezat jednotlivé buňky pomocí speciální trubičky.lA tak bych mohl úpokračovat! Co tím získáme : Počet kazových matek se nám dosti zcvrkne a výrazně se nám zvýší % přijetí. I když jistě skalní žvanilové o ničem mě napadnou, že jejich larvení lžičkou je super, musím je upozornit, že o opaku existuje dost seriozních vědeckých prací, žel dost starých. Kdo se vydá touto cestou nebude mít problémy s výměnami matek pár týdnů po přidání. To mohu potvrdit. Já ze všech uvedených způsobů mám nejraději vykružování oček s nejm. larvičkami z postavené mezistěny spec. svírací trubičkou. Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #26

(26.08.2011 18:13)Rudolf Stonjek napsal(a):  Já ze všech uvedených způsobů mám nejraději vykružování oček s nejm. larvičkami z postavené mezistěny spec. svírací trubičkou.

To mě zajímá, nebylo by nějaké foto, nebo podrobnější popis?

Příspěvek: #27

O tomhle vykrajování už jsem něco četl, ale zatím jsem neměl možnost vidět ten nástroj ikdyž si jej podle popisu dovedu představit. Proto se připojuji k žádosti jestli by bylo možné nějaké foto nebo odkaz. Děkuji

Příspěvek: #28

Dá se použít verzatilka s nabroušenými konci.

Příspěvek: #29

Něco málo metod je i na stránce ABC chovu včelích matek - Úprava plemeniva

Příspěvek: #30

Pro Gulivera - tady jsou obrázky toho vykrajovacího nástroje i s možností objednání:
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?iPr...aci-krajon
http://www.vcelifarma-dolninivy.cz/www-v...aci-krajon

Příspěvek: #31

Zítra jedu na dovolenou, a tak to nestihnu oměřit. Je to kovová renkostěná trubička o průměru asi 12 mm. konec je zabroušen do ostří se středně velkým náběhem. Délka asi 15 cm. po celé délce je prořízlá asi 3 cm pod konec. V prstech se musí svírat a vracet zpět. Tlouštka prořezu asi 3 mm a je lepší aby končil v otvoru. Nástroj nahřejete, u mezistěny nemusíte a do trubičky vsunete buňku s larvičkou a mírným otáčením proříznete mezistěnu. Pak trubičku sevřete a buňku odnesete na plastový píchák kde na loužičku chladnoucího vosku buňku plácnete. Píchák pak píchnete na stranu plástu s otevřeným plodem, u sběráku je jedno kam. Můžete také nožem trochu buňku zakrátit, kolíčkem trochu roztahnout apod. Hlavně v pohodě můžete přenést ty nejmenší larvičky těsně po vylíhnutí a s tím my dříve narození máme problémy. Na plást tyto buňky píchám asi tak do míst, kde včely nejraději staví rojové matečníky. Tím mohu chovat i v těch největších jarních snůškách. Od světle hnědých plástů se ale vykrajování zhoršuje, musí se nahřívat a řekl bych, že lervení¨je snadnější, i když ho nemám rád. Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #32

Rudolf, prepáč ale je to príliš jednoduché a z idealizované, prax je ďaleko horšia.
Prelarvovače podľa čínskeho vzoru som si vyrobil sám (základ tvorila celokovová prepisovačka tzv. večné peru), to som ako tak zvládol, ale nezvládol som samotné odobratie larvičky a preloženie larvičky,ktorú som naveľa "vylovil" z včelej bunky a cvložil do mater. misky, to bolo nad moje sily. Prestal som to robiť a prešie som na osvedčené prelarvovanie obyčajným kúpeným plastickým prelarvovačom, akurát som mu musel upraviť koniec, bol príliš hrubý. Doteraz to tak robím a som spokojný.

Na rýchle a kvalitné prelarvovanie sa treba pripraviť, hlavne musím vedieť odkiaľ budem odoberať larvičky, viem si ich pripraviť, ďalej mať chovné včelstvo s uličkou na vloženie chovného materiálu, chovný rámik, chovnú latku s pripevnenými mater. miskami, rozriedenú mater. kašičku na uloženie larvičky do mater. misky, nožík na zhrnutie buniek nad larvičkami a prelarvovač.

Do misiek na chovnom rámiku vložím kvapku rozriedenej mater. kašičky, zoberiem plást -medzistenu a nožíkom zhrniem niekoľko desiatok buniek rapom noža. Ide to jednoducho a tým ťahom odhalím larvičky, mám ich ako na tanieri a odoberanie larvičiek je hračkou pre manipulátora, kašička v bunke strhne larvičku z háčika, ide to rýchlo aj človekovi, ktorý ma na nose okuliare (mám ich aj ja).

To je z mojej strany všetko, ostatné nie je súčasťou zámeru, je pravda, že nevylučujem z hry ani prelarvovač, možno som to nezvládol ja a možno niekto šikovnejší to bezo zbytku zvládze ľavou zadnou. Čínskym majstrom to ide, ale tí prelarvujú nie desiatky ako u nás, ale možno aj viac ako tisíc lariev za deň. Anton

Příspěvek: #33

Myslím že Rudolf uvádí jinou techniku než přenesení larvičky nebo i vajíčka s malým kouskem voskového dna buňky pomocí přelarvovacího krajónu do matečníkové misky. Rudolfem uvedený průměr 12mm znamená že vyřízne celou buňku a tu pak přilepí na plást s otevřeným plodem a roztáhne.
Tahle metoda mě taky napadla - prostě vzít vykrajovátko něco jako
a tím vykrojit celou buňku i s larvičkou nebo vajíčkem skrz celý plást tak že kroutíme vykrajovátkem, které je ozubené a těmi zuby rozřeže okolní buňky i bez ohřívání. Pak vzít dvě špejle nebo párátka a propíchnout tu vyříznutou část za buňkou ze které chceme mít matečník. Mírně rozšířit tu námi vybranou buňku třeba koncem propisovačky nebo kolíčkem k hrabičkám a těmi špejlemi (páratkama) připíchnout k plástu s otevřeným plodem resp. s vajíčky tak, aby ta buňka stejně jako matečník visela směrem dolů. Včelky pak mají tendenci rozšířenou buňku opravit a jelikož visí vertikálně a je širší tak ji začnou opravovat jako matečník. A vajíčko nebo larvičku začnou krmit jako budoucí matku. Konec konců kdyby se do osiřelce bez otevřeného plodu a vajíček připíchlo pár takto vykrojených buněk a on by neměl jak jinak než právě z těchto vajíček ve vykrojených buňkách si udělat matku, tak by to mělo být ještě spolehlivější.
Výhodu to má, že takto můžeme matku vychovat už z vajíčka, nemusíme se piplat s přelarvením nebo přilepováním vajíčka a nepotřebujeme ani speciální matečníkové misky - stačí vykrajovátko, párátka nebo špejle a nemusíme dávat předem ovonět misky. Nevýhoda pokud to děláme z vajíček je, že těžko odhadneme zda je jeden dva nebo tři dny staré a tak se hůře ohaduje kdy klíckovat a kdy se bude líhnout. I když odhadnout se to dá podle toho zda vykrajujeme poblíž již vylíhnutých larev nebo daleko od nich poblíž prázdných vyčištěných buněk.

Příspěvek: #34

JKL prepáč, ale to je fantazmagória, sú to len klamlivé predstavy o niečom, čo si myslím, že to bude fungovať. Pochybujem, že to čo napísal Rudla, aj praktikuje. Aj sám pôvodca prekladania vajíčka s časťou dna bunky pomocou krajónového prelarvovača Maďar Orosi Páll sám ešte za života priznal, že nemá význam prelarvovať vajíčko, lebo tieto matky sú o nič nie väčšie a kvalitnejšia, ako matky z prelarvovaných larvičiek. Musel to uznať pod závermi dr. Weisa z Nemecka, ktorý to bádal a aj dokázal.
Už len predstava, že vykrojenú bunku s panenského plásta pripínať špajdlou na plodový plást, ešte tak ihlou. Prijať jednotlivú bunku včelami a vychovať z nej M bude menší zázrak, včely takýto umelý výtvor okamžite zlikvidujú, atď. Anton

Příspěvek: #35

No já si myslím, že Rudla praktikuje to co je popsáno na následujícím odkaze Chov matek v sekci 3. Úprava na chovných zátkách pomocí následujícího nástroje :

Tudíž to asi nebude nějaká fantasmagórie a jelikož je to popsané a Rudla o tom píše, že to dělá tak proč mu nevěřit. Obviňujete ho že tu snad záměrně lže a vymýšlí si?

Popsaná metoda je velice podobná tomu co jsem psal já až na to, že místo lepení na zátku se využije párátko a zadní strana buňky (očka) na připevnění k plástu takže je to obdoba zapíchnutí matečníkové misky s platovým trnem do plástu

Nevím zda plastová miska zapíchnutá do plástu je méně umělým výtvorem než část plástu připíchnutá do plástu párátkem ale budiž.

Příští rok vyzkouším - abych jen neteoretizoval a dám vědět jak jsem dopadl. V každém případě vyřezávání buněk tím vykrajovátkem jde, a to rozšíření buňky bez dotyku larvičky také - vyzkoušeno.

To jestli se vykrojí larvička nebo vajíčko je irelevantní - účelem metody je odstranění titěrné práce a manipulace s larvičkou. (To že nemá příliš význam přenášet vajíčko jsem z literatury věděl nicméně jsem uvedl, že tato metoda umožňuje i odchov z vajíčka)

Příspěvek: #36

Př. JKL gratuluji. Pochopil jsi naprosto přesně o čem jsem psal. I když si myslím, že múj popis mohli pochopit i jedinci se slabším technickým viděním, nestalo se tak. Skutečně se nejedná o přenášení vajíček onou veratilkou, ale o vykrajování celých buněk, zvaných očka. Nástroj vyobrazený snad v každé chovatelské příručce jsem chtěl vždy vlastnit, žel nikde jsem ho neviděl. Až v bedničce Ing. Sejka s chovatelským cajkem jsem našel velmi chytrou trubičku, která tento vyobrazený nástroj víc než dobře nahradí a navíc dokáže si ho vyrobit téměř každý ve svěráku. Mimochodem Ing Sejk je vyhlášený učitel včelařství a registrovaný chovatel matek a i výborný včelař, čili má kvalifikaci o které si může Anton jenom nechat zdát. Jak je to nefunkční nástroj svědčí to, že jsem Ing Sejkovi trubičku sebral na začátku chovatelské sezony pro výrobu kopie a už za tři dny mě volal, že ji nutně potřebuje. Připichování párátkem, no nevím, já používám plastové trojúhelníčky s dírkou za pár korun jich je pytlík a drží. A lepení voskem zas tak nezdržuje. Matečníky píchám do plástů proto, že doba určená pro chov Nejvyšším je v době nejvyššího blahobytu a včelky chovné rámky často zastaví a zalijí medem. Takto nic podobného nehrozí. Nedá mi to nezmínit se o další chytré a zcela zapomenuté pomůcce a to nasávací trubičce podle Predmerského. Jde velmi lehce vyrobit z infuzního setu /z hadiček/ a když se nacvičí síla nádechu a výdechu jde to s ní výborně i slepci s třesoucíma rukama. Já ale dávám přednost larvičce ničím neobouchané sležící v potravě a lůžku, která jí přísluší. Jestli má na to někdo jiný názor, můj problém to není!!! Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #37

JKL prepáč, že som narušil Tvoj kľud, ale nie vždy sú predpoklady adekvátne tomu, čo očakávame od svojich snov. No obaja ste ma presvedčili, že ak človek svojej idei verí, tak to dokáže, ja som vyjadril svoj názor, pretože toto som i ja robil mysliac si, že je jednoduchšie a prestal som. Moja stratégia chovu matiek, je robiť chov cieleným moderným spôsobom- prelarvovaním a s následnou manipuláciou získaných kvalitných MB je racionálnejší, umožňujúci produkovať dostatok kvalitných matiek aj menšiemu včelárovi.
Nech sa Vám obom darí. Anton

Příspěvek: #38

Nic se neděje ja to bral vcelku v klidu. Prostě jsme si tu objasnili tu alternativu k přelarvovávání pro hobby včelaře, kteří se bojí přelarvování a nebo nemají a nechtějí pořizovat nějaké chovné přípravky.
Samozřejmě pro chovatele matek nebo větší včelaře je odzkoušená metoda přelarvovaní asi to nejlepší při současném stavu znalostí.
Pro ty kdo mají včelaření jako koníček je však takové experimentování přímo živitelkou jejich dalšího včelařského úsilí. Konec konců i včelařství se vyvíjí a ve všech oborech se čas od času sáhne k nějakým starším věcem a za pomocí novodobých znalostí se to vylepší a třeba i předčí současné metody.
Proč tedy být tak konzervativní. Všechny metody zakonzervovat znamená zastavit vývoj - to je dobré jen pro starší již méně přizpůsobivé. Mladí, které chceme ke včelaření přitáhnout, naopak mají rádi pokusy - to je motivuje a rozvíjí jejich mozek. Samozřejmě i zkušensti starších nejsou od věci, ale aby bylo vše jako dogma?

Příspěvek: #39

Vážení,
již jste probrali téměř všechny známé způsoby eskamotáže s larvičkou mimo vyplavování, ... Ještě ale nebyl zdrbán způsob o kterém jsem kdysi slýchal a který je nyní uveden na str. 150 Ilustrovaného včelařství od Yvese Gustina. Již několik roků se chystám, že jej vyzkouším. Že si přez zimu vyrobím ... abych nemusel improvizovat ale, jaksi mi chybí lidé, kteří by to udělali, ten čas tak rychle pádí, že je to opět tady a tak vždy sahnu po osvědčeném letorostu Ligustrum vulgare. Zcela vážně o tom uvažuji, protože na ty nové brýle špatně vidím a ty s tou ulomenou nožičkou nemohu nalézt ;o)).
JK

Příspěvek: #40

Josef, ja som aj tento spôsob získania vhodnej larvičky vyskúšal. V tom čas e jeden Český včelár vo Včelařství to uverejnil, sľuboval som si o toho veľa. No prvý problém nastal hneď po naliatí roztoku (myslím, že sa pridával aj med) na miesto kde sa nachádzali vhodné larvičky, larvička vo väčšine ostali zakotvené na dne bunky, pravdepodobne i zadržal kŕmna kašička. No a čas letí ako zdurené kone, včely začínajú byť nervózne, rozliezajú sa, musel som túto nádejnú procedúru skončiť. Už so s k tomu nevrátil. Škoda, možno sa bolo treba spýtať. teoreticky to bolo dobre pripravené, niekde to však zlyhalo. Nech sa ozve niekto, kto to tak robí. Anton