Příspěvek: #1

Přemetení včel na mezistěny
metoda je známa také pod názvy finské, nebo norské zimování

Volně žijící včelstva zastaví stavbu díla obvykle v období kolem letního slunovratu. Často se stane, že včelař nemá dostatek kvalitních plástů pro včelstva. Buď proto, že rozšiřuje počet včelstev, nebo je mnoho plástů poškozených, příliš tmavých s množstvím choroboplodných zárodků.

V období počátku srpna je vhodná doba pro to, jak donutit včely k postavení překvapivého množství kvalitních plástů. V úlu už je množství včel bez práce. A do podzimu se ještě najde dostatek možností na donesení potřebného pylu i výchovu početného množství zdravých přezimujících včel.

Princip přemetení je jednoduchý
Původní úl dáme stranou a na jeho místo postavíme nový, nebo jiný dezinfikovaný prázdný úl. Ze starého úlu vyjmeme jeden plást s alespoň několika buňkami otevřeného plodu (nejlépe pokud je na něm i matka), vložíme do středu prázdného nástavku a zbytek prostoru úlu vystrojíme mezistěnami.
Pokud původní včelstvo obsedalo 3 nástavky, vystrojíme mezistěnami pouze dva, tedy asi o třetinu méně plástové plochy, než obsedalo včelstvo na starých rámcích. Pak ze všech plástů původního úlu ometáme včely a pomocí náběhu, nebo smyku je necháme vběhnout do nového úlu k matce. Původní úl odstraníme mimo dosah včel, ometené plásty s plodem vložíme do jiných včelstev nejlépe nad mřížku (s výhodou do těch, které potřebujeme posílit, nebo připravit pro přemetení v následující etapě).
Včelstvo smetené na mezistěny (a jediný plást s plodem a matkou) musíme ihned začít intenzivně krmit. Nejlépe v podvečer, vychladlým sirupem (3:2, nebo 1:1). Pro prevenci loupeže je nejlepší nechat sirup vychladnout na teplotu venkovního vzduchu.
Včelstvo se asi půl hodiny konsoliduje, pak teprve začne sirup odebírat a nejpozději přes noc už začne intenzivně stavět nové dílo. Matka obvykle stihne ukořistit několik čerstvě postavených buněk, kam položí vajíčka, takže druhý, nejpozději třetí den je možno odebrat původní starý plást a nahradit ho mezistěnou. Matku přeneseme na rozestavěnou mezistěnu s prvními vajíčky, včely z tohoto plástu opatrně smeteme do úlu a plást přidáme jinému včelstvu. Pokud původní plást neodstraníme, včely využijí každou i nedostavěnou buňku pro uložení krmiva a matka, která váhavě opouští atraktivnější starší plást, nemá kam klást.
Pokud plást odebereme včas, tak matka možnost výběru nemá a už si to zařídí, aby ji včely nechávaly nově postavené buňky ke kladení v dostatečném množství a na správném místě. To je pro spolehlivost metody stejně podstatné, jako intenzivní krmení bez přerušení. Aby plásty byly postaveny dokonale, je potřeba nejpozději po týdnu přeložit krajní plásty blíž ke středu, nebo vzájemně prohodit spodní a horní nástavek, aby byly všechny mezistěny postaveny pěkně po celé plástové ploše.
Všechen dodaný cukr se nespotřebuje na stavbu plástů, podstatná část ho v nově postavených plástech zůstane jako zásoby. Mohutný a trvalý přísun krmení a potřeba je někam uložit jsou hnacími momenty včelstva pro stavbu.

Množství postaveného díla
Množství postaveného díla závisí jen na věkovém a početním stavu přemeteného včelstva, množství zpracovaných glycidů a počtu dní, po které je podáváme. Se snůškou z přírodních zdrojů obvykle v této době nemůžeme spolehlivě počítat. Stavba obvykle probíhá bez problémů a tak zbývá jediná podmínka – dostatečné možnosti sběru a úložného prostoru pro pyl. To však už záleží na odhadu včelaře, zda následující počasí a stanoviště sběr pylu umožní. V počátcích mého pokusničení s touto metodou jsem měl vždy obavy, že včelstvo se tímto nepřirozeným donucením ke stavbě a sháněním pylu nepřiměřeně oslabí. Po několika letech zkušeností jsem však dospěl k názoru, že metoda je sice poměrně pracná a zvyšuje náklady na včelstvo, ale výsledný efekt je v období pozdního léta jinými způsoby nedosažitelný. Nejlepších výsledků dosahuji, pokud jsou včelstvu dodávány zásoby po dobu dvou generací (cca dva měsíce). Pak jde včelstvo do zimy velmi silné a s nadbytkem zásob.

Tento postup lze např. jednorázově provést u poloviny počtu včelstev na jednom stanovišti. Za cca týden až 10 dní by bylo možno provést totéž s druhou polovinou včelstev. Pak můžeme vrátit zpět původní plásty s plodem a doplníme nástavek původními plásty se zásobami, nebo zaplodovanými plásty z druhé poloviny přemetených včelstev. Tak budou všechna včelstva v dostatečné síle i výbavě (pylové i glycidové zásoby) pro úspěšné přezimování a navíc jsme získali slušnou zásobu rezervních plástů. Ty můžeme využít při nedostatku plástů pro rozšíření oddělků tak, abychom i do pozdních oddělků dodali dostatek zásob na zimu a oddělky se jejich zpracováním neoslabily.

Pokud přemetení včelstva na mezistěny děláme z důvodů ozdravení včelstev (např. od nosemózy, nebo i zvápenatění včelího plodu), můžeme zásah provést u celé včelnice najednou a všechny plásty i s plodem likvidujeme vytavením. Počet mezistěn počátečního stavu by měl být menší než poloviční z počtu původních plástů.

Několik praktických rad
Přesto, že popis je pro nástavkové úly, mám k dispozici pouze fotografie smetení včelstva do Čejkova úlu. Ale princip je stejný pro všechny úly. Pro ilustraci přiložené obrázky dokládají použitelnost metody smetení včelstva na mezistěny při potřebě převodu včelstva na jinou rámkovou míru se současným ozdravěním včelstva:

Slabé včelstvo (stižené v průběhu sezony několika devastujícími příhodami) obsedalo pouze 17 plástů 39x24. V neděli 3. srpna jsem je smetl na 7 mezistěn rámkové míry 42x33 a nasadil sklenice se sirupem s 8 kg cukru.

Obr. 1 je z 5. srpna podvečer, kdy jsem místo vyprázdněných sklenic dal další dvě sklenice s krmením. Z obrázku je patrné, že včelstvo začalo stavbu i v dolních partiích posledního rámku. Na plástu je patrné, že použité mezistěny nevyplňují zcela plochu rámku – jiné jsem tehdy neměl k dispozici. Přesto je včely při dostatečném přísunu krmení dostaví. Pro včely je výhodnější, aby mezistěny odpovídaly rámkové míře. Systém Čejkova úlu umožňuje při tak příznivém vývoji situace přidat další mezistěnu.
   

V sobotu 9. srpna jsem včelstvo rozebral a odhalil závadu – mezistěna se vahou včel přetrhla a zhroutila. Nahradil jsem ji jinou mezistěnou a doplnil krmení o další 1 kg cukru. Uvedené množství postačovalo jako doplněk právě probíhající snůšky z luk.
   

V roce 2009 jsem smetl včelstvo na 21 mezistěn Optimalu. Do třetího nástavku jsem vložil silnější igelitovou fólii a na ní vyklopil vědro mače.
U zadní stěny třetího nástavku jsem vytvořil pomocí kousků louček a proužku sololitu hráz, která tvoří průlez pro včely. Průlez je přes celou šířku nástavku.
Včelstvo má neomezenou možnost vyslat pro odběr krmiva optimální počet včel (až cca 3600 současně v nástavku Optimal).
Graf dává názornou představu o souvislosti odběru krmení a stavby plástů.
   

V roce 2008 jedno z přemetených včelstev postavilo od začátku července do konce srpna 66 plástů Optimalu, při spotřebě 90 kg cukru. Včelstvu bylo do zimy ponecháno jen cca 22 kg zásob (a všechny zásoby pylové). Ostatní zásobní plásty byly využity jako dobře zpracované zimní zásoby pro několik dalších včelstev, nebo jako krmná komora.

Pokud nenecháme přemetené včelstvo pracovat celou dobu dvou měsíců, zazimované včelstvo bude slabé s množstvím zimních mrtvolek a nedostatkem dobře živených dlouhověkých včel.


Původní článek byl sepsán pro Včelařské noviny v srpnu 2003.
To, že se v něm zmiňuji o Čejkově úlu, rozhodně neznamená, že tento úl propaguji. Naopak. Mám s ním dostatek zkušeností, abych všem zájemcům sdělil, že úl je velmi nepraktický a rozhodně nesplnil má původní očekávání.

Autor: Ing. Josef Kala
pepa.kala@volny.cz

Příspěvek: #2

Přemetení na mezistěny vidím jako výborný způsob, jak dostat včely na nové dílo a hlavně bez roztočů. Sám jsem si to letos vyzkoušel při přecházení z 39/24 na 2/3 langstroth.
Současně mě zajímá využití medné komory. Nejsem si ale úplně jist, zda je možné/vhodné přenetat na mezistěny včelstvo s mednou komorou. Samozřejmě lze přeložit do nového úlu všechny rámky se zásobami, ale zbytek musí včely postavit a na to spotřebují med, který bych musel nahradit cukrem.

Příspěvek: #3

Když bych přemetal včelstvo s vytvořenou mednou komorou - myslím tím v tomto případě bezpodmínečně nástavek panenského díla se zavíčkovanými zásobami - tak bych je nejprve nechal řádně vystavět požadovaný počet nástavků a poté přidal tento již zavíčkovaný a dokrmil na požadovanou váhu cukrem. Pak to má smysl.

Příspěvek: #4

Vypadá to hezky todle norský zimování ale ta spotřeba cukru... 90kg na včelstvo... ale zase když vystavěli tolik díla to je krása.... škoda že neni cukr za 5kč/kg... hned bych to zkusil....

Příspěvek: #5

Tech 90kg melo zdrejme jiny zamer - zasoby pro ostatni vcelstva. Ono kolik ma optimalovsky ramek kg medu?? Cela 2kg medu asi nema??

Ja jsem premetal zatim dvakrat s velmi uspokojivym vysledkem, postaveno 22ramku 39x24 a spotreba byla pod 30kg cukru (tusim 26kg). Provedeno v pulce cervence a oboje vyzimovaly v rozumne sile.

T.H.

Příspěvek: #6

Již několik let provádím norské zimování(zároveň sleduji čtvrtým rokem i spady u takto přemetených včelstev). Dovolim si tvrdit, že přemetením se z hlediska napadení VD takovým včelstvům pomůže.
Přemetám při posledním medobraní kolem poloviny letních prázdnin. Co jsem vysledoval?

1. mírný spad foretických roztočů po přemetení, který začne postupně klesat(trvá to asi 14 dní).
2. dlouho pak nic moc nepadá
3. nebylo potřeba žádné podletní ošetření
4. po fumigacích a aerosolu mají taková včelstva nejnižšší spad
5. taktéž v měli co se odebírá na zimní vyšetření je nejnižšší počet VD, oproti nepřemeteným včelstvům.

Porovnával jsem v létě dvě silně napadená včelstva( byly vedle sebe a stěně silná).
Jedno jsem přemetl a druhé ne. Po vystavění díla u přemeteného včelstva jsem u obou nasadil formidoly. V přemeteném spadlo o 3/4 méně roztočů a do zimy šlo jako kondičně lepší a silnější.

Příspěvek: #7

Kam jsi dal plodové plásty z těch přemetených včel?

Příspěvek: #8

Rozhazel do oddělku, nebo udělal směsny oddělek a za týden nasadil KM. Experimentalně jsem take po přemetení dvou včelstev použil jejich plodové plásty na vytvoření silného oddělku+ za dva dny zralý matečník, to se vylíhne dost včel(je-li teplo, rychle se lihnou včelky, ze začátku je nacvakany ul včelami, na těch plodových plástech se nechá jen malo včel). Ovšem tenhle oddělek jsem jen zajistil zasobami a pozoroval co se stane... ten sešup je tedy něco.... Těsně před totalním kolapsem jsem nasadil KM, stejně z nich ale byl chcípaček. Ono totiž i když se nasadi KM, tak je-li proces kolapsu již pořádně rozjetý, tak se s tim těžko něco udělá..

Příspěvek: #9

Tuhle metodu popisoval na kursech VMS i na lednovém Setkání uživatelů VMS dr. Klíma. Ověřoval ji už v minulosti a včelstva, která měla v teoretické rovině už prakticky neléčitelné napadení, se mu podařilo ozdravit tak, že dobře vyzimovala. Je tu ta otázka, co s tím plodem. Asi podle toho, do jaké míry je napadený, což se dá přibližně zjistit. Jo: tuším u toho ještě i měnil matku ... Vzniká tam zajímavý prostor bezplodého období,kdy lze efektivně aplikovat např. KM. Dají se tak dělat zajímavé věci, že?
Jiří

Příspěvek: #10

Otázkou zůstává, co s plodem. Pokud tento plod rozhážeš do ostatních včelstev včetně oddělků, asi jim "pomůžeš" v počtu roztočů. Navíc nejde jen o to, jak ozdravíš to které včelstvo ometením na mezistěny , ale o to, že ostatní obdarovaná včelstva získají další nepříbuzné roztoče. A ten získal to nejcennější co mohl. Nevím, jestli v globále je to ta správná cesta.
Je třeba se na to dívat z více úhlů pohledu.
iRP

Příspěvek: #11

Přemýšlel jsme o tom, hlavně po letošku/loňsku.
Třeba 1/3 metoda co navrhl Z.Klíka v MV. Prostě množit a množit a staré třeba likvidovat.
A taky "etický" problém co s plodem. Takže si chci vyzkoušet to s minimem včel narovnat do nástavků, třeba izolovaných a nechat vylíhnout - pak zkusit přeléčit a smetence.

Zkoušel někdo?

Příspěvek: #12

No oddělky(vpodstatě regulerní včelstva- je to cca v polovině prázdnin), co dostanou ty plodové plásty, dostanou i KM. Poslední roky spíš udělam to, že všechny sebrané plodové plásty nahazim do několika nastavku+ dno, za dva dny zralý matečník+ gabony. Další varianta je ta, že přidám oplozenou matku a za 14 dní KM. Letos chci zkusit variantu s pouzitim kyseliny mlécne v dobe, kdy už budou vcelky z plodových plástů vylíhnuté,ale nebude ještě zavíčkovaný plod nové matky.
Nakolik jsou VD ve včelstvech na jednom stanovišti nepříbuzní? A je to takový problem, když je stejně pozabijim org.kyselinami? Páření nepříbuzných roztočů je jistě problém, ve zvyšování jejich vitality, případně rezistence vůči syntetickým akaricidům. Tím, že upřednosťnuji org.kyseliny se vyhnu rezistenci. Pochopitelně vkládání těch plodových plástu, případně tvorba směsného oddělku musí být koordinovana s použitím chemie...
Je tu ještě jedna varianta, kterou sem před lety vyzkoušel. Dno+ tolik nastavku kolik je třeba, do nich sebrané plodové plásty(obsahují i larvičky a vajíčka). Po 9 ti dnech vylámat všechny matečníky a nalarvit , za 12 dní zužitkovat zralé matečníky.
Stav je takový, že všechny včelky jsou vylíhlé, nemají matku. Veškeré plásty se ometou-smetenec(dělá se večer, když ustává letová aktivita). V rojáku se zafumigují a po fumigaci se přidá oplozená matka-na 3 dny do sklepa. Smetenec se usadí na stejné místo, kde původně byl ten směsný oddělek.

Příspěvek: #13

Praktické rady z prvního příspěvku bych doplnil ještě o jednu důležitou. Pozor na zborcení plástů!
Aby se přemetení zdařilo bez této komplikace, je vhodné dodržet alespoň některé z těchto zásad:

• mezistěny použít co nejpevnější, nejlépe válcované¨
• drátkovat hustěji,raději do V nebo vodorovně
• mezistěnu připevnit k horní loučce
• do vystavění MS několikrát zkontrolovat
• uvědomit si, že čím vyšší rámek, tím je nebezpečí zborcení větší

Příspěvek: #14

Téma sice zní přemetení na mezistěny ale v souvislosti s aktuálně popisovanou situací bych je raději přemet na souše. Už tak si vytrpěly své a rozvoj bude o to rychlejší. Zastávám metodu buď nic, tedy linky vosku, nebo souše. Mezistěny jsem si zakázal.

Příspěvek: #15

No to je sice fakt, ze přemetením na souše jedou rychleji-loni sem to take udělal, ale to zasadní, alespoň z mého pohledu tam chybí... Odstranění(vyřazení) kontaminovaného díla(N.apis, akaricidy-rezidua).. Linky vosku+přemetení si říká vyloženě o problém..

Příspěvek: #16

Pavlu Holubovi:Toto je sice téma Přemetení na mezistěny, ale téma Přemetení na souše asi otvírat nebudeme.
Pokud včelstvu vezmete včechno a dáte mu jen mezistěny a krmení, uděláte z něj vlastně velký roj. Jeho aktivita je podobná aktivitě usazeného roje a i matka za pár dní klade víc, než kladla před zákrokem. Pokud před zavíčkováním nového plodu správně a včas poléčíte, půjde Vám s velkou pravděpodobností do zimy pěkné včelstvo.
Ještě k souším. I když přenos VD soušemi v praxi bude zanedbatelný, je dobré vědět, že roztoč je v létě schopen v souši přežít několik dní.

Příspěvek: #17

To, s kontaminovaným dílem tu stále koluje. Zajímalo by mne, zda to má reálný základ. Zda bylo prokazován rozdíl, zda dojde k relativnímu ozdravení včelstva přemeteného na mezistěny vůči včelstvu přemetenému na vlastní souše. Zdá se mi, že zastánci přemetání mají spíše dobrý pocit z nového díla, než jistotu ozdravení.

Příspěvek: #18

Na rezidua akaricidů ve vosku byla v zahraničí dělána mnoha testování s pozitivními výsledky. V CR nežijeme ve vakuu i zde časem dojde na kumulaci lipofilních akaricidu ve vosku. Jestli už tomu tak není...

Příspěvek: #19

Nevim čtu to, ale me srdce si to neziska z několika duvodu..

1. souše uskaldnit, ale s plodem aby to melo efekt vytavit, což zas je velka prace na vic, protože sluneční tavidlo by nestihalo (desitky plastu), nechat se to nemuže, protože to zahniva a muselo by se všechno fofrem, na což člověk musí být vybaven, pak protože to bude v letnim období a ne každý má uzavřený prostor, lze očekávat se 100% jistotou vysoké slideni a nálety včel.
2. sice je připravim o podstatnou část roztočů, ale zas přitomné včely včetně zimní generace pěkně proženu při výstavbě nového díla. Vlastně je sedřu z kůže
3. ekonomicky ... (90x25 = 2250 včelstvo plus práce a energie)

víte z jedné strany koukáme jak holkám neublížit, ale z druhé strany jim občas pěkně zatápíme, bral bych to v případě nějaké nemoci, ale jen tak....
Vim že to funguje a někdo to dělá když další sezonu potřebuje velké množství souší, ale tim odpadá bod A a tim padem to na VD nema efekt...

Příspěvek: #20

(22.01.2012 0:30)Tomáš Blecha napsal(a):  Na rezidua akaricidů ve vosku byla v zahraničí dělána mnoha testování s pozitivními výsledky. V CR nežijeme ve vakuu i zde časem dojde na kumulaci lipofilních akaricidu ve vosku. Jestli už tomu tak není...

No, vyprávějí se i legendární už historky, jak u německých kolegů padali roztoči už jen po vložení mezistěn ...
Jiří