Přemetení včel na mezistěny
metoda je známa také pod názvy finské, nebo norské zimování
Volně žijící včelstva zastaví stavbu díla obvykle v období kolem letního slunovratu. Často se stane, že včelař nemá dostatek kvalitních plástů pro včelstva. Buď proto, že rozšiřuje počet včelstev, nebo je mnoho plástů poškozených, příliš tmavých s množstvím choroboplodných zárodků.
V období počátku srpna je vhodná doba pro to, jak donutit včely k postavení překvapivého množství kvalitních plástů. V úlu už je množství včel bez práce. A do podzimu se ještě najde dostatek možností na donesení potřebného pylu i výchovu početného množství zdravých přezimujících včel.
Princip přemetení je jednoduchý
Původní úl dáme stranou a na jeho místo postavíme nový, nebo jiný dezinfikovaný prázdný úl. Ze starého úlu vyjmeme jeden plást s alespoň několika buňkami otevřeného plodu (nejlépe pokud je na něm i matka), vložíme do středu prázdného nástavku a zbytek prostoru úlu vystrojíme mezistěnami.
Pokud původní včelstvo obsedalo 3 nástavky, vystrojíme mezistěnami pouze dva, tedy asi o třetinu méně plástové plochy, než obsedalo včelstvo na starých rámcích. Pak ze všech plástů původního úlu ometáme včely a pomocí náběhu, nebo smyku je necháme vběhnout do nového úlu k matce. Původní úl odstraníme mimo dosah včel, ometené plásty s plodem vložíme do jiných včelstev nejlépe nad mřížku (s výhodou do těch, které potřebujeme posílit, nebo připravit pro přemetení v následující etapě).
Včelstvo smetené na mezistěny (a jediný plást s plodem a matkou) musíme ihned začít intenzivně krmit. Nejlépe v podvečer, vychladlým sirupem (3:2, nebo 1:1). Pro prevenci loupeže je nejlepší nechat sirup vychladnout na teplotu venkovního vzduchu.
Včelstvo se asi půl hodiny konsoliduje, pak teprve začne sirup odebírat a nejpozději přes noc už začne intenzivně stavět nové dílo. Matka obvykle stihne ukořistit několik čerstvě postavených buněk, kam položí vajíčka, takže druhý, nejpozději třetí den je možno odebrat původní starý plást a nahradit ho mezistěnou. Matku přeneseme na rozestavěnou mezistěnu s prvními vajíčky, včely z tohoto plástu opatrně smeteme do úlu a plást přidáme jinému včelstvu. Pokud původní plást neodstraníme, včely využijí každou i nedostavěnou buňku pro uložení krmiva a matka, která váhavě opouští atraktivnější starší plást, nemá kam klást.
Pokud plást odebereme včas, tak matka možnost výběru nemá a už si to zařídí, aby ji včely nechávaly nově postavené buňky ke kladení v dostatečném množství a na správném místě. To je pro spolehlivost metody stejně podstatné, jako intenzivní krmení bez přerušení. Aby plásty byly postaveny dokonale, je potřeba nejpozději po týdnu přeložit krajní plásty blíž ke středu, nebo vzájemně prohodit spodní a horní nástavek, aby byly všechny mezistěny postaveny pěkně po celé plástové ploše.
Všechen dodaný cukr se nespotřebuje na stavbu plástů, podstatná část ho v nově postavených plástech zůstane jako zásoby. Mohutný a trvalý přísun krmení a potřeba je někam uložit jsou hnacími momenty včelstva pro stavbu.
Množství postaveného díla
Množství postaveného díla závisí jen na věkovém a početním stavu přemeteného včelstva, množství zpracovaných glycidů a počtu dní, po které je podáváme. Se snůškou z přírodních zdrojů obvykle v této době nemůžeme spolehlivě počítat. Stavba obvykle probíhá bez problémů a tak zbývá jediná podmínka – dostatečné možnosti sběru a úložného prostoru pro pyl. To však už záleží na odhadu včelaře, zda následující počasí a stanoviště sběr pylu umožní. V počátcích mého pokusničení s touto metodou jsem měl vždy obavy, že včelstvo se tímto nepřirozeným donucením ke stavbě a sháněním pylu nepřiměřeně oslabí. Po několika letech zkušeností jsem však dospěl k názoru, že metoda je sice poměrně pracná a zvyšuje náklady na včelstvo, ale výsledný efekt je v období pozdního léta jinými způsoby nedosažitelný. Nejlepších výsledků dosahuji, pokud jsou včelstvu dodávány zásoby po dobu dvou generací (cca dva měsíce). Pak jde včelstvo do zimy velmi silné a s nadbytkem zásob.
Tento postup lze např. jednorázově provést u poloviny počtu včelstev na jednom stanovišti. Za cca týden až 10 dní by bylo možno provést totéž s druhou polovinou včelstev. Pak můžeme vrátit zpět původní plásty s plodem a doplníme nástavek původními plásty se zásobami, nebo zaplodovanými plásty z druhé poloviny přemetených včelstev. Tak budou všechna včelstva v dostatečné síle i výbavě (pylové i glycidové zásoby) pro úspěšné přezimování a navíc jsme získali slušnou zásobu rezervních plástů. Ty můžeme využít při nedostatku plástů pro rozšíření oddělků tak, abychom i do pozdních oddělků dodali dostatek zásob na zimu a oddělky se jejich zpracováním neoslabily.
Pokud přemetení včelstva na mezistěny děláme z důvodů ozdravení včelstev (např. od nosemózy, nebo i zvápenatění včelího plodu), můžeme zásah provést u celé včelnice najednou a všechny plásty i s plodem likvidujeme vytavením. Počet mezistěn počátečního stavu by měl být menší než poloviční z počtu původních plástů.
Několik praktických rad
Přesto, že popis je pro nástavkové úly, mám k dispozici pouze fotografie smetení včelstva do Čejkova úlu. Ale princip je stejný pro všechny úly. Pro ilustraci přiložené obrázky dokládají použitelnost metody smetení včelstva na mezistěny při potřebě převodu včelstva na jinou rámkovou míru se současným ozdravěním včelstva:
Slabé včelstvo (stižené v průběhu sezony několika devastujícími příhodami) obsedalo pouze 17 plástů 39x24. V neděli 3. srpna jsem je smetl na 7 mezistěn rámkové míry 42x33 a nasadil sklenice se sirupem s 8 kg cukru.
Obr. 1 je z 5. srpna podvečer, kdy jsem místo vyprázdněných sklenic dal další dvě sklenice s krmením. Z obrázku je patrné, že včelstvo začalo stavbu i v dolních partiích posledního rámku. Na plástu je patrné, že použité mezistěny nevyplňují zcela plochu rámku – jiné jsem tehdy neměl k dispozici. Přesto je včely při dostatečném přísunu krmení dostaví. Pro včely je výhodnější, aby mezistěny odpovídaly rámkové míře. Systém Čejkova úlu umožňuje při tak příznivém vývoji situace přidat další mezistěnu.
V sobotu 9. srpna jsem včelstvo rozebral a odhalil závadu – mezistěna se vahou včel přetrhla a zhroutila. Nahradil jsem ji jinou mezistěnou a doplnil krmení o další 1 kg cukru. Uvedené množství postačovalo jako doplněk právě probíhající snůšky z luk.
V roce 2009 jsem smetl včelstvo na 21 mezistěn Optimalu. Do třetího nástavku jsem vložil silnější igelitovou fólii a na ní vyklopil vědro mače.
U zadní stěny třetího nástavku jsem vytvořil pomocí kousků louček a proužku sololitu hráz, která tvoří průlez pro včely. Průlez je přes celou šířku nástavku.
Včelstvo má neomezenou možnost vyslat pro odběr krmiva optimální počet včel (až cca 3600 současně v nástavku Optimal).
Graf dává názornou představu o souvislosti odběru krmení a stavby plástů.
V roce 2008 jedno z přemetených včelstev postavilo od začátku července do konce srpna 66 plástů Optimalu, při spotřebě 90 kg cukru. Včelstvu bylo do zimy ponecháno jen cca 22 kg zásob (a všechny zásoby pylové). Ostatní zásobní plásty byly využity jako dobře zpracované zimní zásoby pro několik dalších včelstev, nebo jako krmná komora.
Pokud nenecháme přemetené včelstvo pracovat celou dobu dvou měsíců, zazimované včelstvo bude slabé s množstvím zimních mrtvolek a nedostatkem dobře živených dlouhověkých včel.
Původní článek byl sepsán pro Včelařské noviny v srpnu 2003.
To, že se v něm zmiňuji o Čejkově úlu, rozhodně neznamená, že tento úl propaguji. Naopak. Mám s ním dostatek zkušeností, abych všem zájemcům sdělil, že úl je velmi nepraktický a rozhodně nesplnil má původní očekávání.
Autor:
Ing. Josef Kala
pepa.kala@volny.cz