Příspěvek: #1

(29.11.2016 21:56)kurik napsal(a):  ... Dokonce na posledním podzimním semináři měl Broňek přednášku, kde mimo jiné upozorňoval na to, že včelařením snižujeme přirozenou diverzitu hmyzu opylovačů v krajině a tedy přírodě nemusíme včelařením až tak pomáhat, jak si mnohdy včelaři myslí.

Tato slova mě inspirovala založit toto téma.
Téma k zamyšlení o příčinách převčelení, o následcích převčelení z pohledu ostatního hmyzu, který se též živí pylem a některém.
Je to téma o hledání rovnováhy a důsledcích nerovnováhy a jak misky vah vychylují dotace do včelařství.

Pokud by se k tomuto tématu měla doplnit anketa - jaké otazky navrhujete?
Moje návrhy :

1. ČR je převčelena
2. ČR není převčelena
3. Převčelení způsobuje úbytek ostatních opylovačů
4. Převčelení neohrožuje ostatní opylovače
5. Dotace by se měly omezit kvůli převčelení
6. Dotace by měly být zachovány plošné i v převčelených oblastech
   

Povoleno více možnosti, anketa veřejná tedy se jmény

Příspěvek: #2

No nevím. Ta otázka vlivu převčelení a jeho význam na ostatní opylovače a hmyz je dosti diskutabilní. Ono totiž je třeba si říci co je eventuální příčinou toho převčelení. To totiž vůbec nemusí být jakýsi počet včelstev na km2, ale aktivní přístup člověka. Pokud bychom na nějakém místě konstatovali převčelení a zaroveň pohledem zjistili, že v okolí je dostatek zelených ploch, jenže tyto plochy jsou extremně sečeny, tak zjistíme, že převčelení není způsobeno počtem vcelstev, ale přímým vlivem člověka. Pokud bychom tyto zelené plochy nechali vyrůst a vyvést, tak by bylo pro hmyz nejen dostatek potravy, ale hmyz by měl i dostatek životního prostoru pro svůj vývoj. Z tohoto pohledu si potom musíme položit otázku, zda za převčelení některých míst mohou včelaři a jimi chovaný počet vcelstev a nebo společnost, která aktivně likviduje jinak dostatečnou pastvu.

Příspěvek: #3

To jsme ale zpět u dotací. Tentokrát ovšem ne do včelařství, ale do udržování travního porostu. Závěr je stále - nějak je předotováno.

Příspěvek: #4

myslím, že se začíná objevovat přirozená selekce přírody málo pastvy lokální úhyny.
naše nynější opatření:
včelař dokrmuje i během sezony ekonomické důvody
větší dávkování tvrdé chemie a kyselin
objevila se hniloba
nárůst moru

Možné ekonomické opatření na snížení zavčelení jasně dána dotace na hektar pro včely, která bude každoročně následně vydělená počtem umístěných včelstev v daném hektaru a vyplacená včelaři.

Příspěvek: #5

Milane ,zajímavý názor.
Ale těžko proveditelný.
Nemyslím tím ,že by to nešlo technicky provézt.To je otázka jen softvéru.
Zde je jen těch - kolik že procent včelařů zastupují?Nebylo by na členské,desátky......
Myšlenka to dobrá a zdá se ,že by byla i spravedlivá.
Pouze k tomu otázka - jak bys řešil kočující včelaře?
To víš,český človíček si najde vždy cestičku jak se ke korýtku dostati. F.V.

Příspěvek: #6

Je nutno najít rovnováhu.
Chápu, že je potřeba nějak udržovat travní porosty, řídit zavčelení ale také chránit přirozené obyvatele našich luk a lesů.
Pokud dotace (sekání, zelená nafta, včelařství) začnou fungovat tak, že se začne díky nim začne projevovat nedostatek pastvy pro ostatní hmyz a tím jeho vymírání, tak nastává kaskáda v potravním řetězci a nepřímo se likviduje i chráněné zpěvné ptactvo co se živí hmyzem nebo semeny z luk co jsou sekány.
MZe resp. MZP by měli v tomto ohledu spolupracovat, aby dotacemi do jednoho nevyvolávaly nutnost nápravy v druhém.
MZe by mělo zvážit, zda svým přičiněním není masový vrah chráněných živočichů z hmyzí a ptačí říše a ve prospěch přírody omezit dotace na nezbytnou míru a tím nejen ušetřit, ale i prospět přírodě a také zdraví včel.
Je třeba opustit metodu, kdy na jedné straně dotacemi zlikvidujeme včelám a hmyzu pastvu a navíc podpoříme za(pře)včelení a na druhé straně nařídíme dotace do více chémie do nevhodně živených včel a na MZP dotace na ochranu přírody a ochranu volně žijícího ptactva a jiných chráněných živočichů. Navíc pak nařídí likvidaci "invazních" nektarodárných rostlin aby dorazila ještě to co díky tomu přežívá.
Chápu, že jsou nutné podklady pro správné rozhodnutí - je potřeba nějak studie dopadů dotací a studie těch závislostí v přírodě (rostlinstvo - nektar - hmyz - ptactvo).

Příspěvek: #7

Franto osobně vidím řešení, že dotace na opylení by měla být jen pro kočující včelaře (ty s tím mají náklady a na zelenou naftu asi nedosáhnou) a navíc by se mělo dle směrnic vydaných EU dopředu dát žádost o dotaci = nahlásit někdy v dubnu, kolik si kdo naplánuje včelstev ke kočování GPS kam - toto by se pak mělo kontrolovat - třeba satelitem stejně jako sečení trav. Vyplatit pak po sezóně.
Dotace do hobby - jsou nesmysl. Leda že by se zavedla v rámci prevence proti kriminalitě dotace na chov domácích (hlídacích) psů, v rámci zlepšení psychické nálady obyvatelstva (a tedy zdraví obyvatelstva) pak i pro chov ostatních mazlíčků - papoušků, kočiček, akvarijních rybiček ... obecně prospěšnou činnost jakožto hobby pets vykonávají stejně jako těch 5 hobby včelstev co opylovává a vlastně jsou dotovány již tím, že se na prodej ze dvora pro těch 5 včelstev neplatí daně.

Příspěvek: #8

Že by se konečně neco pohlo v sirsich souvislostech,protože za spoustu problému(tím nechci rikat ze za vse) nejen ve vcelarstvi ale potazmo v zemedelstvi a jinde mohou dotace ktere jsou casto staveny proti sobe u ruznych subjektu čerpaní...

Příspěvek: #9

Problém je, že za včelu medonosnou tu lobuje 50 tisíc včelařů a o ostatních opylovatelích v podstatě nikdo nic neví. Zkuste se zasloužilých včelařů a různých funkcionářů zeptat na čmeláky a včelky samotářky. Schválně kolik z nich pozná alespoň čmeláka zemního, skalního a rolního, popř. kolik z nich rozezná pískorypku od hedvábnice, popř. řekne jaká je nejmenši a největší včela v ČR? A když se snažíme např. v rámci Pražských setkávání informace včelařům přinést, tak na přednášky, které přednáší kapacita v oboru pan Jakub Straka (a paní Kříženecká) přijde spíše široká veřejnost a včelařů samotných je na nich jak šafránu. Zde bych chěl poděkovat každému, za jakoukoliv snahu, např. díky dlouholetému úsilí Ing. Kříženecké a její kritice nesmyslného sečení v termínech určených od stolu, Praha konečně začala sekat travnaté plochy šachovnicovitě, tedy kvetouci louka nezmizí přes noc.
To že je AM hlavní konkurent ostatních opylovatelů říká i Ing. Titěra z Dolu, který sám přiznává, že z odvčelených území se stává ráj pro včely samotářky a čmeláky, kteří AM do 2-3 let plně nahradí.
Tedy za mě, ČR převčelena je, zvýšená populace AM ohrožuje ostatní opylovatele a dotace by se měly směrovat nikoliv do kapes včelařů, ale do rozšíření včelí pastvy, z čehož bude sekundárně profitovat i ta naše AM.

Příspěvek: #10

Prosím, nešlo by upravit název vlákna tak, aby tam byl správný termín opylovatelé? Pokud ano, klidně tento příspěvek pak vymažte. Nesprávný termín je i v řadě příspěvků.
S díky
Jiří

Příspěvek: #11

Zná někdo výsledky nějakého seriozního průzkumu, ze kterého by vyplynulo, kolik včelstev by bylo optimálních pro potřeby ČR?

Příspěvek: #12

Kdo že si to jen dal ten proslulý závazek, že v ČR je třeba mít 700.000 včelstev? Už tam skoro budem ... Závěry sjezdu splníme!
Jiří

Příspěvek: #13

(30.11.2016 13:20)Jiří Matl napsal(a):  Prosím, nešlo by upravit název vlákna tak, aby tam byl správný termín opylovatelé? Pokud ano, klidně tento příspěvek pak vymažte. Nesprávný termín je i v řadě příspěvků.
S díky
Jiří

Upraveno.

Příspěvek: #14

Vladimíre výpočet "optimálního" zavčelení je složitější, jinak to vidí Peroutka (ten by chtěl 700 tisíc včelstev), jinak ostatní.
Něco napoví statistiky, jak jsou na tom naši sousedé:
http://www.vcelynastrese.cz/statistika/
Dále se Ivan Černý zamýšlel nad tím, kolik včelstev zde bylo, ještě v dobách, než zde byli včelaři (přednášel to v SOU Blatná, zksuím ho poprosit zdali by nedal výcuc té přednášky sem).

Příspěvek: #15

Obdobně to uvádí včelky.cz ve článku
http://www.vcelky.cz/clanky/2016-hustota...ubliky.htm

Citace: našim sousedům či jiným státům s obdobnými geografickými podmínkami stačí většinou zlomek "našeho" průměrného počtu včelstev na kilometr čtvereční:
Německu 29 %, Polsku 55 %. Rakousku 67 %, Slovensku 76%.
Nizozemsku 29 %, Belgii 55 %, Francii 38 %, Dánsku 59 %.

Příspěvek: #16

(30.11.2016 13:29)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Zná někdo výsledky nějakého seriozního průzkumu, ze kterého by vyplynulo, kolik včelstev by bylo optimálních pro potřeby ČR?

Přečtěte si https://www.ars.usda.gov/ARSUserFiles/20...ndbook.pdf

Prostudujte si jejích 849 stran zaplacených USDA, vemte si k tomu situační a výhledové zprávy v ČR pěstovaných plodin, vynásobte a budete za hvězdu. Pokud je mi známo, tak v ČR nikdo tak obsáhlou studii nedělal.

Příspěvek: #17

Až na Peroutku, ten ale neuvádí zdroje ...
Jiří

Příspěvek: #18

(30.11.2016 13:29)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Zná někdo výsledky nějakého seriozního průzkumu, ze kterého by vyplynulo, kolik včelstev by bylo optimálních pro potřeby ČR?

Takový průzkumy by stejně neměly ze svojí podstaty žádný vobjektivní zakotvení. Průzkum vod jednoho subjektu bude mít jinej vejsledek než vod druhejho. Koho by ovšem stále zajímalo číslo, tak ať se koukne na statistiky, například minulej byl za tehdejších podmínek optimální počet včelstev v ČR ten, kterej v tom roce v ČR byl. Třeba matematici už na tyhle chiméry nevěří, voni prostě zadaj podmínky a sledujou na mašinkách z dálky chaos japa se pěkně formuje. Takže sledovat optimum lze celkem dobře zpětně. Pro mě osobně by bylo zajímavý sledovat zpětně optimální stavy včelstev po narovnání podmínek pro včelaření. Ale o tom si můžu nechat leda tak zdát...

Příspěvek: #19

V pondělí jsme měli s gangem sraz ohledně D1 apod. Je nás kolem dvaceti. Polovina našich členů je starší 65ti let, čtvrtina v šedesátce. Čtvrtina kolem 40ti. Pod věk 30 asi nikoho nemáme. Zní to tvrdě, ale i z tohoto důvodu se v blízké době převčelení začne značně proměňovat. Minimálně v doletu mých včel.

Příspěvek: #20

Myslím že se mýlíš. Pořád bude platit "Polovina našich členů je starší 65ti let, čtvrtina v šedesátce. Čtvrtina kolem 40ti." což je dáno věkem, kdy se z člověka stává včelař, který přebírá starosti o včely po těch co ze včelařiny odcházejí. Změna bude možná jen v pohledu na tu včelařinu a schopnosti si obstarávat informace a léčivo. Počty včelstev se, ale také výrazně měnit nebudou. I když možná - až módní vlna opadne nebo příjem klesne a náklady se zvýší.