Příspěvek: #21

zdar. jestli se můžu taky připojit se svými skušenostmi a řekl bych, že jich mám dost.
ohledně té teploty, já to dělám tak, že mám spešl místnost za tímto účelem, kde mám i radiátor od ústředního topení, bečky postavím k radiátoru, všechno kompletně obalím ,,,peřinama,,, které jsem si dovezl za tímto účelem, aby jsem nepřicházel o teplo, drží si to teplotu tak kolem těch 20 stupňů a kvas jede jak pila, stabilně,
jinak, na rozkvašení používám pekařské droždí, koupím 20 deka, rozmělním v teplé vodě, naleju do bečky s trochou cukerného roztoku a nechám rozmnožit kvasinky, potom už můžu nasypat kvas, někde jsem četl, že kvasnice mají těžší buňku a při pálení, se nedostane do hotového výrobku, nikdy se mi nestalo, že by byla gořalka cítit kvasnicí. Třeba třešně jsou dost citlivý na zplesnivění, takže tohle s tím droždím na třešně dělám vždy, jak už je rozjetý kvašení, tak i konzervuje a nic neplesniví.
jednou jsem pil gořalku, v které byla plíseň cítit dost, dávám na to bacha.

Příspěvek: #22

(21.03.2011 23:32)Josef Křapka napsal(a):  Ještě si dovlím upozornit na umělé stárnutí pálenky ultrazvukem. Urobí z dojčice osmnáctiletů děvčicu. Prý. Já to nezkoušel. Ale v nabídce jsou ultrazvukové vyvíječe pro tyto účely. Tak na zdraví. A pozor na játra při ohýbání . Aby se nezlomily.

Některé pálírny tuto službu přímo nabizejí. Tam kam jezdím já bohužel né.

---

Po bouřlivém kvašení to chce teď, když to už jen jak ty říkáš pobublává, doplnit nádoby co nejvíce po okraj a omezit přístup vzduchu. Ale to znáš z kvašení medoviny.

Příspěvek: #23

Příspěvek: #24

Ta delší trubka (poslední video) zabraňuje přepěnění kvasu do chladiče a zároveň funguje jako deflegmátor - snížením teploty par kondenzují složky s vyšším bodem varu (vodní pára) a proto jsou páry vystupující z deflegmátoru bohatší na líh, který má nižší bod varu a zcela zkondenzuje až v chladiči. Tato technologie se nazývá destilace, ale doma bych se do něčeho takového bez potřebných znalostí raději nepouštěl. Minimálně lihoměr je potřeba k oddělení metanolu od etanolu a když se to neudělá správně, je slepecká hůl jistá . Raději bych to svěřil někomu, kdo s tím má zkušenost, nebo pěstitelské pálenici, kde ale budeš platit daň z vypáleného lihu . Záleží také na množství, v pálenici obvykle kolem 100l a víc, nebo to přidat např. ke kvasu z jablek (švestky bych tím "nekazil" ).

PS: ethanol pouze v chemii, v běžném projevu píšeme etanol .

Příspěvek: #25

Petře, že ty děláš ve státní správě
Tím metanolem se často straší, ale destilací vína nebo medoviny nemůže methanol vzniknout.
Vypůjčím si citaci: Při destilaci je nutné mít na paměti hlavně jednu věc - velkou výslednou koncentraci metanolu, alkoholu podobajícího se etanolu nejen vzhledem a vůní, ale mimo jiné i chutí (údajně chutná dokonce ještě lépe). Ovšem pouze v případě, že destilovaná směs obsahuje dřevité zbytky - pecky, stonky a podobně. Metanol totiž vzniká tzv. suchou destilací dřeva(dříve se tak i průmyslově vyráběl). Při destilaci zkvašeného moštu bez obsahu pevných částí metanol nevzniká.
Že podobná výroba doma je nazákonná snad ani nemusím dodávat ...

Příspěvek: #26

Díky za vysvětlení.
Ještě bych se zeptal proč jsou před samotným chladičem ještě ty dvě další baňky.Zachytávají ty snad nějak ten metanol nebo něco jiného?
Ta nežádoucí kapalina se z nich pak asi spodem vypustí a je to.
Na co to tedy je?

Příspěvek: #27

Ty baňky jsou v podstatě také deflegmátor, nad tou první je menší chladič, kde zase zkondenzuje část složek s vyšším bodem varu, v té další opět, a z posledního chladiče už teče finální destilát. V principu je to vlastně rektifikační destilace, kdy se získá hotový destilát jednou destilací. Pokud není na kotli rektifikační kolona ale jen přilba (tady ta nerez trubka) a chladič, získá se první destilací tzv. lutr (kolem 25 -30% lihu) a ten se musí podruhé opět předestilovat, čímž se zesílí a vyčistí. To nahrazují na tom videu ty baňky.
Taková jednoduchá destilační kolona, dokonce bez přilby, je na třetím videu: kotel ze sudu, páry vedené do chladiče z měděné trubky v kbelíku s vodou. Takže nutnost dvojí destilace.
Snad jsem to napsal trochu srozumitelně, ono je to celé tak trochu alchymie a každý si hájí svůj způsob destilace, typ destilační kolony, použití katalyzátoru ... je to jako ve včelařství s rámkovou mírou .

Příspěvek: #28

Páleničáři by z vás měli "radost". Ty dvě baňky tzv. "epruvety" slouží k průběžnému měření hustoty, tedy lihovitosti. Plavou v nich lihoměry. Páleničář podle nich vidí kdy proces pálení ze surovinového kotle začíná a kdy končí a zároveň je i vidět jakou barvu má protékající kapalina. Jinak, na vyobrazeném zařízení se mi nelíbí, že nemá míchadlo aby se surovina nepřipalovala. V takovém případě se to řeší ohřevem ve vodní lázni. Zde ovšem žádná vodní lázeň není a plamen ohřívá surovinu (kvas) v KEGU přímo. Zde se nevyhnete přiboudlinám, které dokáží dokonale zkazit chuť výsledného produktu i do budoucna. Připálený kotel je pak vhodným materiálem pro sběrny kovů (kovošroty). Pro případy, že byste někdo chtěli toto boholibou u nás však trestnou činnost z touhy po vědění studovat , doporučuji navštívit nějakou větší knihovnu a vyhledat o tématu literaturu. Jinak, ovocný kvas z vlastní produkce ovoce (nikoli nakoupeného nebo ukradeného a jedná se skutečně o ovoce bez příměsí cukru nebo medu) vám vypálí některá z pěstitelských pálenic v okolí vašeho bydliště za sníženou sazbu daně do 30-ti litrů 100% alkoholu. Podmínky vám sdělí každý páleničář. Nemáte-li zkušenosti a znalosti našich předků, koledujete si o výbuch zařízení, požár, nebo odměnu za kriminalizovanou činnost. Ono takové pálení vydává i nezaměnitelné pachy a takový soused bývá ukecaný a někdo to jistě donese celníkům. Ti vám to vaše zařízení pak přijdou "obdivovat" a pak vám také "vypálí" patřičnou taxu.
Jinak, existují státy, kde je tato činnost mlčky trpěna. V našich krajích je však od dob Marie Terezie výroba alkoholu střežena a jsou do pálenic zavedena měřidla alkoholu (ZERA), v současnosti i elektronocká. Tak hezké sny a příjemné studium této zajímavé problematiky prostředků pro tvrdnutí jater a poškození ledvin. Na zdraví.....
JK

Příspěvek: #29

Josefe, ať se dívám jak se dívám, tak na tom posledním videu v těch baňkách žádný lihoměr nevidím a domnívám se, že jde skutečně o deflegmátory k vyčištění a zesílení destilátu. Samozřejmě ve správné destilační koloně by tento lihoměr měl být vložen, právě pro včasné oddělení úkapu a dokapu. Jinak souhlasím se vším, co jsi napsal ohledně rizik která plynou z domácího pálení - nedoporučuji.

Příspěvek: #30

Máš pravdu Petře, vyčistil jsem optiku a také žádný lihoměr nevidím. Spíše jej ten domácí páleničář nepoužívá a celá kolona je slátána co se sehnalo a dům dal. Taktéž Polský výrobce je praktik CDDOS (co dům dal a ostatní sehnáno). Nad tím je něco, co se používalo za sociááálizmu běžně u nás i s tím plastovým kýblem. Zato ty horní snímky ukazují jiné možnosti "domácích kutilů". To již svrbí dlaně i jazyk.
JK

Příspěvek: #31

Ta trubka je samozřejmě deflegmátor. Není prázdná - je vyplněna pravděpodobně nerezovými drátěnkami nebo skleněnými kuličkami - účelem je zvýšit plochu. Je pravda, že použitím deflegmátoru dojde k lepšímu oddělení jednotlivých složek destilátu, úkapu, a dokapu.. Když to umíš, vyteče ti z toho skoro čistý vysoko koncentrovaný alkohol bez zápachu. A to je účel. V Polsku se totiž zhusta pálí kořalka z cukru. Pil jsem - 90 % jak by vyšil - opravdové raketové palivo. Byl tam takový zvláštní ovocný ocas, pak se výrobce přiznal, že to je staré bonbóny, které přihodil do zákvasu Ale pro výrobu ovocných destilátů, kde je účelem zachovat vůni ovoce, je podle mě vhodnější použití klasického dvoukotlového systému. Rizika domácího pálení není radno podceňovat, ale myslím, že se zbytečně démonizuji - při zachování určitých jednoduchých pravidel destilát závadný nebude. Pak už závisí jen na umění domácího kořalečníka. To jsme se od té medoviny dostali hezky daleko...

Příspěvek: #32

Ano je to tak.
Při zadání slova deflegmátor jsem našel tohle potvrzující čtení.
Je tam toho spousta takže mám potřebné informace k napojení mého žíznivého,zvědavého brouka "palírníka" v halvě.
Zde-http://deslik.blogspot.com/2010/01/reakcni-clen.html

Příspěvek: #33

Venku se ochladilo, švestičky putovaly do tepla. A jak jim to pěkně bublá

Příspěvek: #34

(18.03.2011 20:20)Míra.P napsal(a):  Zdravím kolegové.
Můj dotaz se až tak konkrétně medoviny netýká.Posbíral jsem v rodině staré švestkové,mirabelkové,hruškové a další kompoty a rád bych je naložil na kořalku.Tedy se vás ptám co tam mám dát aby to chytlo kvas a dobře to vykvasilo.
Jeden člověk mi radil jen kus kůrky z chleba.Já bych byl docela pro přidat do těch 50lt kompotů třeba 2lt rozkvašené medoviny která jede 14 dní a skoro vaří.
Co vy na to? Mám tam přidat tu medovinu a nebo jak to jinak udělat?

někdy stačí obyčejné vinné kvasinky ty to rozdováděj dostatečně

Příspěvek: #35

Míra, v mojej mladšej kariére som často pripravoval zákvas s vyradeného kompótu. Naše kompóty boli sladšie, preto som ich riedil vodou. aby v kvase bol pomer cukru ku vode 1:4 od 23 do 25 %. Kvasenie som podporil pekárenskými droždím (na 10 až 20 litrov kvasu 42 gramov droždí), ktoré so s cukrom a teplou vodou pripravil osobitne, nechal nakysnúť a vliať do kvasu. Kvas "pracoval" tak dlho kým som na jazyku cítil sladkosť. Kvas v tomto čase musí byť v teple.

Vykvasený kvas preženieme cez destilačný prístroj precedením obsahu cez sito, pretože ak prístroj nedáva možnosť miešania, kvas prihodí, preto by mal byť kvas prostý rôznych ťažších prímesí. Aj takýto destilát by sa mal prehnať destilátorom aj druhý krát, i keď niekedy bol čistý a nemuseli sme to robiť.

Deflegmátor okrem metylalkoholu (už pri 92°C) zachytí i kyseliny, takže pri pomalej destilácii je etanol po vyzretí čistý. Anton

Příspěvek: #36

Tak už to mám hotové a z toho kvasu 100l je nakonec 13l pěkně voňavé kořalky 52%.
Z mojí strany max.spokojenost.
Nakonec jsem použil Schimanského kvasinky pro jistotu.

Ještě doplním že se to pálilo dvakrát a v dvou plášťovém kotli.Nakládal jsem to někdy v březnu a až teď vlastně je to hotové.
To že hodně sladký roztok špatně prokvasí o tom už jsem se přesvědčil.Takže optimum jak říkáte je asi 25% cukernatosti a nebo-li 25 na moštoměru.
Ten deflegmátor mě zajímá čím dál víc.
Mohl by jste mi někdo popsat co přesně se v něm a z jakého důvodu děje?

Příspěvek: #37

Já si schovávám v PETce kal z prvního stáčení medoviny a příští rok ho použiju pro rozkvašení ovoce. Naleju to na ovoce ihned, než se namnoží jiné kvasinky. Používám také Shimaskiho kvasinky a ty údajně mají velký killer faktor - potalčují jiné kvasinky při kvašení. Fakt je, že mi medovina nikdy nezoctovatěla, přestože je i velmi dlouho načnutá v láhvi.

Příspěvek: #38

Teď jsem udělal při kvašení medoviny technologickou chybu a výsledek je sice alkoholický a sladký, ale je taky docela hodně cítit po kvasnicích. Není toho moc, asi 5 litrů, uvažuju že bych to dal do kvasu. Jablkům to uškodit snad nemůže. Pálím 19.11. Se švestkami jdu až 10.12.

Já bych se v případě, že bych chtěl v domácím zátiší vyrábět chutnou a levnou kořalku z ovoce, moc do deflegmátoru nehrnul. Deflegmátor umožňuje při správné obsluze velice dobré oddělení jednotlivých složek destilátu bez nutnosti dvojité či trojité destilace, ale to není v případě výroby slivovice či calvadosu úplně vhodné - zbavíš se totiž i vítané a žádoucí vůně a chuti. Jo pokud by jsi chtěl pálit z cukru, brambor či obilí, pak ano, protože cílem je čistý produkt. Kdo bych chtěl z kořalky čuchat shnilé brambory... Pokud bych si nechával dělat pálenici, větší pozornost bych věnoval tvaru a rozměrům kotle - je třeba mít spíše širší dno kvůli rovnoměrnému ohřevu, ne to hnát do výšky -, dvouplášťovému provedení, rovněž kvůli rovnoměrnému ohřevu, a pořádnému míchadlu. Připálenina ti zničí produkt jedna dvě, a čištění kotle se může ukázat jako tuhý oříšek. Ohřev plynem, průmyslovým hořákem, kvůli snadné regulaci. Se zbytkem si už člověk může hrát, ale kotel už snadno nepředěláš.

Příspěvek: #39

(19.03.2011 16:19)architekt odpadu napsal(a):  Já jsem pro kvasinky, obyčejné kvasnice prý někdy bývají cítit z finálního výrobku. A to by bylo škoda.

přesně tak dokáží zkazit celou snahu

Příspěvek: #40

(02.11.2011 17:39)Míra.P napsal(a):  Tak už to mám hotové a z toho kvasu 100l je nakonec 13l pěkně voňavé kořalky 52%.
Z mojí strany max.spokojenost.
Nakonec jsem použil Schimanského kvasinky pro jistotu.

Ještě doplním že se to pálilo dvakrát a v dvou plášťovém kotli.Nakládal jsem to někdy v březnu a až teď vlastně je to hotové.
To že hodně sladký roztok špatně prokvasí o tom už jsem se přesvědčil.Takže optimum jak říkáte je asi 25% cukernatosti a nebo-li 25 na moštoměru.
Ten deflegmátor mě zajímá čím dál víc.
Mohl by jste mi někdo popsat co přesně se v něm a z jakého důvodu děje?

Míro, zadej do vyhledávače heslo deflegmátor a dostane se Ti uspokojivé odpovědi.
JK