Příspěvek: #121

Prý se dříve lidé dožívali až 900 let. Ale byli pak velice mnozí moudří a to se nelíbilo "Hospodinovi" a tak nám to rapidně zkrátil.

Příspěvek: #122

(09.12.2021 22:38)vcelky.cz napsal(a):  A jak dopadli následovníci Milana Havelky?

---

Osobně u takovýchto experimentů či pozorování (a že jich v historii bylo) koukám na to, jak se ujaly. Plošně.

---

P.S. Ad supervčelstva: Chce to nejen prostor, snůšku a přírodní matku, ale taky zájem včelaře. Měl jsem taky "supervčelstva".

Je radost vidět, co včely dokáží, když mají podmínky a proč jím je nevytvořit, třeba jen pro tu možnost to sledovat a studovat. Ne všichni chovají včely jen pro komerci. Nymsa se neujme plošně, stejně jako brtnictví a košnice v dnešní době, je to prostě o něčem jiném než jen o výtěžnosti medu.

Příspěvek: #123

Košnice IMHO o výtěžnosti vřesového medu byla. Zas všechno nesmíš brát tak romanticky. Prostě specifická metoda chovu do specifických podmínek.

Příspěvek: #124

Mal som skutočne pocit že je to ako písal eddie, teda že to je o včelstvách do "špecifických podmienok"....
Tá veľká "bouda" je len jeden faktor, skúsenosť z detstva, on popisuje a "optimalizuje" podmienky pre včely...
...ak si dobre pamätám šero lesa...letáč na sever...
(asi knihu budem musieť vyhľadať )

Příspěvek: #125

(10.12.2021 8:26)Tini napsal(a):  Ne všichni chovají včely jen pro komerci. Nymsa se neujme plošně, stejně jako brtnictví a košnice v dnešní době, je to prostě o něčem jiném než jen o výtěžnosti medu.

To je zábavné jak někoho může napadnout, že dělá koníčka a že není v žádném spojení s komercí.
Vše co vidíš ve včelařství je o shromažďování a komerci. Nějaká bouda nevyjímaje. Víš například jakým způsobem se na tehdejších lodích navážely na americký kontinenty včelstva? Nebo se převážela zpět? Proč by se to dělo? Kvůli komerci. Amerika je jedna s kolébek poznání včelařství a třeba o až šestitýdenní hibernaci se nyní studenti snaží popsat problematiku pro NASA a výzkum hibernace jarního rozvoje v beztížném stavu. A teď mluv o komerci. Mluví z tebe zášť když myslíš o komerci? Upřímně.

Příspěvek: #126

gupa:

Teorie je jedna věc a praxe druhá. Předpokládáme-li vícematečné včelstvo, pak ten úl není nijak velký. Větší kolonie s více matkami, dokáže efektivněji pracovat. Jasně se to ukazuje i ve společnostech lidských. Korporáty také umožňují vytvářet velmi zajímavé výsledky, když každý trochu přiloží ruku k dílu. Výjimkou je jen státní aparát. Tam to nefunguje nikdy. Tedy někde ano, ale to je výjimka potvrzující pravidlo.

Já budu dále pozorovat a dá-li Bůh, tak v příštím roce dám opět fotky na web.

Příspěvek: #127

(10.12.2021 12:22)gupa napsal(a):  

(10.12.2021 8:26)Tini napsal(a):  

Mluví z tebe zášť když myslíš o komerci? Upřímně.

Proč zášť? Každý se nějak živíme a živit se včelařstvím a ještě v podmínkách, jaké má třeba Z.Barnát, tak to není nic k závisti. Jde jen o to, že přístup k včelaření má více rovin, nejen komerční, ale i zájmovou a v dnešní době se na včelařství vrhá mnoho lidí jako na smysluplný koníček, který je obohacuje o dobrý pocit z toho, že se jim daří chovat včely a při tom mít vlastní "pravý" med třeba jen pro rodinu. K tomu patří i hledání cest bližších k přírodě, než je ten přístup komerční. Tady patří i košnice, brtě, medné krávy, volná stavba v klasickém nástavku, šetrnější ošetřování a zkoušení řady jiných postupů a přístupů k chovu.
Těší mne, že Vás pane GUPO bavím a přeji hezký den.

Příspěvek: #128

(10.12.2021 16:20)Tini napsal(a):  K tomu patří i hledání cest bližších k přírodě, než je ten přístup komerční. Tady patří i košnice, brtě, medné krávy, volná stavba v klasickém nástavku, šetrnější ošetřování a zkoušení řady jiných postupů a přístupů k chovu.

To vše lze dělat i komerčně, proč si myslíš, že komerce nemůže být blíž k přírodě. Jak by komerce přežila naco by navazovala? Napadlo tě to někdy? Větší chovatel musí být stejně nebo ještě blíž k přírodě než zájmový chovatel. Nebo nesouhlasíš? Máš osobní zkušenosti s chovem nad 100-150 včelstev? Včelařství a velkochovy dělají roboti?

V košnicích se komerčně včelařilo nedávno v DE jinak skepové včelaření bylo velmi rozvinuté v chovech až 300 včelstev dávno před tím, brtě byly za dob Marie Terezie v podstatě opatentovány pro včelaře kteří měli vlastní cechovou pospolitost a ten spolek měl vlastní práva. Jen tak někdo včelařit v době nevolnictví nemohl svobodně. Takže zase určitý typ opanování a komerce.

Pokud chce zájmový včelař chovat dnes v košnicích, najde a naváže na komerci nejlépe z nějaké literatury z dob, když to byl běžný moderní úl.

Medná kráva je aktuálně doporučována k obživě v Africe, kde nelze jen tak bez problémů použít Langstrotha.

A co včelař to jiný přístup.

Příspěvek: #129

(10.12.2021 15:04)LajonBufon napsal(a):  Předpokládáme-li vícematečné včelstvo, pak ten úl není nijak velký. Větší kolonie s více matkami, dokáže efektivněji pracovat.

LajonBufon, nějak jsem si nevšiml z fotogalerií žeby jsi měl vícematečná včelstva. Je fakt že záběry neukazují vyšší nástavky a případně přepážky a mřížky.

Příspěvek: #130

OK. Já jsem takové včelstvo neměl možnost zatím pozorovat. Možná později. Pan Nymsa takovou možnost měl.

Příspěvek: #131

Vícematečné včelstvo nepotřebuje vždy přepážky a mřížky, ale to Vy pane GuPo při svých znalostech jistě víte. To uvádím pro jiné

Příspěvek: #132

(10.12.2021 8:26)Tini napsal(a):  (...) Nymsa se neujme plošně, stejně jako brtnictví a košnice v dnešní době, je to prostě o něčem jiném než jen o výtěžnosti medu.

Brtnictví a košnice chápu. To je jako žít ve skanzenu, resp. v soudobé roubence. Nymsa je jako bydlet v loftu - moderní výstavby, ne z předělané fabriky.

Přijde mi, že k přirozenosti to má daleko. Spíš, že se někdo potřeboval za každou cenu odlišit a publikovat.

Příspěvek: #133

Nevím, ale když vidím videa, kde se zabydlí včely a jaký prostor dokáží za pár let obsadit, tak s přirozeností to jistě má hodně společného, podstatně více, než třeba OP.

Příspěvek: #134

pekny apidomek

Příspěvek: #135

(10.12.2021 20:56)Tini napsal(a):  Vícematečné včelstvo nepotřebuje vždy přepážky a mřížky, ale to Vy pane GuPo při svých znalostech jistě víte. To uvádím pro jiné

Ale je to nepoužitelné pro praxi. Běžné jsou přepážky a mřížky, protože se matky navzájem likvidují a nebo je likvidují dělnice. A nemusím vědět všechno, s vícematečným včelařením jsem začal prakticky loni(letos). Takové ty nálezy dvou kladoucích sester nebo kladoucí matka s dcerou vedle sebe nic pro běžný chov neznamená. Je to jen pěkná rarita.

---

(10.12.2021 21:51)TomasK1 napsal(a):  pekny apidomek

Zrovna toto Nymsa píše že nee. Jeho plásty musí být vyšší. Nečetl jsem knihu, ale v jeho slovech na jiném serveru to je jako podmínka. Nevím proč. Nechápu proč ne.

Příspěvek: #136

gupa:
Včely zřjmě dokážou od určité velikosti díla izolovat matky tak, aby byly v jednom včelstvu bez potyček. Nymsa měl dvě matky přes zimu. To není žádná raritka. To včelstvo na videu v "apidomku" tedy rozhodně také není žádný drobeček.

Opět opakuji. Já jen pozoruji a dávám včelám volný prostor pro jejich tvorbu.
Nezavírejme se myšlenkově do vyzkoušených stereotypů.

Dříve lidé sázeli hlavně smrkové lesy, protože dřevo rychle rostlo a byl z takového lesa větší ekonomický užitek. Dneska už víme, že diverzita lesa i čehokoliv jiného je vždy ku prosběhu, i když není ekonomicky nejefektivnější. Proto chovejme včely v různých podmínkách a v různých úlech. A také pěstujme rozdílnost v názorech.

Příspěvek: #137

(12.12.2021 19:09)LajonBufon napsal(a):  gupa:
Včely zřjmě dokážou od určité velikosti díla izolovat matky tak, aby byly v jednom včelstvu bez potyček. Nymsa měl dvě matky přes zimu. To není žádná raritka.

Kolik takových včelstev měl když tvrdíš že to není rarita? Jedno, dvě?

Dvě matky vedle sebe nejsou jen tak osamocený, jsou nejen kontrolovány dělnicemi které se oně starají, ale kontrolují se i navzájem a to velmi intenzivně. Pokud se dvě matky bez přepážek snesou, tak je jen otázkou času kdy se do sebe pustí pokud to neudělají ihned co se potkají. Ve dvou matkách bez přepážky bych nikdy nehledal nějaké terno.

A co nevidíš na vlastní oči, tomu nevěř.

Jinak alternativy vícematečných včelstev jsou běžné, komerčně využitelné, sám do dvoumatečných včelstev narok znovu půjdu, je to jednoduché, pokud jsou snůšky i zajímavé. A jde o dávno ověřené postupy. Vícematečné včelaření je dávno prozkoumáno.

Příspěvek: #138

(12.12.2021 19:09)LajonBufon napsal(a):  Nymsa měl dvě matky přes zimu. To není žádná raritka.

Lajon s prvou vetou súhlasím,
síce som to nevidel ale ako píše v knihe Nemsa bolo to len raz , dve matky v marci/březnu (druhý raz ešte jeho otec) a v apríli/dubnu už bolo včelstvo bezmatečné....
Prečo mu verím?...asi každý včelár už zažil v úli dve kladúce matky - dcéru a mamku

Ale tá druhá veta už môj súhlas nemá...
....dve matky som mal občas nejakú dobu po tichej výmene, viac matiek bolo v silnom či spojenom poroji
Ale
vždy to bolo dočasné...
Ako píše Gusto keď sa matky oddelia mriežkou nie je to žiadna raritka...
Ináč to podľa môjho názoru raritka je ...
(a aj Nemsa dve matky viackrát nemal....)

Příspěvek: #139

P. Sedláček na jednom videu při klíckování matek měl u několika včelstev dvě matky, říká, že to zjistil díky klíckování, bohužel to dál nerozvinul, škoda

Příspěvek: #140

Jirko nemal čo komentovať...ak matku zaklietkoval a včely ešte mali otvorený plod tak "žiadna raritka"...