Příspěvek: #1

Dočetl jsem se, že za účelem vyrovnání síly včelstev je možné provést vzájemnou záměnu slabého a silného včelstva.
Měl bych k tomu pár dotazů:

1. nepoperou se létavky vracející se z pastvy se včelami prohozeného včelstva
2. je to možné dělat v podletí (červenec, srpen)
3. nezabijí matky - vím asi ne, když se to dělá - ale jaká jsou rizika
4. vaše zkuženosti?
   

Chtěl bych jeden sílící oddělek (Vigor F1), který se již má problém vejít do jednoho K39 nástavku prohodit místo produkčního včelstva nyní na 2nástavcích, kterému se měnila matka (Vigor F2) a díky plodové přestávce zesláblo ale přesto bych jej rád zazimoval jako záložní pro jarní posílení. Vlastně chci z oddělku s F1 udělat produkční a tak zazimovat a z toho produkčního s F2 udělat zálohu, kterou v listopadu dám nad to produkční na mezidno a pak v květnu odeberu mezidno a se záložní F2 matkou hned udělám dvourámkový oddělek, Nástavek, na který jsou již létavky zalétané nechám jako medník produkčního včelstva, který je již obsazen = posílení létavkami záložního včelstva.
Cílem je tedy produkční s F1 (na jaře posílené) a květnový oddělek s červencovou kladoucí matkou předchozího roku.

Možná mě někdo navrhne spojit v říjnu-listopadu, ale jednak mám matky stejného stáří a chci mít v produkčním F1 a navíc tu F2 matku využít brzy z jara pro oddělek (dřív než odchované jarní matky)

Vlastně bych to chtěl praktikovat jako provozní metodu - zazimovat produkční ve dvou nástavcích K39 a na nimi mezidnem oddělené záložní v dalším nástavku pro spojení koncem dubna, začátkem května + oddělek (případně osiřelec pro květnový chov)

Předem dík za vaše názory, postřehy a zkušenosti.

Příspěvek: #2

Myslim, ze pri vcelareni plati hlavna zasada nikdy silovo rodiny nevyrovnavat. Takisto jarne pridavanie odlozencov bolo uz posudene ako zla metoda.

Příspěvek: #3

Bezproblémové posilování včelstva popsala p. Sylva Kubišová ve svém článku okolo přidávání matek. V podstatě jde o to, že se vyrovnává plodem před vyběhnutí. Taková věc by šla udělat i nyní u té F1. Dodá se tak síla cca 1/2 kg včel, s plně zavíčkovaným rámkem 39/24._gp_

---

(07.08.2012 15:48)JKL napsal(a):  Dočetl jsem se, že za účelem vyrovnání síly včelstev je možné provést vzájemnou záměnu slabého a silného včelstva.

Jestliže převládá již pud shromažďovací nad rozmnožovacím, nebo jde o brzké jaro, je tu riziko takové, že létavky které přelétnou ze silného včelstva zabijí v tom zmatku matku kvůli jinému pachu. Jestliže ale ty létavky prochází v nějakým vyšším stadiu rojové nálady, riziko zabití matky se velmi snižuje._gp_

Příspěvek: #4

(08.08.2012 8:55)Scipio napsal(a):  ... Takisto jarne pridavanie odlozencov bolo uz posudene ako zla metoda.

Ale vždyť je to to samé jako doporučované spojování slabochů (resp. připojení slabocha k silnému včelstvu) na jaře ?

---

(08.08.2012 9:09)gupa napsal(a):  Bezproblémové posilování včelstva popsala p. Sylva Kubišová ve svém článku okolo přidávání matek. V podstatě jde o to, že se vyrovnává plodem před vyběhnutí. Taková věc by šla udělat i nyní u té F1. Dodá se tak síla cca 1/2 kg včel, s plně zavíčkovaným rámkem 39/24._gp_ ...

Já ale nepotřebuji posílit F1 ale tento silný oddělek mimo včelnici dát do včelnice jako produkční a to původní oslabené pozdní výměnou dát jako zálohu nad něj.

Ano mohl bych posilovat vybíhajícím plodem z F1 ty oslabení F2 a tak zazimovat dole posílené F2 a nad ní F1. Na jaře v květnu pak udělat oddělek s matkou z té F2 a tu F1 jim spojením ponechat - toto je moje záložní řešení. Přemýšlím co je bezpečnější a jak to je s pracností.

S tím rizikem zabití matky v této době maš asi pravdu

Příspěvek: #5

(08.08.2012 9:09)gupa napsal(a):  Jestliže převládá již pud shromažďovací nad rozmnožovacím, nebo jde o brzké jaro, je tu riziko takové, že létavky které přelétnou ze silného včelstva zabijí v tom zmatku matku kvůli jinému pachu. Jestliže ale ty létavky prochází v nějakým vyšším stadiu rojové nálady, riziko zabití matky se velmi snižuje._gp_

Gusti, nechcem ťa poúčať, ale ja by som by som vetu "že létavky ......" upravil s ohľadom na moje poznanie ako sa včely vnímajú v spojitosti s matkou.
že lietavky, ktorú preletia zo silného včelstva zabijú v tom zmätku kvôli inej chuti materskej látky, prítomnú matku.". Či mám pravdu sa musíme dohodnúť my dvaja. Včely prijímajú ML ako chuť, nie ako vôňu. Anton

Příspěvek: #6

Asi před měsícem jsem byl nucený přesunout letošní roj a první letošní oddělek, protože se mi nevešly do místa, kam jsem je v maringotce umístil,na místo, kam se vešly. Bylo mi líto nevyužít situace, tak jsem na místa, kde byly ty původní, posadil dva slabší oddělky, které jsem dělal koncem června z přelétákových matečníků. Teď to jsou ty nejsilnější oddělky, které mám, matka klade jako divá a už začínám uvažovat, že bych je měl přesunout taky. Tím chci říct, že přilétnuvší "cizí" včely matku na původním místě ctily a tu matku zase imigranti nejspíš vyprovokovali k úžasné aktivitě, rozhodně to nikomu neublížilo, ta přesunutá včelstva jsou v současné době silnější, než byly před přesunem.

Příspěvek: #7

(08.08.2012 14:47)Anton Turčáni napsal(a):  zabijú v tom zmätku kvôli inej chuti materskej látky, prítomnú matku

Ale pach co létavky potká není jen o mateřím feromonu, jde i o pach úlu, plodu, zásob, o značkách na česně a nevím jakých ještě. Létavky narazí na několik pachů a jestli chceš chutí a dokonce i na sociální statut včelstva, než se pustí do matky. Otázkou je ten stav. Pokud začnou přelétavé dělnice hledat a uplatňovat své zažité značky, začne boj.

Proto nejbezpečnější a nejvíce rozšířené bývá převěšování vybíhajícího plodu. Kdo si myslí, že nemá význam zachraňovat matky ve slabých včelstvech najaře, já mu dokážu spočítat, o kolik medu eventuálně dojde. A není to málo medu protože se vyrovnáváním v tu chvíly řeší vícero věcí zaráz._gp_

---

(08.08.2012 17:52)RadimO napsal(a):  Tím chci říct, že přilétnuvší "cizí" včely matku na původním místě ctily a tu matku zase imigranti nejspíš vyprovokovali k úžasné aktivitě, rozhodně to nikomu neublížilo, ta přesunutá včelstva jsou v současné době silnější, než byly před přesunem.

Pokud počítám, před měsícem byl 8. červenec a koncem června byly udělány s matečníky. Takže tu je asi jen 10 dnů. Příště bych takové přesuny s tvorbou spojil. Protože jen ofous se mohlo stát, že by se mohly ztratit matky, které by nenašli po takové rošádě zcela jistě česna. Asi bylo nějaké ochlazení a ještě se nezalétaly, pokud to byly otevřené matečníky, létavky ještě žádnou matku ani nepotkaly, jen její zvuk a feromon z buňky._gp_

Příspěvek: #8

(08.08.2012 20:19)gupa napsal(a):  Ale pach co létavky potká není jen o mateřím feromonu, jde i o pach úlu, plodu, zásob, o značkách na česně a nevím jakých ještě. Létavky narazí na několik pachů a jestli chceš chutí a dokonce i na sociální statut včelstva, než se pustí do matky. Otázkou je ten stav. Pokud začnou přelétavé dělnice hledat a uplatňovat své zažité značky, začne boj.

Samozrejme, že včelstvo má úľovú vôňu, ale tá nie je tým hlavným vodiacim médiom pri spájaní včelstiev. Včely často využívajú feromón, ktorý produkuje tzv. Nassanovova vonná žľaza, ktorú nazývame združovacou vôňou, ale pri prijámaní matky včelstvom, rozhoduje materská látka, včely ju prijímajú ako chuť. Aj preto je zmetanec najlepší spôsob ako pridať M včelám, pretože v zmetanci po hodine včiel v rojnici, spotrebujú ML z pôvodného úľa, tu rozhoduje len chuť. Anton

Příspěvek: #9

(08.08.2012 20:19)gupa napsal(a):  pokud to byly otevřené matečníky, létavky ještě žádnou matku ani nepotkaly, jen její zvuk a feromon z buňky._gp_

Ne, před spojením jsem kontroloval stav a byla tam vajíčka a malé larvičky, ale jen nepatrné množství, měly jen tři obsazené uličky.
Ale povedlo se a tak to skutečně chci uskutečnit příště. Teď mám namnožené matky ze včelstva, které za celý minulý rok mělo spad 3 roztoče (předpokládám, že z nějakých zabloudivších trubců), a taky jen každou na třech plástvích (což by asi na zimu nestačilo), tak zkusím, co to udělá a jestli se tahle vlastnost objeví u nich taky, a že to stihnou.

Příspěvek: #10

Tak teď tomu nerozumím. Jaké spojení, jaké larvičky. Ty matky byly vychovány z naražených matečníků. Potom tedy ano, ne že ne, protože když se dělalo posílení přeletákem, matky ještě nepobíhaly. _gp_

Příspěvek: #11

No, udělal jsem přeléták, dospod dal plástev s plodem, tam narazily matečníky a přešla je rojová nálada, tak jsem tu plástev dal do plemenáče na jiné místo (ty původní jsem nechal, jen odstranil mezidno) a přisypal včely. Když jsem viděl, že nová matka, která se vylíhla v tom plemenáči, klade, tak jsem je předělal do nástavku a chvíli čekal, co se bude dít. Krátce nato jsem je pak dal na místo odstraněného oddělku nebo roje, které již byly silné přespříliš. Spáchal jsem něco? Učím se chybami a budu vděčný za připomínky, nerad bych si nechal zamordovat ty nové matky. Děkuji předem

Příspěvek: #12

Tak se asi už nic s matkama nestane. Jestli to přežily. Celé to bylo v období kolem slunovratu, takže je to v podstatě ještě v porojové době. Dnes nyní bych takové rošády raději nedělal._gp_

Příspěvek: #13

http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm otázka 22
dle této rady jsem přemístil v poledne mezi sebou nejslabší a nejsilnější včelstvo a risknul jsem vaše připomínky. Dám vědět za několik dní co se děje dál....

Příspěvek: #14

Taky jsem to před pár dni udělal,v brzké době budu kontrolovat vývoj. Ale z logiky nemyslím si že by se něco mohlo stát matce,je to stejné jako při vžebrání při vymetání.Matka má svoje ochránkyně a létavky ji na jaře nemůžou ohrozit.

Příspěvek: #15

Taky můžete sílu včelstev vyrovnat prevěšením rámků s plodem. Záleží co je pro koho jednodušší.

Příspěvek: #16

Výsledek po kontrole(prohozen 23.4.,kontrola 26.4):
-u silného včelstva je mírně znatelný úbytek létavek-matka zvýšila plodování
-u slabého včelstva velmi znatelný rozvoj,z obsedlých 4 rámků je obsedlých cca 10 rámků,matka se velmi rozkladla
Takže za mě je to velmi pozitivní metoda, slaboch je brzo na rozšíření. A prohození je u nástavků velmi jednoduché (prohozeno v noci). Efekt je téměř okamžitý než u přidávání plodu.

Příspěvek: #17

nedalo mi to a podíval jsem se....naprosto stejná zkušenost jako duha...udělám takto i ostatní...superjednoduchá metoda

Příspěvek: #18

Pro ty co mají obavu o matky.

V podletí jsem spojil jedny co se mi nezdály.

A ještě dneska tam podle všeho kladou obě dvě, vyzimovaly odděleny jen prázdným nástavkem - jejichž počet jsem trochu zvětšil, když jsem byl v březnu překvapen.

Podle Broňka Gruny - líbilo se mi to přirovnání - považují včely matky za bohyně a neubližují jim.

Příspěvek: #19

Mam dve vcelstva (37*30), z ktorych jedno som dnes rozsiril o druhy nastavok a druhe o dost slabsie, cca 5 ramikov plodu a vciel som zatial nechal na jednom nastavku - myslite, ze spravim dobre ked ich teraz zamenim? Neoslabim to silne vcelstvo prilis, kedze je prave po rozsireni a musi sa starat o vacsi priestor?

Příspěvek: #20

Jeden plně zavíčkovaný plást s plodem je zhruba 3 uličky včel jak tvrdí zkušení. Já bych jim od silného převěsil plod. Zároveň si uděláš malé protirojové opatření.