Příspěvek: #1

Tato velmi zajímavá kniha si dle mého na VF zaslouží samostané téma. Autor staví na hlavu mnohá dogmata - např. česna na sever, velikost úlového prostoru, zastínění po celý den, nerojivost a mnohá další. Co na knihu a její metodiku říkáte?
Budu se těšit i na zkušenosti včelařů, kteří 2N úl v příštím roce vyzkoušejí.
Prosím o věcnou debatu a nejlépe po přečtení knihy (to hlavně pro kriticky smýšlející lid).

PS: Kniha je k mání na:
http://www.suplik.cz/Knihy/Prirozeny-ziv...lovek.aspx

Příspěvek: #2

http://forum.sanceprovcely.cz/tema-Priro...ight=Nymsa

Příspěvek: #3

Tak tuhle diskusi bych nedoporucoval nejvic kritizovali Ti co tu knizku necetli a cist nebudou!!

Příspěvek: #4

Ale sú tam aj postrehy tých, čo ju čítali. Niektoré komentáre si treba odmyslieť

Příspěvek: #5

ta diskuse je zajímavá. zajímal by mě ale dost motiv toho blouznivce s kostrbatým jazykem. Proč je ochoten věnovat tolik času a energie vymýšlení těch zvláštních námitek?

Příspěvek: #6

Pro blouznivce? Me naopak jeho namitky prijdou celkem racionalni.

Příspěvek: #7

Námitky někoho kdo tu knihu nečetl? Slovo blouznivec jsem použil v reakci na náboženský kontext jeho výraziva....

Příspěvek: #8

(27.12.2014 10:14)MartinH napsal(a):  Námitky někoho kdo tu knihu nečetl? Slovo blouznivec jsem použil v reakci na náboženský kontext jeho výraziva....

Ja jsem tu diskusi precetl pred casem celou a vyplynulo mi z ni, ze se s tvrzenimi p. Nymsy seznamil podrobne uz pred vydanim jeho knihy a pouze se snazi nektera fakta predlozena v diskuzi ostatnimi diskutery na zaklade precteni knihy uvest na pravou miru. Vyrazivo a viru neresim, to s argumenty nesouvisi. Me osobne tato kniha prijde zajimava a mnohe veci by se daly pouzit, ale rozhodne si rad vyslechnu i kriticke pripominky k temto teoriim.

Příspěvek: #9

Chtěl bych jen poznamenat,že jsem u p.Nymsy byl a on nikomu své názory nevnucuje a hlavně zdůraznoval,že bude rád když jeho ouly někdo vyzkouší a dá mu vědět své poznatky

Příspěvek: #10

Pan Nymsa má v knížce napsáno spoustu velmi zajímavých věcí, které se prolínají i do normálního chovu....nebo je lze aplikovat i při běžném, moderním včelaření. Hlavně, co se chovu matek týká a jejich "přizozeného výběru" - je to velmi inspirující.....bohužel to nezapadá do vžitého způsobu chovu matek....a to bude mít, myslím, spoustu odpůrců.
Jinak bych to zhodnotil asi takhle....:"vyzkoušená platí....kecy nemaj cenu." ....Proto taky budu zkoušet N2 úl.

Příspěvek: #11

Jsem zvědav jak to bude/nebude fungovat v jiných podmínkách. Nadmořské výšce, teplotě... atp. U nás bohužel není les, tak nevím, jak to zkoušet...

Příspěvek: #12

Přirozený vývoj včelstev v dávno již nepřirozené přírodě?

Příspěvek: #13

Jestli jim v "přirozeném životě" bude tolik vadit ta "nepřirozená příroda", tak přirozeně nepřežijí.....Přirozený život včelstev vs. člověk- nelze chápat tak, že řeknu TEĎ a dlabu na NĚ.....Stovky let je podmaňujeme a strkáme do "krabiček", tak to těžko půjde "zlomit" během jednoho roku. Minimálně musíme počkat, až narostou tak velký stromy, aby se pro ně vytvořily podmínky(dutiny) odpovídající jejich potřebám. S tím VD to asi taky nebude dvakrát veselý....a jasně se včelstvům bude muset pomoct....Nenakládejmě na ně odpovědnost za to, co jsme sami podělali. Ale líbí se mi, co pan Nymsa řekl závěrem.....že" pokud se nám podaří takhle vychovat pár včelstev(která budou žít, nosit med měnit matky jen pomocí TV, a potřebovat minimum zásahů včelaře)...bude to úspěch"....a v tom duchu bych to taky chtěl brát.

Příspěvek: #14

(27.12.2014 10:21)stefanos689 napsal(a):  Me osobne tato kniha prijde zajimava a mnohe veci by se daly pouzit, ale rozhodne si rad vyslechnu i kriticke pripominky k temto teoriim.

K jakým teoriím (jsou v knize min. tři praktické příklady) chceš slyšet kritiku a od koho konkrétně (od teoretika, kritika, odborníka, praktika)?

Osobně kritické příspěvky budu přeskakovat a číst příspěvky jen od praktiků!

Příspěvek: #15

45 let si moje včely mění matky buď TV nebo u oddělků z vlastních matečníků. Letos v září ve dvou úlech z devíti v září nahrazeny bílé matky.

Příspěvek: #16

Možná bys o tom měl napsat knihu

Příspěvek: #17

(27.12.2014 13:39)František Němec napsal(a):  Přirozený vývoj včelstev v dávno již nepřirozené přírodě?

Z hlediska včel (ale asi i dalších druhů) - tedy jejich evoluce je to nesmysl.

Prostředí ve kterém žily po těch asi sto milionů let se dělilo na stupnici -

přizpůsobili jsme se a ještě nejsme zadaptované.


Pod přirozeným vývojem včel si představuji to, že je právě maximálně nechám hledat tu cestu jak se přizpůsobit.

Že jim to nebudu kazit, třeba tím, že jim tam budu cpát matky = geny o kterých nevím skoro nic - tedy z hlediska toho jakou cestičku (kousínek) už na té cestě ušly.

---

Právě současné úhyny jsou malým kousínkem na této cestě. Bohužel probíhá nejjednodušší formou - selekcí. Genové manipulace jsou zakázány. Tedy i kdyby jsme to uměly. .-)

Příspěvek: #18

(27.12.2014 17:18)František Němec napsal(a):  45 let si moje včely mění matky buď TV nebo u oddělků z vlastních matečníků. Letos v září ve dvou úlech z devíti v září nahrazeny bílé matky.

Otázka zní jestli včelstva 45 let měnili matky jen TV (nerojili se jak autorovi v knize) a u oddělků byly matečníky rojové, nouzové nebo též s matkou k TV?

Příspěvek: #19

(26.12.2014 22:53)MartinH napsal(a):  

---

[quote='jirka.marx' pid='96236' dateline='1419626963']
V klidu si ji přečti, mezitím si sežeň na http://www.suplik.cz Přirozený život včel versus člověk od p. Nymsy a pak nám řekni. Já je četl obě

to že patříš mezi ty, co je tahle kniha oslovila, jsem pochopil, ale na foru ŠPV jsem si všiml, že patříš i mezi ty, kteří to chtějí zkusit. Co je na tom tak fascinující? Uchvátilo tě to a propadls tomu, nebo chceš jen zkusit jestli to vůbec možné?
[/quote)

Přetáhl jsem otázku z jiného vlákna, ale raději bych na ni odpověděl tady.
Včelařím docela krátce, ještě asi tak deset let budu začátečník a pak se to budu dál učit. Doufám.
Co mne ale zaujalo, je to, jak nesmírně komplikovaně se vlastně dneska včelaří, rozšiřování, zužování, souše tam, mezistěny tam, stavební rámky sem a kolik, ten říká tak, ten zase jinak. Tohle musíš udělat tehdy a tehdy, jak opomeneš, budou se rojit. Pak zebrování v plodišti, zebrování v medníku, mateří mřížku vzdycky, mateří mřížku nikdy, mateří mřížku někdy..ale kdy??
Chováme se ke včelám jako by si bez naší pomoci neuměly ani s prominutím "uprdnout"
Na jedné straně tvrdíme, že včely jsou superorganismus, který je na zemi 150 000 000 let a na druhé straně to vypadá ,že bez naší "pomoci" by se nedožil jara.
Když někdo v nadsázce napíše, že nejvetším nepřítelem včel je včelař ani to jako nadsázku neberu.
Když si říkám, co nás k tomu vede, tak odpověď je jedna....chamtivost....my tomu tedy říkáme medný výnos.
Ke včelám se tedy chováme v zájmu medného výnosu tak jako k hospodářskému zvířeti. Se vším všudy. Že to včely zvládaly až do teď je hlavně o tom, že jejich schopnosti se adaptovat jsou úžasné. Ve chvíli kdy se do toho přidaly nemoci, nasadili jsme jedy, když to nefungovalo, tak další a víc. Ted naše včely padají na viry co bude dál??
Co to takhle otočit a zkusit jim, když už je chováme, zařídit podmínky pro jejich přirozený život aby mohly žít tak, jak samy umí a aby nemusely neustále uklízet tu spoušť, kterou jim naděláme při svých zásazích. Co můžeme každý z nás udělat?
1. Rozmístění včelstev po krajině.....jednotlivec neovlivní a žádnou organizaci bych k řešení nepustil
2. Rozmístění včelstev na včelnici... množství na jedné včelnici a vzdálenost úlů od sebe. To můžeme každý z nás ovlivnit. Vzdálenost úlů sníží zalétávání a tudíž i infekční tlak.
3. Velikost úlu. Má to dva aspekty, jeho absolutní velikost a dále neměnnost této velikosti. Včely vnímají prostor tedy i ten nezastavěný a při každé jeho změně se musí vlastně přeprogramovat. Když ho vyhodnotí jako nedostačující, nastartují program rojení. A to 6 týdnů před vlastním vyrojením. Komu se vyrojily letos včely na začátku května, měl je malý v půlce března.

4. Plodiště. Jeho velikost a přirozená stavba v něm. Vše ponechal p. Nymsa na včelách(bez mezistěn) Jak prosté a jak geniální. Včely mají vše tak, jak samy chtějí a jak zrovna tomuto včelstvu vyhovuje. Neřeší množství a umístění trubčiny, plásty mají volný konec (důležité pro dorozumívání) Architektura plodiště je důležitá i z hlediska imunity včelstva jako celku.
Výsledek.....zdravá nerojící se včelstva, která řeši výměnu matky a tudíž genetickou obměnu a přízpůsobení se místním poměrům pomocí tiché výměny matky.

Hnutí Šance pro včely má na svých stránkách Základní teze. Pan Nymsa je asi nečetl, ale včelaření v jeho úlech je naplňuje téměř dokonale. Proč asi?

Ve své knížce pan Nymsa ukazuje výsledky pokusů svých a svého otce. Nesmírně zajímavá je kapitola o zimování na obrovských plástech. O přirozeně vícematečných včelstvech.... Byl jsem u pana Nymsy a samozřejmě zkusím chovat včely v úlech vycházejících z jeho N2 úlů. Modifikuji velikost vzhledem k nadmořské výšce a svým truhlářským nedovednostem. Výsledky dám samozřejmě na VF.

Doporučuji si tu knížku fakt přečíst . Je to jedna z knížek, kterou budete číst potřetí a stále se budou vynořovat nové a nové věci. A budou pasovat na to, co znáte od svých včel.

Příspěvek: #20

Jirka, vybral som si z Tvojho komentára len bod č.4, no vhodné perličky by som mohol okomentovať aj iné.

Tak ako pán Nymsa, ponechal som v plodisku kláte všetko na včely (bez Ms) som urobil aj ja a nevidím v tom nič geniálne a prosté, jednoducho tak žijú tzv. divé včelstvá. V tomto prípade som i ja ponechal na včely, presne tak ako geniálny p. Nymsa, dielo si stavajú ako chcú, trúdovinu taktiež majú koľko chcú, nič nevyerzávam a neberiem med. Až na fumigáciu, po troch rokoch by klát zanikol prirodzene.

Výsledkom je zdravé včelstvo, tak ako u pána Nymsu, matku si menia každý rok samotné včely, pretože iné im ani nezbýva, lebo každý rok sa 1-3 krát vyroja a na tichú výmenu sa, vieš čo!

Ešte dodám, že včelstvo si mení M len ak je stará, poškodená a chorá a v prípade prípade rojenia a v prípade ak je matka stará a včelstvo sa nedokázalo vyrojiť. Život včelstva nemôže bvyť založený na pravidelnej výmene matky TV, pretože by z prírody ako druh vymyzli, predsa ich pokračovanie rodu dáva záruku len rozmnožovanie-rojenie.Tichá výmena v prírode nemôže byť toho zárukou, je to len jedna z variant ako sa zachrániť, je to výbave včiel od dávnej doby a ony to využívajú, ak sú k tomu donútené.

Len malý príklad, včelstvo sa vyrojí, npr. s 4 ročnou matkou, táto M dokáže po usadení sa do stromovej dutiny včelstvo podržať a kladie vajíčka, ale ak nie dokonale zásobená trúdim spermatom, tak ich do zimy nepripraví. A vtedy nasleduje varianta s tichou výmenou (ale nie niekedy tesne pred zimou ako som to tu čítal), ale už v júli a auguste.