Příspěvek: #181

(12.08.2011 9:53)gupa napsal(a):  A přesto vidím přírodní chov stejně jako v mým úlu._gp_

Prírodné včelárenie je trvalo udržateľným včelárstvom, ktoré je silne orientované na základné potreby včiel. Moja metóda chovu včelstiev na prírodnom diele zabezpečuje dlhodobé zdravie včiel bez ich liečenia. Prístup k chovu mám založený na tom, že včelstvám umožňujem vyjadriť ich inštinkty bez obmedzení prostredníctvom rojenia, prítomnosti trúdov podľa potreby včelstva, prezimovanie na mede, tým, že používam trámiky a plásty sú pritmelené ku stenám úľa, v každej uličke včely udržujú teplo podľa potreby, čo je energeticky úsporné a mohol by som pokračovať vo vymenúvaní ďalších prirodzených potrieb včiel, ktoré rešpektujem. Rutinné prehliadky plodiska, aby som mohol sledovať zdravie včelstva, nerobím, stačia mi pozorovacie schopnosti. Prosím, pozrite si viac informácií o mojom prístupe ku včelám na mojom blogu.
Ak máte zhromaždené informácie z Vašej priemyselnej metódy vedenia včelstiev, ktorá zodpovedá vyššie uvedeným cieľom bez liečby, uvítam so záujmom zverejnenie Vašich informácií prostredníctvom tohto vlákna.

Příspěvek: #182

(12.08.2011 12:13)MilanBencúr napsal(a):  Ak máte zhromaždené informácie z Vašej priemyselnej metódy vedenia včelstiev, ktorá zodpovedá vyššie uvedeným cieľom bez liečby, uvítam so záujmom zverejnenie Vašich informácií prostredníctvom tohto vlákna.

Já žádné shromážděné informace o Vašem chovu na tom blogu nevidím. Hodně odkazujete, hodně propagujete, máte tam jeden odkaz na článek, kde popisujete jak léčit , popisujete přemetání do druhého úlu a nebo přes karanténu. Jak mám tomu rozumět? Chcete něco, co Vám nikdo nedá, ani Vy sám? vy léčíte, ne že ne. _gp_

Příspěvek: #183

Vymýšľať vymyslené by bolo neefektívne. Áno, karanténu rojov a zmetencov pred osadením do úľa robím. Predpokladám, že je to samozrejmosť a že to tak robí každý včelár. Včelstvá v úli určite neliečim. Stále však postrádam informácie o Vašom chove!

Příspěvek: #184

(12.08.2011 12:13)MilanBencúr napsal(a):  Ak máte zhromaždené informácie z Vašej priemyselnej metódy vedenia včelstiev, ktorá zodpovedá vyššie uvedeným cieľom bez liečby, uvítam so záujmom zverejnenie Vašich informácií prostredníctvom tohto vlákna.

(12.08.2011 21:08)MilanBencúr napsal(a):  Stále však postrádam informácie o Vašom chove!

Nemám pro Vás informace které chcete. Podle Vás mám průmyslovou metodu vedení včelstev, ikdyž nic o mém chovu nevíte. Takže si rozmyslete jak se žádá o informace a jak komunikovat. Protože když řeknu že něco nedělám u mých včelstev já, tak to nedělám. U Vás to není pravdou.

Na internetu jsem informace i o mých způsobech chovu psal do konferenčních příspěvků na http://vcely.or.cz , v tomto vlákně jsem také opíral vkládání mezistěn podle grafického schématu ošetřování a dynamiky o své zkušenosti a sděloval jsem p. Dvorskému, že 16 mezistěn do včelstva není žádné přemrštěné číslo. Takže si vše můžete vyhledat třeba přes Google. Ať se Vám daří. _gp_

Příspěvek: #185

Dobré ránko. Řekl bych: "hupky dupky" zase zpátky k rašovské metodě. Anebo je to už vyčerpané téma?

Příspěvek: #186

Vaše príspevky v tomto vlákne pozorne sledujem a metóde, ktorú používate pri obnove včelieho diela nič nevyčítam. Ja som tak tiež pred rokmi postupoval. Tiež súhlasím s Vami, že "přeci Rašovská metoda není metodou výhradního chovu jen na pannenském díle". Včelárite však na medzistienkach, na ktorých sú všetky bunky rovnako veľké a predlohou prispôsobené až na maximálne možnú veľkú robotníčiu bunku 5,4 mm. Medzistienky s predlohou väčších buniek sa nevyrábajú. Tvrdíte, "A přesto vidím přírodní chov stejně jako v mým úlu.", čo u Vás nie je pravdou, pretože pri používaní medzistienok s veľkosťou buniek 4,9, 5,2 alebo 5,4 mm sa v priemyselnom postupe nič nezmenilo. Dielo používate viac rokov a prehadzujete ho z jedného včelstva do druhého, včelstvá liečite v úli, pri liečbe ničíte úľovú flóru a faunu prospešnú pre život včiel atď... Roje a zmetence stavajú na prírodnom diele robotníčie bunky prevažne vo veľkosti od 4,6 do 4,9 mm. Na pláste s prirodzenými bunkami sa nachádzajú včelie komôrky od veľkosti 4,6 mm do veľkosti 6,6 mm. Bunky s veľkosťou 4,6 mm až 5,6 mm sú určené ako inkubátory pre robotnice, pre trúdí plod stavajú včely bunky o veľkosti 6,4 mm až 6,6 mm a tie ostatné veľkosti v rozmedzí medzi bunkami robotníc a trúdov sú určené na ukladanie zásob.
Opieram sa o grafickú schému ošetrovania rojov proti roztočom mimo úľa a dynamiku prirodzeného diela s konštatovaním, že moje postupy ma častokrát zaradia medzi TBH kacírov, čo je môj pohľad na vec, o ktorom bez argumentov nemôžete tvrdiť, že to u mňa nie je pravdou. Predsa píšete, že "Jsem si jist, že chovat včely na divočině a přemýšlet o přirozené dynamice díla a využívat ji proti nemocem, jsou dva rozdílné úkoly". Tiež sa pohrám so slovíčkami ako Vy pri vstupe do tohto vlákna otázkou, čo to znamená: "praktické využití přirozené dynamiky včelího díla" a čo "praktické využitie dynamiky prirodzeného včelieho diela"?

Příspěvek: #187

(13.08.2011 8:49)MilanBencúr napsal(a):  Vaše príspevky v tomto vlákne pozorne sledujem a metóde, ktorú používate pri obnove včelieho diela nič nevyčítam. Ja som tak tiež pred rokmi postupoval. Tiež súhlasím s Vami, že "přeci Rašovská metoda není metodou výhradního chovu jen na pannenském díle".

Tak se držte tématu, neodbíhejte a nepřekrucujte hlavní myšlenku svou entitou, resp. způsobem chovu. Autoři díla se snaží o praktickou univerzálnost a principem je dynamika díla jako takového a jeho praktické využití ne coby podkategorie - možnosti dosažení dynamiky chovem v úlu Warré. Dále nemá smysl reagovat, protože to vlastně patří do jiných témat, jak jsem o větu dříve vysvětlil. A dodal jsem v tom slovosledu pro zvýraznění logiky zápory, přeskládáním slov změníte úplně význam nadpisu díla a znovu se dostáváte tak do jiného tématu, které nesouhlasí se snahou autorů._gp_

Příspěvek: #188

súhlasím s tým,že návrat k prirodzenému môže viesť k ozdraveniu včelstiev,zároveň využitie priro,dzeného spôsobu obrany včiel voči nemociam,problémom je to,že prevažne sa chovajú včely pre získanie včelých produktov,pritom využívať moderné spôsoby ošetrovania,tým ,že sme prešli na rôzne spôsoby šľachtenia,vytvorili sme včely,ktoré sú menej odolné voči vplyvu prostredia fandím každému,kto sa dá na cestu prirodzeného chovu včiel

Příspěvek: #189

(13.08.2011 10:06)micouche napsal(a):  ..., že prevažne sa chovajú včely pre získanie včelích produktov, pritom využívať moderné spôsoby ošetrovania,tým, že sme prešli na rôzne spôsoby šľachtenia, vytvorili sme včely, ktoré sú menej odolné voči vplyvu prostredia...

Nesouhlasím, že máme včely méně odolné vůči vlivům prostředí (než třeba v minulosti, kdy včely nechoval člověk) a tvrdím pravý opak! Pokud včelu medonosnou chováme tak jak ji chováme, nesmírně jí vše ztěžujeme - chceme od ní maximální užitky, kvůli čemuž je nutíme zvládat co největší úlový prostor, aby nás při tom nebodaly, držíme je v desítkách kolonií na malém prostoru/stanovišti. Toto je podle mě klíčové pro debatu v tomto vlákně. Zkusme si do důsledků uvědomit, co to znamená např. pro přenosy nemocí a parazitů mezi včelstvy - už tento aspekt sám o sobě je nepoměrně (třeba názorněji: možná 100 ×, 1000 ×) významnější než vliv např. určitého způsobu stavby díla (volně, přirozeně), což považuji za věc téměř zanedbatelnou...
A pokud navzdory tomu včely námi držené přežívají a dávají pěkné výnosy, musí mít k tomu odpovídající schopnosti. Viděli jste někdy včelstva na převčeleném stanovišti (v poměru k jeho úživnosti)? Pokud ano, tam je názorně vidět, jak těžko to včely zvládají.

Příspěvek: #190

Súhlasím. Dnešné včelnice a kočovné vozy majú dvadsať až sto rodín. Síce vyzarajú krásne, ale z hľadiska hygieny sú na včelárenie nevhodné. Sústreďujú na jednom mieste veľké množstvo včelstiev. Včelstvá sú potom závislé na toxickej starostlivosti, bez ktorej nedokážu prežiť. V chotári má byť skupina najviac desiatich úľov umiestnená vo vzdialenosti dva až tri kilometre od seba.

Příspěvek: #191

Tohle mne docela zajímá.U nás na vesnici je poměrně dost včelstev.To by nesplňovalo ani náhodou.Ty dva až tři kilometry je nějaký oficiální údaj podepřený nějakým výzkumem?

Příspěvek: #192

(13.08.2011 13:32)Čermák Kv. napsal(a):  Pokud včelu medonosnou chováme tak jak ji chováme, nesmírně jí vše ztěžujeme - chceme od ní maximální užitky, kvůli čemuž je nutíme zvládat co největší úlový prostor, aby nás při tom nebodaly, držíme je v desítkách kolonií na malém prostoru/stanovišti. Toto je podle mě klíčové pro debatu v tomto vlákně. Zkusme si do důsledků uvědomit, co to znamená např. pro přenosy nemocí a parazitů mezi včelstvy - už tento aspekt sám o sobě je nepoměrně (třeba názorněji: možná 100 ×, 1000 ×) významnější než vliv např. určitého způsobu stavby díla (volně, přirozeně), což považuji za věc téměř zanedbatelnou...

Snižování infekčního tlaku dílem se mi zdá dobrý, lepší 100x, 1000x než se bavit o převčelenosti. Pokud by tomu tak mělo být, tak by jsme např, jako lidstvo musely žít na kilometry od sebe, což je absurdní představa. A vidíte, přesto to zvládnem opatřením a řešením infekčního tlaků dost závažných infekčních lidských zdravotních problémů.

Problém tedy vidím v rovině té, že nedokážeme jako chovatelé pochopit co vlastně když vidím tu a tu nemoc nebo destrukci provést. Jakou první pomoc, když třeba selže systém který dosud fungoval. Jaký máme výběr ve zdraví potřebných přípravcích (tím nemyslím akaracidy) a postupech zajišťující první pomoc včelstvům nebo jakou mám okamžitou možnost detekce nějakého zdravotního deficitu u včelstva, který by stačil doplnit včelstvu a během několika hodin by ustalo pochodování mlaďušek kolem úlů. Asi v takových rovinách se pohybuji já. Roztoč není už takový problém jaký býval, problémem jsou stavy které vyvolává a ty způsobují tu destrukci. Můžete mít spad nebo po zálečení velmi mírný s několi ks, ale dostavila se symptomy destrukce. A co teď? (si řekne každy, který to vidí) ... To platí i u jiných infekčních nemocí včel._gp_

Příspěvek: #193

miko, o tých dvoch, troch kilometroch na desať včelstiev sa bavili včelári na niektorom zahraničnom fóre, ale teraz to neviem nájsť. Myslím, že je to pravdou, pretože tá vzdialenosť zodpovedá polomeru z priestoru na zber nektáru okolo úľa. Keď si pozriete videá o prírodnom včelárení na IWF, sú aj v menu na mojom blogu, tak tam včelár sústredí na zimnom stanovišti asi 2000 včelstiev, ale cez sezónu ich rozvezie za znáškou na niekoľko stanovíšť. Predpokladám, že ten údaj vychádza skôr zo skúsenosti.

---

(13.08.2011 10:03)gupa napsal(a):  ... Autoři díla se snaží o praktickou univerzálnost a principem je dynamika díla jako takového a jeho praktické využití ne coby podkategorie - možnosti dosažení dynamiky chovem v úlu Warré... přeskládáním slov změníte úplně význam nadpisu díla a znovu se dostáváte tak do jiného tématu, které nesouhlasí se snahou autorů._gp_

Rašovskú metódu popisuje včelárska literatúra už pár storočí jednou vetou asi takto: "Včelári, ak chcete mať zdravé včelstvá, vyrežte im dielo každý rok." To je všetko!
Včelárenie na prírodnom diele túto zásadu dodržuje dodnes, čo je prirodzené, pretože recyklované včelie dielo nepoužíva.

Příspěvek: #194

Obávám se, že diskuze se od tématu "Rašovská metoda" stočila již zcela někam jinam. Vzhledem k tomu, že mě coby letos první rok včelařícího, tato metoda opravdu velice zajímá, je mi opravdu líto, že se v tomto vlákně nehovoří více o zkušenosti, popřípadě neřeší praktické postupy.
Chci se zeptat, je zde někdo, kdo tuto metodu provozuje v úlové sestavě Langstroth? Jak se Vám daří plodiště na zimu dostat do panenského díla? Používáte jako plodiště Lang nástavky 1/1 nebo Jumba? Díky

Příspěvek: #195

Zkoušel sjem ji s nástavky Lang výšky 300mm. Tedy jestli se rašovskou metodou myslí to, že dáš nad plodiště nástavek z panenského díla plného zásob.

Dělal jsem to proto, že jsem potřebova vyrobit víc vyšších nsáavků se zaplodovaným dílem. I v létě matka v tomto raději kladla na starších 232 a nešla do panenského.

Věděl jsem, že je to značné riziko, včely ještě o vánocích kontoloval, vypadalo to že přejdou nahoru, ale nakonc se rozhodli uhynout hladem ve spodním.

Jestli je teda Rašovská metoda, to že dávám nad plodiště medník s panenským dílem? Ono je to taky jako s metodou LBV. Leckdo o ní mluví, ale nechápe ji. I v případě Rašovské mám podobný problém.

Příspěvek: #196

Nic si z toho nedělejte, jednoho z autorů jsem ji slyšel přednášet a odcházel jsem s pocitem, že nevím, o čem byla řeč .Myslím že zásadním nedostatkem rašovské metody je právě to, že ji většina včelařů nepochopila. Autoři ve snaze popsat metodu co nejpodrobněji, ji udělali pro širokou včelařskou veřejnost nesrozumitelnou. Jednak je málokdo ochoten tak obšírné pojednání pročítat a když už se k tomu někdo odhodlá, uniknou mu v záplavě textu 2 zásadní body, nutné k pochopení.

1. Tak, jak je metoda popisována, je určena pro včelaření ve velmi vysokých nástavcích, nejlépe na rámcích 30 cm.
2. Liší se postup v prvém roce, tedy při zahájení metody, od let dalších.

K bodu 1) by bylo asi nutné se obrátit na samotné autory. Nenašel jsem totiž doporučenou metodiku, jak postupovat, pokud včelařím na rámcích do 24 cm, nebo dokonce v NN.
V bodu 2)

1. Rok prvý:Začít je nejlépe na jaře v době, kdy je nutno nasadit medník. Předpoklad je, že zimujete ve dvou VN.
   Jako medník použijete spodní nástavek a místo něho dáte nástavek jen s mezistěnami. V medníku pak několik souší nahradíte mezistěnami. Případné nasazování dalších medníků není řešeno.
   Po ukončení snůšky a vytočení přehodíte nástavky v plodišti, takže nově vystavené plásty budou nahoře. Zakrmíte. Panenské souše z medníku uschováte pro příští rok.
2. Rok druhý:Včelstvo necháte beze změn až do nasazování medníku. Pak v plodišti vyměníte spodní nástavek jenom za mezistěny a do medníku dáte několik plástů s plodem, panenské souše z loňska a mezistěny. Volné místo v horním nástavku plodiště po odebrání rámků s plodem zaplníte mezistěnami, ev stav. rámky.
   Opět není řešeno, co se dá do dalších medníků. Asi je nutno vyrobit pro příští leta další panenské souše.

Podrobnosti najdete nejen ve Včelařství, ale i na http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/clanek1/
Doporučuji listovat, listovat, listovat a zastavit se až tam , kde začínají schemata úlů. Jinak z toho budete mít zase guláš.

Příspěvek: #197

DObrá, takže to možná i chápu. Ale tedy do zimy jdou včely které mají plodové hnízdo v dolním nástavku na zaplodvaných plástecha a nad tím mají na zimu druhý nástavek s panenským díle, ve kterém mají zásoby a předpokládá se že tam v zimě přejdou a budou se po vánocích rozvíjet na panenském díle.

Pokud je to takto, tak doporučuji si všimnout v mém textu "a předpokládá se že tam v zimě přejdou a budou se po vánocích rozvíjet na panenském díle.".

Mně se ten předpoklad nezdá. Nesedí to s tím co vím ale možná to neumím. Já na tuto otázku dostal někde na webu od autorů odpověď, že oni dávají včelařů metodu a je na nich, aby si ji osvojili a rozvinuli.

Osobně si myslím, že je lepší když již ve vrcholné fázi včely přejdou na panenské dílo a tam vychovávají již zimní generaci. A hlavně i jistější.

Příspěvek: #198

Nevím, jak by to bylo při zimování ve 2x30 cm, ale ve 2x24 jsem tento systém zkoušel již před lety. Pokud bylo slušně silné včelstvo, byl spodní nástavek, ve kterém byly původně jen mezistěny, do ukončení snůšky nejen vystavěn, ale z velké části už nebyl panenský. Po umístění tohoto nástavku nahoru do něj matka samozřejmě ještě v podletí přelezla.

Příspěvek: #199

Příspěvky o stavbě díla jsem přesunul do nového tématu Jak a kde donutit včely stavět dílo.

Příspěvek: #200

Dovolím si také něco zdělit. Včelařím teprv rok, proto tuto metodu nemůžu odborně posoudit. Přesto jsem přesvědčen o tom, že tato rašovská metoda je přínosem pro naše včelařství. Myšleno tak, že někdo veřejně láme ledy, a snaží se něco dělat. Tato metoda není určena osvíceným včelařům jako přítel Dvorský, Bencůr, Čermák a mnoho dalších, ale třebas mně (začátečník) a dalším praktikům co včelaří postaru na starých plastech. Letos jsem převzal dva úly po starém, nemocném včelaři, a po prvním rozebrání včelstev jsem se zhrozil. Černé dílo včetně zaviječe vosk. Okamžitě včely putovaly na mezistěny.Asi mám smůlu, protože v mým okoli včelaři obdobně jako ten starý včelař více lidí (ne starých věkem!). Proto si myslím,že osvěty mezi včelaři je stále málo.Druhá strana mince je ta, že hodně včelařů si nenechá do té své metody chovu kecat! Do nového roku přeji nám všem nejen zdraví, pokoj a klid, ale i více takových metodik a publikací!
A pak všem zdravý úsudek a rozum v hrsti.
Hezké Vánoce a úspěšný Nový Rok 2012