Příspěvek: #61

(25.10.2010 17:48)Roman Linhart napsal(a):  Víte, to je tak, že Vy svá pozorování děláte v klasických úlech, které jsou velice prostorné. Dutiny ale jsou v přírodě úzké a hluboké. Dokonce i Pan Bencúr Vám rád na svých webových stránkách potvrdí, že včely samy od sebe většinou nestaví dílo na 10 a více rámků, ale klidně vystačí s rámky 7-8. Ty ale mohou být v úzké dutině značně dlouhé. No a pokud se v zimě včely pohybují v takovémto komínu za zásobami, pak se od díla starého a zakladeného vzdálí značně.

Úľ Warré je napodobenina dutiny stromu. Jeho štvorcový vnútorný pôdorys má bočnú stenu dlhú 30 cm. Úľový priestor rozširujem smerom nadol podstavením prázdneho boxu, v ktorom včely postavia prirodzené dielo. Je to technológia bez medzistienok. Je samozrejmé, že med odoberám z najvrchnejšieho nadstavku, dielo s medom vyrežem, med precedím a prázdny box opäť podstavím pod plodisko na odoberateľné dno. Zimný chumáč sa presúva smerom k povale úľa za zásobami, teda vždy na rok, najviac dva roky staré dielo. V skorej jari tam včelstvo začne plodovať a až jarná znáška a hromadenie medu v top nadstavku ho donúti postupne sa presúvať smerom nadol na panenské dielo. V sezóne 2009 som robil medobranie 4x a včelstvá vymenili 2x dielo v dvojradovom plodisku.

Příspěvek: #62

Vážení přátelé, ačkoli jsem nemínil již tuto debatu dále rušit, ještě krátce k několika bodům. Předně má nabídka pomoci po internetu při vedení včelstev trvá a bude zajímavé, zda se mi podaří dobře vést Rašovskou metodou včelstvo na dálku. To po více let. Pro metodu a veřejnost bude cenné to, že to nebudu já, ale majitel včelstva, který Vás sám seznámí s výsledky. Nesu tímto kůži na trh a jsem trochu udiven, že jsem sám, kdo je k tomu ochoten... K panu Bencůrovi a jeho metodice pro zapálené začátečníky tolik, že je jeho metoda jistě zajímavá. Beru ji jako alternativní a on sám tvrdí, že to není nic pro velkovčelaře. Je však třeba varovně zvednout prst a nahlas říci, že když se veterinární orgán rozhodne včelaře navštívit a zkontrolovat zdraví jeho včel, musí mu být vyhověno. Plást po plástu musí majitel osobně vyjmout a podat k prohlídce. To u této stavby ale možné není. Plásty nejsou v rámečcích a jsou trvale přilepeny k stěnám nástavku. Prohlídku bez destrukce díla tedy provést možné není. Již toto by byl u nás v ČR důvod k likvidaci včelstva! Proto tuto metodu klidně testujte, ale pouze v omezené míře. Kdo si takto založí celé hospodářství, spláče nad výdělkem ihned, jakmile se v okolí objeví mor a prohlídek bude třeba. Jistý přítel zde také uvedl, jak je čistící pud důležitý, jelikož měl včely na světlém díle, včely byly nehygienické a teprve výměna matky vedla k nápravě a návratu k normálu. Autor usuzuje, že se tak stalo v důsledku přidání hygienické matky. Já to vidím jinak:
Měl jsem stejný problém. Jedno včelstvo mělo asi 40% plodu zvápenatělého a byl to smutný pohled. Ani dílo nebylo příliš tmavé. Rozhodně ne horší než v jiných úlech v okolí. Tou dobou jsem ještě na panenském díle nezimoval a na čistící pud a jeho zásadní vliv jsem skálopevně věřil. Učinil jsem tedy totéž co kolega popisuje-vyměnil jsem matku za novou a to ani ne ušlechtilou. Zvápenatění skutečně rychle zmizlo a já si už myslel že je to čistícím pudem. Pak mi ale došlo že je to jinak. Obraz plodu totiž byl jiný, než by tomuto jevu čistícího pudu napovídalo. Nešlo o jev, kdy by plod druhé matky také trpěl ve stejném díle zvápenatěním a včely by ho jen mrtvý rychleji vyhazovaly. Tím by nutně vznikal nepřehlédnutelný jev mezerovitosti plodu a matka by sem do mezer kladla znova. Výsledkem by pak byl plod nestejného stáří v různém stupni vzájemného prolnutí, což včelaři znají třeba u matek, které mají málo místa ke kladení. Pak kladou do buněk ihned jakmile se mladuška vylíhne a tak se mezi zavíčkovaným vyspělým plodem často vyvíjejí mladší larvy. Obraz plodování nové matky byl docela jiný. Kladla v soustředných kruzích a uceleně. Žádný jej plod neumíral (na rozdíl od plodu matky předchozí) a žádný čistící proces se na tomto novém plodu neuplatnil. Prostě šlo o jev jiný, kdy byl plod druhé matky odolný. Nikdo nám není schopen říci, který faktor způsobí, že tam kde se plod jedné matky vyvíjí normálně, druhý zvápenatěním trpí. O imunitě hmyzu víme velice málo. Možná se matka pářila s bratry a šlo o nežádoucí inbrední depresi, spojenou se snížením životaschopnosti potomstva. Možná dělnice larvy hůře krmily, či byl ve hře jiný faktor. Já chci upozornit pouze na to, že se i zde uplatňuje klasická Gausova křivka rozložení četnosti jevů a tu a tam se prostě objeví včely přirozeně nezdravé a špatné. Zdravým včelám (kterých je drtivá většuna) ale plod ve světlém díle nevápenatí a toto je jistě jen výjimka. Tuším že v obou případech jde o ten samý jev. Ani zmíněný přítel nepíše, že by plod druhé matky umíral a byl mezerovitý, ačkoli žil ve stejném díle jako zvápenatělý plod matky předchozí. Já jsem tuto nemoc u cca 40-50 svých včelstev od aplikace Rašovské metody neviděl. Závěrem se omlouvám že zde neuvádím jméno přítele, který upozornil na své problémy se zvápenatěním. Když kliknu na stránku s jeho textem, zmizí mi ten můj. S pozdravem R.L

Příspěvek: #63

(27.10.2010 17:12)Roman Linhart napsal(a):  Je však třeba varovně zvednout prst a nahlas říci, že když se veterinární orgán rozhodne včelaře navštívit a zkontrolovat zdraví jeho včel, musí mu být vyhověno. Plást po plástu musí majitel osobně vyjmout a podat k prohlídce. To u této stavby ale možné není. Plásty nejsou v rámečcích a jsou trvale přilepeny k stěnám nástavku. Prohlídku bez destrukce díla tedy provést možné není.

Mohlo by to tak byť, ale tak to nie je. Dielo je bez problémov rozoberateľné. Dokumentujem to fotografiou z augusta tohoto roku.

Příspěvek: #64

Tak to je o něčen jiném, což v plném rozsahu uznávám-vycházel jsem ze zahraničního videa na Vašich stránkách a tam je tuším dílo nerozběrné. R.Linhart

Příspěvek: #65

(27.10.2010 17:12)Roman Linhart napsal(a):  Prohlídku bez destrukce díla tedy provést možné není. Již toto by byl u nás v ČR důvod k likvidaci včelstva! Proto tuto metodu klidně testujte, ale pouze v omezené míře. Kdo si takto založí celé hospodářství, spláče nad výdělkem ihned, jakmile se v okolí objeví mor a prohlídek bude třeba.

To sú opatrenia na zabezpečenie krátkodobých ziskov pre niektorých jednotlivcov, ale pre včelársku obec majú dlhodobé následky v podobe nepriaznivej zdravotnej situácie včelstiev. U nás štát prihliada na záujmy veľkých včelárov a tomu prispôsobuje zákony. Väčší včelári už niekoľko desaťročí s pomocou včelárskych spolkov, vysokých škôl a výskumných ústavov budujú tento neistý systém včelárenia, ktorý sa spolieha na chemikálie, antibiotiká a pesticídy, aby udržali svoje veľké včelárstva v chode. Neliečiť včelstvá proti Varroa a nemať rozoberateľné dielo sa považuje priam za trestný čin, pretože takýmto počínaním ohrozujete ostatných. Nikto kompetentný sa nepokúša overiť na včelstvách v praxi či je takýto zákonný názor opodstatnený! A postupy s liečbou tých ostatných, ktorí používajú staré súše aj pätnásť rokov v medníku a v plodisku možno tiež, vari neohrozujú nás ostatných, ktorí sme prejavili snahu o čistejší chov včelstiev na každoročne obnovovanom prírodnom diele? Veď nebezpečné choroby včiel sa začali masovo rozširovať práve po zavedení mobilných rámikov do praxe, ktoré umožňujú používať plásty niekoľko rokov a infikovaný vosk recyklovať a vkladať späť do rámikov v podobe medzistienok. Akékoľvek aktivity o vytvorenie ekologickejšieho prostredia a hlavne prirodzenejšieho pre život včiel v úli sú zo strany štátu zákonom potláčané. Úradníci jednoducho rozhodnú, ktorý spôsob musíme považovať za ekologický a ktorý nie.

Příspěvek: #66

Citace:Kto má úštipačný pocit, že je to návrat do 19. storočia a teda zázrak, tak o takom zázraku môžme iba snívať.

Je to návrat do 18. století - Josef Antonín Janiš. Není to ale uštěpačný pocit, nýbrž pocit obdivu. Zkusím to. Líbí se mi to. Budou dlouhé zimní večery a tedy nejvhodnější doba k výrobě několika těchto úlků.
Zdravím J. Křapka

Příspěvek: #67

Vážený příteli Bencúre-mám na Vás dotaz. Na Vámi vložené fotografii je vidět, že dílo dole neuzavírá spodní loučka. Myslím si, že pokud budu mít více nástavků, musí se mi nutně vosk dolního okraje horního rámku dotýkat horní loučky rámku pod ním. Nedojde tak k nežádoucímu spojení obou rámků a potížím při prohlídkách? Všichni víme, že včely jsou schopny i prostory mezi běžnými rámky prostavět. Také prostaví prostor mezi horními loučkami a durafolovou folií nad medníkem. Jak tomuto čelíte? Děkuji za reakci R.L

Příspěvek: #68

(28.10.2010 11:16)Roman Linhart napsal(a):  Nedojde tak k nežádoucímu spojení obou rámků a potížím při prohlídkách?

Samozrejme, že včely spoja dielo dohromady na miestach kde to potrebujú. To je však cieľom tejto technológie, komunikácia včiel medzi nadstavkami. Filozofiou metodiky Warré je, nevyrušovať včelstvá prehliadkami. Stačí pozorovať letáč a sledovať vývoj cez okienko v zadnej stene úľa. Úľ otvoríme len pri medobraní. Box treba potočiť doprava a doľava a nežiadúce ťažkosti sú vyriešené. Výstižne sa na túto tému vyjadrila Anastázia, včelárka zo Sibíri, slovami: Súčasní včelári vymysleli mnoho rôznych konštrukcií úľov a všetky predpokladajú trvalé zasahovanie človeka do včelieho hniezda: rámiky s plástmi včelári premiestňujú, na zimu premiestňujú úle so včelami na iné miesto, ale to sa nesmie robiť. Včely stavajú plásty v presne definovanej vzdialenosti medzi nimi a samé vytvárajú ventilačný systém. Boje s nepriateľmi a akékoľvek zásahy tento systém poškodzujú. Namiesto toho aby zbierali med a vychovávali nové včielky, musia naprávať to čo je poškodené. V prirodzených podmienkach včielky žijú v bútľavinách stromov a samé perfektne zvládnu všetky problémy. Majú sa udržiavať čo najbližšie k prírodným podmienkam.
Durafólovú fóliu nepoužívam, povala musí byť vzdušná, prikrytá vrecovinou, schopná odvádzať vlhký vzduch z úľa.

Příspěvek: #69

Když už se tu probírají ty přirozené podmínky tak k tomu mám také co říct.
Letos poprvé mám včelky v klátu s rozběrným dílem. Po dosavadní zkušennosti mohu konstatovat, že je to nejlepší řešení mikroklimatu v úle. Naprosto sucho, naprosto teplo. Kdyby se tam nějaká přebytečná vlhkost objevila, tak bych neviděl nic přes ty zadní zasklené dveře. Na skle by se usadila rosa a nebylo by vidět nic. Sklo je čisté bez nejmenšího náznaku orosení.
Už si sháním pomalu další špalek. Možná, že né tak velký, ale udělám další klát na rámečky, co používám já.

Příspěvek: #70

Ahoj Mirečku, len sa mi nepodarilo zistiť, či máš triangel rámiky na prírodnú stavbu, alebo si použil aj medzistienky.

Pre všetkých fotografia z apríla 2010 na Veľkú noc, stav po prezimovaní, dve debničky sú plne obsadené včelami, hlavne po uvoľnení zimného chumáča sa rosia sklá, pre upresnenie: u mňa, 537 m.n.m., na Orave, severné Slovensko, býva chladná jar, rozvoj kvitnutia vegetácie je neskoro, jablone kvitnú okolo 15. mája.

Příspěvek: #71

Mám normální klasické rámečky co používám pro úly 39x24 i s mezistěnami.

Příspěvek: #72

(27.10.2010 17:12)Roman Linhart napsal(a):  Vážení přátelé, ačkoli jsem nemínil již tuto debatu dále rušit, ještě krátce k několika bodům. Předně má nabídka pomoci po internetu při vedení včelstev trvá a bude zajímavé, zda se mi podaří dobře vést Rašovskou metodou včelstvo na dálku. To po více let. Pro metodu a veřejnost bude cenné to, že to nebudu já, ale majitel včelstva, který Vás sám seznámí s výsledky. Nesu tímto kůži na trh a jsem trochu udiven, že jsem sám, kdo je k tomu ochoten... K panu Bencůrovi a jeho metodice pro zapálené začátečníky tolik, že je jeho metoda jistě zajímavá. Beru ji jako alternativní a on sám tvrdí, že to není nic pro velkovčelaře.

Z Vašich reakcií v tomto vlákne mám dojem, že za prirodzenú stavbu včiel považujete len stavbu trúdích plástov. Chcete vedecky pracovať na úžasnom projekte "Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz", ale z Vašich vyjadrení usudzujem, že s prirodzeným spôsobom života včiel nemáte žiadne skúsenosti a svoje teoretické predpoklady overujete u včelárov,ktorí včelária priemyselnými formami a nikto z nich nechce otvorene priznať viacročnú štatistiku o spáde klieštika pri vedení včelstiev Vašou metódou. Váš postup je akousi privatizáciou skúseností druhých a zovšeobecnením Vašich nákladov. Veľkovčelári s technológiou Warré už celé polstoročie tvrdia, že ich spôsob včelárenia je metódou, ktorá z dôvodu každoročnej obnovy včelieho diela prirodzeným spôsobom eliminuje nebezpečné včelie choroby na 100 % a za posledné štvrťstoročie úspešne znižuje stavy populácie roztočov Varroa vo včelstvách až o 90 %. Potom Vaše tvrdenie, že sa Vám podarilo nájsť spôsob ako vyliečiť americkú hnilobu včelieho plodu úplne jednoduchým postupom, je podľa mňa veľmi odvážne.
Včelárska prax už tretie desaťročie experimentuje so základným modelom likvidácie klieštika v úli chemickým ošetrovaním včelstiev. Aktuálny vývoj v zdravotnej situácii vo včelstvách naznačuje, že v neúspešnom experimentovaní s týmto modelom budú včelári pokračovať ďalších tridsať rokov. Každoročná migrácia včelstiev do hlavných produkčných oblastí repkového, agátového a slnečnicového medu nie je pre včelára len zberom bohatej úrody nektáru, ale aj zberom všetkých známych a neznámych škodcov vo včelstvách. Komerční truckeri prevážajú choroby späť do všetkých kútov tejto republiky. Nič lepšie ich nezaujíma. Zákony o včelách sú založené na dotovaní včelárov, ktorí na veľké vzdialenosti približujú svoje včelstvá k poľnohospodárskym kultúram. Chemoterapia v úľoch, ako prevencia proti chorobám včiel, je len zákonnou zámienkou na podporu včelárskych veľkofariem. Je iróniou, myslieť si, že práve ľudia, ktorí zákony o včelách presadzujú, chcú zabrániť šíreniu chorôb včiel, pretože sú zrejme hlavným vektorom pri šírení ich nákazy. Príkladom je určite aj stále narastajúci predaj odložencov a matiek.
Po invázii klieštika na naše územie, začiatkom osemdesiatych rokov minulého storočia, sa začali na našich včelniciach, vybavených modernými priestrannými úľmi, objavovať choroby včiel, s ktorými nemuseli pred storočím zápasiť milovníci včiel v košniciach, krajinských úľoch a podobných konštrukciách včelích príbytkov. Ekologický prínos úľovej zostavy Warré, a podobný úľ, malý Boconády a Němeček, spočíva dnes v pozitívnej reakcii včelstva na všetko, čo včelár očakáva na zlepšenie zdravotného stavu svojich kolónií. Vedenie včelstiev je veľmi jednoduché, čisté a v súlade s prírodou. Úľ má ideálnu veľkosť, umožňuje včelám kontrolovať vlhkosť a teplotu, čo je najväčším problémom moderných priestranných úľových zostáv. Včelstvá prezimujú v ideálnych podmienkach.

Příspěvek: #73

Vážený příteli Bencůre, je vidět že se na problém díváme odlišně. Předně si všimněte, že já Váš systém včelaření nenapadám. Vaše dílo je rozběrné a tím ke včelaření ze zákona vhodné. To ale neznamená, že považuji Váš systém za obecné řešení zdravotní situace, slučtelné s moderními technologiemi! Předně je to metodika extenzivní a už jen to že musíte plást s medem vyřezat a zničit při získávání medu je obrovské mínus. Řekněte sám-je tento Váš systém schopen nakrmit medem skoro 7 miliard lidí ve světě??? Já myslím že odpověď je zde jasná a negativní. Drtivá většina medu se produkuje a věřte tomu že vždy bude produkovat v nástavkových úlech a plástech v rámcích. Nejde tedy o to vrátit se do pravěku a nepoužívat rámky a mezistěny. Jde o to učit se od včel, pochopit principy a z nich se učit. Tak je naše koncepce myšlena. Žádný lékař Vám neřekne abyste jedl durman jako bylinu. Ale klidně Vám napíše léky z durmanu. Také my neradíme nikomu aby včelařil jako naši pradědové-jak činíte Vy, ale snažíme se přírodní moudrost přenést a zakomponovat do moderních vysokoprodukčních technologií. Já Váš systém včelaření z tohoto důvodu považuji za zajímavou alternativní a extenzivní metodu, která má asi takový význam jako ekologické zemědělství. To také pracuje ryze přírodně, ale potenciál nakrmit lidstvo nemá. A ještě něco-na Vašem vebu je na videu vidět, že Vy sám chemickou léčbu užíváte. Tyto Vaše odvážné výroky o škodlivosti chemoterapie jsou tedy vysoce sporné....Jsem velkým snílkem a optimostou a tvrdím, že včely dokáží v přírodě přežívat i více let. Netroufám si ale tvrdit, že pokud léčit nebudeme, tak že zbude hrstka rezistentních či tolerantních včelstev a ty nám na divokém díle přežijí. V tomto (jestli tomu dobře rozumím) jdete dále než já. Já vidím budoucnost boje s roztočem v oblasti měkké chemie. Pokud mám citovat z vašeho přípěvku, pak tvrdíte že:
Veľkovčelári s technológiou Warré už celé polstoročie tvrdia, že ich spôsob včelárenia je metódou, ktorá z dôvodu každoročnej obnovy včelieho diela prirodzeným spôsobom eliminuje nebezpečné včelie choroby na 100 % a za posledné štvrťstoročie úspešne znižuje stavy populácie roztočov Varroa vo včelstvách až o 90 %. Potom Vaše tvrdenie, že sa Vám podarilo nájsť spôsob ako vyliečiť americkú hnilobu včelieho plodu úplne jednoduchým postupom, je podľa mňa veľmi odvážne.
Moje reakce je jednoduchá - předně jsem neuvedl, že jsem tuto nemoc vyléčil osobně, (bylo by to nezákonné a proto o svých zkušenostech v tomto ohledu pomlčím...) ale že mi jistý včelař toto oznámil. Na tom trvám a nejde o to, jak to kdo vidí, jde o to, že to je pravda a funguje to. Vaše tvrzení výše uvedené jde ale mnohem dále - vy hovoříte o tom, že chov na technologické úrovni brtí a košnic zničí choroby na 90-100% - to je velice odvážný výrok! Takže zde řešíme neexistující problém, kdy já tvrdím že se dá výmenou díla akutní mor léčit a Vy tvrdíte, že ve Vašem systému také pracujícím na stejné bázi výměny díla, že je to stejné - tedy říkáte jinými slovy totéž. Tak kde vidíte principielní rozpor? Vtip je v tom, že naše názory jsou si velmi blízké, ale každý včelaříme jinak co do technologie. Když dva dělají totéž, nebývá to totéž a shoda mezi námi možná na 100% úrovni nikdy nebude - to ale nikomu nebrání, aby se námi nechal inspirovat. A ohledně privatizace myšlenek Vám chci oznámit, že já nežiji z myšlenek druhých. To mnozí včelaři žijí z myšlenek našich - autorského kolektivu. Například to, že se dnes včelstva v ČR nepálí, když jsou zdravá a laboratoř najde původce moru v měli, je dáno tím, že jsem jednomu pánovi poradil, aby se soudil. To proto, že výskyt původce nemoci a nemoc sama nejsou totéž. Výsledek je změna veterinární legislativy (prováděcí vyhlášky tlumení moru) v ČR. Již to zachránilo miliony včel před smrtí v ohni. Má to tedy přínos pro celý obor. Řekněte, co jsme udělali špatně a proti zájmům včelařů a včel? S pozdravem R.L

Příspěvek: #74

Já osobně pana Bencúra oceňuji za jeho ochotné reakce na mé otázky, které jsem mu zaslal a na jeho webu mě překvapilo několik vychytávek, které by mě vůbec nenapadly, ale dávám za pravdu dr. Linhartovi. Já nejsem zastáncem nějakého fanatismu a teď to myslím naprosto neadresně. Jelikož se už nějaký pátek pohybuji v zahradnictví, vím, že tzv. eko či biozahradničení je prostě nerealizovatelné ve větším měřítku a pokud ano, musí se starat o rostliny mnohem více lidí (jinak to stojí moře času a energie) a to samozřejmě zdraží konečný produkt. Pokud ekozahradničení přijde s něčím zázračným co lze uplatnit ve velkovýrobě, budu první kdo hodí Stomp (selek. herbicid) do kontejneru. To jsem ale trochu odbočil. Co se týče toho léčení, ono to vždy bude chemie. Nakonec co by to jiného proboha mělo být? Včely se snažíme chránit od kdovíjakého drijáku při léčení, ale sami si sobě, třeba po úporné manipulaci s nástavky, s klidným svědomím naordinujem třeba Ibalgin (přečtěte si v příb. letáku nežádoucí účinky). Já bych to tak nedramatizoval. V celé přírodě je chemie. Když vezmete kuchyňskou sůl a nasypete ji trochu na trávník, tak Vám zežloutne a když to uděláte zvlášť svědomitě tak uhyne úplně. Ledas kdo by ale neřekl, že kuchyňská sůl je nějaká ta "strašná" chemie, co ničí živou přírodu. To samé je i s jinými chem. látkami všude v přirodě. Když např. spadne dub do rybníka začnou se z něho uvolňovat mimo jiné saponiny, které jsou prudce jedovaté pro ryby už v malém množství. Pokud saponiny v dostatečném množství kontaminujete rybník, posbíráte po čase všechny ryby na hladině. Otázka podle mě je v tom, jak a čím léčit. V jakém dávkování kdy atd., ale pořád to bude chemie. Když budete mít doma marodnou kočku, necháte ji se trápit i když víte, že veterinář by ji pomohl vhodným lékem? Já tedy ne. Stejně tak to udělám se včelama. Když už jsem je nacpal do těch bedýnek a postavil si je na zahradu, tak je přece nenechám bez jakékoliv iniciativy, sežrat kleštíkům a j., když to mám na očích. Nechat vše na přírodě je dobré, ale vosa, která se topí kdesi někde v kaluži možná utone, ale pokud to náhodou vidím a jsem u toho, tak jí klidně nechám vylézt na svůj prst ruky.

Příspěvek: #75

Víte, já to vezmu ještě z jiného soudku. Stalo se velkou módou za slovem přírodní vidět automaticky synonimum slovního spojení nejlepší možné. To je ale hloupost a plyne z pouhého idealismu. Chovám hady a jinou havěť. Proto vím, že příroda pracuje s obrovskou mortalitou. U rosniček - jejichž výzkumu jsem se blíže věnoval je roční mortalita kolem 90%. U želvy Geochelone elephantopus přežije do dospělosti jedna želvička z 10 000 nakladených vajec. U sekvojí je běžné, že strom dá vzniknout jinému dospělému stromu jednou za 2-3 000 let! To při statisících vytvořených semen ročně. Kolik z miliard pylových zrn oplodní vajíčko a kolika spermiím se to povede? Kolik lidí přežije 40 rok věku bez výrazných zásahů v podobě léků, operací, trhání zubů atd? Včely jsou vysoce specifický hmyz, který potřebuje obrovský prostor pro uživení. Hustota jejich kolonií by bez krmení cukrem (na který zde mnozí nadávají) byla minimální. Je jasné, že nebýt včelařů, tento druh by v moderní krajině žít nemohl. I kdyby do ní člověk nezavlekl warroázu. Včelařství není o otrockém kopírování přírody, je to oboustranně výhodný vztah mezi člověkem a včelou, z něhož musejí mít zisk obě strany. Nevčelaříme ve vzduchoprázdnu a náš obor je pod tlakem faktorů přírodních i socioekonomických. Musí se tedy vyvíjet. Chovat včely zcela přirozeně znamená smířit se se ztrátami na úrovni větší než 50-60% stavu zazimovaných včelstev. Krásně je to vidět u lesních mravenců Formica polyctena. Mraveniště může žít i dvacet a více let. Tvoří oddělky jiná mraveniště a pokud má být početní stav zachován, stačí aby se každých 15-20 let vytvořilo z mraveniště nějaké jiné. Než se to povede, zemřou při marných pokusech desítky oddělků, mladých matek, a je zmařeno mnoho práce dělnic. V případě včely by tomu bylo stejně. Také u ní moho rojů nepřežije první zimu. Nebýt moderních chovatelských metod, nebyla by včela běžným hmyzem, ale raritou - asi jako drvodělky, či žahalky. Tento stav by neprospěl nikomu - tedy ani včelám. Zároveň je ale třeba se zabývat přírodními procesy a tyto využívat ku prospěchu včel i vlastnímu. Žádný rozpor mezi zájmy včel a včelařů zde není. R.L

Příspěvek: #76

(30.10.2010 3:52)MilanBencúr napsal(a):  Pre všetkých fotografia z apríla 2010 na Veľkú noc, stav po prezimovaní, dve debničky sú plne obsadené včelami, hlavne po uvoľnení zimného chumáča sa rosia sklá, pre upresnenie: u mňa, 537 m.n.m., na Orave, severné Slovensko, býva chladná jar, rozvoj kvitnutia vegetácie je neskoro, jablone kvitnú okolo 15. mája.

Dobrý den př. Bencúre. V úlech Waré chováte včely již několik roků. Máte již tedy bohaté zkušenosti. Máte vypracovaný systém rozběrného díla. Taktéž, jak jsem viděl, používáte i zasíťované úlové dno. Jediný rozdíl, oproti v současnosti používaným způsobům chovu včelstev, který je patrný a také pro způsob chovu v úlech Waré žádoucí, je přirozená stavba bez předlohy (mezistěn). Můžete prosím zhodnotit tento způsob chovu na rojivost? Vycházím z předpokladu, že rojivost je přirozenou vlastností rozmnožování včelstev. Protože uvádíte, že jedinými zásahy do včelstev v úlech Waré je odběr a lisování medu a zpětné podstavení prázdného truhlíku (bedničky), neumím si předstvit, že včelstva v takto vedeném chovu nemají sklon ke zvýšenému rojení.
Zdravím J. Křapka

Příspěvek: #77

(31.10.2010 16:26)Roman Linhart napsal(a):  Zároveň je ale třeba se zabývat přírodními procesy a tyto využívat ku prospěchu včel i vlastnímu. Žádný rozpor mezi zájmy včel a včelařů zde není. R.L

Přírodními procesy se možná někdo zabývá, ale realita chovu je katasrofální. Kopírovací systém na hraně inbreedingu s totální ignorací jiných vlastností než je výkon a mírnost. Řekněte mi, kde u nás probíhá výběr na základě tlaku patogenů tak, jako je to v přírodě? Stovky studií na toto téma ale z pohledu reality jen omáčky a skutek utek. Tvrdý byznys.

Příspěvek: #78

Příteli Holube - je to ještě horší. Naše legislativa vznikla v nějaké době a byla poplatná míře tehdejšího poznání. Poznání je ale už celá desetiletí mnohem dále a legislativě uteklo. Když máte někde 100 včelstev a jedno dostane mor, spálí se všechna včelstva. Tedy i taková, která jsou pravděpodobně nositeli odolnosti na úrovni chování či imunity. Nedáme jim šanci ukázat co v nich je a rovnou je zabijeme. Tento trend genocidy celých populací včel v rozsáhlých oblastech je třeba zvrátit. Moc ale v této zemi drží několik lidí (vysoce postavených veterinářů) napojených na výzkumné struktury, které toto popírají a říkají, že pálení je jediná cesta. Ve vědě obecně platí, že staré myšlení musí odejít s těmi, kteří staře uvažují. Nedá se očekávat že výzkumníci, co desítky let pálili, nám půjdou na ruku a řeknou, že se dvacet či padesát let pletli... Tento problém může prolomit jen jejich smrt, nahrazení mladými lidmi a intenzivní celospolečenská objednávka. A já se ptám - co dělá ČSV pro to, aby byl tento trend zvrácen? Jak tlačíme na veterinu a výzkumák? Závěrem podotýkám, že nikomu nic zlého nepřeji a že také odborníkům pálícím včelstva přeji dlouhý život a zdraví. V zájmu včel a nás včelařů ale nikoli funkce a neomezenou moc...

Příspěvek: #79

(31.10.2010 17:05)Josef Křapka napsal(a):  Můžete prosím zhodnotit tento způsob chovu na rojivost? Vycházím z předpokladu, že rojivost je přirozenou vlastností rozmnožování včelstev. Protože uvádíte, že jedinými zásahy do včelstev v úlech Waré je odběr a lisování medu a zpětné podstavení prázdného truhlíku (bedničky), neumím si předstvit, že včelstva v takto vedeném chovu nemají sklon ke zvýšenému rojení.
Zdravím J. Křapka

V tomto prípade som uviedol ten najjednoduchší spôsob obsluhy úľa Warré, ktorý by mal zvládnuť každý začínajúci včelár niekde doma za garážou. Vás však zaujímajú konkrétne čísla. Od roku 2006 mám každú sezónu 5 až 8 včelstiev v úľoch Warré, z toho sú každý rok 4 rodiny produkčné. V sezónach 2007, 2008 a 2009 sa nevyrojilo ani jedno včelstvo a v tohtoročnej sezóne 2010 sa vyrojili dve čeľade, podľa mňa príčinou bolo dlhotrvajúce daždivé počasie a aj moje čakanie na znášku, ktorá aj tak neprišla. Musím však toto hodnotenie upresniť tým, že v praxi používam jednoduché kroky pri delení včelstiev a chove mladých matiek v materských boxoch, čo je priemyselný prvok prevzatý z moderných technológií na tlmenie rozmnožovacieho pudu včelstiev.
Metodika Warré je moderné ekologické včelárenie hlavne pre profesionálov, ale samozrejme aj hobbistov a vôbec to nie je tak ako uvádza priateľ Linhart, že: " Také my neradíme nikomu aby včelařil jako naši pradědové - jak činíte Vy." On jednoducho nechce pochopiť tému tohoto vlákna, odvádza pozornosť iným smerom a ja nemám záujem na jeho neplodnej debate, keď prekrúca fakty len preto, aby potvrdil teórie.
Ako tlmiť rojovú náladu vo včelstvách a súčasne vychovať mladú kráľovnú si môžete pozrieť na videu s metódou bez vyhľadávania matky a druhý spôsob je s lokalizáciou matky ako známy odsavač mladých včiel v technike NN. Upozorňujem, že to video funguje len cez prehliadač Internet Explorer!

Příspěvek: #80

Ono to nehraje do karet jen těm legislativcům a veterinářům, ale prospěch z toho mají i prodejci oddělků a výrobci úlů. A všichni dohromady tvoří dost velkou brzdu, aby se něco změnilo