Příspěvek: #121

Já bych byl pro zákon všemi deseti, ale je tu ten problém, co popsal Josef ... Tedy musel by být napsán "dobře", skutečnými odborníky, bez tlaků a piškuntálií a tak, aby dal jasná pravidla, ale zároveň potřebnou míru svobody (svoboda je poznaná nutnost? ). Byl by tak přijatelný pro veřejnost a dal by pevný rámec ... Je to v naší prapodivné situaci, kdy se pokazí, co se pokazit může, reálné, nebo je to jen naivní snění? Jak je to v okolních zemích?

Příspěvek: #122

Jak je to v jiných zemích nevím, bylo byto zajímavé zjistit. Chystám pro MV článeček, kde je porovnání, jak se postupuje při tlumení varroózy v okolních zemích - co se týče legislativy bylo by to taky možná zajímavé. Právě z důvodů, které popsal pan Křapka, které by doprovázely vnik takového zákona, bych se také spíše přes všechno přikláděl pro - raději ne - snad tak za 20 let

---

a nebo to může člověk kombinovat s šoupnout do krávy rámky viz.

Příspěvek: #123

Tak na ten srovnávací text o tlumení v okolních krajích se moc těším! To bude cenné. No a to srovnání legislativy by taky bylo hodně přínosné, jenom by se toho musel ujmout někdo od fochu ... Není mezi námi někdo takový?

Příspěvek: #124

Z tejto informácie vyplýva, že v Čechách neexistuje zákon, ktorý by včelárenie v trámikových úľoch zakazoval.

Příspěvek: #125

Ano s tím by problém nebyl, ani kdyby bylo nařízeno pouze rozběrné dílo - vždyť dílo v medné krávě, trámkovém úlu, či jak to nazveme, je rozběrné...

Příspěvek: #126

Ja bych rád choval včelky klidne v košnicich, kdyz to jde v Německu, tak nevím proč by to nešlo u nás...
Pravda v košnicích se nedá dílo rozebírat.. chov na nerosběrném díle podle všeho není zakázaný..
Jediné, na co potřebujeme rozběrné dílo z veterinárního hlediska je kontrola plodu(mor vcelího plodu). no,ale to už ani není třeba. Máme přeci možnost si nechat vyšetřit zimní měl... V případě pozitivního nálezu, se dá vyříznout vzorek plodu na vyšetření.
Pár košnic si nejspíš časem osadím. Velmi mě zajíma nerušený vývoj včelstva. Pochybuji., že by se "zpatečnický" způsob chovu v košnicích nějak rozšířil a není tedy důvod si dělat vrásky..
Takový příklad, že včelaření v košnicích ma tradici u sousedů
http://www.imkerei-klindworth.de/

Příspěvek: #127

(28.06.2011 23:08)Madra napsal(a):  Osobně bych byl radši kdyby někdo sjednotil uly, vezmi si kolik máš rozmeru raknu a typu ulu.... Pak vznikaji paskvily, ...

Snahy o zjednotenie úľových zostáv tu sú, predovšetkým sú založené na zjednotení pôdorysu úľa, jednotného odoberateľného dna.
http://nasapravda.blogspot.com/2011/05/k...ystem.html
http://www.magazinimker.de/kompatiblebeu...euten.html

Příspěvek: #128

(29.06.2011 21:20)Tomáš Blecha napsal(a):  Pár košnic si nejspíš časem osadím. Velmi mě zajíma nerušený vývoj včelstva. Pochybuji., že by se "zpatečnický" způsob chovu v košnicích nějak rozšířil a není tedy důvod si dělat vrásky..

Tak a nyní jsme u toho, proč jsem vůbec tu otázku otevřel. Ryze z praktických důvodů, neb hodlám cosi podobného.

Příspěvek: #129

Pridám nejaké skúsenosti z voľného chovu včiel v kláte, mám i dva slamené koše-košnice, ale tie používam len na príležitostné zberanie rojov. Pre včelí roj som pripravil drevený klát z 3 cm hrubých neopracovaných dosák, vzadu so zaskleným oknom na pozorovanie a fotografovanie vývoja voľnej stavby. Kúpa slamených košov je v Poľsku, podľa mňa sú pre dnešné matky malé obsahom a včelár do nich nevidí. Taký klát ak má človek vhodné dosky sa dá pripraviť aj doma a rýchlo.

Za predchádzajúce roky sa každý rok 3 krát vyrojili, tohoto roku so roj nespozoroval, ale je možné, že prvák vyletel. Ešte pred znáškou pod ťarchou plodu a zásob sa celé dielo zosunula asi o 10 cm, napriek tomu, že klát bol v jeho strede vystužený dvomi tyčkami, na ktorých dielo zastavilo, ale odpadlo z neho časť svetlých plástov aj s plodom, kde sa hlavne trúdy a včely vyliahli bez zbytku.
Napriek dobrej agátovej znáške, nejaké prebytky cez okno nevidieť. včelstvo do zimy nejde nejak silné, ale do agátu stihlo vždy dosiahnuť silu na rojenie.

Zdalo by sa, že odtrhnutie diela nahráva Linhartovej "metóde" obnovy diela, ale nie je to tak ako to on predkladá, ale odtrhnutie diela a to svetlého je vždy závislé koľko včely uložia do plástov medu, ktoré nie je vystužené. Aj ja budem musieť ešte navŕtať dva otvory o niečo nižšie od dvoch už slúžiacich, aby rozloženie váhy plodu a medu bolo vyvážené. 5 ročné dielo na najvyššom mieste je čierne, ale ak sú tam zásoby včelstvo síce zimuje na najvyššom bode klátu, ale plod začnú včely ošetrovať tam, kde zimujú a nie sú tam zásoby.

V určitom čase chcem včelstvo zrušiť a plásty postupne odoberať a fotiť ich uloženie, bunky s trúdimi a robotníčimi bunkami, na prednej stene kláta mám otvory vo zvislej polohy priemeru 16 mm jeden na najvyššom mieste tri 16x45 mm, tri 16x45 mm a na najnižšom mieste, ktorý je ale zasieťovaný proti škodcom. Anton

Příspěvek: #130

Anton, jaký máš vnitřní průměr klátu a výšku? Jak silným rojem a v jakém termínu, byl tento klát osazen? Předem díky za odpovědi.

Příspěvek: #131

Vnútorné rozmery klátu sú: 30x30x105 cm, obsah cca 94 litrov. Váha roja menej ako 2 kg, osadený koncom mája, ale je to podmienené jeho odletom z materského včelstva a je dobré až vynikajúce, keď rojenie padne do znášky, ak by bolo treba doplniť zásoby, tak na strope mám vyfrézovaný otvor pre nasadenie fľaše s presakovacím viečkom. . Ešte spomeniem jednu zaujímavosť, plásty sú postavené v smere uhlopriečky, a voči severu je to asi V-Z. Anton

Příspěvek: #132

(28.06.2011 9:51)Jiří Matl napsal(a):  Já bych to viděl jako oficiální dotaz na svazovou právničku ... Je to téma, které by jistě bylo třeba vyjasnit ku prospěchu i poučení mnohých ...

Text adresovaný právnímu oddělení ČSV:
Dobrý den, jsem registrovaný včelař, člen svazu. Marně dohledávám nějakou právní normu, výhlášku, zákon či co, kde by byla přesně definované rozběrné dílo, závazné pro způsob včelaření v ČR. Můžete mně prosím poradit, kde se taková citace nachází? S pozdravem a poděkováním Karel Crha

Odpověď paní Mgr. Jarmily Machové, právní oddělení ČSV:

Dobrý den, žádný takový obecně závazný právní předpis neexistuje. Zdraví Machová

Příspěvek: #133

A je to tady. Takže můžeš mít včelstva v košnici a na případnou prohlídku veterinářem plást vyřezat. Na druhou stranu jak by se tam dávaly např. gabony - k plodu do půli uličky? A jsme u toho že úl musí umožňovat léčebné zásahy ale kde není žalobce není soudce. Chov včel na díle pevně přistavěném ke stěnám a stropu je tedy teoreticky možný ale zase ty právnické kličky http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY30.html#_Toc501042372 . Pro občany platí co není zakázáno je povoleno ? takže vlastně v pohodě .

Příspěvek: #134

Důležité je, že fakt, který se obecně skloňoval mezi včelaři ve všech pádech, je vlastně mýtem. A boření mýtů podporuje nová poznávání. Jak se kdo každý popasuje s návštěvou SVS na své včelnici, je už individuální. Howgh.
Jen na okraj: Je mi jasné, že vycházíš z platných nařízení, můj názor je, že Gabon nemá ve včelstvu co dělat. Že zůstává ve vosku a snižuje tak imunitu plodu je snad už obecně známé.

PS: Koupím dlouhou neřezanou slámu

Příspěvek: #135

Heled, můžeš mít cokoliv, ale vidím problém v tom, že

1. mužou chtít dělat prohlídku v zimě (což dyž čtu na foru, tak to občas i dělá včelař sám z nějakého důvodu) a to ti dílo neopraví
2. kde neni žalobce... no ehm... jsi v čechách... někdo se v tom může vrtat, bude nařízen gabon... a jak ho tam dáš??

nevim, když nad tim přemýšlím, tak nevidím , mimo nějakýho nostalgického, důvod mít nerozběrné dílo... byt by to byly jen horní loučky v ule (na tramek). Oni včelaři vedeli, proč opustily klaty a košnice a přešly na rámečky...

Příspěvek: #136

Myslím si, že ide o určitý druh "vzbury" voči všetkému zaužívanému. V súčastnosti "obieham" veľa tureckých a gréckych včelárskych stránok. Tam som si všimol, že takmer na každej včelnici je niečo ako "medná krava", ale je to sud, vydlabaný strom - kmeň, ale je položený na ležato. Sem-tam sa nájde aj košnica. Inak majú tak 100 azda aj 150 rodín v klasických úloch "a la bednička". Je to len spomienka na "ducha" minulosti a pripomína, ako to bolo...
Ak sa niekomu zdajú "bedničkové" úle nebezpečné z pohľadu MVP, tak taká košnica s nerozoberateľným dielom je na to priam ideálna!
Tak isto aj tvrdenie, že med vytočený z tmavých plástov je menej kvalitný, alebo aj úplne nekvalitný je podľa mňa nezmysel. Skúste zaliať medom tmavý propolis tak na dva až tri týždne. (Samozrejme nerátam s 10 rokov starými plástami, odkiaľ už "vyletujú" včely o málo vačšie, ako veľký mravec. ) Aj vo voľnom diele včely rovnako vyliahnu a roznako zatmelia svoj "bio" odpad propolisom a voskom. A pri lisovaní sa toto dostáva do medu! Pokiaľ si zoberiete mikroskop a pozriete si med vytočený a med vylisovaný, zistíte, že v tom vylisovanom je viac drobných mechanických nečistôt! Ja som to kedysi skúšal obyčajným školským mikroskopom. A pri lisovani vždy dochádza k narušeniu týchto "kontajnerov odpadu". Tu sitá veľa nepomôžu. Pokiaľ viem, v košnici vždy časť pôvodného diela zostávala na ďaľší rok.

---

(02.07.2011 10:03)architekt odpadu napsal(a):  ... můj názor je, že Gabon nemá ve včelstvu co dělat. Že zůstává ve vosku a snižuje tak imunitu plodu je snad už obecně známé.

Gabon pomáha, ale treba ho dať vtedy, keď treba a na stanovenú dobu! Ak ho vložím v auguste a v marci nasledovného roku vyberiem, tak sa nie je čo diviť, že účinkuje ako účinkuje. Ja osobne používam gabom raz za 4 až 5 rokov. Inak som používal Avartin (amitraz), v súčastnosti Varidol (tiež amitraz). Chyba nie je v liečive, ale vo včelárovi! Osobne si myslím, že skutočne zlá situácia nastane, a bude znamenať že sa blížime ku katastrofe, keď lečenie včelstiev tvrdo preberie veterinárna správa Bude to znamenať, že my, včelári, rôzni samozvaní alebo "neocenení" výskumníci sme niečo posr... Nie, neprihrávam veterinárom ani výskumákom., ale veľa včelárov preceňuje svoj "šiesty zmysel". Liečivá sú nabitá zbraň. A keď s ňou nenarábam ako mám, je "prúser" na svete. Liečivo, ako aj tá zbraň môže mi pomôcť, alebo ma zabiť!

Příspěvek: #137

Domnívám se, že z výše uvedného je nejpodstatnější to, že chov na nerozběrném díle není zakázán. Jak s tím kdo naloží je jeho věc (při dodržení veterinárních předpisů). Netvrdím mít v košnicích 30 včelstev ale líbí se mi představa dvou, tří košnic u včelína jako okrasa(jak píše Vojtěch - nostalgická vzpomínka), už vidím košnici na zahrádce, krásně zapadne mezi skalničky a keříky, jen v klidu pozorovat jak včelky vyletují a rozjímat...
Nikdo nikomu přece nenutí chov na nerozběrném díle, ale je dobré vědět, že ta možnost tady je.

Příspěvek: #138

(02.07.2011 10:51)Vojtech Langer napsal(a):  Ak sa niekomu zdajú "bedničkové" úle nebezpečné z pohľadu MVP, tak taká košnica s nerozoberateľným dielom je na to priam ideálna!
Tak isto aj tvrdenie, že med vytočený z tmavých plástov je menej kvalitný, alebo aj úplne nekvalitný je podľa mňa nezmysel.

Treba rozlišovať skutočnosti medzi filozofiou prírodného a priemyselného včelárenia. Vo Francúzsku, Švajčiarsku a Belgicku sú prevádzkované včelárstva s tisíckami TBH úľov. Chemoterapia v úľoch, ako prevencia proti chorobám včiel znamená, že bez chemoliečby by včelstvá neprežili. Nepotrebujeme prevádzkovať továrne na med, v ktorých včely začali trpieť chorobami, ktoré prakticky boli u nás neznáme v období starých zabudnutých postupov včelárenia. Štatistika dokazuje, že v ére košníc, teda do roku 1939, sme na Slovensku Americkú hnilobu včelieho plodu nepoznali. Ak považujeme včelie dielo za pečeň úľa, to znamená, že absorbuje všetky odporné látky z procesov v úli, nečistoty, chemikálie, stopy po kuklách, atď. Takže úľ, ktorý umožňuje včelstvu dlhodobo používať staré plásty, v podstate umožňuje hromadenie nečistôt v pečeni organizmu.
V TBH žije včelstvo prirodzeným spôsobom a v priestore tohoto úľa je včelárovým jednoduchým postupom povzbudzované každoročne obnovovať svoje dielo. V tomto úli stavajú včely dielo smerom dolu a nové plásty sa tak každoročne stávajú maternicou superorganizmu. Nasledujúci rok sa tieto zakladené plásty dostanú do horných poschodí TBH, včely uložia do nich med a opäť postavia nové dielo v dolných poschodiach. Vyradené plásty pri medobraní dávajú včelám príležitosť stavať novú a čistú pečeň superorganizmu v TBH.
Plásty s medom, v ktorých sa niekoľkokrát narodilo potomstvo včiel, určite zmenia prírodnú chuť a farbu medu, pretože sú moc tmavé a hubovité. Ak je metóda TBH starostlivo dodržiavaná, včelstvo postaví každý rok nové dielo a k jeho stmavnutiu nikdy nedôjde. Počas jednej včelárskej sezóny zaplodované dielo bude vždy len svetlohnedé. V úľoch s mobilnými rámikmi je bežné, že včelár používa v medníku niekoľko rokov tmavé pevné plásty, teda schopné meniť farbu aj chuť medu a nasávať chémiu, pretože v moderných veľkopriestorových úľoch je ťažké každoročne obnovovať všetky staré plásty v plodisku.

Příspěvek: #139

V poriadku Milan, v tejto časti je kus pravdy, ale aj v nástavkovom úli sa dá včeláriť rovnako ako v TBH, nie? Ide hlavne o nerozoberateľné dielo - košnice ale mnu uvádzané "turecké sudy". Ako píšeš a ja som to neraz zdôrazňoval, závisí to od včelára. K lisovanie medu niet čo dodať. Zdá sa mi, že bolo obdobie, keď sa med nesmel lisovať. Tmavé plásty - hubovité (porézne) . S týmto spojením som sa ešte nestretol. Povrch nie je síce dokonale rovný a hladký ale hubovitý asi nie. Pozriem to neskôr pod mikroskopom. Včelí vosk je v skutočnosti biely a asi si nemusíme vysvetlovať, ako "žltne a hnedne" v plodisku. Čierne plásty je chyba (alebo nevedomosť) včelára. Pri jednotretinovej obnove diela, ako odporúča v odbornej literatúre, by tento problém nemal vzniknúť. Čiže opäť sme pri včelárovi a jeho odbornosti (resp. neodbornosti). K chorobám len ťoľko. Kým ľudstvo toľko necestovalo a hlavne tak rýchlo bolo by ich tu všeobecne menej. A samozrejme k tomu ľudská hlúposť (biologické zbrane, rozne nezmyselné experimenty atď.)
Med, pokiaľ má primerané množstvo vody, je vďaka peroxidu vodíku takmer sterilný. Med sa humámnej medicíne dlho používa. Určite v nemocniciach je filtrovaný a možno aj ožiarený (MVP sa šíri aj medom), aby bol 100% sterilný, ale medzi normálnym ľudom to nie je celkom možné. Používa sa taký aký je k dispozícii. Keď sme pri tej sterilite - čistote prostredia, to je náš hlavný problém. Sme príliš čistotný. Ako dieťa som sa neraz napil z kaluže, alebo zjedol niečo, čo mi padlo na zem. A som tu! Prežitie závisí práve na odolnosti organizmu.

Příspěvek: #140

V příštím roce bych chtěl na svých včelstvech aplikovat Rašovskou metodu. Kus od nás se objevil mor a ta metoda mě nadchla. Pročetl jsem si návod a jen mě zaskočilo, že autoři neustále mluví o svých úlech, myslím 390x240 nebo jiná vysokonástavková míra. Já mám 3/4 Langstroth (448x185). Myslíte, že tam bude nějaký rozdíl v provedení? Pokud máte s touto metodou zkušenosti v nízkonástavkových systémech poraďte!

Snad jsem na správném vláknu

Děkuji