Orel
Member
Příspěvků: 118
Připojen(a): 18.11.2010
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Rojová nálada
Tak, právě jdu ze včel, našel jsem 4 matečníky, 3 byli v medníku a jeden ve druhém nástavku. Nebyly ovšem na spodní straně rámku jako před tím,ale uprostřed plástu! všechny (pokud jsem se dobře díval) bez vajíček. Jak je mi známo na plástu staví matečník pouze když chybí matka?? Tu jsem ovšem našel ve druhém nástavku, včetně čerstvě nakladených vajíček, takže matka je OK. tak těd sem z toho blázen uplně. v medníku se zatím vylíhl jeden plást, který už je zanesen sladinou. 3 čekají na vylíhnutí, první dva nástavky převážně zavíčkovaný plod, ve druhém dva plásty čerstvý plod+nějaký otevřený různé velikosti. krajní krycí rámky ze zadu úlu jsou prázdné, předposlední jsou z poloviny vystvěné s medem či pylem. krajní rámky ze předu jsou plné medu! tak co s tím ted? mám udělat oddělek? nebo matečníky vyškrábnout? Děkuju za radu
|
|
Hlasování: | Dušan (+1) |
14.05.2011 13:47 |
|
PetrM
Administrátor
Příspěvků: 3.020
Připojen(a): 07.09.2009
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Rojová nálada
(18.10.2011 12:10)JKL napsal(a): Článek z 17.10.2011 na Brnovinky : Bez včel není života, říká mistr včelař Petr Vydra - odborník na med a včelí produkty
Citace:Stává se i dnes, že někomu ulétnout včely?
Jestli myslíte rojení, tak to se stává. Když učím, říkám: „Komu se rojí včely, je špatný včelař.“ Včely utíkají z důvodu, že s nimi včelař nedobře zachází, nelíbí se jim, jak připravuje a přizpůsobuje chod jejich života podle svých představ. Zachraňují se před tím, co člověk někdy páchá na přírodě. Včela je zde padesát milionů let a člověk jen několik tisíciletí. Včela tady byla mnohem dříve - abychom tady mohli vůbec žít. My teď včele chceme diktovat podmínky a to je zásadní chyba. Proto někteří včelaři včelaří podle přírody a tak, co nás včela naučila. Otíráme se od jejích pudů a postupujeme podle toho, jakým způsobem včela žila a žije.
A já jsem si myslel, že to je přirozený rozmnožovací pud. Sice se tam později o něm zmiňuje, ale jen tak jako na okraj.
Ještě se toho musím hodně učit.
Langstroth 2/3 – Praha
|
|
Hlasování: | |
18.10.2011 12:23 |
|
PavelN
Senior Member
Příspěvků: 558
Připojen(a): 10.11.2009
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Rojová nálada
(18.10.2011 13:23)PetrM napsal(a): Proto jsem psal, že se toho musím hodně učit.
Ale myslím, že laik z tohoto odstavce musí zákonitě pochopit, že včelař, kterému se rojí včely, je opravdu špatný. A to si myslím není dobré.
Copak je chovatel ovcí špatný, když má jehňata?
Napsal jsem pár otázek, které mě napadly a neznám na ně odpovědi. Pojďme je hledat. To tvrzení o špatném včelaři bych nebral tak přísně. Chápu jej tak, že když se někomu rok co rok vyrojí většina včelstev, asi to není úplně dobré, a chtělo by v chovu něco změnit.
Nesnažme se ale srovnávat včelaření s chovem jiných zvířat. Včelstvo se sice dá přirovnat k savci, ale pokud se takový savec rozmnoží přirozeným způsobem, budeme z něho mít menší užitek a jeho mládě nám nejspíš uteče (uletí). Plný užitek budeme mít, rozmnožíme-li jej jinak. a zase nám to srovnání skomírá - když uříznu králíkovi nohu a dám ji do vedlejšího kotce, nezískám tím 2 králíky.
Včela dělá med a med dělá včely. Otakar Brenner
|
|
Hlasování: | |
18.10.2011 14:38 |
|
architekt odpadu
Posting Freak
Příspěvků: 930
Připojen(a): 02.09.2010
Hodnocení:
Oslovení: Tykání
|
RE: Rojová nálada
(18.10.2011 20:47)Jiří Šilhán napsal(a): Já jsem dal včelkám dostatek prostoru a řekl bych, že je včas rozšiřoval.
Otázkou je, jaké vnější faktory předznamenávají rojivý či nerojivý rok. Možná, že letošní časné jaro s brzkou snůškou dalo včelám signál, že má šanci se vyrojit, postavit a dobře zazimovat. Kdož ví, to nevíme a neovlivníme.
Každopádně si můžeme příští jaro porovnat záznamy a rozšířit o trochu dřív a trochu více, zas abychom je nepodtrhli. Pak ještě třetí možnost. Když už jsou signály, okamžitě udělat oddělek i za cenu toho, že si matku narazí z nouzáku je-li to brzy a F1 ještě nejsou k mání, a na podzim zase spojit nebo dodat matku šlechtěnou a rozšířit tak počty.
Ovšem, a to považuji za nejdůležitější, poznat VČAS, kdy se včelstvo k rojení začalo chystat. A poznat takové signály by nás mohli naučit právě Ti včelaři, kteří to umí a kterým se nerojí. Tak tohle adresuji právě jim.
karel crha, účastník hnutí Šance pro včely
----
Kde je vůle je i cesta
|
|
Hlasování: | |
19.10.2011 8:17 |
|
Josef Křapka
Posting Freak
Příspěvků: 2.491
Připojen(a): 03.01.2010
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Rojová nálada
(22.10.2011 10:12)Josef Křapka napsal(a): Jsem toho mínění, že roje, zejména roje zalétlé, jsou zcela reálným zdrojem šíření a nechtěným zvyšováním kvality tohoto proklínaného parazita.
(22.10.2011 11:54)Ivan Černý napsal(a): A naopak, rojení je přirozený ozdravovací mechnismus včelstva. To ukazují i u nás divoce žijící včelstva, která úspěně přežívají více let.
Myslím, že mnohem větší efek na zvyšování kvality VD (tedy heterózní efekt) mají podletní loupeže kolabujících včelstev, kdy se roztočů proti době rojení přenese nesrovnatelně více a do více cílových včelstev.
A taky naše trvalé šlechtění VD na odolnost vůči léčivům.
Otvírám tedy soudek příslušnáho tématu a zkusím vysvětlit svůj názor o nebezpečí jež přinášejí zalétlé roje u roztoče VD. Dovolte mi to poněkud rozvést. Je zcela nesporné, že rojení je mimo rozmnožování zcela přirozený ozdravný proces včelstva. Zcela jistě to tak funguje u bakteriálních onemocnění, houbových onemocněních i některých invazních nemocí. Zde dochází při založení nového hnízda k relativně samovolnému ozdravení. To ale neplatí v plné míře u včelstva napadeného roztočem VD. Toho si včely nesou s sebou do nového domova jako nechtěné věno. U naší včely medonosné neexistuje ozdravný proces jako u včelstev v zemi původu parazita. Takový zalétlý roj naší včely medonosné si žije vlastním životem "včelstva v přírodě" a rozchovává i roztoče VD. V případě, že dojde k jeho oslabení, je napadeno a vyloupeno včelstvem či včelstvy jinými a ta si spolu se zásobami a přeživšími včelami napadeného kolabujícího roje někde v dutém kmeni či nepoužívaném komíně..., donesou i patřičnou dávku "cizích" roztočů. Tito cizí roztoči jsou pro roztoče loupícího včelstva vítanou nepříbuzenskou posilou. Všiml jsem si, že roky, které označujeme jako roky se zvýšenou rojivostí včelstev doprovází i vyšší početní stavy roztočů VD v produkčních včelstvech v podletí. Letošní rok je též takovým. Tedy, loupící včelstva nenosí tyto roztoče pouze od kolabujících včelstev včelařů, kteří nedodržením metodiky nechtěně šlechtí roztoče na odolnost proti léčivům, nýbrž i od kolabujících rojů z přírody.
To jenom na vysvětlení proč se domnívám, že omezení rojení by mělo významný vliv na tlumení roztoče VD.
Roztoče v našich včelstvech je možné správnou zootechnikou a současnými prostředky k jeho tlumení zatím udržet na přijatelné míře. Bohužel, nedokážeme dosáhnout na roztoče u zalétlých rojů a též je velmi diskutabilní jeho tlumení u některých "držitelů" včelstev. Někdy můžeme číst i omluvné názory, že tito držitelé včelstev nám vlastně šlechtí svá včelstva na odolnost vůči roztoči VD. Avšak není tomu tak. Oni jsou ti, kteří svým laxním přístupem vlastně šlechtí roztoče na odolnost vůči používaným léčivům. Bohužel a musím to přiznat, že současná direktivní metodika tlumení roztoče VD působí zcela kontraproduktivně. Je příčinou, proč přežívají i chovné stanice stále odolnějšího roztoče VD u právě těchto držitelů včelstev a následně i u ostatních včelařů. Avšak zkušenosti ze států, kde takovou direktivu nemají a tlumení roztoče VD ponechávají zcela na samotných včelařích říkají, že ani tato cesta není ta pravá ořechová.
JK
Ten kdo chce, hledá způsob. Ten kdo nechce, hledá důvod.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 22.10.2011 15:31 od Josef Křapka.)
|
|
Hlasování: | |
22.10.2011 14:42 |
|