Příspěvek: #21

tohle mi kdysi poslal pan Kolomý, já se toho "podle možností držím" tak na 70-90% a fungu je to

Ošetřování na jaře
U výše uvedeného způsobu zazimování odpadá v předjaří spousta zbytečné práce (zužování, podněcování, přikrmování, léčení aj.) Včelstva v podstatě do prvního rozšíření neprohlížíme ani nerozebíráme. Na strůpcích je místo prkének průhledná fólie a při pouhém nadzdvihnutí víka řekne pohled již průměrnému včelaři vše. Již na podzim a nebo na jaře vložíme jako druhý rámek do horního nástavku prázdný rámek, který slouží k zastavení trubčinou a následné výchově trubců a nevyřezává se.
Jeho vystavění a zaplodování je signálem k rozšíření, které se provádí následovně:
Rozšíření se provádí o celý nástavek a to tak, že plásty z horního nástavku se rozdělí do dvou nástavků nad sebe a zbytek se doplní soušemi, je to výhodnější hlavně do horního nástavníku pro rychlé obsednutí a snadnější vytáčení. Rovněž je možno vzít 2-3 plásty ze spodního nástavku pro rovnoměrnější uspořádání plodového tělesa. Současně se vloží mateří mřížka mezi druhý a třetí nástavek. Matku není nutno pracně vyhledávat, v této době není nezbytné vědět, kde ploduje. Případné další nutné rozšíření v době vrcholícího rozvoje (květ řepky) se již pak celý nástavek vkládá mezi druhý a třetí nástavek.

Zabránění rojení a využití letní snůšky
v plné síle včelstev
Cílem je odstranění příčin rojení, kterými jsou především:

1. Nedostatek prostoru a vzduchu-včelstva musí mít již od prvních jarních snůšek dostatek prostoru, kde se mohou roztáhnout, eventuelně vyvěsit a odvětrávat. K tomuto účelu je slouží prostorné česno přes celou šíři úlu, otevřené plně od jara až po zazimování.
2. Možnost dostatečné stavby mezistěn v našem případě připravujeme podle průběhu roku kolem 20 a více mezistěn na jedno kmenové včelstvo.
3. Nedopustit umístění plástů se zavíčkovaným plodem vedle sebe, tyto produkují příliš mnoho tepla vedoucího k rojení a převahu těchto plástů nad plásty s otevřeným plodem, hrozí nebezpeční zvláště při vrcholu rozvoje. V těchto případech je třeba buď převěšovat a nebo, což je lepší a účinné, tvořit oddělky. Včelstva tím neoslabíme, naopak se zvýší jejich snůšková aktivita.

Tvorba oddělků
Nejvhodnějším termínem je druhá polovina období květu řepky. Ze včelstev odebíráme od 2 až do 5 plástů se zavíčkovaným plodem, je možno tvořit libovolně silné oddělky a je to zároveň i nejefektivnější způsob množení včelstev. Oddělky utvořené v této době, byť pouze z jednoho plástu se zavíčkovaným plodem a dvou krycích, jsou schopny se do zazimování rozvinout v normální včelstvo. Oddělky je nejlépe tvořit do speciálních plemenáčů z tvrz. polystyrenu, které byly na farmě vyvinuty a jsou běžně dodávány.

Vlastní provedení
Oddělky se tvoří na zralé matečníky, to znamená, že 11 dnů před plánovanou tvorbou musíme utvořit série-nalarvit a vložit do medníku chovného včelstva, tak abychom tyto měli při tvorbě k dispozici. Při tvorbě jakéhokoliv silného oddělku je vždy třeba nejprve vložit dva krycí plásty se zásobami (nejvhodnější jsou postavené a již z části zanesené mezistěny) a pak mezi ně libovolným počet plástů se zavíčkovaným plodem. Při vložení více jak dvou je nutno počítat s tím, že oddělek se rozvine více než na jeden nástavek. Oddělky je nejlépe odvézt na jiné stanoviště, tak aby se létavky nevrátily, umístit na palety libovolně rozmístěné v terénu a česna nasměrovat tzv. do kříže (každé na jinou světovou stranu).Takto zajistíme takřka bezztrátové oplození matek. Oddělky se velmi dobře rozvíjí, je možno přisunout ke zdroji snůšky (hořčice, slunečnice).
Rozšiřování se provádí buď mezistěnami a nebo vytočenými, postavenými mezistěnami, zbylými po vydatné snůšce z řepky. V případě nedostatku snůšky se krmí předem připravenými plackami z medocukrového těsta nebo později pak přímo prosakovací lahví jako u kmenových včelstev. Při zákroku, kdy tvoříme oddělky, přeložíme mřížku na úplně spodní nástavek, kam také přeložíme matku.

furt se mi na tom líbí jak někdo tak složitou věc může takhle lehce shrnout

Příspěvek: #22

Bylo mi řečeno od staršího včelaře u nás, že mám rozšířit tak, že dám nástavek s mezistěnami ve vhodnou domu pod stávající plodový nástavek. Je tato metoda vůbec vhodná?

Příspěvek: #23

Pokud máte hodně silné včely a trefíte tu vhodnou dobu, tak ano. Pak je také možno dát ve vhodnou dobu nástavek s mezistěnami nad plodiště. Opět je to otázka vhodné doby a s tou má problémy i dost zkušený včelař.
Doporučuji rozšířit tak, že přibližně polovinu plástů s plodem dáte doprostřed nového nástavku, zbytek plodových plástů doprostřed stávajícího "plodiště" tak, aby plodové plásty byly nad sebou, až dáte nástavky nad sebe.
Zbylé plásty bez plodu rozmístěte až ke stěnám obou nástavků, prázdná místa v obou nástavcích vyplňte mezistěnami.
Nepospíchejte, rozšiřování se provádí až tehdy, když včely začnou stavět a to ve Vaší nadmořské výšce nebude dřív, jak v druhé polovině dubna.

Příspěvek: #24

Což už bude za chvíli

Příspěvek: #25

ked som vcelaril dvojpriestorovo,tak som vcelstva zimoval v mednikoch a v spodnom nadstavku som maval cez zimu cca 4 plasty a zvysok medzisteny..na jar matka po zaplodovani vrchneho nadstavku postupne presla do spodneho,oddelil som ich mriezkou a bolo..ked sa niektorej matke nechcelo ist dole,jednoducho som ju tam supol a dal mriezku..mal som aj tak ako ty pises,dole same medzisteny,vcely sa do ich stavby na jar ochotne od vrchu pustali a aj matka tam presla klast..ule boli klasicke zateplene,ako by to fungovalo v tenkostennych neviem..Mozes to urobit v pohode ako ti radil ten vcelar..

Příspěvek: #26

(20.03.2012 19:43)Tejkl Václav napsal(a):  Bylo mi řečeno od staršího včelaře u nás, že mám rozšířit tak, že dám nástavek s mezistěnami ve vhodnou domu pod stávající plodový nástavek. Je tato metoda vůbec vhodná?

Řešil jsem stejnou otázku s včelařem zkušeným a bylo my řečeno: Podstavením nástavku nic nezkazíš, včelstvo (oddělek) většinou ploduje pod střechou, kde má nejvýhodnější teplotní režim. Až přijde čas přesune se dolu a dokud nepostaví spodek nemusíš se obávat rojovky. Časově nevhodným (předčasným) umístěním nástavku nad, můžeš takzvaně včelstvo podtrhnout (zabrzdit ve vývoji) protože mu nárazově ochladíš (zvětšíš) prostor.
PS: Dnes jsem podstavoval pod všechny loňské oddělky prázdné nástavky s polorámky na volnou stavbu a otevřel česna na plnou šíří (začaly pylovat "čičiny").
Na stavebních rámcích vložených před 12 dny již začaly stavět. Viz volná stavba. 650m.n.m, jižní svah.

Příspěvek: #27

opravdu staví už stavební rámek v této nadmořské výšce???

Příspěvek: #28

Já mám zkušenost tu,že když nástavek podstavím (u vysokých),tak se mi na něj klidně z vysoka.......a vyrojí se.Zato když ho dám nad plodiště tak je to baví víc.

Příspěvek: #29

tak teď si mám vybrat jo???

Příspěvek: #30

Jasně, je to jen na Tobě. Ale zkus tohle: vlož do nástavku, který máš, vedle rámku, kde je plod, stavební rámek. Včely je zastaví trubčinou, matka zaklade. A pak podstav nástavek a do jeho středu přelož zakladený stavební trubčí rámek. Můžeš k němu přeložit i plást se zásobami.

Příspěvek: #31

(20.03.2012 22:02)miko napsal(a):  Já mám zkušenost tu,že když nástavek podstavím (u vysokých),tak se mi na něj klidně z vysoka.......a vyrojí se.Zato když ho dám nad plodiště tak je to baví víc.

Dobrý den,

pro stavbu je potřeba teplo. Ploto pro jarní rozšíření mezistěnami se nástavek s mezistěnami pokládá nad plodiště. Do nástavku s mezistěnami se dají alespoň 3 plodové rámky.

Příspěvek: #32

(20.03.2012 22:11)architekt odpadu napsal(a):  Jasně, je to jen na Tobě. Ale zkus tohle: vlož do nástavku, který máš, vedle rámku, kde je plod, stavební rámek. Včely je zastaví trubčinou, matka zaklade. A pak podstav nástavek a do jeho středu přelož zakladený stavební trubčí rámek. Můžeš k němu přeložit i plást se zásobami.

a to je opravdu odzkoušené??? proč trubčí?

Příspěvek: #33

Možná by nebylo na škodu pročíst příspěvky všech témat. Až to uděláš, můžeš klidně radit dalším

Příspěvek: #34

(20.03.2012 22:13)Kořínek Petr napsal(a):  ......
Dobrý den,

pro stavbu je potřeba teplo. Ploto pro jarní rozšíření mezistěnami se nástavek s mezistěnami pokládá nad plodiště. Do nástavku s mezistěnami se dají alespoň 3 plodové rámky.

Tak si to také vysvětluji.Zatím mi stavěly i bez toho,že bych jim rozebral plodiště a převěšoval rámky.Dolů na mezistěny mi nešly ale ani náhodou.

---

(20.03.2012 22:05)Tejkl Václav napsal(a):  tak teď si mám vybrat jo???

Tak vyzkoušej různé možnosti.Včelstev máš na to dost.

Příspěvek: #35

nechci první sezonu expedimentovat víš takže chci zaručenou radu

Příspěvek: #36

Brzy ve včelařině poznáš, že jednoznačnou radu na nic nelze získat. Ne nadarmo se říká, že když se sejdou dva včelaři, mají na jednu věc tři názory.
Každý má své vyzkoušené postupy a poznatky. A na tobě je je vyzkoušet a zvolit tu cestu, která ti bude nejvíce vyhovovat.

Včelařina není exaktní věda, jako matematika. Proč myslíš, že jsou nekonečné diskuse na téma volba úlu, rámková míra apod.?
Ale zase to není nuda a stereotyp

Příspěvek: #37

... a preto sa odporúča prvé tri roky s niekym včeláriť. Nie je nič horšie a ťažšie, ako "včeláriť na diaľku" a hlavne s niekoľkými desiatkami včelárov. A "najlepšie" je, keď radí včelár, ktorý včelári dva alebo tri roky v miernej oblasti a s dostatkom vydatnej znášky.

Je veľmi nutný kontakt s prírodou, kde sa včelstvá nachádzajú. Väčšina začínajúcich včelárov je tak zahĺbená do svojich včeličiek, že nevnímajú prostredie, kde tí naši drobčekovia žijú. Nevedia čo a kedy kvitne, kde je prístup k vode, ako majú situované úle voči slnku, na akom svahu ich majú (severný, južný...)

Včely, to je živý "super" organizmus, ktorý je "naládový a nevyspytateľný" ako sám človek.

Příspěvek: #38

(21.03.2012 16:20)Tejkl Václav napsal(a):  nechci první sezonu expedimentovat víš takže chci zaručenou radu

Jo zaručenou radu. Mno jo...kdo by nechtěl..... Nevím jak u jiných,ale u mě byla první sezona plná experimentů ,improvizace a hlavně plná nečekaných překvapení. Letos jsem už připravenější i trošku zkušenější.....ikdyž..."on ne sait jamais..." (člověk nikdy neví...),jak říkají Francouzové.....

Příspěvek: #39

Tejl, abys přežil první sezónu bez větších kiksů, nejlépe požádat někoho z nejbližšího okolí s podobným, když ne stejným úl.systémem. Ideální proto, že budete mít skoro stejné snůškové a klimatické podmínky. Takže jej můžeš téměř kopírovat. Zkus se pozeptat v okolí.

Příspěvek: #40

dík nemám, všichni jsou staří včelaři, ale pojedu podle pana Peška příspěvek č. 18

Havelka Jan upravil 23.03.2012 6:55 tento příspěvek z důvodu: Nepoužívejte pro odkaz na jiný příspěvek jen např. "k příspěvku č. 35". Používejte citaci nebo odkaz. Příspěvek jsem upravil.