Příspěvek: #41

Metodika sv. Anny spočívá v podstatě v odebrání zavíčkovaného plodu přes odsavač po polovině července. Je pak otázka, co s tím plodem, jestli oddělek, nebo zlikvidovat (při vysokém napadení). Nemám kdy to blíže rozvádět, ale praktikuju ji také, stejně jako Climax, naším zdrojem jsou testy na SOU Blatná, kde to v rámci studia oboru Včelař, garantovaného PSNV, začalo.
Já to dělám dokonce i s variantou plodové pasti, již v září v Brně presentoval doc. Uzunov. Je fakt, že pro včely je to dost pecka a ty slabší to nemusí ustát. Už se mi to taky stalo. Ale zase: to je signál, že ...
Jaro ozvi se mi na mail, tam více (viz. SZ).
Jiří

Příspěvek: #42

A čo ak ešte je znáška? Nezníži sa tým medný výnos? Lebo polovica júla, to je ešte znáška v plnom prúde v niektorých lokalitách. Ak by to malo negatívny vplyv na výnos, znamenalo by to odrovnať polovicu výnosu (do polovice augusta u mňa, niekedy ešte i do začiatku septembra včely bežne nosia...). Ale uvidím podľa detailnejšieho popisu. Na mail som napísal.

Příspěvek: #43

Pánové díky za diskuzi, ještě doplním, že s povinností aplikace chemie taky z jistého hlediska souhlasím. Všiml jsem si, že je hodně včelařů velmi lajdáckých v těchto věcech a kdyby tato povinnost nebyla, bylo by to asi dost blbé. Poctiví by aplikovali a za měsíc by mohli díky reinvazím nanovo. Jen škoda, že se nedají udělit určité výjimky. Např. u těch, kteří se účastní monitoringu přirozených spadů a jsou tak dá se říct trošku vázani sledováním stavu varroázy. Pokud by takovíto včelaři mohli dostat výjimku, věřím, že by to byla nějaká cesta. Třeba já bych toho rád využil, protože se za varroatoleranci nepřestanu jen tak rvát. Omezení aplikace chemie samozřejmě neprovádím u všech svých včelstev, pouze u těch nejlepších (2-3), kteří i v loňském blbém roce měli po 11-12 měsících bez chemie do 100 roztočů. Nemám bohaté zkušenosti a byl bych velmi nerad, kdybych se ocitl bez včel, proto na to jdu velmi opatrně.

Jsem rád, že zde vidím diskutovat i pana Čermáka, protože právě od něj mám matky a myslím si, že mé nízké problémy s varroázou souvisí částečně i díky němu a jeho šlechtění. Slyšel jsem, že právě jeho matky jsou takové, že nepotřebují letní ošetření a vydrží do podzimu. Vrtalo mi nejednou hlavou, zda pan Čermák není ještě dále, ale díky zákonu už nemůže říct, že jeho matky vydrží ještě déle. V takovém případě, by bylo na místě, kdyby se legislativa někam posunula.

Příspěvek: #44

(24.11.2015 14:37)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  A čo ak ešte je znáška? Nezníži sa tým medný výnos? Lebo polovica júla, to je ešte znáška v plnom prúde v niektorých lokalitách. Ak by to malo negatívny vplyv na výnos, znamenalo by to odrovnať polovicu výnosu (do polovice augusta u mňa, niekedy ešte i do začiatku septembra včely bežne nosia...). Ale uvidím podľa detailnejšieho popisu. Na mail som napísal.

No, to je zcela relevantní otázka, samozřejmě. Pokud mám podezření, že je napadení vysoké až kritické, musím se rozhodnout, co dál. Zda čekat na snůšku a pak riskovat kolaps, nebo sám včelsrtvo zmydlit, nebo zachraňovat, pokud si myslím, že to má smysl. Sám to dělám podle citu a raději dříve, ale je to velmi subtilní věc, podle lokality, snůšky, stavu včelstva. Prostě klasika.
Jiří

Příspěvek: #45

Teraz ma len tak napadá myšlienka, z ktorou sa už dlhšie pohrávam. Ak by to bola zaujímavá metóda, dali by sa produkčné včelstvá rozdeliť (za predpokladu dobrej dovtedajšej znášky) na menšie včelstvá tak, aby povedzme tretina bola akousi pascou na roztoče, tie by sa ošetrili a ostatné by sa tak možno chemickému ošetreniu mohli vyhnúť. A zimovali by všetky ako silnejšie odložence. Chcelo by to samozrejme ale dosť nových matiek v už pokročilej časti sezóny. Ale možno by to stálo za úvahu... V Kirgizsku u jedného včelára som videl niečo podobné. On včelstvá po znáške rozdelil do menších, všetky vyzimoval a na jar podľa potreby spájal, rušil a podobne a vždy mal taký počet včelstiev ako potreboval a zároveň, ak mal v zime straty, pri veľkom počte malých zimovaných včelstiev to do sezóny bez problémov nahradil. Mal vyrátané, koľko včelstiev potrebuje na produkciu a z tých vyzimovaných ich vždy vyskladal. V podstate je to metodika, pri ktorej sa vždy zimujú len odložence... Ale aj on sám mi povedal, že je to vhodné len do lokalít so slabšou znáškou (a zároveň tam, kde znáška začína neskôr). Mal včelnicu aj v jednej super lokalite a tam mu tak vraj vôbec nefungovalo. Inak, stredoázijský včelári sú v Ázii považovaný za majstrov včelárov. Majú kopu zaujímavých poznatkov.

Příspěvek: #46

Tak si zahraj mé "piškvorky" v MV 4/2015 str.15 Odsavač varroózy. To je podobná metoda.

Příspěvek: #47

Ono je to všechno pěkné, takové metody jakože jedny by byly pod chemií, druhé ne.
Pan Veverka z VÚVč zase bude zkoušet klíckovat matky na zimu atd.

Všechno jsou to snahy posunout se někam, ale osobně je vidím jako špatné, protože mi jde o zcela zásadní věc. Navrátit včelstva přírodě. Aby se dostaly co jak nejvíce to půjde tam, kde patří. A tohle nejsou bláhové řeči, to je realita. Jsme ve stavu, kdy jsou včelstva na nás závislá a bez nás by měla většina velký problém přežít jednu zimu. Pokud by třeba klíckování, půlení chemie mělo být nějakým mezistupněm, tak dobře, ale nevidím to jako samostatně udržitelné v dlouhodobém časovém měřítku. Například to, co zkouší pan Čermák - menší buňky, by mohlo někam směřovat a to se mi líbí. Včelstva jsme navykli na 5,4mm, pokud by byly v 5,1 odolnější a přešli bychom na 5,1, což by nebyl vůbec problém zrealizovat celorepublikově, za dalších 100 tady máme odolnější včelu, super, to beru.

Pokud budeme pořád vymýšlet metody, které třeba někam povedou, ale včelstva budou stejně nebo dokonce ještě více závislá na člověku než nyní, povede to časem směrem, jakým se ubrala Čína nebo Amerika - k postupnému kolapsu, protože včelstva postupně úplně zbavíme přirozené imunity a jakmile přijde nějaká drobná změna, budou hromadně padat i na obyčejnou "rýmu".

Situace a klima se mění a včely se budou muset přizpůsobit tak, jak se neustále každý živočich na této zemi přizpůsobuje. Příroda bohužel nezná slitování. Kdo se zajímá o astronomii ví, že se klima mění rychleji než si sám předtím myslel (viz. např. Platónský rok neboli Precese zemské osy: každých pár tisíc let tady máme úplně jiná roční období).

Příspěvek: #48

Kedysi som bol zástancom podobnej myšlienky. Včelstvá čo najbližšie prírode. Lenže včela je podľa mňa už hospodárske zviera. Síce svojsky, ale bola domestifikovaná (čoho dôsledkom je jej závislosť na starostlivosti človeka, čo "kompenzuje" medom a inými produktami). Tento smer som opustil, pretože mi to prišlo, ako keby bolo cieľom všetky hospodárske zvieratá vrátiť do prírody. Aj kravy, či ovce sú závislé na človeku. V prírode samé neprežijú. Mám sa snažiť o ich návrat do prírody? Mojim cieľom je minimalizácia chémie a šetrná metodika s cieľom maximálnych výnosov (teda čo najvyššieho úžitku) a je jedno, či ide o včely, o kravy, či o ovce... Som za ekologické hospodárenie, ale za hospodárenie, nie za návrat k lovu a zberačstvu.

Příspěvek: #49

Honzo, to je v pohodě, to za pár let přejde. Taky jsem v začátcích (jsem v nich ostatně stále) měl podobné názory.
Je rozdíl mezi lákavými koncepty a proklamacemi a reálnou praxí. Ale hledání kompromisů je zajímavé ...
Jiří

Příspěvek: #50

Moc pěkně napsáno. Včela byla domestikována. Takže z tvého textu vyplývá, že je vlastně hotovo, došli jsme do cíle, stačí už jen koupit výkonný medomet.
Jestli selekci odolnějších včelstev vnímáš jako návrat k lovu, tak je to úplné shození ze stolu a vyjadřuje to, že s tímto nesouhlasíš. Tedy zřejmě to, že když chceš zvýšit počet svých včelstev, koupíš si matku/matky místo aby jsi aktivně hledat ty, které se projevují zvýšenou vitalitou, protože toto přirovnáváš k lovu. Ale neber to nijak zle, takto fungují skoro všichni.

Včely nemám od toho, abych se na ně díval, nemyslete si, ale od toho aby mi šestero včelstev doneslo čtvrt tuny medu bez nutnosti krmení jako tomu bylo letos.

Další komentáře budou už jen zbytečným přežíráním, proto díky za diskuzi, jsem rád, že jsem zde mohl dovysvětlit to, co jsem ve Zbýšově nedořekl.

Pěkný večer, Ing. Jan Peterek

Příspěvek: #51

Nepovažujem za návrat k "lovu" vyhľadávanie kvalitných matiek. Nie, to je šľachtenie. Návratom k "lovu" vnímam snahu o utopistické navrátenie včiel do prírody, lebo to podľa mňa znamená zobrať roj a osadiť ho do nejakej prirodzenej dutiny v lese. A koniec. Maximálne sa naň zvonku pozerať. Všetko ostatné je len hranie sa na návrat k prírode. To čo popisujete vy, je podľa mňa selekcia, šľachtenie vitálnych včelstiev, odolných napr. voči chorobám. S prižmúrenými očami by sa dalo povedať, že je to chov, šľachtenie na princípoch podobných v prírode (?)... Už len to, že včely umiestnime do úľa, je proti prírode. Úľ je produkt čisto umelý... Vaše príspevky môžu naopak byť prínosom, nie "zbytečným přežíráním".

Příspěvek: #52

Dobře, příště to trošku více vysvětlím, to by ale tady pak vznikaly celkem obsáhlé slohovky. Samozřejmě, že si nepředstavuju usadit roj do kmenu stromu, toto mě vůbec nenapadlo. Ale dík za tvůj komentář, až to budu příště psát, vysvětlím to více, aby k takovým představám u čtenářů nedošlo.

Děkuji panu Čermákovi za pěkný komentář ohledně inseminace, přiznávám, že může pomoci v urychlení ve šlechtění. Velice rád bych Vás osobně někdy navštívil popř. si přečetl nějakou Vaši publikaci. Jako zaměstatný člověk nemám čas vše sledovat a studovat, ale chci se v tomto oboru co nejvíce vzdělat, aby další mé komentáře byly čím dál kvalitnější. Taky věřím, že máte i tu genetickou příbuznost podchycenou, taky bych si o ni rád popovídal, protože:

Například můj včelař, který mě do včelaření zasvětil má přes 100 včelstev a včelaří už přes 50 let. Když ale chová matky, chová pouze od jednoho včelstva (má tam inseminovanou matku, tak jeho rozhodnutí z jedné strany chápu) a vychová přes 200 matek každý rok. V tomto počtu to ještě asi nebude úplně tak škodlivé, ale pokud by měl mít takový počet sester na jednom místě, je to zase proti přírodě. Docházelo by k větší pravděpodobnosti příbuzenského páření a k omezení genetické rozmanitosti jak bylo např. řečeno ve Zbýšově panem Přidalem a v čem vidím taky dost velký problém, protože pokud dojde k napadení např. určitým druhem viru a geneticky podobné sestry zrovna vůči němu nebudou příliš odolné, může padnou výrazná část včelstev. Je to podobné, jako by měla jedna matka 200 dětí a ostatní ženy by neměly ani jednoho potomka - nepřirozený stav. V přírodě každé včelstvo "vychovalo" dejme tomu v průměru ročně jeden roj. Slabší se nerozmnožili a dalším rokem byli trubci z tohoto slabšího včelstva v početní nevýhodě a tak se postupně špatné geny dostaly do útlumu. Tento stav je ale pomalejší, než dokážeme dosáhnout my třeba tou inseminací, ale neměli bychom jít zase do opačného extrému - 200 sester v okolí každý rok.

Příspěvek: #53

Nejlepší je včelařit v oblastech s pravidelnými úhyny. Tam přežívají jen odolní trubci a z uhynulého včelstva nebrat plemenivo.

Příspěvek: #54

To jde brát plemenivo z uhynulého včelstva ?

Příspěvek: #55

To je základ, vybrat si ty odolné, ne?

Příspěvek: #56

Odolné zombíky ? To je zajímavé řešení.

Příspěvek: #57

(25.11.2015 9:55)Honza P. napsal(a):  Děkuji panu Čermákovi za pěkný komentář ohledně inseminace, přiznávám, že může pomoci v urychlení ve šlechtění. Velice rád bych Vás osobně někdy navštívil popř. si přečetl nějakou Vaši publikaci. Jako zaměstatný člověk nemám čas vše sledovat a studovat, ale chci se v tomto oboru co nejvíce vzdělat, aby další mé komentáře byly čím dál kvalitnější. Taky věřím, že máte i tu genetickou příbuznost podchycenou, taky bych si o ni rád popovídal, protože:

Například můj včelař, který mě do včelaření zasvětil má přes 100 včelstev a včelaří už přes 50 let. Když ale chová matky, chová pouze od jednoho včelstva (má tam inseminovanou matku, tak jeho rozhodnutí z jedné strany chápu) a vychová přes 200 matek každý rok. V tomto počtu to ještě asi nebude úplně tak škodlivé, ale pokud by měl mít takový počet sester na jednom místě, je to zase proti přírodě. Docházelo by k větší pravděpodobnosti příbuzenského páření a k omezení genetické rozmanitosti jak bylo např. řečeno ve Zbýšově panem Přidalem a v čem vidím taky dost velký problém, protože pokud dojde k napadení např. určitým druhem viru a geneticky podobné sestry zrovna vůči němu nebudou příliš odolné, může padnou výrazná část včelstev. Je to podobné, jako by měla jedna matka 200 dětí a ostatní ženy by neměly ani jednoho potomka - nepřirozený stav. V přírodě každé včelstvo "vychovalo" dejme tomu v průměru ročně jeden roj. Slabší se nerozmnožili a dalším rokem byli trubci z tohoto slabšího včelstva v početní nevýhodě a tak se postupně špatné geny dostaly do útlumu. Tento stav je ale pomalejší, než dokážeme dosáhnout my třeba tou inseminací, ale neměli bychom jít zase do opačného extrému - 200 sester v okolí každý rok.

Pane Peterku, rád si s Vámi popovídám. Pokud budete na akci VMS v Brně 10. ledna, tak třeba už tam. Mám tam referát zrovna na téma, které tu řešíme.
S nebezpečím příbuzenského páření v případě, který uvádíte, to není až tak horké, pokud ten včelař má včelstva v krajině tak zavčelné jako jsou ostatní místa u nás (cca 6-7 včelstev/km²). A pokud každý rok odchovává od jiné plemenné matky byť téhož kmene, nehrozí žádné nebezpečí, resp. je velmi malé. Dá se to odhadnout výpočtem (přibližně), už jsem o tom psal zde: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Slecht...#pid105845 Jistěže chce to chovat od kvalitní matky, od níž se nešíří nějaké špatné geny, třeba pro senzitivitu k některé nemoci, jak zmiňujete. Ale každopádně doporučuji tomu včelaři střídat plemennou matku nebo ještě lépe chovat každý rok od dvou matek, v dalších letech zase od jiných. Už kvůli té pestrosti genů. Ony geny (přesně alely) jakoby žijí svým životem a šíří se od včelstev do okolí, ale i naopak z okolí do včelstev na stanovišti. Způsob páření matek s trubci tomu napomáhá, také migrace rojů.

Příspěvek: #58

Dobře, děkuji.
10.1. budu v Brně a budu se velmi těšit.

Příspěvek: #59

Pář fotek ze Zbýšova v sobotu 21. 11.: https://www.facebook.com/psnv.cz/?fref=photo
Jiří