Příspěvek: #221

zkus si tyto otázky položit v době až budeš mít větší počet včelstev (tím nemyslím 25...)

jak vytavíš při sundávání medníků nevyhovující rámky například od 100 včelstev v době, kdy se věnuješ krmení, léčení, slídivost je na maximu a počasí hraje do karet zavíječovi? - zavíječ ti vše sežere pod rukama
jak budeš zakladené dílo, pylové a zásobní plásty skladovat ve včelách při takovém počtu včelstev? to je hodně vzpírání... krom toho ti zásobní plásty včely vyčistí a pylové přes zimu sežere plíseň...
a myšlenka, že si včely nové dílo vystaví? vystaví... ale uteče ti první snůška, kterou nebudou mít kam dát a spotřebují ji na vynucenou nadbytečnou stavbu... a pro spoustu lokalit je první jarní snůška i poslední... tak jako u nás letos...

chlaďák používáme dva roky a troufám si tvrdit, že je to jedna z nejlepších investic do včelařského provozu

Příspěvek: #222

Jak budu zakladené dílo skladovat ve včelách? Té otázce úplně nerozumím. Kde jinde bych měl mít zakladené dílo než ve včelách?
Pylové a zásobní plásty - samozřejmě ve včelách.
Hodně vzpírání - ano, to ale je i po zbytek sezóny, nebo není? Plíseň mi přes zimu plásty sežrala jen jednou a to jen ty krajní, když jsem ještě nevěděl, že na kraj je lépe dát světlé.
Nové dílo si včely vystaví - měl jsem samozřejmě na mysli částečně a postupně. Letos mi v tomto režimu nanosily z řepky v průměru 40 kg.
Zajímavé je, že když jsem přišel po 20 letech do starého včelína po dědovi, kde visely pod stropem souše černé jak bota, nejevily žádné známky zavíječe. Mně ale zavíječ tmavé plásty žere...
Jasné, 100 včelstev mít nikdy nebudu, takže chápu, že ten režim je pak úplně jiný.

Příspěvek: #223

(09.08.2016 14:32)Student napsal(a):  Zajímavé je, že když jsem přišel po 20 letech do starého včelína po dědovi, kde visely pod stropem souše černé jak bota, nejevily žádné známky zavíječe. Mně ale zavíječ tmavé plásty žere...

mám naprosto stejnou zkušenost, takže souše skladuju zavěšené pod stropem včelína na vzduchu a jsem spokojen. Jde to i bez síry nebo chladící komory

Příspěvek: #224

Skladujem medníky tak,že ich zverujem do starostlivosti včieľ a nechávam ich až do času prvej fumigácie na včelstvách.V októbri kedy už vijačka plásty nepoškodí ich pozbieram a uložím do komínov.Na vijačku si sťažovať nemôžem.

Příspěvek: #225

Pokud nemá člověk zrovna dadant tak je to to nejjednodušší řešení.

Já zimoval tehdy na 3-4x 24 a na jaře to stačilo, neboť mi stačil maximálně jeden nástavek díla, když byl, a když ne, tak to stačilo taky.

Příspěvek: #226

Take vse skladuju ve vcelach. Neni problem podstavit nastavky se sousema. Vcelstvo stejne putuje v prubehu zimy nahoru a na jaro akorat prehodim prazdne spodni nastavky nahoru jako medniky podle toho jak se mi to zrovna hodi. Navic si myslim, ze vcelstvo se tim "podvedome" pripravuje na obhospodarovani vetsiho prostoru. Nepouzivam synteticka "leciva", takze nemusim resit co se kde zucastnuje "leceni".

Příspěvek: #227

Nepoužíváš syntetická léčiva? Já skladuju nástavky souší v komínech (všade kam se podívám) a cpu do nich ořechové listí a syntetická léčiva (kyselinu mravenčí). Myslíš že kyselina mravenčí nějak vadí souším?

Příspěvek: #228

(09.08.2016 15:08)Podolíčko napsal(a):  

(09.08.2016 14:32)Student napsal(a):  Zajímavé je, že když jsem přišel po 20 letech do starého včelína po dědovi, kde visely pod stropem souše černé jak bota, nejevily žádné známky zavíječe. Mně ale zavíječ tmavé plásty žere...

mám naprosto stejnou zkušenost, takže souše skladuju zavěšené pod stropem včelína na vzduchu a jsem spokojen. Jde to i bez síry nebo chladící komory

Chcem sa spýtať, či po poslednom vytáčaní nechávaš prázdne plásty včelám "upratať", vyčistiť a opraviť dotrhané okraje po odviečkovaní?

Tiež skladujem v prievane pod stropom, ale tento rok som okamžite po odobratí medníkov nasadil krmítka a plásty zostali od medu a ešte aj dotrhané. Dva dni sa okolo nich rojili včely a osy.

Příspěvek: #229

(09.08.2016 20:39)MartinH napsal(a):  Nepoužíváš syntetická léčiva? Já skladuju nástavky souší v komínech (všade kam se podívám) a cpu do nich ořechové listí a syntetická léčiva (kyselinu mravenčí). Myslíš že kyselina mravenčí nějak vadí souším?

Nechci za stefanos mluvit ale snad se neurazí - měl jistě na mysli Amitraz a jiné "dobroty", KM jistě syntetická je ale zjevně neškodná a nebo nepatrně. Podle mě dílo nasáklé kyselinou siřičitou (istý ičelý nebyla nikdy moje silná stránka) po síření smrdí víc.

---

(09.08.2016 13:31)Student napsal(a):  Jak pročítám toto vlákno, přemýšlím tak o skladování souší.

kde to zavíječ nechá být, protože na světlé dílo nejde.

Tak na toto nevěřte. Zavíječ jde na každé dílo, když nemá staré napadne panenské.

Příspěvek: #230

Já si myslím, že nejlepší pomůcka je ta, kterou nepotřebuji! A chlaďák na souše k tomu určitě patří. Skladuji pouze komínovým efektem a plásty od medu. Funguje to! Ale když někdo rád utrácí a nemyslí u toho, proč ne. Jinak skladování pod včelami je možné, ale plásty tam trpí. Dejte pod plodiště nástavek s panenskými plásty a za rok ho vyndejte, nejspíš se vám nebude líbit. Nástavky nad zimujícím včelstvem jsem nikdy nezkoušel protože to má dost nevýhod. Zdraví R S.

Příspěvek: #231

Zaviatocnicka otazka aky je to kominovy system? Znamena to ze medniky plne susi naukladate na seba a spodok je podlozeny a vrch otvoreny aby to prefukovalo? Pochopil som to dobre? Dakujem

Příspěvek: #232

Zhrnutie: Dolu muchové sito, hore muchové sito a rámkov iba 7 - 8 (s väčšími medzerami) a nie na priamom slnku.

Příspěvek: #233

(09.08.2016 18:11)stefanos689 napsal(a):  Take vse skladuju ve vcelach. Neni problem podstavit nastavky se sousema. Vcelstvo stejne putuje v prubehu zimy nahoru a na jaro akorat prehodim prazdne spodni nastavky nahoru jako medniky podle toho jak se mi to zrovna hodi. Navic si myslim, ze vcelstvo se tim "podvedome" pripravuje na obhospodarovani vetsiho prostoru. Nepouzivam synteticka "leciva", takze nemusim resit co se kde zucastnuje "leceni".

V tomto vašem příspěvku mě zaujalo několik věcí, s některými bych polemizoval, jako třeba to o přehození nástavků zjara. Tak snadná včelařina, žel Bohu, není.

Velmi zdůraznit by bylo třeba vaše tvrzení, že jestli má vč velký prostor, snaží se jej ovládnout (samosebou souvstažně k roční době) a tedy neredukuje počty jedinců před zimou, k čemu má Kraňka přirozený sklon podpořený včelařem, když jej (včelstvo) po posledním medobraní nacpe na malý prostor.

Vaše poslední věta je ale pro mě stěžejní. Nějak jsem si toto nikdy neuvědomil a letos se ukazuje (zatím jeden rok a málo vč na to, aby se dalo něco tvrdit), že ve starším díle je "sušší" med, že do něj včely raději nosí se ví dávno. A tak stojí za uvážení to o nepoužívání jedů právě proto, aby se nemuselo řešit, zda se plásty zúčastnily léčení či ne. Ono to u 30 vč už ani nejde stoprocentně uhlídat a pak bych klamal sám sebe. Jestli přejít na "organiku" tak asi z tohoto důvodu. Jenže chemie je pohodlná a účinná bez hlídání spadů a podobných kejklů. Mám o čem přemýšlet.

Hlavně, dá mi zákazník víc za med, který jsem získal pracněji a tedy dráž? Ocení to? Otázky jsou samosebou řečnické.

---

(09.08.2016 22:32)misan napsal(a):  Zhrnutie: Dolu muchové sito, hore muchové sito a rámkov iba 7 - 8 (s väčšími medzerami) a nie na priamom slnku.

Spolu s "muchovým sitom" je nutné dát i drátěnou mateří mřížku (někde stejně musejí být uložené) proti myším, Jinak Bůh s vámi! (s vaším dílem)

Příspěvek: #234

Misan vdaka .pochopil som.

Příspěvek: #235

Kyselina mravenci neni synteticka chemicka sloucenina. Vyskytuje se prirozene v prirode stejne jako KŠ nebo treba thymol. Ja ale KM nepouzivam, vidim tam rizika pro vcelare. Pokud chci tlumit varroazu, tak sazim v lete na thymol. Ten se mi osvedcil z vice duvodu. Ale to je offtopic. Je pravda, ze souse skladovane pod vcelstvem pres zimu mirne ztmavnou a jsou tam i necistoty, ale to vcely nemaji problem rychle vyresit, jakmile ten prostor znovu obsednou. Tohle nevidim jako problem. Co se tyce pracnosti, jsou to 2 ukony za rok a jde to pomerne rychle. Vim, ze nekteri skladuji i nad vcelstvem tim, ze nasadi folii, nechaji mensi skviru a na to polozi nastavky se sousemi. Ale to nemam vyzkousene. Ja standartne zimuji na 5 NN, letos i nektere na 6NN. Na jaro jsou spodni 2 nastavky prazdne a suche. Vcelam podstavene nevadi, protoze resi z hlediska tepla prostor smerem nahoru. spise bych rekl, ze je to takovy polstar.

---

Rekl bych, ze vyhody prevazuji. Nemusim resit skladovani, boj se zavijecem. Vcelstvo je nastavene na velky objem dutiny. V pripade narazove pozdni snusky maji kam ulozit. Na jaro se maji kam rozvijet a rozvoj neni tolik zavisly na tom kdy vcelar prida dalsi nastavek a zda neudela chybu a nezpozdi se treba i neumyslne. Proste budou mit moznost jit smerem dolu. Tak je to prirozene i v prirode. Myslim, ze velky prostor celorocne ma vliv i na rojeni. Atd...

Příspěvek: #236

je zajímavé, že by všichni mohli puknout, když slyší o převážení oddělků přes půl republiky, že je to jedna z příčin šíření chorob, atd... a pak schvalují volné skladování souší pod pod střechou, ideálně nevyčištěné od medu... to musejí mít sousedi radost, když tak někdo nadráždí včely ze širokého okolí... a zase se takto dá skladovat jen omezený počet souší, tedy od pár včelstev... a nejraději takto skladují dílo "staří pardálové" co mají rámky a úly ještě z dob Marie Terezie a barva díla je snad černější než černá... Sice to je nejpohodlnější způsob skladování, ale je dost bezohledný! Někteří včelaři si hlídají koloběh díla na stanovišti, někteří i pouze pro jednotlivá včelstva a ti teprve musejí mít radost

Příspěvek: #237

Pokud ty souše nepřevážíš, tak je to skoro jedno. Nákazová situace v určitém okolí je v podstatě stabilizovaná.

Ve vyhlášce o moru a hnilobě je na prvním místě prevence zjištování příčin úhynů - to zatím nechává všechny chladným a nevím že by se to někde dělalo. Daleko víc bych se bál včelstev co v zimě a na jaře uhynou nebo jsou jako zesláblá vyloupena.
Druhá je dneska možnost - a měl by to dělat každý kdo se klepe před morem - poslat vzorek za 200 na vyšetření a uvidí zda se má co šířit. Agrola to dělá za 180, to už nejde se na nic vymlouvat. Divím se že to nedělají celé ZO?

Příspěvek: #238

Ak chcem pravidelne obnovovať dielo aspoň z 1/3, tak mi to pri 6 prevádzkoých 3/4 NN vychádza takto: 3NN na zimovanie pod ochranou včiel, 1NN panenských plástov na uskladnenie a 2NN na vytavenie. Ak by som mal vačší počet včelstiev a nestíhal by som vytaviť vyradené plásty, tak si najmem brigádnika - najlepšie niekoho z rodiny a investoval by som do efektívnej voskovej technologie. Odložené vytočené panenské plásty používam hlavne v medníku a víjačka ich poškodí len minimálne - v peľových bunkách. Ale stalo sa mi, že víjačka urobila diery aj do uložených medzistienok. Ak by som potreboval viac medníkov na hektické znášky, tak by som uskladnil po dva NN panenských plástov. Veža 6-7 NN, 8 plástov v NN, sitá a hranol 10 cm ako podložka.
Ak by som mal zmajstrovať chladiaci box, tak by som ho skôr použil na ohrev plástov pri vytáčaní a ten môže byť podstatne menší.

Příspěvek: #239

zaciatocnicka otazka podla coho a ako spozorujem ijacku su to cervy ,kukly, alebo motyle ? mne sa skor zda ze pri jednom vcelstve poletuju nejake lapy velke asi 1cm svetlosivej farby skoro s priesvitnymi kridlami. je to ono. ziadne kukly ani cervy som vo vcelstve nespozoroval.dakujem

Příspěvek: #240

(10.08.2016 9:49)KaJi napsal(a):  Pokud ty souše nepřevážíš, tak je to skoro jedno. Nákazová situace v určitém okolí je v podstatě stabilizovaná.

Ve vyhlášce o moru a hnilobě je na prvním místě prevence zjištování příčin úhynů - to zatím nechává všechny chladným a nevím že by se to někde dělalo. Daleko víc bych se bál včelstev co v zimě a na jaře uhynou nebo jsou jako zesláblá vyloupena.
Druhá je dneska možnost - a měl by to dělat každý kdo se klepe před morem - poslat vzorek za 200 na vyšetření a uvidí zda se má co šířit. Agrola to dělá za 180, to už nejde se na nic vymlouvat. Divím se že to nedělají celé ZO?

Možná to nedělají ze strachu. Co kdyby se na něco přišlo.