Příspěvek: #101

(10.07.2014 12:54)docttor napsal(a):  Jednoduchá metoda: fólii nebo uteplivku na posledním nástavku, kde je zakrmeno, nedorazit ale nechat cca 3-5 cm a pak již jen skládat nástavky se soušemi. Po dobu než bude teplo bude v nástavcích se soušemi pořád dostatek včel, které je budou ošetřovat, když dorazí zima, již to není potřeba, zavíječ není aktivní. A navíc se v zimě v úlu nesráží vlhkost a nic neplesniví. Mám odzkoušeno a je to super.

Já to mám takto tiež odskúšané,ale upustil z tohoto spôsobu skladovania plástov.
Je pravdou,že včelstvá sa o plásty postarajú, no pod včelstvom je ochrana dá sa povedať 100%,v nadstavených nadstavkoch som jemné poškodenie už postrehol.
Já som fóliu síce nepoužil,na včelstvo som dal rám z výklzom a výklz som samozrejme odobral.Ak som zakrmoval,bolo potrebné medníky znova zložiť,pridať prázdny nadstavok z kŕmitkom a nanovo medníky na včelstvo vyložiť.
Potom prišla fumigácia,včely samozrejme stiahnuté v plodisku,no ak som nechcel aby mi fumigant nešiel do prázdnych plástov, bolo potrebné medníky znova zložiť a otvor vo výklze uzavrieť.
Zimovanie bolo super,vlhkosť odchádzala smerom do medníkov na ktorých som mal otvorené očká v polohe vetračka.
No prišla jar a včelstvá začali plodovať a tak som chcel včelstvám pomôcť v teplotnom režime a zatepliť stropy.Takže zase bolo potrebné dať dole medníky a vkladať uteplívky.
No pri pohľade do medníkových plástov ktoré boli priamo nad otvorom vo výklze odkiaľ stúpal teplý vlhký vzduch som zistil,že plásty začínajú plesnivieť.
Takže v konečnom dôsledku som medníky znova dával zo včelstiev dole a ukladal ich do komínov na sitá.No a to som mohol spraviť hneď na jeseň a mal by som tak od zbytočného prekladania nadstavkov pokoj.Od kedy som prišiel na to,že do uložených nadstavkov ktoré sú odvetrané v komínoch treba dávať o dva tri plásty menej ako je celkový počet rámikov,z vijačkou už problém dávno nemám.Pri rozriedení plástov pri poslednom točení,tmavšie ale vhodné súše pre med idú pod včelstvo, kde ich včely starostlivo ochránia a všetko mladé a vhodné pre plodovanie je bezpečne uskladnené v komínoch až do ďalšieho rozširovania a to všetko bez tej podľa mňa zbytočnej práce na viac.To je aspoň môj uhol pohľadu, k skladovaniu plástov nad včelstvom.

Příspěvek: #102

Letos poprvé budu skladovat více souší, než doposud, cca 25 NN Optimal, tedy více než 250 ks. Zatím jsem je chránil před zavíječem uskladněním v nástavcích ve sklepě, preventivně jsem je prohnal párami KM 85%. Než jsem po vytočení rámky rozstřídil, našel je zavíječ. Na pár z nich už pracoval. Vystavěl jsem komín cca 6 NN, nad ním v prázdném NN zapálil dva sirné knoty a utěsnil. Po 3 hodinách jsem kontroloval a našel ještě živé hosenky. To mě dost udivilo. Knoty jsou cca 1,5cm široké a 15 sm dlouhé. Nebylo to málo? Jak správně sířit? Nebo raději použít KM a případně kolik?

Příspěvek: #103

asi je otázka jak je máš zatěsněné aby to tam působilo.

Někdo to omotává flexfolií.

Příspěvek: #104

Neomotával jsem, jsou to v podstatě nové nástavky, nábytkové kvality. Co mě překvapilo, byla rychlost hoření knotu. Zapáleno s horní strany. Když jsem zapálil ze spodu, byla to otázka sekund, zhora cca 3-5 minut, spíše ale míň.

Příspěvek: #105

Honzo, nepůsobí to na vajíčka zavíječe, takže je třeba je dorazit dalším sířením za pár dní - tak za týden ... A pak opakovaně co 14 dní. Dost opruz ... A hlavně průvan a mezery mezi soušemi. Ano, letos je dost souší a bude asi ještě víc ...
Jiří

Příspěvek: #106

Ano Jirko, neúčinnosti na vajička znám. Zarazilo mě, že po aplikaci jsem našel živé housenky (celkové napadení bylo menší než malé). Takže netuším, jestli jsem použil nějaký malý knot, malou dávku atd. Já čekal, že se z netěsnosti mezi nástavky pohrne dým, jako po aplikaci grifinem, ale ono nic, jen to trošku zasmrdělo a hotovo.

Příspěvek: #107

Ony se taky dovedou dobře schovat, je otázka, jak se cítily, ale na to ses jich asi neptal ... Nebo jo?
Už klasik Langstroth popisuje, jak chytře si dokážou najít schovávačky v různých štěrbinách ...
Letos je zavíješe spousta a bude s ním velký problém ...Sám se s ním peru taky a napadá mi i panenské souše.
Já bych sířil jen cca 3 nástavky spolu. Co to máš za knoty? Já mám cca 3,5 cm široké a dlouhé stejně. A dávám dva na 3 nástavky (ale Adamcovy míry). Zapaluju taky shora, hoří déle.
Jiří

Příspěvek: #108

Já mám kliku že jsem v chladnější oblasti. Takže to moc neřeším, navíc nyní i ztohoto důvodu přecházím na panenské NN medníkové.

Ale když jsme to dělal, tak jsem z počátku dbal teoretických pokynů z knížek, že kysličník je těžší než vzduch, ale prakticky mi to nefunovalo. Když jsme to pálil v horním nástavku v lampě nebo květináči na desce z eternitu a další nehořlavou deskou přikryto, tak jsme zjistil, že hlavní je jak zabránit aby to neuteklo nahoru.
A rychlost hoření bude mít asi z hlediska teploty spalin dost význam. Já na to měl speciální lampu na knoty - plechovka s dírama, pak jsem používal květináče atd. Rychlost hoření bude i o přívodu vzduchu a tahu.

Příspěvek: #109

(18.08.2014 10:13)Havelka Jan napsal(a):  Ano Jirko, neúčinnosti na vajička znám. Zarazilo mě, že po aplikaci jsem našel živé housenky (celkové napadení bylo menší než malé).

Som presvedčený,že dávka sírneho knotu bola slabá a v tom je celý problém,inak by húsenice nemohli prežiť.Já som kedysi dával celý sírny knot,ale ten širší na 8NN nadstavkov a problém nebol.
Na druhú stranu je podľa mňa lepšie medníky nechať nasadené na včelstvách a zberať ich až neskôr ak sa ochladí a vijačka už škody nenarobí.U mňa to vždy prebieha tak,že nad plodiskom si držím väčšinou len panenské rámiky,do ktorých v tomto čase neradí ukladajú včelstvá zásoby.Ak aj zakrmujem,tak dám prázdny nadstavok na plodisko,do neho kŕmitko a položím medníky.Včely zásoby sťahujú do plodiska a keď dokŕmim,prázdny nadstavok s kŕmitkom odoberiem a medníky zostávajú na včelách až do konca 9 mesiaca,kedy ich uložím do komínov,niekedy ich ponechávam až do času prvej fumigácie,kedy už vijačka problémi nenarobí.
No túto sezónu mi to nedopadlo celkom ako som čakal,nakoľko tých panenských plástov je pomenej a včely mi dodávaný invert v niektorých včelstvách uložili aj do tmavších plástov určených na vyradenie v medníku,napriek tomu,že v plodisku je miesta dosť.
Iné mi nezostáva ,len takto zanesené nadstavky podstaviť pod plodisko,čomu som sa chcel vyhnúť,nakoľko časť včelstiev chcem zimovať len na dvoch nadstavkoch,z dôvodu že na jar chcem skúsiť systém datant a z dvoch nadstavkoch je to pre mňa jednoduchšie.Stačilo použiť pred zakŕmením výklz a po odobratí roztoku znova zveriť medníky do ochrany včieľ pred vijačkou, až do času kedy sa ochladí a medníky by vtedy odobraté.Každý má svoj systém,já sa síreniu vyhýbam a je lepšie to nechať na včely,najmä ak tých nadstavkov na skladovanie je viac.

Příspěvek: #110

(18.08.2014 10:24)KaJi napsal(a):  Ale když jsme to dělal, tak jsem z počátku dbal teoretických pokynů z knížek, že kysličník je těžší než vzduch, ale prakticky mi to nefunovalo. Když jsme to pálil v horním nástavku v lampě nebo květináči na desce z eternitu a další nehořlavou deskou přikryto, tak jsme zjistil, že hlavní je jak zabránit aby to neuteklo nahoru.
A rychlost hoření bude mít asi z hlediska teploty spalin dost význam. Já na to měl speciální lampu na knoty - plechovka s dírama, pak jsem používal květináče atd. Rychlost hoření bude i o přívodu vzduchu a tahu.

Ano, zdá se mi, že knot hoří moc rychle, plamenem a vyvíjí hodně tepla a tedy ohřeje vzduch se spalinami a ten jde v první fázi vzhůru. Za bolševika byly ty knoty jiné, nikdy nechytly plamenem a jen doutnaly a vyvíjely hodně bílého "kouře".
Je možné, že by dřív byly ty knoty jinačí a nebo se mi to jen zdá?

Příspěvek: #111

No Tome, na souše už je nepoužívám....skladuju jen panenské dílo a ostatní je buď ve včelách nebo ve vařáku.... Sirný knoty mám v zásobě ještě z dob socialismu....takže ani nevím jak hořej ty "kapitalistický"....

Příspěvek: #112

Ano, knoty velmi rychle vyhoří, místo doutnání a vývinu kouře. Letos poprvé jsem se dostal k více skladovaným souším, tak se s tím peru. Budu si muset vybrat některou z osvědčených metod a poprat se s ní. Tato cesta se mi moc nelíbí.

Příspěvek: #113

V psoledních letech jsem to nepotřeboval, mám "starou" zasobu knotů - používal jsem je naposledy na sršně když vyhnaly pokrývače, jinak ne. Ale byly koupené už po sociku avapdaly naprosto stejně. Voskovaný papír ve stejné krabičce.
Ale pokud si vzpomínám, tak síra jako taková hoří právě ideálně z našeho pohledu.
Já ji kdysi měl v "kusech" cca 1-3cm.
Možná poptat rovnou síru. Je zde nějaký chemik?

Ty knoty snad používají hlavně vinaři a kdysi když se zde objevil mor tak při studiu co a jak s likvidací volně žijících včelstev jsem narazil na info, že se dělá SO3 ve spreji.

Byla tam rada vystříkat dutinu tím sprejem a pak zasprejovat PUR pěnou.

---

Jinak v této "zimě" mě udivuje že dělá zavíječ problém. Já už vythuji souše, nové medníkové tam nečekám problém, staré dávám o jednu míň do komínu nástavků a do průvanu a chladna a ztráty moc nemám.

Příspěvek: #114

(18.08.2014 23:21)tom.50 napsal(a):  

(18.08.2014 10:24)KaJi napsal(a):  Ale když jsme to dělal, tak jsem z počátku dbal teoretických pokynů z knížek, že kysličník je těžší než vzduch, ale prakticky mi to nefunovalo. Když jsme to pálil v horním nástavku v lampě nebo květináči na desce z eternitu a další nehořlavou deskou přikryto, tak jsme zjistil, že hlavní je jak zabránit aby to neuteklo nahoru.
A rychlost hoření bude mít asi z hlediska teploty spalin dost význam. Já na to měl speciální lampu na knoty - plechovka s dírama, pak jsem používal květináče atd. Rychlost hoření bude i o přívodu vzduchu a tahu.

Ano, zdá se mi, že knot hoří moc rychle, plamenem a vyvíjí hodně tepla a tedy ohřeje vzduch se spalinami a ten jde v první fázi vzhůru. Za bolševika byly ty knoty jiné, nikdy nechytly plamenem a jen doutnaly a vyvíjely hodně bílého "kouře".
Je možné, že by dřív byly ty knoty jinačí a nebo se mi to jen zdá?

Tak to byly asi nějaké navlhlé nebo tam byla přidaná nějaká další látka vyvíjející kouř.
jinak :

Citace:Oxid siřičitý, který je uváděn na obalech jako E220 je bezbarvý plyn používaný jako konzervační činidlo. Vzniká hořením síry modrým plamenem.

ZŚ - oxid siřičitý

Pro Kaji (narazil na info, že se dělá SO3 ve spreji):
SO₂ je oxid siřičitý, ten je aktivní látkou proti zavíječi.
SO₃ je oxid sírový - za normálních podmínek bezbarvá kapalina - pro výrobu kyseliny sírové. Ten ale nevzniká hořením síry ale tepelným rozkladem síranu železitého nebo tím, že se oxid siřičitý přežene za vysoké teploty spolu s kyslíkem přes katalyzátor (oxid vanadičný).

---

Ještě něco o zavíječi

Příspěvek: #115

Jak to podle výlevů na síření vypadá, tak již ani ty sirné knoty nejsou to co bývalo - a to za socialismu!

Příspěvek: #116

Hlavní rozdíl byl v tom, že tehdy stačilo nechat souše na dešti a byli ošetřené sírou v z elektráren.

Osobně mám pocit, že odsíření elektráren a nižší emise se na množství medovice u nás projevilo. Kdžy jsme u těch včel.

Příspěvek: #117

Dobrý den,
máte někdo zkušenost se skladováním souší ve velkém uzavřením igelitovém pytli?
Děkuji

Příspěvek: #118

Do takového experimentu bych se nepouštěl.

1. riziko plísní
2. ideální podmínky pro zavíječe, pokud na některé ze souší budou zakladena vajíčka
   

Příspěvek: #119

(23.10.2014 12:50)slapetka napsal(a):  Dobrý den,
máte někdo zkušenost se skladováním souší ve velkém uzavřením igelitovém pytli?
Děkuji

Určite sú vhodnejšie spôsoby ako skladovať plásty,ale spomeniem taký paradox, ak už zaznela otázka.Mám skúsenosť,že v nadstavkoch uložených v komínoch je vijačka pod kontrolou,potom som mával jeden čas nejaké plásty uložené v skrini,tam z vijačkou bol problém, musel som plásty síriť a v jednej sezóne som vyrezal za tri igelitové vrecia plástov,vrecia z čiernej fólie som odložil na povalu a proste som na ne zabudol,že ich tam pohodené vôbec mám.Nejakou náhodou po troch rokoch ak som išiel vyvárať rámiky mi vrecia padli do rany a na prekvapenie plásty neboli ani plesnivé,veď nemali byť z čoho a neboli ani v najmenšom poškodené od vijačky.
Viac skúseností nemám,podľa mňa je nepraktické takto skladovať plásty,ale ak si to včelár odsleduje,je možné ,že plásty zostanú bez poškodenia,tak ako v mojom prípade.
Tak či tak je lepšie nájsť iný spôsob,popísané tu je toho dosť.

Příspěvek: #120

Do igelitu jsem zkoušel balit nástavky se soušemi, které byly od medu. Docela to fungovalo, pokud nebyl proděravělý pytel. Med ochrání souši před plísněmi (s plísněmi obecně vůbec problém nebyl) a zavíječ má sice rád zatuchlinu, ale úplně bez přístupu vzduchu se mu moc nedaří. Takže pokud tam nějaký byl, tak se zasekl ve vývoji. Toť moje zkušenost.