Zdroj:
1. Parlamentní shromáždění opakovaně zdůraznilo význam závazku států chránit životní prostředí a zdraví životního prostředí, jak je stanoveno v mnoha chartách, úmluvách, prohlášeních a protokolech od Konference OSN o lidském prostředí a Stockholmské deklaraci (Stockholm, 1972). Shromáždění odkazuje na své dosavadní práce v této oblasti, konkrétně na doporučení 1863 (2009) o životním prostředí a zdraví: lepší prevence zdravotních rizik souvisejících se životním prostředím, doporučení 1947 (2010) o znečištění hlukem a světlem a obecně na doporučení 1885 (2009) ) o vypracování dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o lidských právech o právu na zdravé životní prostředí a doporučení 1430 (1999) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí a přístupu ke spravedlnosti - provádění Ǻrhuské úmluvy.
2. Potenciální zdravotní dopady velmi nízké frekvence elektromagnetických polí obklopujících elektrické vedení a elektrická zařízení jsou předmětem probíhajícího výzkumu a značné části veřejné diskuse. Podle Světové zdravotnické organizace představují elektromagnetická pole všech kmitočtů jeden z nejčastějších a nejrychleji rostoucích vlivů prostředí, o nichž se šíří úzkost a spekulace. Všechny populace jsou nyní v různé míře vystaveny elektromagnetickým polím, jejichž úroveň se bude s technologickým pokrokem dále zvyšovat.
3. Mobilní telefonie se stala po celém světě samozřejmostí. Tato bezdrátová technologie se opírá o rozsáhlou síť pevných antén nebo základnových stanic, které předávají informace pomocí vysokofrekvenčních signálů. Celosvětově existuje více než 1,4 milionu základnových stanic a jejich počet se díky zavedení technologie třetí generace výrazně zvyšuje. Ostatní bezdrátové sítě, které umožňují vysokorychlostní přístup k internetu a služby, jako jsou bezdrátové místní sítě, jsou také stále běžnější v domácnostech, kancelářích a mnoha veřejných prostorách (letiště, školy, obytné a městské oblasti). Se zvyšujícím se počtem základnových stanic a místních bezdrátových sítí roste i vysokofrekvenční expozice obyvatelstva.
4. Zatímco elektrická a elektromagnetická pole v určitých kmitočtových pásmech mají zcela prospěšné účinky, které se uplatňují v medicíně, jiné neionizující kmitočty, ať už z extrémně nízkých kmitočtů, elektrického vedení nebo určitých vysokofrekvenčních vln používaných v oblastech radaru, telekomunikací a mobilních zařízení
Při telefonování se zdá, že má více či méně škodlivé termické biologické účinky na rostliny, hmyz a zvířata i na lidské tělo, i když je vystaveno hladinám, které jsou pod oficiálními prahovými hodnotami.
5. Pokud jde o normy nebo prahové hodnoty pro emise elektromagnetických polí všech typů a kmitočtů, Shromáždění důrazně doporučuje, aby byla použita zásada ALARA (tak nízká, jak je rozumně dosažitelná), pokrývající jak tak zvané tepelné účinky, tak atermické nebo biologické účinky elektromagnetických emisí nebo záření. Kromě toho by se měla použít zásada předběžné opatrnosti, pokud vědecké hodnocení neumožňuje určit riziko s dostatečnou jistotou. Vzhledem k rostoucímu vystavení obyvatelstva, zejména vůči zranitelným skupinám, jako jsou mladí lidé a děti, by při zanedbávání včasných varování mohly vzniknout mimořádně vysoké lidské a ekonomické náklady.
6. Shromáždění lituje, že navzdory požadavkům na dodržování zásady předběžné opatrnosti a přes všechna doporučení, prohlášení a řadu zákonných a legislativních pokroků stále existuje nedostatečná reakce na známá nebo vznikající rizika pro životní prostředí a zdraví a prakticky systematická zpoždění při přijímání a provádění účinných preventivních opatření. Čekání na vysokou úroveň vědeckých a klinických důkazů před přijetím opatření k prevenci známých rizik může vést k velmi vysokým zdravotním a ekonomickým nákladům, jako tomu bylo v případě azbestu, olovnatého benzinu a tabáku.
7. Shromáždění dále poznamenává, že problém elektromagnetických polí nebo vln a jejich potenciální důsledky pro životní prostředí a zdraví mají jasné paralely s dalšími současnými otázkami, jako je licencování léků, chemikálií, pesticidů, těžkých kovů nebo geneticky modifikovaných organismů. Zdůrazňuje proto, že otázka nezávislosti a důvěryhodnosti vědeckých odborných znalostí je zásadní pro provedení transparentního a vyváženého posouzení možných negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví.
8. S ohledem na výše uvedené úvahy shromáždění doporučuje, aby členské státy Rady Evropy:
8.1. obecně:
8.1.1. přijmout veškerá přiměřená opatření ke snížení expozice elektromagnetickým polím, zejména rádiovým frekvencím z mobilních telefonů, a zejména expozici dětem a mladým lidem, kteří jsou zřejmě nejvíce ohroženi nádory hlavy;
8.1.2. znovu zvážit vědecký základ stávajících norem pro vystavení elektromagnetickým polím stanoveným Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením, která mají vážná omezení, a uplatňovat zásady ALARA, které se týkají jak tepelných účinků, tak atermických nebo biologických účinků elektromagnetických emisí nebo záření ;
8.1.3. zavedly informační a osvětové kampaně o rizicích potenciálně škodlivých dlouhodobých biologických účinků na životní prostředí a lidské zdraví, zejména zaměřené na děti, mládež a mladé lidi v reprodukčním věku;
8.1.4. věnovat zvláštní pozornost „elektrocitlivým“ lidem, kteří trpí syndromem nesnášenlivosti vůči elektromagnetickým polím, a zavést zvláštní opatření k jejich ochraně, včetně vytváření oblastí bez vln, na něž se bezdrátová síť nevztahuje;
8.1.5. za účelem snížení nákladů, úspory energie a ochrany životního prostředí a lidského zdraví zintenzivnit výzkum nových typů antén, mobilních telefonů a zařízení typu DECT a povzbudit výzkum k rozvoji telekomunikací založených na jiných stejně účinných technologiích, ale jejichž účinky jsou méně negativní na životní prostředí a zdraví;
8.2. týkající se soukromého používání mobilních telefonů, bezdrátových telefonů DECT, WiFi, WLAN a WIMAX pro počítače a další bezdrátová zařízení, jako jsou dětské monitory:
8.2.1. stanovit preventivní prahové hodnoty pro úrovně dlouhodobého vystavení mikrovlnám ve všech vnitřních prostorech, v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, nepřesahující 0,6 voltů na metr, a ve střednědobém horizontu jej snížit na 0,2 voltů na metr;
8.2.2. před udělením licence provést vhodné postupy posuzování rizik pro všechny nové typy zařízení;
8.2.3. zavést jasné označování přítomnosti mikrovlny nebo elektromagnetického pole, vysílacího výkonu nebo specifické absorpční rychlosti (SAR) zařízení a veškerých zdravotních rizik spojených s jeho používáním;
8.2.4. zvýšit povědomí o možných zdravotních rizicích bezdrátových telefonů DECT, dětských monitorů a dalších domácích spotřebičů, které emitují nepřetržité pulzní vlny, pokud je všechna elektrická zařízení trvale v pohotovostním režimu, a doporučují použití kabelových, pevných telefonů doma nebo, pokud to není možné, modelů které trvale nevyzařují pulzní vlny;
8.3. o ochraně dětí:
8.3.1. rozvíjet na různých ministerstvech (vzdělávání, životní prostředí a zdraví) cílené informační kampaně zaměřené na učitele, rodiče a děti, které by je varovaly před konkrétními riziky předčasného, špatně uváženého a dlouhodobého používání mobilních telefonů a dalších zařízení emitujících mikrovlny;
8.3.2. v případě dětí obecně, a zejména ve školách a učebnách, upřednostňovat kabelové připojení k internetu a přísně regulovat používání mobilních telefonů žáky ve školních prostorách;
8.4. týkající se plánování elektrických vedení a reléových základnových stanic:
8.4.1. zavést opatření územního plánování, aby vedení vysokého napětí a další elektrická zařízení byla v bezpečné vzdálenosti od obydlí;
8.4.2. uplatňovat přísné bezpečnostní normy pro zdravotní dopad elektrických systémů v nových bytech;
8.4.3. snížit prahové hodnoty pro reléové antény v souladu s principem ALARA a instalovat systémy pro komplexní a nepřetržité monitorování všech antén;
8.4.4. určit místa nových nových antén GSM, UMTS, WiFi nebo WIMAX nejen podle zájmů provozovatelů, ale po konzultaci s místními a regionálními vládními úřady, místními obyvateli a sdruženími dotčených občanů;
8.5. týkající se hodnocení rizik a preventivních opatření:
8.5.1. učinit hodnocení rizik více orientovaným na prevenci;
8.5.2. zlepšit standardy a kvalitu posuzování rizik vytvořením standardní stupnice rizik, stanovení povinné úrovně rizika, uvedení několika rizikových hypotéz do studie, zvážení kompatibility s podmínkami reálného života;
8.5.3. věnovat pozornost vědcům „včasného varování“ a chránit je;
8.5.4. formulovat definici preventivních zásad a zásad ALARA zaměřenou na lidská práva;
8.5.5. zvýšit veřejné financování nezávislého výzkumu, zejména prostřednictvím grantů od průmyslu a zdanění produktů, které jsou předmětem veřejných výzkumných studií k hodnocení zdravotních rizik;
8.5.6. vytvářet nezávislé provize pro přidělování veřejných prostředků;
8.5.7. stanoví povinnost transparentnosti skupin lobby;
8.5.8. podporovat pluralitní a protichůdné diskuse mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti (Ǻrhuská úmluva).