Příspěvek: #41

Podľa mňa si už najvhodnejší čas zmeškal, preto neváhaj zasadiť čonajskôr a párkrát dobre zalej. V tomto roku už nezakvitnú, ale budúci to bude nádhera.

Příspěvek: #42

Nejde mi o letošní květ, ale správnou dobu. Třeba tulipány mají jít do země na podzim, tak jestli je nějaké podobné pravidlo i u bledulí a sněženek.

Příspěvek: #43

Já bych je sadil na podzim. Ale vloni ... Nevím, jak dlouho můžou být "na suchu". Ale asi bych je už dal do země. To je téma pro zahradníka mezi námi ...

Příspěvek: #44

Šup s nima do země.

Příspěvek: #45

Jarní cibuloviny(krokusy,hyacinty,bledule,sněženky,tulipány atd.) se sází na podzim.Tak září říjen.
Po odkvětu a odumření nadzemní části lze cibulky vyjmout ze země,uskladnit na chladném,temném a suchém místě a na podzim znovu vysadit.To se dělá hlavně u tulipánů a hyacintů. Krokusy,bledule,sněženky atd. klidně mohou zůstat v zemi celá léta.Ty opravdu časné cibuloviny ,krokusy,bledule,atd.,lze prostě vysázet na skalku či nějaký jiný záhon jen tak roztroušeně mezi jiné rostliny,protože ty v době vegetace krokusů a bledulí,ještě "neví o světě" a v čase kdy se začnou probouzet už to naopak zase krokusy dávno zabalily a nově rostoucí rostliny jim vůbec nekonkurují.Tak může být rozkvetlý záhon i v časném jaru,zatímco okolní příroda se sotva probouzí.

Příspěvek: #46

Dám na rady a v nejbližší době je dáme do země. Snad to rozdýchají.

Příspěvek: #47

V podstatě i ty cibuloviny, které literatura doporučuje ze země vyndavat, je možné v zemi ponechat. Pokud to neohrozí hlodavci (vysazuji v zemi do ochrany králičího pletiva), tak z vlastní praxe nevidím problém, přezimují mi takhle tulipány, hyacinty, gladioly - prostě všechny. Zbývá pak čas na jiné věci. nakoupil jsem zase další angrešty, slivoně a višně tak jdu kopat jámy. Nemáte někdo na výměnu nová záda?

Příspěvek: #48

Včera bylo krásně, aproto jsem neváhal vlézt do včel a provést kontrolu.
Vše ok, dostatek zásob, matky kladou, pylu až až.
Ale co mě zaujalo u pár včelstev, byly čerstvě zanesené buňky sladinou. Předpokládám, že z vrb. Nic významného, ale teď lituji, že jsem neochutnal. Včelky ji do léta proplodují a já nebudu mít možnost ochutnat
Honza

Příspěvek: #49

Ja som včera ukončil letmú kontrolu včelstiev (70) na prítomnosť M, množstvo zásob a pokrytie plástov včelami. U nás (n.v. 228 m), čo by oprávňovalo predpokladať, že vŕby sú už rozkvitnuté. Ani z ďaleko to nie je pravda, vŕby a to všetky druhy ešte nevyrašili ani prvé lístky, nieto ešte kvety. Na rakytách najskôr kvitnú kvety a len potom lístky, ale ani tie ešte svoje kvety-kočičky neotvárajú. Už 5-ty deň sa u nás teploty dvíhajú až do 19 stupňov.

Lieska u mňa zamrzla, len kry nachádzajúce sa hlbšie v lese poskytli včelám niečo peľu, napriek tomu moje včely prinášajú peľ. Z čoho, to som sa nedopátral. Jedna možnosť tu je, takto chytro kvitnú len kry drieňa-dřína (a u nás sa vyskytuje pomerne hojne), ktoré poskytujú včelám prvý nektár a veľa kvalitného peľu. Kry drieňa (prináša chutné plody) sa dajú objednať, prípadne presadiť z prírody, je to jedna možnosť zlepšiť jarný prísun peľu do včelstiev. Anton

Příspěvek: #50

Dřín (Cornus) je opravdu malý poklad, dobře, že ho Anton zmínil ... Zajímavé: u nás se na květ teprve chystá (stejná výška n.m.), ale severní svah. Nicméně jsem ho vloni včelám přisadil k úlům a těším se, jak si pochutnají ... Je to vlastně jeden z první kvetoucích keřů, někdy to rozbalí už začátkem března ... Jeho plody (dřínky) jsou velmi chutné a hodně zdravé, takže je to vlastně dokonalý keř ...

Příspěvek: #51

Cornus je často k vidění i u cest,silnic a náspů.Teď,ještě bez listí, se pozná tak,že má červené mladé dřevo (větvičky) oproti ostatním křovinám. Nenáročná dřevina.Také se chystám ji někde narýt.

Příspěvek: #52

Miko, to čo časti vidieť pri cestách nie je Svíb drieň-Cornus ma L., ale Svíb krvavý-Cornus sanguinea L.. Tento má istotne červené tohoročné prúty, drieň má konáre žltošedé a najčastejšie sa nachádza na krasových vápencových poliach.
Radšej si ho objednaj ako výpestok ovocných škôlok, tieto majú veľké plody. Anton

Příspěvek: #53

No je to v českém názvu "Svída" ,ale jedná se stále o Cornus. Ono je jich víc kultivarů i jako jen u Cornus mas. Ten s červenými vetvičkami je také i Cornus alba. Táta před lety pěstoval Svídu ze semen a pamatuji,že měla takové vínově červené vršky terminálu a pak i větviček.Občas ji vídám u cesty jak jedu autem.Je jasné,že v ovocné školce bude lepší i třeba s většími plody.Ono už je to dnes asi někde jinde než tehdy.Já se na to musím podívat do knihy jak to vlastně je.

Příspěvek: #54

Existuje i dřín jantarový. O něco dříve kvete, plody má nasládlé, v ústech se téměř rozplynou, protože zralé jsou úplně měkké. Včelky na tomto druhu vidím také. Jenom cena je x-násobná od běžného dřínu.

Příspěvek: #55

Medování březových špalků - chutnali jste někdo březovou vodu ? (Naříznout kmínek na bříze a chytat, co poteče) Jestli ne, tak ochutnejte a nebudete se více divit včelkám P.S. javor jsem nezkoušel, ale přepokládám, že "javorový" sirup není "javorový" jen tak pro nic za nic

Příspěvek: #56

U nás začínají rozkvétat mandloně.
A má se oteplovat, tak už snad první významnější nektar na sebe nedá čekat víc než pár dnů.

Příspěvek: #57

No Libore když tu píšeš o té březové vodě tak ti poradím jak si jí vylepšit.Je to recept od ženy babičky která tohle připravovala jako osvěžující,perlivý nápoj pro práci na senách na louce.
Do okurkáče nachytat březovou vodu,přihodit do ní hrst křížal a kousek chlebové kůrky.Postavit do tepla a za tři dni je z toho chutná perlivá limonáda která perfektně osvěží.Já jsem si to brával vychlazené v petce na pilu do skládky kde slunce pálilo jako čert.
Včera jsem ostřihl pár větviček břízy a už to pěkně ronilo vodu takže kdo si ji chcete nachytat tak teď bude ta správná doba.
Jednou jsem viděl jak včely sály šťávu ze stonku nalomené velké slunečnice a evidentně jim to chutnalo protože jich tam bylo na tom malém zlomu dost.

Příspěvek: #58

Již několik dnů to vypadá u mne na česnech takto. Snad se nezkazí počasí.

Příspěvek: #59

(28.03.2011 10:59)Míra.P napsal(a):  No Libore když tu píšeš o té březové vodě tak ti poradím jak si jí vylepšit.Je to recept od ženy babičky která tohle připravovala jako osvěžující,perlivý nápoj pro práci na senách na louce.
Do okurkáče nachytat březovou vodu,přihodit do ní hrst křížal a kousek chlebové kůrky.Postavit do tepla a za tři dni je z toho chutná perlivá limonáda která perfektně osvěží.Já jsem si to brával vychlazené v petce na pilu do skládky kde slunce pálilo jako čert.

To vyzkouším. A co z toho je, když to necháš perlit trochu dýl ?

Příspěvek: #60

Nazdarek přátelé,
tak jak to bzučí? Dnes to byla radost, bezvětří a teplíčko - super

jedna malinká otazka:
co to je za kytičku?



Vyskytuje se hodně na jižních, na podzim posekaných stráních, tedy alespoň u mě u domu. Včelky na ně lítají a přijde mě že jdou po sladině, ale na nožkách mají taky trochu pylu, tak nevím (barva světle hnědá - karamelová).

Pokud bude počasí nadále tak hezké, bude se mi zdát tento způsob jara, poněkud šťasný (včelařky )