Příspěvek: #6641

Jak dlouho máš v úle řídkou sladinu? Psal jsi tady, že včely pod 30% vlhkosti sladinu nepřenesou, týden od posledního krmení si to sám můžeš potvrdit. Mě si strč kam chceš, ty si tu honíš ego.

Příspěvek: #6642

Kto chce jednodruhový med ako Agát tak musí vytočiť všetko ako aj polodisko do sucha lebo mu to navláčia včely do medníka čo je normálny jav. Do slnovratu včely uvolnujú plodisko od medu aby matka mohla intenzývne klásť čo je normálny jav.

Příspěvek: #6643

(07.08.2020 7:23)zajíc napsal(a):  Jak dlouho máš v úle řídkou sladinu? Psal jsi tady, že včely pod 30% vlhkosti sladinu nepřenesou, týden od posledního krmení si to sám můžeš potvrdit. Mě si strč kam chceš, ty si tu honíš ego.

Zajíci, nevkládej mi do úst, co jsem neřekl. Psal jsem, že i na tomto fóru se lze dočíst, že včely jsou schopné přenášet sladinu jen nad 30% vody. Nechtěj po mně, abych obhajoval ještě i názory dalších. Tento názor však považuju za reálný a předpokládám, že k přenesení takto husté sladiny ji musí znovu ředit. Taková sladina ale s velkou pravděpodobností nebude zavíčkovaná, čímž nespadá do kategorie zavíčkovaných podsazených zásob. o které se od počátku bavím. Jarní rozvoj a první snůška taky asi není týden od posledního krmení.

Tímto bych se odmlčel, protože téma je vyčerpáno. Kdyby někdo dal ten výzkum z Liptovského Hrádku, jak byl pokus dělán, kolik % cukru bylo přeneseno, atd., skutečně to nemůžu dohledat. Pokud by to bylo něco zásadního, "kapacity" by jistě změnily svá tvrzení. Kniha Včelařství je z roku 2016 (Kolomý, Čermák, Texl), Ptáček (1984), Liebig (2000)

---

(06.08.2020 10:16)Merkuri napsal(a):  ...Agátový mned na tretí deň po znáške keď som vytočil a som ho zaniesol na rozbor čo robili hneď mal 17% sach. a o 5 mesiacov už mal 1,5% sach.

Citace z VÚVč Dol: "Med má být prost jakýchkoliv cizorodých látek, ale v praxi je zavedena určitá tolerance ke zbytkům zimního krmení v prvních vytáčených medech. Krmí se hlavně bílým cukrem, tedy sacharózou. Tu včely do značné míry, ale ne zcela, rozloží na jednoduché cukry. Vyhláška stanovuje, že obsah sacharózy v medu nesmí překročit 5 %. V jarních nektarových medech (i v akátovém) je obsah sacharózy do 1 %. Pokud tedy včelař převěsí do medníku jeden či dva plásty se zbytkem zimních zásob, nestane se, že by následně vytočený med nevyhovoval vyhlášce. Jiná věc je krmení během sezóny. Musíme-li krmit, nemůžeme pak taková včelstva vytáčet."
Zdroj https://www.beedol.cz/wp-content/uploads...krmeni.pdf

Nemáš v tom akátu moc sacharózy?

Příspěvek: #6644

Merkuri omlouvám se za české chytrolíny a kapacity. Opravdu ta včelařská osvěta unás v ČR co se týká znalosti snůšek a kvalit medu jsou velmi chabé, takže i ten největší pisálek VF když dělá ze sebe díky internetu borce je furt jen maladěc, který to nemá v hlavě uspořádaný a tlápe pátou přes devátou.

Příspěvek: #6645

Skoro mě napadá si ten test obarveným krmení udělat sám. Letošní vytáčení zeď v srpnu blbcrlku bída, 10 _ 12 kg medu na včelstvo. Výjimka byl roj, kde jsem do spodního nástavku dal 8 plně zavickovaných rámků zimních zásob. Druhý nástavek byl roj a třetí pak medník. Při vytáčení jsem z třetího nástavku vytáhl 20 kg. Což byl samozřejmě rekord. Otázkou je kolik z toho byl ten cukr že zimních zásob ? Ale na druhou stranu z 15 včelstev jsem to tak měl jen u jednoho, tak snad se to nějak promíchalo.

---

Kdyby test s obarveným krmením dopal dobře, jak tady Kamil s podporou našich kapacit obhajuje, tak by to byla velmi dobrá metoda, jak zvýšit výnos třeba i o 15 _ 20 kg. Medu na včelstvo.

Příspěvek: #6646

Správný poznatek. Logická odpověď na to, proč ti včelstvo s hodně zásobami doneslo více medu je nasnadě.
Včelstva bez nadbytku zásob musely věnce zanášet přinesenou sladinou a ve snůškových mezerách ji stahovat z medníku, případně omezovat kladení, sláblo. Někteří museli krmit, aby včelstva přežila.
Včelstvo s přebytkem podsazených zavíčkovaných zásob je v případě absence snůšky začalo odvíčkovávat a doplňovat věnce ze spodu. Nemuselo omezovat kladení, sílilo.V případě opětovné rozjetí snůšky nepotřebují doplňovat věnce, čímž jde více sladiny do medníku.
Koneckonců na to nemusí být žádné kapacity a zkusit si to může každý, stačí pohled na podložku, kdy ve snůšce je vidět, že se podsazených zásob netknou a jakmile je výpadek snůšky, pak je začnou odvíčkovávat. Mám zkušenost a už ji má např. i Louky (který nevěřil), že tam zásoby vydrží déle, (letos mimořádně až do další snůšky, protože nosily furt) Ony jaksi, když je snůška, cukr neberou.
Kdyby mělo fungovat přenášení zavíčkovaných zásob, tak těch pár kilo přenesou za několik málo dnů... A protože laboratoř uvádí (citace je výše) že se ne všechna sacharóza prací včel rozloží, tudíž bude detekovatelná ve zvýšené míře v prvním medu, pak bych tam neměl mít 0,2%, ale podstatně více.
Jsem tu jediný, kdo zimní zásoby dává dospodu?

Příspěvek: #6647

Ja Ti neviem karle, Ty máš v lete nejaké melivo na podložke???? Ja čím silnejšie včelstvo, tým vyligotanejšia podložka, znáška - neznáška, odviečovanie - neodviečkovanie.
K prenášaniu zásob. Nemusíš ani farbiť, stačí dať pred agátom melicitózne zásoby do nadstavku pod plodisko. Uvidíš ten "číri" agátik

Příspěvek: #6648

Dnes opet krasna 2 kila na vaze do plusu.

Příspěvek: #6649

(07.08.2020 19:25)Kamik napsal(a):  Ony jaksi, když je snůška, cukr neberou.
Kdyby mělo fungovat přenášení zavíčkovaných zásob, tak těch pár kilo přenesou za několik málo dnů...

Kamík ja ťa obdivujem ako točíš dookola... tiež som dávnejšie čítal o tom pokuse s prifarbovaním zásob...pritom sám v svojom príspevku sa nad tým zamýšlaš...
Môj názor je rovnaký ako tvoj , že včely za normálnych okolností nemajú dôvod odviečkovávať cukrové zásoby, riediť ich aby ich mohli z bunky nasať a nosiť do medníka kde by ho pri uložení museli zasa zahusťovať. .včely obyčajne nerobia nič bez dôvodu...ten dôvod na odviečkovanie cukrových zásob , ich nariedenie a prenos začne akonáhle nie je prínos slaniny z vonku potrebujú chovať plod...nariedený cukor samozrejme nenosia do medníka ale do plodiska , uložia do plástov a chovajú ním plod...ale pozor! ..ak matke potrebujú vytvoriť v plodisku priestor na kladenie ďalších vajíčok lebo nemá voľné bunky (lebo včelár napr, zaspal...) tak včely ten priestor vytvoria aj tak že nespotrebované zásoby z plodiska odnesú do medníka...a to sa týka aj tých pochádzajúcich z podloženého cukru...pri tom už nemusia nič odviečkovávať ani riediť......
....takto si ja predstavujem ako sa tá farba z cukru zo zimných zásob po odložení mohla dostať do medníka...

Příspěvek: #6650

Díky za názor, souhlas, o tom nepřenášení pod 30% si tu psal ty (téma voda v medu, nechtěl jsem tě do toho zatahovat). V tu chvíli už se jedná o zředěný cukr a ten můžou za specifických podmínek přenést do medníku, nejspíše to ale nebudou kila cukru, ale gramy. Zřejmě hodně malý úlový prostor, jak píšeš, to by mohl být ten důvod, což je špatně. Proto jsem se ptal mj. na detaily toho pokusu v Liptovském Hrádku. Když obarvím 1 litr vody např. 10 g hypermanganu, bude ho tam 1%. Tenhle litr ale viditelně obarví možná dalších 5-10 litrů vody, což už bude koncentrace manganistanu na nějakých 0,1%. Kolik přenesly, co je k tomu vedlo, v jakých podmínkách? To vše je neznámé, víme že to proběhlo.
Svůj pokus jsem letos udělal na celé včelnici. Podsadil jsem výrazná množství zimních zavíčkovaných zásob, nechal velkorysý plodištní prostor, vážil 2 úly a medníky zvlášť, nechal jsem udělat rozbory všech vytáčení. Protože včely nejsou schopny zpracovat bezezbytku sacharózu, muselo by se to objevit minimálně v prvním medu.

Patko, tu melecitozu si měl zavíčkovanou, odvíčkovanou?

Příspěvek: #6651

To by šlo. Ak však nie je mednk a je znáška, tak včely obmedzia plodovanie aukladajú zásoby. Takto utopí prekrmený roj matku v panenských plástoch.
Dolniaci manévrujú s 3-4 B 10 pri veľkých znáškach, ale na horniakoch je 2xB10 na plodisko akurát a NN je akurát na medník. NN môžem kedykoľvek zložiť a poda ptreby krmiť, alebo liečiť a pritom panenský nn medník zostane čistý. Ak treba nasadím další NN. Pri klasickom systéme B10=medník/plodisko je riziko miešania znášky a zásob vyššie. Na severe je medník B 10 celoročná znáška - ak sa rok vydarí.
Problém je dostatok zásob, nie prenášanie sacharozy. Falšovanie medu je vec svedomia včelára, ktorý o tom určite vie.

Příspěvek: #6652

(07.08.2020 8:17)Kamik napsal(a):  

(06.08.2020 10:16)Merkuri napsal(a):  ...Agátový mned na tretí deň po znáške keď som vytočil a som ho zaniesol na rozbor čo robili hneď mal 17% sach. a o 5 mesiacov už mal 1,5% sach.

Citace z VÚVč Dol: "Med má být prost jakýchkoliv cizorodých látek, ale v praxi je zavedena určitá tolerance ke zbytkům zimního krmení v prvních vytáčených medech. Krmí se hlavně bílým cukrem, tedy sacharózou. Tu včely do značné míry, ale ne zcela, rozloží na jednoduché cukry. Vyhláška stanovuje, že obsah sacharózy v medu nesmí překročit 5 %. V jarních nektarových medech (i v akátovém) je obsah sacharózy do 1 %. Pokud tedy včelař převěsí do medníku jeden či dva plásty se zbytkem zimních zásob, nestane se, že by následně vytočený med nevyhovoval vyhlášce. Jiná věc je krmení během sezóny. Musíme-li krmit, nemůžeme pak taková včelstva vytáčet."
Zdroj https://www.beedol.cz/wp-content/uploads...krmeni.pdf

Nemáš v tom akátu moc sacharózy?

Ja som jasne napísal že na 3 deň keď sa med agátový vytočí má normálne 17% sach. čo je prirodzený jav lebo sach. denne klesá. Podla normi má mať max 10% sach. a prečo má v 8 mesiaci už len 0,7% sach.? no vdaka enzýmom sa štiepa sach.

U nás je agát 3 vytáčanie čo sa robí a včely sa nekrmia a ani ti cukor nezoberú.
Agát čo som vytáčal 3 deň po skončení znášky a to bol ten najredší mal 16,6 % vody a mal som aj taký čo mal 15,2 % vody a nebolo čo dosušovať Bčoko je Béčko a nie trpazlík 39 x 24 cm vodník.

Příspěvek: #6653

Stačí aby místo medu dal rozborovat zimní zásoby co strká dolů a co si myslí že jsou stále i po půl roce od podletního krmení sacharózou.

Akát může mít i rok klidně víc jak 5%, protože záleží na vydatnosti snůšky. Když je ho moc a není v doletu jiný zdroj, díky absenci pylu z kterého včely produkují své enzymy je štěpení akátového nektaru značně omezený, lépeřečeno jiný oproti jiným zdrojům kde jsou na gram tisíce pylových zrn a inverze probíhá již od sběru včelou za letu naplno.

Příspěvek: #6654

Merkuri, souhlasím s tebou, (enzymy štěpení). Čistou sacharózu bych ale nikdy nesrovnával s akátový medem.

Příspěvek: #6655

V skutočnosti kvalitou medu agátu je to med čo má najmenej peľovich zrn. Ale zas je lahodná chuť, vhodné pre diabetikov, lahko stravitelné a má silné účinky na vyplavovanie jedov ako napr. otrava hubami, kurate a klobásový jed.

Příspěvek: #6656

(07.08.2020 22:40)Kamik napsal(a):  Díky za názor, souhlas, o tom nepřenášení pod 30% si tu psal ty (téma voda v medu, nechtěl jsem tě do toho zatahovat). V tu chvíli už se jedná o zředěný cukr a ten můžou za specifických podmínek přenést do medníku, nejspíše to ale nebudou kila cukru, ale gramy. Zřejmě hodně malý úlový prostor, jak píšeš, to by mohl být ten důvod, což je špatně. Proto jsem se ptal mj. na detaily toho pokusu v Liptovském Hrádku. Když obarvím 1 litr vody např. 10 g hypermanganu, bude ho tam 1%. Tenhle litr ale viditelně obarví možná dalších 5-10 litrů vody, což už bude koncentrace manganistanu na nějakých 0,1%. Kolik přenesly, co je k tomu vedlo, v jakých podmínkách? To vše je neznámé, víme že to proběhlo.
Svůj pokus jsem letos udělal na celé včelnici. Podsadil jsem výrazná množství zimních zavíčkovaných zásob, nechal velkorysý plodištní prostor, vážil 2 úly a medníky zvlášť, nechal jsem udělat rozbory všech vytáčení. Protože včely nejsou schopny zpracovat bezezbytku sacharózu, muselo by se to objevit minimálně v prvním medu.

Patko, tu melecitozu si měl zavíčkovanou, odvíčkovanou?

Kamik, neber to tak, že sa Ťa snažíme presvedčiť, že nemáš pravdu s prenášaním zásob. Máš, ale len za určitých podmienok včely neprenesú podsadené zásoby!!! Vieš, Ty sa snažíš vo všetkom nájsť univerzálny návod/pravdu, ako Albert pri liečení (prepáč Albert ), ale to jednoducho nefunguje
K otázke, melicitóza bola zaviečkovaná a bolo to len pár rámikov v nadstavku, nikdy nie clý nadstavok. Ono to totižto ten rok vyzeralo, že na 1. mája začnem kŕmiť. Počkal som však tri dni a bol to môj najlepší včelársky rok čo sa týka celkovej produkcie. Po nasadení tých rámikov hneď na druhý deň nastala neskutočná znáška, to som nezažil odvtedy nikdy.
Ako vidím prenášanie zásob ja? Tu je neskutočné množstvo faktorov, ktoré to podľa môjho názoru ovplyvňuje. Ak máš veže, ako Milan Havelka, kde má neustále v úli 50 kg zásob, včely sedia niekde v strede úľa, tak skutočne som ochotný veriť, že tu nejaká medná komora zostane naozaj nedotknutá. Ak ale produkuješ jednodruhové medy, včelstvá v sezóne tri krát vytáčaš, k tomu sa striedajú nárazové znášky s bezznáškovým obdobím, tak tomu jednoducho neverím. Ono si zober, že pri nárazovej znáške z agátu máš 7 - 10 kg sladiny za deň. Videl si to už? celý úľ je zaliaty riedkym nektárom, dokonca aj plod. V noci sa snažia všetko odspodu vyčistiť, čakajú ďalší nával, zaviečkované-nezaviečkované, tlačia všetko nad plodisko. Mal som matky stlačené do tej kvázy mednej komory po agáte plodu na troch malých optimalových rámikoch. Aj keby to neprenieslihneď vtedy, tak akonáhle skončila znáška, začali matkám priestor čistiť a to už nemali inú možnosť, len tlačiť všetko do vytočených medníkov.
Inak teraz si matne spomínam, že nejaký vekovčelár od vás písal ohľadom množstva medu z prvého vytáčania kedysi a dnes. Pred tým tuším včeláril klasicky, včelstvá na zimu radšej prekrmoval, čakal, že zásoby na jar tak či tak preplodujú. Potom prešiel na šetrnejšie kŕmenie a zrazu mal pri prvom vytáčaní o 600 kg medu menej pri porovnateľnej sile včelstiev. Vy isto budete vedieť o koho ide, ja si meno už fakt nepamätám.
K farbeniu a pokusu. Ono je to celkovo ešte zaujímavejšie. Zafarbený cukor sa dokonca našiel vo včelstvách, ktoré ním neboli kŕmené Tak to som Ti len nasadil chrobáka do hlavy

Příspěvek: #6657

Patko, ano udělal jsem věže. Matky měly prostor k plodování minimálně "prázdné"3-4NN+ další pro podsazený cukr. 7 kilové snůšky jsem taky měl. V tomhle prostoru se to ztratí a už druhý den je odsušených 4-5 kilo.

Příspěvek: #6658

Len pre zaujímavosť, koľko nadstavkov to bolo? Ja som mal vtedy málo, 3-4 NN tvorili plodisko a 2-3NN boli medníkové. Ak si mal teda ešte mednú komoru tak 7 NN??
U mňa bolo vtedy tých 6 NN zúfale málo, všetko kompletne zaliate sladinou, naťahovali bunky, nemali to kam dávať, matky po dvoch týždňoch plodu na troch rámikoch naspodku v kúte, potrebovali by 8 NN. Takže s mednou komorou 9???? Kiežby sa tie časy vrátili, v máji tri týždne stále počasie.

Příspěvek: #6659

Včielky nosia a pomaly sa váha šplhá nahor, zo 48 kg už to nabeholo na 56,62 kg a to je oddělok robený v júny čo už má nástavok B 10. les ožil po 3 dnoch dobrého daždu.

Příspěvek: #6660

Mam dojem, ze jsem letos kupoval cukr uplne zbytecne. Nakrmi se na zimu samy. Cely rok h... a ted nosi jak zbesile.