Příspěvek: #8741

No jasně, že si nejsem jistej. Proto píšu, že večer mrknu na váhu. Abych věděl, co se děje.
Ale i tebou zmíněné vosičky a mšice dávají naději..........

Příspěvek: #8742

Tak stačí se podívat na česna. A je hned vidět, jestli nosí a jsou obtěžkané nákladem nebo ne.

Příspěvek: #8743

To že les hučí ještě neznamená že je snůška, kolikrát jsem v lese slyšel šílený hukot, ale nebyly to včely. Je tam plno různého hmyzu.

Příspěvek: #8744

Souhlasim, všude hukot, i v sadu, ale včely to většinou nejsou Taky jsem jednou běžel za rojem do lesa, že ho dohledam podle zvuku. Ne-e

Příspěvek: #8745

Vazne? Neznam jiny duvod, kdyz huci les, nez ze je za tim medovice.
Tady letos stesti nepreje. Kdyz uz to vypada na snusku, tak zacne lejt a je 12°C.
Ted premyslim, jak dodat pyl pozdnim oddelkum.

Příspěvek: #8746

Daste nevěš hlavu. Ještě mají holky minimálně tři měsíce na to, aby si ten pyl donesly. A když ne, tak jim ho budeš muset dodat od nejsilnějších kmenových, které mají pylu dost.

Příspěvek: #8747

Už som sa tu o tom zmienil. Včelári v jednej dedine musia spolupracovať a ak nemajú svoj pozemok, tak prenajať a siať na ňom postupne medonosne rastliny, aby včely mali aspoň "pre seba" do pozdného leta. Ja sadím v dedine stromy(evodie, jaseňovce, katalpy, gledičie), ale to je na " dlhú trať". Pointa je v tom, že klíma sa mení a je potrebné pomáhať včielkam.

Příspěvek: #8748

Na katalpu je už pozdě, ta kvete současně s lipami.

Příspěvek: #8749

R. Oliver mi pomohl lepe pochopit, jak ohodnotit pylovou snusku, ale je to prave hranicni mnozstvi, co tam maji, a ted porad prsi.
A moznosti podpory nic moc - v kmenovych vcelstvech bylo zvapenateni v trubcinach. Mam lonske desky, ty Oliver popisuje, jako kysane zeli z konzervy ve srovnani s cerstvym salatem...
Pylove nahrazky jsem nikdy nekupoval. Tak snad se pocasi umoudri.

Příspěvek: #8750

(17.07.2025 19:14)Peter Veliky napsal(a):  Pointa je v tom, že klíma sa mení a je potrebné pomáhať včielkam.

Spíš se mění způsoby obhospodařování prostředí.
Travnaté biotopy a lesní biotopy se dnes obhospodařují tak, že dřívější bohatá včelí snůška v obojích vymizela.
Travnaté biotopy se sekaly 2 - 4 x na seno a na píci a to zvláště při sekání dvakrát za rok na seno podporovalo růst kvetoucích rostlin v trávníků či plevelů v trávníku. Které dávaly trvalý a slabší zdroj i sladiny i pylů mezi hlavními snůškami od dubna do srpna a zbytky až do zimy. Nebo i hlavní snůšku, například pampelišky. Dneska se buď v zahradách travnaté biotopy vesměs hoblují každý týden na anglický trávník nebo naopak okraje cest a lesíků se nechávají bez údržby úplně zarůst obvykle vysokými nekvetoucími plevely. Obojí vede k tomu, že snůška z těch ploch prakticky zmizela, jen malé plochy se dnes udržují tak , že tam jsou kvetoucí rostliny.
V lese zase zmizela dřívější socialistická bezúdržbovost, která vedla k zarůstání lesa divokými nálety z velké části včelařských dřevin, které často dělaly hlavní snůšky a k zarůstání spodního patra lesa z velké části kvetoucími rostlinami, které dělaly podporu mezi hlavními snůškami. Dnes ty lesní pozemky mají majitelé lesů osázeny vesměs do posledního metru hustě produkčními stromky, které nejsou včelařskými rostlinami a kde potom nic jiného už neroste.
O tom, že by v polních kulturách rostly plevely, jako třeba v obilí ohnice, hořčice, chrpy, vlčí máky a pole tak byla dalším důležitým zdrojem podpůrné snůšky a po sklizni strniště, kde často v srpnu a září rozkvetla až hustá monokultura ohnice a hořčice ani nemluvě, to zmizelo s používáním prvních herbicidů tak v sedumdesátých letech minulého století.

Příspěvek: #8751

Benecko, 900m.n.m. lípa tady má ještě pevně zavřená poupata.
(Dost mě to překvapilo, hodně jsem to prohlížel, jestli to už nejsou plody.)

Příspěvek: #8752

To může být nějaký klon lip s velmi pozdním kvetením. Prozkoumej víc lip malolistých, co tam máš. Jiné mohou být už odkvetlé nebo v plném květu.

Příspěvek: #8753

(18.07.2025 20:29)marek. napsal(a):  Benecko, 900m.n.m. lípa tady má ještě pevně zavřená poupata.
(Dost mě to překvapilo, hodně jsem to prohlížel, jestli to už nejsou plody.)

Není to lípa stříbrná?

Příspěvek: #8754

Taky mám lípy které pokvetou až tak za měsíc.

Příspěvek: #8755

Cau,
z ceho je pyl oranzovy barvy ?
V "https://www.vcelarskeforum.cz/barvy-pylovych-rousku" jsem tu barvu nenasel, nosi to vsechno co ma kridla a ve velkym.
Dikas a zatim
Chose

Příspěvek: #8756

Podľa všetkého ide o Ľubovník bodkovaný Hypericum perforatum L., kvitnutie od VI do IX mes., dáva peľ (nektár len sporo) oranžovo pomarančovej farby s obsahom 30 až 35% bielkovín, (čo dáva len málo rastlín) a vraj na ňom včely zbierajú propolis.

Příspěvek: #8757

Slunečnice

Příspěvek: #8758

Les hučí přemnožily se pestřenky,je po snůšce z lesa,

Příspěvek: #8759

Teď tak max z bílého jetela aspoň pro sebe

---

Nechápu tady některý les hučí je snůška,iq tykve

---

Důkaz ze muže včelařit kdo chce co

Příspěvek: #8760

Nevím z čeho, ale nosí. Pomalu vše vytáčím a zmenšují úly před zimou. Naposledy v sobotu. Při trhnutí s rámkem, před ometením včel, stříkala sladina. Už dopoledne.
Všechny elektronické váhy ukazují 1 až 2 kg denně plus.
(jihovýchod JČ kraje)