Příspěvek: #1441

A čo robia v medníku medové rámiky? treba vytočit, ked neni čo pokrmovať.

Pred vytočením



Po vytočení z plodiska

Příspěvek: #1442

Pán Merkuri a je správne vytáčať med z plodiska?Zo špajze( medník) brať keď je dosť zásob to je ok, ale z taniera pred nosom to sa nepatrí......

Příspěvek: #1443

No mal som v plodisku aj plnsie ramiky od medu ale nevzal som im ani gram...a naco!najprv im to vezmem a potom do nich cpat cukor...

---

Este aj to co malo co mali v medniku som im nechal...skoda by bolo spinit medomed...

Příspěvek: #1444

Z cukru si včelstvo vytvorí zásoby, invertný med, ten nikdy nekryštalizuje, je to lepšie pre zazimované včelstvo. prírodný med skryštalizuje, potom vám tie kryštáli vyhádžu na jar včely von z úľa. je to holí fakt ak ste si to nevšimly, ekonomicky ste v mínuse. všetko sa odvíja od ekonomiky.
Ak sa zakrmujú včelstvá cukrom, tak sa im nedáva hustý rostok, je to bod č. 1. Redšie krmenie sa vyrovná prírodnému medu a akurát není v nom kyslosť. Tým že nie je taký med kyslí je velmi dobrí na fungovanie organizmu pre včely, dá sa z istotov povedat že je inver lepší než prírodný med. Pri krmení cukrom lepšie sa rozplodujú včelstvá než z prírodného nektáru. Lenže je to to čo vy vôbec neviete, ani nemáto o tom najmenšie zdánie. Mne úplne stačí ked robím jarné prehliadky včelstiev, miestny lakokomci včeláry čo zimujú na prírodnom mede, ich včelstvá, stoja za starú bačkoru z jarním vývojom. ja vytáčam z ovocných stromov, oni len polemizujú či už majú vhodné včelstvá na hodenie medníkov. Dobre im tak ked sú lakomí a nepoučitelný. Ja točím tony medu a oni len oberkujú, je to tak na zasmiatie o ich neschopnosti. Bol by som rád keby si ich už pán boh povolal k sebe, a včelárenie po nich prebrali mladší a schopnéjší.

Příspěvek: #1445

Tak jsem si po dlouhé době užil dlouho nepoznaný pocit držet v ruce plný nástavek. Sice NN ale přeci jen. V NN bylo občas co včelám brát, protože to nestáhly dolů do plodiště ale byly klasicky pod zásobami.
Jinak jsem při krmení mohl se slzami v očích sledovat jak to tam, kde je oddělené plodiště a medník - v mém případě dadant, velmi rychle stáhly k plodišti a nahoře zůstalo maximálně pár ostrůvků zásob které nestihly odvíčkovat a odnosit..

Dvě skoro stejná včelstva vedle sebe na paletě, jedno s medem, druhé skoro hladové.
Mezi přežitím a smrtí hladem je v přírodě zřejmě jen velmi tenká linka a stačí zaváhání a ....

Příspěvek: #1446

Už druhý rok po sebe sú v tomto období na nezaplatenie nepokosené okraje ciest, najmä tých poľných. Rastie a kvitne tam kopa bylín a nádherne to tam vonia. Sú to akoby prestreté koberce plné včelieho bzukotu. Radosť sa prejsť. Škoda, že doteraz nebola poriadna znáška. Musel som všetky včelstvá už podkrmovať, pretože obmedzili plodovanie. Zaujímalo by ma, že ak by som nekŕmil a mali by včelstvá dosť svojich zásob v plodisku, koľko by z týchto plôch doniesli do medníka. Čo ma však teší menej, je stále menšie a menšie množstvo nevädze. Z roka na rok je jej menej.

Příspěvek: #1447

Tento rok sa mi už druhý krát stala zaujímavá vec. Niektoré slabšie včelstvá priniesli viac, ako silné. Začínam sa zamýšľať nad tým, či by nebolo lepšie mať viac slabších včelstiev (slabších myslím na troch NN LG 2/3, dva ako plodisko, jeden ako medník). Ono asi vysoko v horách je to špecifické a mnohé poučky z literatúry moc nesedia. Normálne tu sú NN včelstvá na 4 NN (u mňa v 800mnm pod Piľskom). Našiel by som tak využitie pre NN nadstavky, ktorých mám ešte dosť. Nechať ich aj s rámikmi len tak v sklade sa mi prieči, dosť som do toho investoval. A toľko včelstiev, aby som ich všetky využil pri dadant systéme nechcem. Jednoducho mať 3NN včelstvá celoročne a len rotovať NN stále dokola... Začiatkom leta jeden odloženec. Možno by tak ten NN systém fungoval. 15kg medu z jedného NN by myslím hravo doniesli a možno i dva.

Příspěvek: #1448

Záleží na roce.

Vloni jsem podcenil jeden předloňský oddělek na 3x24 a našel jej plný plodu, medu a matečníků.

Tak jsem z něj udělal 3 a zkaždého byl asi tak jeden L1/2 medu a pěkné včelstvo. Takže srovnatelné.

A letos je to jedno, ať jsem udělal silné oddělky, nebo nedělal, byla to bída. U silných i slabých.

Spíš mám pocit že rozhodlo množství zásob. Kde jich bylo hodně, tam taky něco nanosily, ale není to pravidlem.

Příspěvek: #1449

(17.08.2014 21:12)pacifik napsal(a):  Ja som bol dnes len tak pozrieť polia na okolí. Zlatobyl už dokvitá na poliach ktoré sú obrábané malými poľnohospodármi, ktorý pôdu nediskovali kvitne čistec ročný / Stachys annua / včely ho majú radi bolo to vidieť.

Prastary otec z Jaslovskych Bohunic vcelaril od cca 1920 do 1980 s radovo stovkou vcelstiev. Neviem co to bolo vsetko za ule, poslednych par co som nasiel boli zadovaky s ramikmi cca 30x30, na vysku 3 vrstvy - posledna ako mednik. Osobne som ho uz nezazil, no spisal hrubu kroniku a tam je par obsiahlejsich stati o jeho vcelareni. Co si pamatam, tak najviac sa spoliehal na agat a prave ten cistec. Casto vraj aj "podplacal" gazdov na okoli, aby pockali s polnymi pracami na strnisku, aby znaska z cistca trvala co najdlhsie. Samozrejme to bola ina doba, polne prace po dlhej zatve zacinali aj tak ovela neskor nez dnes, na poliach boli medze a aj kopec kvitnucich burin. Ked sa k tomu niekedy dostanem, tak sem hodim zopar stranok z tej kroniky.

Příspěvek: #1450

tu sú akurát podmienky pre rastlinnú medovicu - Co to je ????? Já mám vyčteno že existují mimokvětní nektárya ale rastlinnů medovicu neznám. A už vůbec není na tom lepší než mšicová medovice na jehličnanech nebo o dost vzácněji i na listnáčích. Rastlinnů medovicu neznám i když jsem se o to vždy zajímal. Merkuriho příspěvky mohou ohloupit mnoho začátečníků tak že je těžké nereagovat.

Příspěvek: #1451

(18.08.2014 19:24)Miso napsal(a):  

(17.08.2014 21:12)pacifik napsal(a):  Ja som bol dnes len tak pozrieť polia na okolí. Zlatobyl už dokvitá na poliach ktoré sú obrábané malými poľnohospodármi, ktorý pôdu nediskovali kvitne čistec ročný / Stachys annua / včely ho majú radi bolo to vidieť.

Prastary otec z Jaslovskych Bohunic vcelaril od cca 1920 do 1980 s radovo stovkou vcelstiev. Neviem co to bolo vsetko za ule, poslednych par co som nasiel boli zadovaky s ramikmi cca 30x30, na vysku 3 vrstvy - posledna ako mednik. Osobne som ho uz nezazil, no spisal hrubu kroniku a tam je par obsiahlejsich stati o jeho vcelareni. Co si pamatam, tak najviac sa spoliehal na agat a prave ten cistec. Casto vraj aj "podplacal" gazdov na okoli, aby pockali s polnymi pracami na strnisku, aby znaska z cistca trvala co najdlhsie. Samozrejme to bola ina doba, polne prace po dlhej zatve zacinali aj tak ovela neskor nez dnes, na poliach boli medze a aj kopec kvitnucich burin. Ked sa k tomu niekedy dostanem, tak sem hodim zopar stranok z tej kroniky.

Mišo! To ti závidím taký materiál a že to bola iná doba možno,ale veľa skúseností sedia i dnes.

Příspěvek: #1452

Bohuzial nejake detailnejsie postupy alebo vobec technologia vcelarenia tam myslim nie je. Skor meteorologicke zapisky, kedy boli prve prelety, kolko medu sa vytocilo a tak. Jadrom kroniky su totiz skor zapisky o zivote a zvykoch dediny v tom obdobi, aj ked tie maju tiez vysoku hodnotu. Jedno si ale pamatam - zisky zo vcelarenia (za cely zivot) prastaremu otcovi zaplatili vystavbu celeho jeho gazdovskeho domu, takze asi naozaj nevcelaril zle alebo v malom.

Příspěvek: #1453

My měli na bobu mšici makovou. Na vrcholcích. Že prej se mají napadené části odstřihnout. Já na to šel chytře. Splachl jsem je hadicí. Čti - rozjebal po celé délce stonku tak, že zničily spoustu malinkých sotva odkvetlých lusků.

Příspěvek: #1454

O to mi šlo. jestli ta slunečnice má někdy mimokvětní nektar tak prosím to však není medovice. Jinak je medovice vždy mšicová snůška. Rostliny nepotí medovici jen tak samy od sebe.Ať už to je smrk nebo řepa medovici na tom vytvoří vždy jen přemnožené mšice. A mízu kterou mšice sají musejí přefiltrovat a zpracovat. Holou mízu ze smrků nebo šťávu z řepného chrástu by včely nesály. Bez mšic to nejde. Rostlinná medovice je pro mne neznámý výraz.

Příspěvek: #1455

U nás je včelař který když já točím 30 - 40 kg, on točí 70 - 75 kg, zatímco ostatní okolo dvaceti. Taky má u starých včelařů tu nejhorší pověst. Zvlášť na schůzích když tam není.

Příspěvek: #1456

Znaska z horcice v plnom prude. Sadene ako zelene hnojenie okolo 10.7. po hrachu.



Minuly rok som ju sadil az 28.8, to uz ani len nenasadila na kvet, zato narastla okolo 1,5m vysoka. Na zelene hnojenie vyborne.

V rovnaky den sadena facelia ma do kvitnutia este daleko.

Příspěvek: #1457

Něco k věci. Co momentálně říkají úlové váhy. Jsem začátečník a nevím co, od skoro podzimu očekávat.
Stále si něco nosí nebo váha stoupne jen při krmení?
Má někdo úlové váhy dostupné online?

Příspěvek: #1458

Mám dotaz pro letité včelaře,
tento týden jsem nakouknul při hezkém počasí do jednoho včelstva a zjistil jsem, že nosí medovici.
V doletu pouze les a kukuřice. Ve včelařství psaly o mšicích na kukuřici, že by to bylo ono?

Příspěvek: #1459

(03.10.2014 11:18)Pavel Kořen napsal(a):  Mám dotaz pro letité včelaře,
tento týden jsem nakouknul při hezkém počasí do jednoho včelstva a zjistil jsem, že nosí medovici.
V doletu pouze les a kukuřice. Ve včelařství psaly o mšicích na kukuřici, že by to bylo ono?

Pozri sa na kukuričné pole a posúď sám. Kukurica už dávno presychá skôr to vidím na ten les. Ja som dnes tiež postrehol ako ťažké včely padajú na letáče a pred úľ.

Příspěvek: #1460

Jestli máš někde v blízkosti v lese vřes.....mohlo by to být ono.