Příspěvek: #41

Tak to schválně vyzkoušej. Dej ty L2/3 do nástavku a dole nech prázdné dno. Třeba se jim tam již bude líbit. Může být, že je to reakce na vyšší teplotu.

Příspěvek: #42

Jsem ještě velice čerstvý včelař, co má zatím jen dva úly, a v jednom z nich jsem dnes zpozoroval mě neznámý úkaz.

Spodní loučky většiny rámků byly výrazně z vnější strany obsednuty včelami a na některých dokonce tvořili na krátkém prostoru chumle či formace o cca 30ti včelách - včely do sebe byly zavěšeny.

Můžete mi osvětlit, co to znamená? Má to nějaký důvod? Nebo se jedná o zcela běžný jev? Pokoušel jsem se hledat skrz google, ale nepodařilo se - zřejmě špatně položený dotaz. Zajímavostí je, že v úlu se ve větší míře na díle objevila divočina...

Předem děkuji za Vaše reakce.

PetrM upravil 16.06.2013 15:38 tento příspěvek z důvodu: Spojeno s existujícím tématem.

Příspěvek: #43

Zřejmě tam chtějí stavět.

Příspěvek: #44

Takže vypadá, že byly fakt vyvedené z míry, na noc se jich většina stáhla do úlu, dnes jsem jim nagumkované rámky přehodil do nástavku a vypadá, že je vše ok. Zajímavé bylo, že přes včerejšek byla většina gumek (používám docela tenké, cca čtyři na rámek) vykousaných a dílo krásně připevněné do rámku. Druhotný efekt tohoto všeho je vypadá ukončená rojovka. Když jsem jim v pátek pacifikoval jejich divočinu, měly tam vystavěno řádově desítky matečníkových misek, jeden matečník byl již zavíčkován, všechny jsem porušil a dnes (po dvou dnech) vypadá, že normálně nosí. Zajímavé je, že tomuto včelstvu ruším divočinu už potřetí za dva roky, ačkoliv mají nahoře vždy dost místa, staví dolů.

Příspěvek: #45

Mě letos také prostavěly dvě včelstva vysoké dno. Jedny to dokonce spojily natvrdo se síťovým dnem. Mám Langy od přítele Nerada. Vyřezávání, to bude makačka, ale také jim to zagumičkuju do rámků. Příště jim dolů budu dávat prázdné rámečky, abych jim to mohl hned přendat nahoru.

Příspěvek: #46

Buď Ti tam chtějí stavět nebo jen aktuálně nemají co dělat pro absenci snůšky a prověšují se pod rámky v hroznu. Tento jev je běžný především po snůšce koncem července, kdy včel je velké množství a práce málo

Příspěvek: #47

Mám ta dna také Neradovy, naštěstí jsem to podchytil dříve, než se jim podařilo spojit to s mřížkou na dně. Když jsem s Ladislavem Neradem ml. o této věci mluvil, říkal mi, že dno využívají pro umístění cca čtyř rámečků na volnou stavbu, proto odpovídá nástavku 2/3 Lang. Nevýhodou tohoto je, že vedle těchto rámků je včely dorovnávají divokým dílem z rámků umístěných nad nimi a pro chov trubců metodou LBV je důležité mít trubčí rámky jako součást hlavního hroznu, takže toto se stejně nevyužije. Vážně uvažuji přejít na nižší dna.

Příspěvek: #48

Jen se zeptám. V čem je myšlenka obyčejného nízkého dna jako má originál Lang (třeba se s podložkou pod sítem na VD) a nad ním nízký nástavek vystrojený rámky pro volnou stavbu tak neakceptovatelná, že to všichni dělají tak nějak složitě? A draze?

Uprostřed dolního nástavku bude většinou vystavěno, na bocích méně, ať už tam bude jen stavební rámek nebo s MS. Tak nějak mám pocit, že to mají včely ve stromě. Uprostřed je to dolů u krajů nedostavěno - elipsoid. Samozřejmě když to lepí ke zdi je to jinak, ale v nějakém válci by to asi tak bylo.

A pokud ne, ve stromě, tak u mě v úlech to tak často mají

Podle mě je vysoké dno a zasítované dno pozůstatek kočování a vysokých rámků, často s mřížkou, kdy se plodiště maximálně vybavilo rámky s dělničinou aby bylo hodně medu.

Ne vše co vidíte je to nejlepší. Konzervativnost a ulpívavost myšlení je silněšjí jak si myslíme. : O bezmyšlenkovitém kopírování nemluvě.

Příspěvek: #49

Jsem také jeden z těch, co na začátku vyzkoušel pár vysokých den ala Nerad. Hned po prvním roce jsem od nich upustil a seřízl je na nízká. Přijde mi, že včely v podmetu zbytečně plýtvají svojí energií, kterou by mohly využít v plodišti a výše v medníku. Dále vysoké dno zvyšuje výšku úlu, což je nevýhodné při sdělávání medníků. Připouštím nějaký význam u extrémně silných včelstev. Avšak i pro nadšence vysokého podmetu finančně vyjde lépe si koupit nízké dno + nástavek.

Příspěvek: #50

Vysoký podmet není jen o možnosti stavby, ale o prostoru. Včely se mají kam vyvěsit. O víkendu jsem s manželkou podnikl trestnou výpravu na slimáky, jak jsem chodil po zahradě s baterkou, všiml jsem si, jak jsou včely krásně vyvěšené v podmetu. Není to tím, že by měly málo prostoru, úly jsou na 4 a 6 NN (Optimal), takže místa habaděj. Udělal jsem dvě fotky, sice to není žádná velká kvalita, ale vyvěšení je dostatečně znatelné.

       

Příspěvek: #51

Připojm se k Ivíkovi. myslím, že je to podle síly a vitality včelstva. Ta hodně silná si to v podmetu vysloveně užívají. Pro průměrná až slabší je to spíš komplikace v řadě ohledů. Z mých deseti na to má momentálně tak 6. Myslím tím ten NN vespod, samozřejmě. Běžně jej používám jako "polštář" a pokud je včelstvo dost silné, není to problém. Je fakt, že tam stavějí málo, až letos docela dost, ale to jsem nějak neřešil, míval jsem tam při nedostatku díla i jen stavební rámky či mezistěny, polovystavěné rámky a pod. (mám nyní kombinovaný či Dadant systém).
Jiří

Příspěvek: #52

Přijde mi mnohem lepší, aby se mi včely "vyvěšovaly" do dalšího NN (který případně i postaví), než jen tak nečinně do podmetu, kde by se mi mohly rozhlížet po krajině, kam že se to přestěhují.

Je sice pravda o prospěšnosti trubčiny v okrajích plodového hnízda, tedy i pod ním (v podmetu).
Ale při NN technologii, je výhodnější, mít tento prostor v NN, kdy se s ním může lehce manipulovat.
Mám i několik tzv. vysokých den ala Nerad, a manipulace je dost komplikovaná v porovnání se samostatným "nízkým" dnem a nástavkem st.r. pro trubčinu postaveným na něm.
Proto jsem přeci nástavkový včelař, abych když vidím, že se včelstvo v úle tísní, přidal další nástavek. Protože některé kmeny a linie včel se cítí stísněně už když mají jen 1/3 prostoru volnou a chystají rojení. (Dostatek prostoru je jeden z několika hledisek bezrojového chovu včel.)

Příspěvek: #53

(18.07.2013 21:52)hhonza napsal(a):  Chci se optat - mám nástavkový úl na 11 rámků s varoa dnem (celozasíťované), mřížka proti stavění (je z 8 latěk a prý je vlastně jedno zda je rovnoběžně nebo kolmo s rámky). Jak dno připravím na zimu, léčení a monitoring? Mám na mysli, zda mám po sezóně z toho dna vyndat tu mřížku proti stavění a vrátit jí tam až na jaře, aby mi nějak nezkreslovala či neovlivňovala léčení a monitoring spadu, zda mám nějak zakrývat zasíťované dno, kdy mám co vyvádět s podložkou úplně vespod (čištění, kontrola) a jak poté na jaře připravit dno na sezónu (z podložky odeberu měl a pak asi vyčistím, také asi budu muset vyčistit dno od mrtvol včelek, které pochopitelně nepropadnou a zůstanou uvnitř na sítu) ?

Díky

??? 11 rámikov, 8 latiek stavebnej zábrany ? Potom Ti asi latky stavebnej zábrany nekopírujú profil rámikov a spád z uličiek zostáva na stavebnej zábrane. Tam ho včielky pozbierajú a vynesú von z úľa... Teda o melive nemáš prehľad. Rovnako v zime pozrieš na podložku a z jednej, dvoch uličiek nič nepadá?... Vari nie sú včielky doma? Stavebná zábrana by mala presne kopírovať spodné latky a (podľa mňa) by medzery mali byť širšie ako uličky aby všetko čo klesá z uličiek padlo až na sito.
Pokiaľ je včelstvo dosť zdravé a silné, tak všetok spád ktorý zostal na site (mŕtvolky) povynáša samo.

Mňa by však zaujímalo pri akej výške podmetu (od sita po spodnú latku) má zmysel vkladať stavebnú zábranu. Nateraz som sa rozhodol že pri 4 cm podmete zábranu nebudem používať.

Příspěvek: #54

Stavební zabrany bylo to první, co jsem vyhodil. Naopak, ať mají dole prostor (1 NN pod plodištěm). S tím se pak dá dál pracovat.
Navíc: při trvalém monitoringu přirozeného i léčebného spadu VD jsou stavební zábrany jen komplikace.
Jiří

Příspěvek: #55

Tady bych si Jirko dovolil nesouhlasit. Svoji funkci plní ať už jsou souběžně nebo kolmo k rámkům. Trvalý monitoring přirozeného spadu to nezkreslí neboť v době aktivity včel vše co se dočasně zachytí na té zábraně je časem shozeno dolů a statisticky vzato to je tam jenom "dopravní" zpoždění. Léčebný spad to pak sice ovlivní ale jen v tom smyslu, že se rozprostře do více hodin či dní. O zimním spadu tu jíž bylo psáno spousty a shoda je, že pokud se zimuje ve více nástavcích - což jsem se dočetl, že je to nová móda - a bohužel ti zastánci starého dobře zavedeného poněkud senilní a nejsou schopni tuto módu a její vliv pochopit a pochopit také to, že s nástupem této módy je stejně jakékoliv vyhodnocování/srovnávání s minulostí také malinko pokřiveno - a díky tomu je zkreslení stejně značné a nějaká stavební zábrana už nehraje velkou roli.

Příspěvek: #56

Jasně, rozumím. Je to samozřejmě jen o užití v sezoně.
Já je pár let užíval, ale když jsem viděl, co se na nich všechno (včetně roztočů) zachytí, bylo jasno. Může být, že zpoždění ve spadu je jen krátké, může ale být, že je i delší. Už to samo je systémový problém. Jde ale i o to, jak vypadá dané včelstvo, což ostatně platí obecně. Z tohoto hlediska, řešíme-li téma, jak včelstvo ovládá prostor, lze i namítat, že je to pro přirozený vývoj včelstva notně nepřirozené ...
Já to řešil vlastně opačně, ale jen u silných: 1 NN pod plodištěm a ať se holky v tomhle expanzním prostou vyřádí, pokud chtějí. Pokud by tam byla teď trubčina, je to ideální šance na testování napadení plodu. Ale ona tam ku podivu moc není. Je to přechodový mezisklad, přetlaková komora ... Navíc v současné situaci s melecitózou prostor, kam dát ty napůl vytočené rámky k přepracování jejich obsahu.
Ale nic proti stavebním zábranám nemám ... "Cesty mohou býti rozličné" ...
Jiří

Příspěvek: #57

Ahoj všem. Kontroloval jsem spad kleštíka, a zjistil jsem, že mi včely vystavěly plno divočiny dolů do podmetu. Končí tak 3cm na podložkou a asi bude zaplodována, protože je to obsypané včelama.

Mám jim to tam nechat do jara?

PetrM upravil 26.08.2013 8:52 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut.

Příspěvek: #58

Marku, jsi si jist, že ta trubčina v podmetu je ještě nyní zaplodována? Včely patrně ochraňují toto dílo před motýlicí, aby se potvora nerozšiřovala v celém úle. Mrkni na to a napiš.

Taktéž každoročně provádím podřez trubčiny ve vysokých úlových dnech po medobraní a trubčina již zaplodována není. Každoročně si říkám, že by nebylo od věci do podmetu (úlového dna) vkládat horní loučky rámků (obdoba stavební zábrany), kde by se holky mohly vydovádět, ale jaksi nejsou lidé, kteří by to udělali. Vyjmutí této trubčiny by pak byla mnohem snadnější.
JK

Příspěvek: #59

Včera jsem také vyřezával trubčinu z podmetu,ač obalená včelami,po plodu ani památky.

Příspěvek: #60

Josefe díky za radu, o víkendu na to kouknu, zní to logicky.