Příspěvek: #1

Dobrý večer,
chtěl bych se zeptat (z nedostatku odborné literatury a zkušeností) na přirozeně vystavěné včelí dílo. Především mě zajímá přirozené množství a umístění trubčiny na tomto díle a meziroční posun divokého včelstva (přistavování), ale i ostatní.
Pokud by měl někdo fotky či odkazy na toto téma, nebo odborné články, byl bych velice rád.
Věřím, že toto téma zaujme více včelařů, či milovníků přírody.
Děkuji Zdenek

Příspěvek: #2

Kolegyně a kolegové,
jak jsem naznačil v tématu o nových mezistěnách, v nichž presentoval J. Jindra skvělou metodu na uzavřený koloběh vosku, vrtá mi hlavou jeden názor, a sice ten, podle něhož si včely vlastně stavějí buňky v podstatě na kruhovém půdorysu a výsledný šestiúhelník je výsledek osmotického tlaku. Což by mělo jisté konsekvence pro výrobu mezistěn, to je zjevné. Neznásilňujeme tedy včely šestiúhelníkovým "návrhem"? Neměli bychom je nechat stavět podle jejich vůle? Na posledním setkání pražských včelařů přednášel o volné stavbě velice zajímavě Ivan Černý. Dokládal také, jak pružně včely s velikostí buněk dokážou pracovat během sezóny, jak pro každý účel (plod trubčí i dělničí, snůška a zásoby), staví buňky různé velikosti, jak jsou schopny buňky měnít a upravovat. Letos jsem prvně zkoušel volnou stavbu a podobné věci jsem s úžasem pozoroval. To zajímavé spektrum od trubčích buněk na počátku, přes pozdější různé varianty buněk přechodových až po klasické dělničí a velké pro zásoby ... Má to jistě řadu konsekvencí i na další vedení včelstev i na jejich zdravotní stav. Což jistě není vše. Tak se ptám, co soudíte o volné stavbě a jejím vlivu na život včelstva?

Příspěvek: #3

(17.11.2010 13:36)Jiří Matl napsal(a):  ... že včely si vlastně staví buňky jinak. V podstatě na kruhovém půdorysu. A že ten známý šestiúhelník vzniká vlastně až následně vlivem osmotického tlaku.

Tak tohle bych potřeboval více vysvětlit. Držím v ruce srdíčko volné stavby, kterou jsem nešikovně utrhl z horní loučky. Nejhlubší buňky uprostřed, které mají hloubku 16mm i ty nejkrajnější, které mají zatím hloubku 1mm mají evidentně šestiboký základ (brýle + lupa).

Příspěvek: #4

(17.11.2010 13:52)architekt odpadu napsal(a):  Tak tohle bych potřeboval více vysvětlit. Držím v ruce srdíčko volné stavby, kterou jsem nešikovně utrhl z horní loučky. Nejhlubší buňky uprostřed, které mají hloubku 16mm i ty nejkrajnější, které mají zatím hloubku 1mm mají evidentně šestiboký základ (brýle + lupa).

Už jsem to téma volné stavby, pane kolego, založil. Sám jsem zvědav, jak se to vyvine. Je to fascinující téma ...

Příspěvek: #5

Volná stavba je jeden z cílů, které jsem si předsevzal. Jediný rozdíl od zcela přirozené je, že jim dávám vodítko - dřevěnou hranu natřenou jejich voskem - aby byly tak hodné a stavěly to rovně. Vzhledem k výšce rámku, který používám 159mm Lang není nutné drátkování. Odpadá též výroba (koupě) a vkládání mezistěn. Nevýhody, zřejmě v nižším výnosu medu, zvláště když chci v dvouleté periodě plásty obnovovat. Jestli má ovšem volná stavba vliv na jejich spokojenost, potažmo zdravotní stav, nevím. Možná je to jako u lidí, některé jsou rády za ušetření práce a vítají mezistěny a některé si raději do stavby nenechají kecat.
Ještě k tomu znásilňování: zkusil už někdo vložit do rámku pouze tenkou, hladkou mezistěnku bez šestiboké předlohy?

Příspěvek: #6

Ta vodítka mohou býti různá, stejně jako "cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme rovnou" ... rečeno s klasikem . I. Černý ve výše zmíněné přednášce uvedl také pár způsobů, jak včelkám naznačit, odkud mají stavět, od špejle přes latičku trojúhelníkového tvaru až po voskovou lajnu ... i s hodnocením, z něhož vyplynulo, že ne vše včely vzaly. Mně se osvědčila jednoduchá kapka vosku, puštěná podle mokré laťky. Drží to a děvčatům to stačilo. A bylo to vcelku rychlé.
S tou hladkou mezistěnou by to byl jistě zajímavý pokus. Třeba by stačil jen kousek. Jinak asi docela důležité pro spokojenost včel je moc jim do toho nevrtat a nepřehazovat plásty, protože když si je jednou nějak nastavěly, tak věděly proč a pak mají moc práce s předěláváním, když jim do toho pantáta v dobrém úmyslu hrábne ... Nemusí tolik makat a je snad i víc medu ...

Příspěvek: #7

(17.11.2010 14:25)architekt odpadu napsal(a):  Ještě k tomu znásilňování: zkusil už někdo vložit do rámku pouze tenkou, hladkou mezistěnku bez šestiboké předlohy?

Kedysi som bol aj ja zvedavý, čo včelstvo urobí s voskovou doskou bez pretlačenia buniek. Považovalo to ako prekážku (ako za prepášku) a stavali dielo, ako na bočnej stene, ak je tam veľká medzera. Včelstvo nedokáže bez pretlače buniek vystavať také dielo ako na medzistienke. 15 rokov som včeláril na voľnej stavbe diela tak, že som v nizkonadstavkových úľoch k hornej latke rámika priliepal pásik medzistienky. Pri väčšom počte včelstiev som už pridával pol medzistienky a teraz to robím s celými medzistienkami. Včelstvo len pri trvalej dlhotrvajúcej znáške dokáže vybudovať dostatočné množstvo diela. Ak včelstvo stavia dielo počas búrlivej znášky je všeobecne známe, že sa stráca na výnose medu.
Každému včelárovi, kto to ešte neskúsil, doporučujem voľnú stavbu diela. To bielučké dielo vás určíte nadchne.

Příspěvek: #8

(17.11.2010 13:56)Jiří Matl napsal(a):  

(17.11.2010 13:52)architekt odpadu napsal(a):  Tak tohle bych potřeboval více vysvětlit. Držím v ruce srdíčko volné stavby, kterou jsem nešikovně utrhl z horní loučky. Nejhlubší buňky uprostřed, které mají hloubku 16mm i ty nejkrajnější, které mají zatím hloubku 1mm mají evidentně šestiboký základ (brýle + lupa).

Už jsem to téma volné stavby, pane kolego, založil. Sám jsem zvědav, jak se to vyvine. Je to fascinující téma ...

Beru tedy do rukou novou včelařovu bibli pod názvem Fenomenální včely, kde Prof. Dr. Jürgen Tautz fascinujícím způsobem popisuje život včelstva. Na str. 180 u kapitoly Stavba plástů uvádí: Začnou-li včely stěny buněk protahovat, využívají při tom jako šablonu svá vlasní těla a stavějí kolem sebe válcovité trubky. Dna buněk vytvářejí čistě vykreslené polokoule, které se nemění ani po mnoha týdnech od vybudování. Svůj typický šestiboký tvar získají kulaté válcovité buňky tak, že včely dokážou zvýšit teplotu vosku na 37 až 40 °C. ..... Tímto způsobem vzniká jedna část plástu za druhou a sám od sebe se vytváří krystalový vzor buněk plástů. Pohled na průsvitné plásty budí zvláště v protisvětle dojem, jako by podlaha buněk byla od začátku složena ze tří stejně velkých kosočtverců. Je to optický klam způsobený v počátečním stádiu výstavby buněk pohledem skrz polokulovitá dna buněk na základy stěn buněk na protější stěně plástu. V průběhu času se však i dna buněk ztenčí natolik, že se podle stejného principu, který je popsán u postranních stěn, vytvoří i na dně buňky tři pravidelné planární kosočtverce. Výsledkem je pak perfektní včelí plást. Jürgen Tautz však v kapitole o stavbě plástů uvádí mnohem více.
JK

Příspěvek: #9

(17.11.2010 19:26)Josef Křapka napsal(a):  Beru tedy do rukou novou včelařovu bibli pod názvem Fenomenální včely, kde Prof. Dr. Jürgen Tautz fascinujícím způsobem popisuje život včelstva. Na str. 180 u kapitoly Stavba plástů uvádí:
JK

Pane Křapko, hlubokosklon a díky! Taky mi to před chvílí došlo, že to bude asi z Tautze, protože jsem si vzpomněl, že ho ten přednášející při přednášce několikrát vzpomínal a měl i na stole. Takže jsem otevřel ... a začetl se ... a zapomněl na čas ... A než jsem došel na s. 180 ... Ano, ta část o plástech je hodně zajímavá. Ostatně jako celá knížka ...

---

Pan Křapka mě s tím Tautzem přivedl ještě k jednomu zajímavému aspektu, a to ke komunikačí funkci plástu. Tautz na s. 197 na obr. dokumentuje tuto funkci a uvádí, jak si včely u rámku, který jim tu komunikaci poněkud ruší, vykoušou u krajů mezery na těch plástech, na nichž provádějí tanečky. Zase asi argument proti plastovým mezistěnám? A argument pro volnou stavbu ... Nebo ne?

Příspěvek: #10

(17.11.2010 13:51)Jiří Matl napsal(a):  Tak se ptám, co soudíte o volné stavbě a jejím vlivu na život včelstva?

Ve zkratce - vyzkoušejte ji, je to zajímavé a vlastní zkušenost je nepřenositelná

---

A trochu delší povídání z vlastních zkušeností:

Po dva roky jsem včelaření bez mezistěn zkoušel - a byť se to včelám zjevně líbilo, mně po čase už méně... Nejspíš jsem nenašel nejvhodnější metodiku...
Pro příští rok se proto vracím k mezistěnám a s volnou stavbou si budu hrát jen na omezeném množství včelstev ...

Od čistě volné stavby jsem si sliboval nižší pracnost a výrazné omezení rojové nálady (věděl jsem, že 1-2 roky nebudu mít na včely na těchto včelnicích tolik času - a to včetně předsezónní přípravy...).
Oboje se potvrdilo, byť to první jen v krátkodobém horizontu.

(Na úvod ještě - volnou stavbu jsem zkoušel na 3 dosti vzdálených včelnicích, každá zhruba 10-15 včelstev, ±200 m n.m., čistě nízkonástavkový systém - L 159, tenkostěnné úly 25 mm.)

Prázdné rámky jsem vkládal bez jakékoliv úpravy - pouze vyvařené. Když byly z dřívějška nadrátkované, drátek jsem tam nechal; když byly nové, nedrátkoval jsem je (žádné proužky mezistěny, špejle, trojúhelníkové latičky, ... - prostě jen holá horní loučka) . Včely stavěly dílo bez problémů - většinou začaly dvěma srdíčky, která posléze spojily. Zejména v prvním roce stavěly hodně trubčiny, postupně se ale vyřádily a posléze stavěly i čistě dělničí plásty.

Stavební rámky jsem vkládal na okraj plodového hnízda a také do podsazených nástavků se soušemi v jednom kroku na jaře (rozebrání celého úlu, rotace nástavků, podsazení nástavků, proložení stavebními rámky, ...). Byl to dlouhý zákrok někdy v druhé polovině dubna, ale víceméně jediný takový během roku. Včelstva jsem skokově rozšířil o 2-3 NN podsazením nástavků se soušemi a stavebními rámky. Pak už jsem se o včely moc zajímat nemusel (s výjimkou medobraní a vracení vytočených nástavků ). Každé včelstvo dostalo 10-13 stavebních rámků + cca 1-2 NN souší (zimoval jsem většinou na 4 NN, výjimečně na 3; tímto jarním zákrokem jsem je tedy dostal na 6 NN).

Na rojení první rok nepomyslelo žádné včelstvo; v letošním - podle ohlasů jiných včelařů rojivějším - roce jsem měl dva roje z těchto zhruba 40 včelstev (úly jsou na víceméně veřejných místech a roje tedy neuniknou patřičné pozornosti...). První rok jsem ještě dělal slabé oddělky, druhý nic takového.

Včely v úlu po velkém dubnovém zákroku prostě postupně zaplňovaly horní plásty, stavěly dílo ve volných rámcích a postupovaly dolů. Stavební rámky ale na jistotu vystavěl jen v době bohaté snůšky. Tedy ty v horních nástavcích. V těch spodních už méně - jak sezóna postupovala snůškové zdroje se krátily (nekočuji). Takže ve spodních nástavcích byly častěji jen náznaky stavby a dílo bylo zhusta nedokončené.

A v tom byl ten problém...
Trubčina je magnetem pro matku... A ve volné stavbě jí bylo spousta... Jenže ve spodních nástavcích včely stavební rámky často nedokončily nebo stavěly dělničinu. Prostě matka se ráda držela nahoře trubčiny, plodové těleso tak získalo protáhlý tvar... A to mi moc nevyhovuje - ztěžuje to medobraní.
Trochu tento problém pomohlo vyřešit posunutí termínu medobraní o cca 2-4 týdny, ale to má zase jiné nevýhody.
Volná stavba až na výjimky nebyla dostavěná ke spodní loučce - vznikla tam druhá mezera se všemi negativy z toho plynoucími.
Také mi během těchto dvou let trochu ztmavlo dílo - při včelaření s mezistěnami jsem obnovil ročně výrazně víc plástů než bez nich...

Zkrátka využívání volné stavby má svoje plusy, ale i mínusy. Po tyto dva roky mi hodně pomohla a i naučila. V dalších letech si s ní budu "hrát" už jen omezeně a trochu jinak. U většiny včelstev se vrátím ke klasice - myšleno mezistěnám s omezeným počtem stavebních rámků.

---

Teď, když to po sobě čtu, koukám, že příspěvek je jaksi delší... Mazat to už nebudu - pokud jste dočetli až sem, tak to snad k něčemu je...

---

Z webu jjvcely jsem vytušil, že i pan Jindra to s volnou stavbou zkoušel. Vzhledem k investici do válců na mezistěny (a převážně nařezaným velkým mezistěnám na fotkách) to ale vypadá, že ji také opouští...??
Doplněno: Vysvětlení v mezičase pan Jindra napsal ve vlákně o samovýrobě mezistěn.

Příspěvek: #11

Zajímavé zkušenosti od jdjd. Taky jsem pročetl knihu "Fenomenální včely". Kdo ji nečetl tak doporučuji. Plást je vlastně jakoby taková ztuhlá vosková pěna. Taky mám jedno včelstvo na volno (došly mně totiž zrovna mezistěny ). Staví spíše dolů než, že by přistavovaly nové plásty vedle. To koresponduje možná podle mě s technoligií Warré, kterou tady prezentoval p. Bencúr, kde se dokládá, že stačí včelstvu 8 rámků.
Co mě teda osobně fascinuje, je to, že na horní loučce začnou stavět třeba dvě srdíčka najednou, každé na jednom konci rámku, a jak je postupně zvětšují, tak se uprostřed přesně sejdou. Jako by to měly "odkrokované".
V knize "Ekologický chov včel" od C. Bentzien autorka navíc uvádí, že na volné stavbě lze rozlišit více velikostí buněk, než jen trubčí a dělničí. Trochu odlišná je velikost buněk na pyl a jiná na sladinu. Co na toto zkušení včelaři? Všiml jste si někdo tohoto na volné stavbě?

Příspěvek: #12

Z mojej skúsenosti môžem dokumentovať len toľko, že roje a zmetence voľne stavajú len robotníčie dielo s veľkosťou buniek 4,9 mm. V čase znášky sú voľne stavané bunky väčšie a v čase rozmnožovania, prípadne pri tichej výmene matky pribúda aj v júli trúdovina.
Dovolím si teda tvrdiť, že skúsenosti s mojimi "divoko" žijúcimi kolóniami svedčia v prospech prírodného diela na 8 plástoch v nadstavku. Roje a zmetence stavajú na prírodnom diele robotníčie bunky prevažne vo veľkosti od 4,6 do 4,9 mm. Na pláste s prirodzenými bunkami sa nachádzajú včelie komôrky od veľkosti 4,6 mm do veľkosti 6,6 mm. Bunky s veľkosťou 4,6 mm až 5,6 mm sú určené ako inkubátory pre robotnice, pre trúdí plod stavajú včely bunky o veľkosti 6,4 mm až 6,6 mm a tie ostatné veľkosti v rozmedzí medzi bunkami robotníc a trúdov sú určené na ukladanie zásob.

Příspěvek: #13

(17.11.2010 21:54)jdjd napsal(a):  Včely v úlu po velkém dubnovém zákroku prostě postupně zaplňovaly horní plásty, stavěly dílo ve volných rámcích a postupovaly dolů. Stavební rámky ale na jistotu vystavěl jen v době bohaté snůšky. Tedy ty v horních nástavcích. V těch spodních už méně - jak sezóna postupovala snůškové zdroje se krátily (nekočuji). Takže ve spodních nástavcích byly častěji jen náznaky stavby a dílo bylo zhusta nedokončené.

A o tom to celé je. Aby včely mohly produkovat vosk a stavět buňky, potřebují optimální tepelné podmínky, optimální snůškové podmínky a optimální množství pracovního potenciálu, tedy včel schopných stavby. Jestliže jedna tato podmínka není splněna, nebo je zastoupena v menší míře, stavba vázne, popřípadě se úplně zastaví. To již publikoval O. Brenner 1936 a též i o deset roků později ve svých Zákonitostech života včelstva. Takže v úlech o větším počtu plástů s delším rámkem (Optimal, Langstroth) nemohou být tyto podmínky zastoupeny v dostatečném množství a zvláště, pokud na stálém stanovišti vysychají zdroje pastvy. Následkem toho včely omezí stavbu v níže položených partiích úlové sestavy. Proto u těchto úlových sestav nepodkládáme nástavky pro stavební činnost pod plodiště, nýbrž je vkládáme mezi medníkové nástavky a plodištní nástavky. Zde budou vystavěny, budou vystavěny i stavební rámky trubčinou a matka je také zaklade, protože se tyto nachází v optimálních tepelných podmínkách. Další podmínkou je, že stavební rámky budou umístěny ve středu nástavku a nikoli u krajů. To nebude plně platit u úlů typu Warré kde vyřežeme voskové dílo i s medem z nejvyššího nástavku a tento přesuneme pod plodové těleso k nové kompletní stavbě, pokud jsem správně pochopil podstatu chovu v těchto úlech.

Příspěvek: #14

(18.11.2010 23:53)Josef Křapka napsal(a):  A o tom to celé je. Aby včely mohly produkovat vosk a stavět buňky, potřebují optimální tepelné podmínky, optimální snůškové podmínky a optimální množství pracovního potenciálu, tedy včel schopných stavby. Jestliže jedna tato podmínka není splněna, nebo je zastoupena v menší míře, stavba vázne, popřípadě se úplně zastaví.

Priateľ Křapka, som Vám povďačný za výstižnú reakciu, ktorou ste pár vetami argumentačne podložili všetky podmienky potrebné na produkciu vosku včelstvom. Dovolím si Vašu informáciu o zákonitostiach v živote včelstva doplniť o konkrétne kroky pri rozširovaní úľového priestoru pre plod a pre med v úľových zostavách s využitím medzistienok. Dá sa to čítať zvolením si formátu ako časopis alebo list v prevedení PDF.

Příspěvek: #15

(20.11.2010 4:29)MilanBencúr napsal(a):  Dovolím si Vašu informáciu o zákonitostiach v živote včelstva doplniť o...

Vážený příteli Bencúre, pokud mé zkušenosti stačí, tak mohu říci, že je to skutečně propracovaná a jednoduchá metoda chovu včelstev v nástavkových úlech o vysoké rámkové míře, kterou jste jistě vypracoval ještě v době, než jste počal chovat včely v úlech Warré. Pro méně zkušené je tato Vámi předložená metoda neocenitelnou a jednoduchou "kuchařkou" která, pokud se jí ti méně zkušení, budou držet a nebudou vymýšlet blbosti, nemůže zklamat. Také já jsem v době svých počátků chovu "laškoval" s vysokou rámkovou mírou 42 x 27,5, předtím 39 x 24 a nyní 42 x 17. Pak jsem z důvodu poměrně chudé nabídky v okolní přírodě, chybí zde lesy (hory), tuto rámkovou míru doplnil o nízké nástavky a choval včely v kombinovaném úlovém sytému. A po pár dalších letech jsem skončil u nízkých nástavků. U kombinovaného úlového systému mi překážela rozdílná výška rámků. Ani nevím jak, ale síly počaly ubývat a i na tu nízkou rámkovou míru jsem si již zhotovil manipulační zařízení. V těchto nízkých nástavcích chovám včely v podstatě velmi podobným způsobem, tak jak jste zde popsal na vysoké rámkové míře. Oproti Vašemu způsobu však nepoužívám mateří mřížku, využívám větší množství stavebních rámků a podporuji tak přirozenou stavbu trubčiny a chovu trubců včelstvem. Také při vkládání nízkých nástavků, při rozšiřování plodového tělesa, se včelstva snadněji vyrovnají s tepelným šokem způsobeným náhle zvětšeným prostorem. Takže, rozšíření které Vy ve své metodě děláte najednou a v případě chladného počasí za použití novin, dělám já na dvakrát v časovém sledu přibližně deseti dnů. Pochopitelně, každá úlová soustava má své výhody a nevýhody a také každá se nehodí do toho kterého ekosystému, ale jak je patrné, ať se snažíme vymyslet tu nejlepší chovnou metodu, nakonec stejně skončíme u té jediné možné pro nástavkové úly a je jedno zda se jedná o vysoký či nízký nástavek. Jinak, již suším dřevo na výrobu zatím dvou úlů systému Warré. Osadit je však budu muset patrně smetenci. Roje mívám velmi vzácně. Ale co není, to může být. Příroda je mocná kouzelnice.
Vše dobré J. Křapka

Příspěvek: #16

(20.11.2010 19:42)Josef Křapka napsal(a):  Pochopitelně, každá úlová soustava má své výhody a nevýhody a také každá se nehodí do toho kterého ekosystému, ale jak je patrné, ať se snažíme vymyslet tu nejlepší chovnou metodu, nakonec stejně skončíme u té jediné možné pro nástavkové úly a je jedno zda se jedná o vysoký či nízký nástavek. Jinak, již suším dřevo na výrobu zatím dvou úlů systému Warré. Osadit je však budu muset patrně smetenci. Roje mívám velmi vzácně. Ale co není, to může být. Příroda je mocná kouzelnice.

Musím skonštatovať, že metódu manipulácie s hlbokými nadstavkami som nevymyslel ja, ale mám ju odskúšanú a ono to s vysokými rámikmi funguje tak isto ako s nízkymi. Ja považujem rotáciu debničiek za úžasný prvok vo včelárskych technológiách a z vlastnej skúsenosti viem potvrdiť, že sa dá praktizovať v každej vertikálnej úľovej zostave. Sám som sa presvedčil, že pri manipulácii iba s rámikmi sa mi nikdy nepodarilo v sezóne obnoviť toľko včelieho diela ako pri manipulácii s nadstavkami.
V úľovej zostave Warré je tiež možné manipulovať s nadstavkami v prípade priaznivých lokálnych znáškových podmienok, pričom včely bez ťažkostí postavia prirodzené dielo v každom pridanom boxe, pretože podmienky na produkciu vosku sú v menších priestoroch tohto úľa priaznivejšie ako v Langu alebo JU. Včelstvá zimujeme v dvoch nadstavkoch. Na začiatku včelárskej sezóny, keď rozkvitne vŕba rakyta, podstavíme pod tieto dva nadstavky tretí. Robíme to s cieľom vytvoriť priaznivejšie tepelné podmienky pre hniezdo včelstva, zároveň umožníme včelám stavať nové dielo a matke rozšírime priestor na kladenie vajíčok. Ak je znáška, včely ho vystavajú v priebehu týždňa.
Keď rozkvitne čerešňa a začne stabilnejšia znáška, podložíme pod najvrchnejšiu debničku štvrtý nadstavok. Keď v ňom včely postavia dielo, čo môžeme sledovať cez okienko v zadnej časti každého nadstavku, podstavíme piatu debničku opäť pod najvrchnejší nadstavok, t.j. ako štvrtú od spodu. Po odkvitnutí jabloní a pri nastupujúcej znáške z repky, prípadne z maliny, by mali byť všetky nové nadstavky vystavané panenským dielom a to je čas na podstavenie šiesteho nadstavku, ktorý vkladáme medzi tretiu a štvrtú debničku. Keď vidíme, že je tento šiesty nadstavok plnený medom, tak môžeme robiť medobranie. Počet nadstavkov je však závislý od sily včelstva a znáškových podmienok. Pri podkladaní ktoréhokoľvek nadstavku treba vždy do jeho stredu vložiť aspoň jeden plást so zásobami, prípadne jeden plást s plodom a dvoma krycími plástmi, aby sme zabezpečili premostenie medzi ostatnými nadstavkami a posúrili včely k rýchlemu obsadeniu prázdnej debničky.

Příspěvek: #17

(29.10.2010 20:44)Zden.3 napsal(a):  Dobrý večer,
chtěl bych se zeptat (z nedostatku odborné literatury a zkušeností) na přirozeně vystavěné včelí dílo. Především mě zajímá přirozené množství a umístění trubčiny na tomto díle a meziroční posun divokého včelstva (přistavování), ale i ostatní.
Pokud by měl někdo fotky či odkazy na toto téma, nebo odborné články, byl bych velice rád.
Věřím, že toto téma zaujme více včelařů, či milovníků přírody.
Děkuji Zdenek

Příspěvek: #18

Sloučil jsem témata Volná stavba a Přirozené včelí dílo.

Příspěvek: #19

Dobrý tah, Petře...

Příspěvek: #20

Taky mne to hned napadlo, sám pro sebe jsem si však definoval: volná stavba v rámci rámečku, (hm, tj.paradox) a přirozené včelí dílo: pouze horní loučka. Pro potřeby jasného porozumění bychom asi měli taky rozlišovat (není nutné rozdělovat témata, jen uvést co myslím). Začátek je sice stejný, ale pro další zpracování nutno použít jiné technologie. Cítí to taky někdo rozdílně, nebo jsem jen šťoura? A jak to vnímají včely?